Otázky a odpovědi

• 1
• 2
• 3

Dotaz č.300

Naše společnost má několik dceřiných společností např. na Slovensku. Společně se podílíme na některých stavbách po celém světě.

Zadavatelem stavby je např. cementárna.

Zhotovitelem stavby je naše společnost v Česku.

Vzhledem k nedostatku odborného personálu, se vedení společnosti rozhodlo dosadit do funkce vedoucího montéra zaměstnance z dceřiné společnosti na Slovensku.

Požadoval jsem, aby slovenská společnost doložila odbornou a zdravotní způsobilost vedoucího montéra (mimo jiné  školení III. stupně, a jmenování do funkce vedoucího montéra ve slovenské společnosti) s tím, že česká společnost jmenuje tohoto zaměstnance vedoucím montérem na dobu stavby v cementárně.

Je nutné ještě sepisovat smlouvu o dílo nebo si určujeme pravidla v celé společnosti sami, např. nějakou směrnicí, nebo se musíme mezi sebou chovat jako dodavatel se subdodavatelem?

Odpověď

Protože se dotaz týká hlavně řešení pracovně právních vztahů, a bezpečnosti a ochrany zdraví pouze okrajově, protože se jedná o vyslání zaměstnance z jednoho státu EU k výkonu práce pro jiného zaměstnavatele na území druhé státu EU, musíme tazatele odkázat na znění zákoníků práce Slovenské republiky a České republiky.

Na Slovensku je tato záležitost řešená zákonem č. 311/2001 Z.z., zákoníkom práce, konkrétně § 5, a v Česku je řešení stanoveno zákonem 262/2006 Sb., zákoníkem práce, konkrétně § 319 případně jiné (např. § 188).

Vzhledem k různým možným způsobům vyslání a rozsahu možných odpovědí, doporučuji tazateli, aby se se zněními výše uvedených právních předpisů blíže seznámil.

Platné znění slovenského zákoníku práce je dostupné např. na stránkách:

• https://www.slov-lex.sk/pravne-predpisy/SK/ZZ/2001/311/20180501
• http://www.zakonypreludi.sk/zz/2001-311

Platné znění českého zákoníku práce je dostupné uživateli programu ROVS SIBLEX v části Legislativa, Pracovně právní předpisy, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, Zákoník práce, nebo např. na stránkách:

• https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.299

Mám firmu zabývající se půjčováním kompresorů. Určuji odpovědnou osobu za kompresory. Může znít pověření způsobem, který je uvedený v příloze? Co by tam případně dalšího mělo být? Právní předpis uvedený v pověření je správný? Jedná se o tlakové nádoby stabilní (TNS)?

Odpověď

Pověření zjednodušeno:

POVĚŘENÍ; dle vyhlášky č. 18/1979 Sb., v platném znění; jmenuji; datum narození; ve společnosti; se sídlem; provozovna; Jako odpovědná osoba jste povinen; Zajišťovat dodržování termínů a lhůt pro provádění kontrol, zkoušek, revizí, údržby, opravy a rekonstrukce tlakových zařízení. Tyto činnosti budou prováděny dodavatelským způsobem ve spolupráci s vlastními revizními techniky.; Spolupracovat s revizním technikem tlakových zařízení.; Zajištění provozu tlakových zařízení v souladu s jejich dokumentací a návody výrobců.; Dbát, aby tlaková zařízení byla udržována a provozována podle platných právních předpisů.; Dbát, aby na tlakových zařízeních nebyly závady bránící bezpečnému a spolehlivému provozu, aby jeho stav neohrožoval bezpečnost, zdraví a životy osob a majetek.; Dbát, aby byla přijímána opatření k odstranění nedostatků a závad zjištěných při revizích a kontrolách.; Vést provozní dokumentaci tlakových zařízení.; V případě nehod, havárií a jiných neobvyklých situací v provozu tlakového zařízení informovat pohotovostní službu.; Určit nouzová opatření pro zajištění bezpečnosti při mimořádných událostech.; Plnit povinnosti vyplývající z ustanovení vyhl. č. 18/1979 Sb., v platném znění.; Jste oprávněn udílet potřebné pokyny týkající se bezpečného provozu tlakového zařízení (v souladu s platnými právními předpisy, návodem od výrobce, provozní dokumentací a normami).; V xxx dne xxx; jednatel s.r.o.; Svým podpisem potvrzuji, že souhlasím s tímto jmenováním, že jsem byl seznámen s uvedenými skutečnostmi a všem pokynům jsem rozuměl.

Vyhláška 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, stanovuje, která tlaková zařízení jsou zařízeními vyhrazenými, a dále určuje některé podmínky pro jejich výrobu, montáž, opravy, rekonstrukce, revize, kontrolní prohlídky a zkoušky. Také stanovuje požadavky na osobu revizního technika, zkušebního orgánu a topiče kotlů.

Vyhláška však nestanovuje podrobné požadavky na provoz tlakových nádob ani např. kotlů. Tyto požadavky stanovují jednotlivé české technické normy, v případě tlakových nádob stabilních pak česká technická norma ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní – Provozní požadavky, včetně jejich změn Za až Z4.

Tato norma v části I. přílohy stanovuje, že provoz a obsluhu nádob zajišťují:

Pracovník zodpovědný za bezpečný a hospodárný provoz nádob, což je pracovník, prokazatelně (písemně) určený provozovatelem nádob,

Obsluha nádob – pracovník pověřený provozovatelem obsluhou nádob (nemusí být určený písemně).

Povinnosti pracovníka zodpovědného za bezpečný a hospodárný provoz nádob jsou pak určeny v čl. 4, části II. přílohy normy.

Požadavky na obsluhu nádob jsou pak stanoveny v čl. 6, části III. přílohy uvedené normy.

Změnou Za normy je stanoveno v čl. 12, části V. přílohy, že revizní technik nesmí být současně ve funkci pracovníka zodpovědného za bezpečný a hospodárný provoz nádob a ve funkci pracovníka zajišťujícího provoz, obsluhu a údržbu nádob jím revidovaných.

Z výše uvedeného vyplývá, že v pověření pracovníka zodpovědného za bezpečný a hospodárný provoz nádob má být místo vyhlášky 18/1979 Sb. správně uvedena norma ČSN 69 0012, a jako povinnosti tohoto pracovníka musí být uvedeny povinnosti, které jsou stanoveny v čl. 4, části II. přílohy normy. Tyto povinnosti mohou být samozřejmě rozšířeny ještě o další povinnosti, které souvisejí s bezpečným a hospodárným provozem nádob.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.298

Jak je to s lékařskými prohlídkami pro brigádníka, který je přijat na dohodu o provedení práce. Je ve firmě vždy jen na prázdniny každý rok. Musí mít pokaždé vstupní lékařkou prohlídku dle § 59, odst. 1, písm. b), bod b) zákona č. 373/2011 Sb. nebo se na něj bude vztahovat periodická dle § 11, odst. 5, písm. a) vyhlášky 79/2013 Sb.? Provádí klempířské práce a kovoobráběcí práce na dílně, přičemž práce je zařazená do druhé kategorie prací.

Odpověď

Fyzická osoba, se kterou zaměstnavatel uzavřel dohodu o provedení práce, je vždy zaměstnancem ve smyslu zákoníku práce (viz § 3, § 6 a § 77 zákoníku práce). Pojem brigádník zákoník práce a na něj navazující právní předpisy (mzdové aj.) nezná.

Přesto zákon o specifických zdravotních službách a jeho prováděcí vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, upravují provádění pracovně lékařských prohlídek částečně odlišně od pracovně lékařských prohlídek zaměstnanců, se kterými zaměstnavatel uzavřel pracovní poměr pracovní smlouvou.

Pokud zaměstnanec provádí klempířské, kovoobráběcí a případně jiné práce, pro které není předepsaná prohlídka podle vyhlášky 79//2013 Sb., příloha 2, část II. nebo podle jiného právního předpisu (např. zákon o provozu na pozemních komunikacích pro řízení nákladních vozidel nebo autobusů), a práce je zařazená do 2. kategorie prací a není prací rizikovou (tzv. 2R), tak se na provedení vstupní pracovně lékařské prohlídky vztahuje § 59, odst. 1, písm. b), bod 2. zákona 373/2011 Sb. Pokud by však zaměstnavatel měl pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se v tomto případě o zaměstnání na základě dohody, může jej na pracovně lékařskou prohlídku vyslat.

Nezávisle na tom, zda tento zaměstnanec absolvoval nebo neabsolvoval vstupní pracovně lékařskou prohlídku, platí v obou případech § 11, odst. 5, písm. a) vyhlášky 79/2013 Sb. tzn., že pokud je stejný druh práce vykonáván na základě těchto dohod opakovaně a součet dob, po které je práce opakovaně vykonávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky, v tomto případě 4 roky (práce zařazená do 2. kategorie prací), periodické prohlídky se provádějí.

A protože v právních předpisech je těžké hledat některá logická vysvětlení, není ze znění vyhlášky zřejmé, jestli se jedná o součet jednotlivých dob za kalendářní rok (např. zaměstnanec vykonává práci jeden měsíc za kalendářní rok, a v tomto případě by měl periodickou prohlídku absolvovat jednou za 48 let a to by se ještě v době jeho dosažení věku 50 let lhůta zkrátila na 24 let), nebo se jedná o součet roků, i když by ve 12 měsících po sobě jdoucích odpracoval pro zaměstnavatele třeba jenom jeden týden.

V tomto případě bych doporučil, aby zaměstnanec, pokud pracuje pro zaměstnavatele několik let po sobě (i když jeden měsíc v roce), absolvoval pracovně lékařskou prohlídku po 4 nebo 2 letech podle věku zaměstnance, z důvodu zařazení práce do 2. kategorie prací, hlavně pokud by tímto důvodem zařazení byl prach, hluk nebo vibrace.

 

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.297

Dostavovali jsme kus budovy „Přístavba balírny a šatny“. Přístavbou není měněno dosavadní využití objektu, bude se i nadále jednat o stavbu pro výrobu a skladování. Není to klasický sklad, ale to skladování je zmíněné. Tak se chci zeptat, jestli je nutný manipulační řád skladu a další požární řád?

Odpověď

Podle české technické normy ČSN 26 9015 Skladování – Názvosloví, která je účinná od 1. 7. 1982 dosud, je skladem objekt, popř. prostor používaný ke skladování, vybavený skladovací technikou a zařízením.

Skladovací technikou je skladovací zařízení, včetně řídicího systému, a skladovacím zařízením je zařízení a prostředky sloužící ke skladové manipulaci a uložení zásob ve skladu (zásoba = materiál uložený ve skladu).

Ve vašem případě se jedná o dílenský sklad – sklad výrobní organizace uvnitř výrobního procesu, který zajišťuje zásobu pro dílenský provoz, ve smyslu ČSN 26 9016 Skladování – Názvosloví skladů.

Pro názvosloví ploch a prostorů dále platí ČSN 26 9017 Skladování – názvosloví ploch a prostorů.

Podle ČSN 26 9030 Manipulační jednotky – Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, čl. 4. Bezpečnostní zásady při skladování manipulačních jednotek, 4.1 Všeobecné požadavky, kde v čl. 4.1.1 je stanoveno, že pro každý sklad musí být zpracován „Místní řád skladu“ (vycházející obvykle z projektu bezpečné manipulace ve skladu), který má obsahovat zejména:

• odpovědnou osobu za provoz skladu, údržbu, opravy a prohlídky skladovacích zařízení a prostředků,
• organizační a bezpečnostní opatření pro bezpečný provoz skladu při:
• manipulaci při příjmu, skladování a výdeji,
• tvorbě manipulačních jednotek,
• obsluze skladovacích zařízení a prostředků,
• pohybu dopravních prostředků,
• pohybu osob,
• používání komunikací, cest, uliček atd. včetně jejich úklidu, údržby a osvětlení,
• poškozeních, poruchách, nehodách a haváriích skladovacích zařízení a prostředků,
• stanovení termínů prohlídek a kontrol skladovacích zařízení a prostředků,
• vyhrazení provozních a neprovozních ploch skladu,
• vybavení a místa použití ochranných pomůcek,
• organizaci kontrol, školení a přezkušování zaměstnanců,
• schematický půdorysný plán skladu s vyznačením využitelných ploch a pohybu osob a dopravních prostředků, směru příjezdu a vstupů, způsobů parkování atd.

Místní řád skladu dle čl. 4.1.1 ČSN 26 9030 se zpracovává pro sklad, kde se skladují manipulační jednotky. Pojem „manipulační jednotka“ je definován v ČSN 26 9004 a ČSN ISO 445.

Manipulační jednotka jako pojem logistiky

• dle ČSN 26 9004 materiál (balený i nebalený, svazkovaný, ložený volně nebo na přepravním prostředku) tvořící samostatně nebo s přepravním prostředkem celek, který je upraven pro mechanizovanou manipulaci, přepravu a skladování a zachovává svůj tvar při oběhu.
• dle ČSN ISO 445 náklad, sestavený z položek nebo balení, které jsou fixovány jedním nebo více prostředky, ve tvaru vhodném pro manipulaci, přepravu, stohování a skladování jako jednotka.

V případě, že nové skladovací prostory budou součástí stávajících skladovacích prostor, a pro stávající skladovací prostory máte zpracován Místní řád skladu, bude nutná „pouze“ jeho aktualizace, v souvislosti s uspořádáním, způsobem skladování apod. v nové části skladu.

Pokud pro stávající sklad nemáte Místní řád skladu nebo nový prostor bude samostatným skladem, musíte zpracovat Místní řád skladu.

V případě, že tvůrce „Místního řádu skladu“ bude mít k dispozici projekt bezpečné manipulace ve skladu, má napůl vyhráno, pokud projekt neexistuje, musí vycházet i z hodnocení rizik pro skladovací prostory.

Požární řád byste museli zpracovat, pokud příslušný požární úsek bude začleněn jako činnost se zvýšeným nebo dokonce vysokým požárním nebezpečím ve smyslu § 4 zákona o požární ochraně (zákon 133/1985 Sb.).

Pokud budete muset zpracovat požární řád, může být součásti Místního řádu skladu (nemusí být samostatným dokumentem – viz § 40, odst. 5 vyhlášky 246/2001 Sb., o požární prevenci).
 

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.296

Máme na vědeckých pracovištích také ženy z jiných zemí (výzkum) a některé mají údajně problém s provedením pracovně lékařské prohlídky, kterou provádí náš smluvní lékař.

V tomto případě by ženy chtěly zajistit lékařku nebo absolvovat prohlídku u své registrující lékařky. Sehnat smluvního poskytovatele pracovně lékařských služeb není jednoduché a kvůli několika osobám sjednávat další smlouvu je zbytečné. Ale obvodní lékařka těžko může posoudit pracovní podmínky na pracovištích, která nezná. V kategorii 1. mohou teď nově jít k obvodnímu lékaři, ale u rizikových pracovišť toto, alespoň jak chápu vyhlášku č. 79/2013 Sb., musí k našemu smluvnímu lékaři. Jedná se o chemické laboratoře, tj. pracoviště zařazené v kategorii 2. (některé i ve 3.). Jak toto vyřešit? Je to nová situace a musíme se s ní nějak korektně vypořádat.

Odpověď

Možnost zajištění pracovně lékařských prohlídek, posuzování zdravotní způsobilosti k práci a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti zaměstnavatele u poskytovatele, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, v případě, že se jedná o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem (vyhláškou 79/2013 Sb.) nebo jinými právními předpisy, neumožňuje zaměstnavateli vyhláška 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ale zákon 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, konkrétně § 54, odst. 2, písm. b).

Že lékařka v tomto případě nebude znát konkrétní pracoviště zaměstnankyně, by nemělo být na závadu, protože údaje o pracovním zařazení zaměstnance nebo údaje o předpokládaném pracovním zařazení osoby ucházející se o zaměstnání, dále údaje o druhu práce a režimu práce musíte uvést v žádosti o pracovně lékařskou prohlídku. Údaje o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci a míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek v tomto případě neuvádíte, protože se jedná o práci zařazenou do 1. kategorie podle zákona o veřejném zdraví (zákon 258/2000 Sb.).

V případě prací zařazených do 2. nebo 3. kategorie prací, již zaměstnankyně (uchazečka o zaměstnání) musí absolvovat pracovně lékařskou prohlídku u smluvního poskytovatele pracovně lékařských služeb. Protože však § 3, odst. 1 vyhlášky 79/2013 Sb. umožňuje zaměstnavateli uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovně lékařských služeb s více poskytovateli těchto služeb, může tuto smlouvu uzavřít s některou lékařkou s tím, že tato bude provádět v rámci pouze hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání. Výše uvedené požadavky žádosti však budete muset potom uvést konkrétněji, případně paní doktorce předvést pracoviště např. formou exkurze.

Lékařku si vybrat můžete sami na základě výběrového řízení, doporučení apod., nebo tuto problematiku můžete v rámci poradenství řešit s poskytovatelem pracovně lékařských služeb, který vám vhodnou lékařku doporučí, případně, v rámci pracovně lékařské prohlídky, její provedení zajistí u jiné lékařky.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

• 1
• 2
• 3