Výpočet odborného odhadu zátěže teplem

Pro stránku byly použity, s laskavým souhlasem autorky Ing. Zuzany Mathauserové, texty ze stránek Státního zdravotního ústavu a „Programu na výpočet tepelné zátěže“, který byl zpracován Ing. Jaroslavem Kuželem.

Výpočet a tabulky vstupních a výstupních dat byly převzaty z výše uvedeného programu.

Analytické stanovení a interpretace tepelné zátěže s použitím výpočtu požadované intenzity pocení

Při hodnocení krátkodobě a dlouhodobě únosné doby práce při zátěži zaměstnance teplem se vychází z:

• tepelně vlhkostních podmínek prostředí,
• energetického výdeje zaměstnance,
• tepelného odporu jeho oděvu.

Kontrolním ukazatelem a údajem pro stanovení pitného režimu je produkce potu.

K hodnocení slouží tabulky přílohy 1 nařízení vlády 361/2007 Sb., které jsou platné pro určité vstupní mikroklimatické podmínky a tepelný odpor oděvu (clo). Jestliže se reálné podmínky od těchto daných liší, může být použití tabulek, tedy přibližný odhad, zatíženo velkou chybou a je vhodné si výsledek zkontrolovat validovaným výpočetním programem. Program na výpočet tepelné zátěže dává pro okrajové podmínky, uvedené pro tabulky v nařízení vlády, shodné výsledy pro únosné doby práce, lze ho tedy bez problémů použít i pro odlišné vstupní hodnoty. Program umožňuje, na rozdíl od nařízení vlády, výpočet i pro dvanáctihodinovou pracovní směnu.

Úvod

Program se zabývá výpočtem přípustné doby expozice (DLE) v závislosti na maximálních hodnotách akumulace tepla v těle (Q_max) a ztrát vody (D_max).

Výpočet vychází z evropské normy: „Horká prostředí - Analytické stanovení a interpretace tepelné zátěže s použitím výpočtu požadované intenzity pocení.“

Požadované vstupní hodnoty

Pro výpočet je nutné znát:

• tepelný odpor oděvu (clo) – tabulky hodnot podle druhů oděvů jsou zde
• energetický výdej osoby – tabulkové hodnoty jsou zde
• užitečný mechanický výkon osoby – u většiny prací se rovná nule
• teplotu vzduchu,
• teplotu kulového teploměru
• rychlost proudění
• relativní vlhkost vzduchu – bere se v úvahu pouze, pokud není zadána teplota mokrého teploměru (rozsah 0 – 100 %)
• pracovní polohu pracovníka:
• zda je v klidu (M < 65 W/m²) nebo pracuje
• jeho adaptaci na teplo (aklimatizovaná – neaklimatizovaná osoba) – nejčastějším případem je aklimatizovaná pracující osoba - ohrožení

Způsob zadání

• V tabulce „Vstupní data“ vyplňte požadované hodnoty
• Pro výpočet parciálního tlaku par je potřeba vědět relativní vlhkost nebo teplotu mokrého teploměru. V programu má přednost teplota mokrého teploměru
• Po zadání vstupních dat včetně výběru z rozklikavacích seznamů musíte pro výpočet stisknout tlačítko „Vypočítat“

Výsledek

• Výsledek se zobrazí v tabulce „Výstupní data a interpretace“.
• Maximální dlouhodobá doba expozice je stanovena na základě maximálního množství ztracených tekutin za směnu.
• Množství náhradních tekutin je stanoveno v rozmezí 70 - 85 % ztracených tekutin.

Verze pro Excel

Program „Výpočet tepelné zátěže“ verze pro Excel je ke stažení na stránkách Státního zdravotního ústavu.

Upozornění: V případě špatné funkce programu přes webový prohlížeč doporučujeme si program stáhnout do svého počítače a spustit ho přímo přes Excel.

Chyby programu

V případě nějakého nestandardního chování programu pro Excel zašlete popis tohoto chování na níže uvedený kontakt, aby se mohly případné chyby programu opravit a vydat nová verze:

• Ing. Zuzana Mathauserová
• zmat@szu.cz
• NRL pro prašnost a mikroklima v pracovním prostředí
• Státní zdravotní ústav v Praze
• Šrobárova 48
• 100 42 Praha 10

V případě problému s internetovou verzi zašlete připomínku na:

• Jiří Kocián
• kocian-j@seznam.cz

Pro ROVS – Rožnovský vzdělávací servis upravil: Jiří Kocián