Otázky a odpovědi

• 1
• 2
• 3

Dotaz č.295

Je nějaký výklad k tomu, za jakých podmínek může fyzická osoba splnit zákonný předpoklad vzdělání odborné způsobilosti k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „koordinátora BOZP“) podle ust. § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů?

Odpověď

Zákonným předpokladem pro účast na zkoušce nebo periodické zkoušce je podle zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) pro žadatele o provedení zkoušky nebo periodické zkoušky „alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání technického zaměření nebo vysokoškolské vzdělání technického zaměření“.

Žadatelé o provedení zkoušky/periodické zkoušky k získání osvědčení v této odborné způsobilosti podle ust. § 10 odst. 2 písm. a) zákona musí splnit nejen požadavek na stupeň vzdělání (alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou), tak jako tomu bylo doposud, ale nově i požadavek na odbornost, tj. požadavek na vzdělání technického zaměření. Z maturitního vysvědčení středních škol neposkytujících vzdělání v oborech technického zaměření, např. obchodní a ekonomické střední školy, konzervatoře a jiné „netechnické“ střední školy vyplývá, že držitelé tohoto maturitního vysvědčení splňují požadavek stupně středního vzdělání, ale nikoliv požadavek na odbornost, tj. na vzdělání technického zaměření. Z tohoto důvodu zákonný předpoklad vzdělání požadovaný pro odbornou způsobilost k činnostem koordinátora BOZP na staveništi v případech žadatelů, kteří získali stupeň středního vzdělání na „netechnických“ středních školách, na kterých jsou vyučovány převážně netechnické obory, nemůže být považován za splněný.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které od Ministerstva práce a sociálních věcí podle ust. § 20 odst. 1 výše uvedeného zákona obdrželi na základě jejich žádosti rozhodnutí o udělení akreditace pro provádění zkoušek/periodických zkoušek mají povinnost při obdržení každé přihlášky ke zkoušce/periodické zkoušce důkladně posuzovat nejen přihlášku samu, ale i doklady o vzdělání a odborné praxi žadatelů k ní přiložené. Musí rozhodnout, zda žadatelé splňují zákonný předpoklad vzdělání a odborné praxe odborné způsobilosti k činnosti koordinátora BOZP na staveništi anebo nikoliv. Jedno z možných řešení pro žadatele o zkoušku/periodickou zkoušku, kteří sice splňují stupeň vzdělání, ale nikoliv již odborné zaměření tohoto vzdělání, spočívá v úspěšném vykonání alespoň tzv. „jednotlivé zkoušky“ podle ust. § 49 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách s maturitní zkouškou, ve znění pozdějších změn. Změna ust. § 10 odst. 2 písm. a) zákona je pro žadatele o provedení zkoušky/periodické zkoušky účinná od 1. 5. 2016. Z uvedeného je zřejmé, že po nabytí účinnosti novely zákona, a to teprve po úspěšném splnění požadavku vzdělání technického zaměření, se mohou žadatelé o provedení zkoušky k této zkoušce z odborné způsobilosti koordinátora BOZP na staveništi od uvedeného data přihlásit k jejich provedení. Pokud požadavek na vzdělání technického zaměření nesplňují, tak si jej musí dodatečně doplnit viz. výše.

Pro žadatele o provedení periodické zkoušky je v ust. § 22 odst. 2 HLAVA II v části PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ zákona uvedeno, že „odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost získaná podle dosavadních právních předpisů se považuje za splněnou nejdéle po dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“. Z toho vyplývá, že držitel platného dokladu (osvědčení) o získání odborné způsobilosti k činnostem koordinátor BOZP na staveništi získaný podle dosavadního zákona, který však nesplňuje nový požadavek ust. § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 88/2016 Sb., tj. vzdělání technického zaměření, si musí tuto odbornost dodatečně doplnit. Žadatelé o provedení periodické zkoušky, kteří nesplňují požadavek na vzdělání technického zaměření, mají možnost i po nabytí účinnosti svoji činnost na základě svého platného osvědčení vykonávat, a to i po nabytí účinnosti tohoto zákona, ale nejpozději do pěti let ode dne nabytí účinnosti novely č. 88/2016 Sb., tj. do 1. 5. 2021. To znamená, že je držitelům platných osvědčení dána možnost si požadavek vzdělání technického zaměření ve stanovené lhůtě dodatečně doplnit a teprve poté podat přihlášku k provedení periodické zkoušky.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.294

Chtěl bych se zeptat, máme prodavačky, které v rámci pracovní náplně mění na prodejně žárovky (vypne si jistič, nepracuje pod proudem) a také provádí funkční zkoušku nouzového osvětlení (opět vypne jistič).

Stačí, když tato osoba bude podle § 19 nového zákona č. 250/2021 Sb., osobou seznámenou, školenou v rámci školení BOZP, a ne osobou poučenou?

Odpověď

Zjednodušeně řečeno, máte pravdu. Ale je to podmíněno splněním dalších povinností vyplývajících z předpisů.

Nyní se pokusím tento názor podložit citací ustanovení souvisejících platných předpisů, aby oponenti byli dostatečně přesvědčeni.

Nejprve se prokoušeme novými právními předpisy.

Jednak vycházím z toho, že se nejedná o el. obvody s charaktery proudu nebo napětí, které nepředstavují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob v prostorách s normálními vnějšími vlivy a tudíž podle § 3 odst. e) nařízení vlády (NV) č. 190/2022 Sb.  se jedná o zařízení, která patří mezi nevyhrazená elektrická zařízení (dále jen EZ).  Pokud tedy se jedná o el. obvody nízkého napětí, která  budou patřit mezi vyhrazená EZ, pak z § 19 zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů vyplývá, že pro účely odborné způsobilosti k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na EZ rozeznáváme osoby znalé, osoby poučené a osoby školené (seznámené), které nejsou znalé ani poučené a jsou školené ve smyslu jiného právního předpisu (zákoníku práce).

Dále je třeba přihlédnout k tomu, že v § 7 odst.5 NV č. 190/2022 Sb. (o  vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti) v požadavcích na bezpečnost provozovaných EZ je uvedeno, že v řádu prohlídek, údržby a revizí pro provoz vyhrazeného EZ se stanoví jednotlivé úkony prohlídek, zkoušek a údržby, včetně preventivní údržby, s přihlédnutím k požadavkům výrobce jednotlivých vyhrazených elektrických zařízení obsaženým v jejich průvodní dokumentaci, k právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a k provozním podmínkám zařízení.

V § 7odst. 6 NV pak je zmíněno, že práce na vyhrazeném elektrickém zařízení smí provádět jen odborně způsobilá osoba, která je podle zákona, pokud je to třeba, vybavena potřebnými osobními ochrannými pracovními prostředky a byla seznámena s jejich používáním; o této skutečnosti se vyhotoví zápis, který podepíše odborně způsobilá osoba spolu s osobou, která seznámení provedla.

V těchto právních předpisech není blíže specifikována zmíněná činnost personálu, resp. prodavaček na EZ. Je však uvedeno, že podle § 3 odst. 2 NV č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice se za činnost na EZ vyžadující odbornou způsobilost podle tohoto nařízení nepovažuje obsluha elektrického zařízení malého a nízkého napětí. V dřívějších normách právě výměna žárovek, resp. příslušenství a výměna závitových pojistek byla jako součást obsluhy EZ. To už ale neplatí.

V § 8 odst. d) NV č. 190/2022 Sb. mezi minimálními požadavky pro provozovatele zařízení je určení fyzické osoby odpovědné za elektrické zařízení, k jejímž povinnostem patří zajištění bezpečného provozu vyhrazeného elektrického zařízení.

Další bližší informace ke konkrétním úkonům však musíme hledat v ostatních předpisech a normách. 

Obecné požadavky pro činnosti na el. zařízení jako je obsluha a práce, jsou uvedeny v ČSN EN 50110-1 ed.3 /2015/ a také v TNI 343100 (Technicko normalizační informace) určená pro používání v předmětné oblasti společně s touto normou.

V prvé řadě podle čl. 3.4.2 citované normy prací na EZ je rovněž údržba.

Podle čl. 4.1 cit. normy před zahájením jakékoliv činnosti na EZ musí být povedeno posouzení el. rizika. Na jeho základě musí být stanoveno, jakým způsobem budou činnosti vykonávány a jaká bezpečnostní opatření musí být provedena, aby byla zajištěna bezpečnost.

Pro údržbovou činnost platí čl. 7 uvedené normy. Podle čl. 7.2.1 veškeré   pracovní postupy pro provádění údržby musí být schváleny osobou pověřenou kontrolou el. zařízení během pracovní činnosti. Podle čl. 7.1.2 jsou úkony při údržbě, při které konstrukce zařízení umožňuje, aby určitá údržba jako je výměna pojistek, výměna žárovek apod. byla prováděna bez použití pracovních postupů. Podle TNI 343100 za stanovení kvalifikace osob odpovídá osoba pověřená kontrolou el. zařízení během pracovních činností, což může být současně osoba odpovědná za elektrická zařízení ve smyslu čl. 4.3.1 normy. Podle TNI 343100 tato osoba posoudí možné následky pracovních činností na el. zařízení, které jsou v její odpovědnosti a účinků el. zařízení na pracující osoby během pracovních činností.

Podle čl. 7.2.2 normy musí být přesně stanovena příslušná část zařízení, která má být předmětem opravy. Podle čl. 7.4.1 normy při výměně pojistek není-li stanoven postup, musí být výměna pojistek provedena za vypnutého stavu a pokud je u zařízení nízkého napětí pojistka uložena v přístroji chránícím osobu před přímým dotykem a možností účinku zkratu, smí být výměna provedena i osobou seznámenou bez ověření napětí. Totéž platí podle čl. 7.4.2 normy při výměně světelných zdrojů a výměnného příslušenství, že má být provedena výměna za vypnutého stavu osobou seznámenou, jestliže má zařízení ochranu před dotykem min. IP 2X nebo IP XXB. Tam kde je to nezbytné, smí být výměna provedena pod napětím na základě vyhodnocení rizika, v tom případě se však domnívám, že by osoba měla být poučena. Výměna nesnímatelného příslušenství musí být provedena v souladu s místními provozními a bezpečnostními předpisy a pracovními postupy. Musí se dbát, aby náhradní díly určené k výměně byly vhodné pro použití v udržovaných zařízeních.

Uvedené je zcela v souladu s TNI 34 3100, že osoby seznámené mohou 

a) Samostatně obsluhovat jednoduchá elektrická zařízení mn a nn, provedená tak, že při jejich obsluze nemohu přijít do styku s živými částmi

b) Pracovat v blízkosti živých částí jen při dodržování stanovených bezpečných vzdáleností, jinak jen se souhlasem osoby odpovědné za el. zařízení nebo osoby pověřené kontrolou el. zařízení během pracovních činností, která provede potřebná bezpečnostní opatření, např. vypnutí zařízení nebo zajištění dozoru

Dotaz č.293

Jaké právní předpisy v České republice upravují požadavky na odbornou způsobilost pro pracovníky, kteří vykonávají práce pod vodou? Jedná se mi o provádění rizikových prací pod vodou, jako je např. svařování, broušení, rozřezávání a jiné podobné práce (dále jen „potápěčské práce“)?

Odpověď

Nařízení vlády č. 136/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, a nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, v Příloze č. 3, kapitola XVIII. Potápěčské práce, uvádí v bodu 2. že „Potápěčské práce lze provádět pouze podle předem písemně stanoveného technologického a pracovního postupu a tyto práce smí vykonávat jen zdravotně a odborně způsobilá fyzická osoba podle jiného právního předpisu (dále jen "potápěč"), určená odborně způsobilou fyzickou osobou odpovědnou za řízení potápěčských prací (dále jen "vedoucí potápěč").“ Tato právní úprava je účinná od 1. 5. 2016.

Právním předpisem, na který je prostřednictvím poznámky pod čarou v novele nařízení vlády odkazováno, a na jehož základě lze získat odbornou způsobilost pro výkon činností pracovního potápěče, je zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání“), ve znění pozdějších předpisů. V souladu s tímto právním předpisem je nezbytné upozornit na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 485/98. Z něj vyplývá, že poznámky pod čarou nemají normativní charakter (tj. nezakládají práva a povinnosti) a nejsou závaznou součástí pravidel chování. Jejich posláním je zlepšit přehlednost právního předpisu a orientaci v účinných právních předpisech. Poznámka pod čarou je legislativní pomůckou, která nemůže být závazným pravidlem pro výklad dotčeného právního předpisu a pro stanovení pravidel chování. Pokud právní předpis nehodlá stanovit takové pravidlo, např. jako v případě dotazovaných požadavků pro získání odborné způsobilosti k výkonu profese pracovního potápěče, musí odkázat na jiný právní předpis, na jehož základě je stanoven mechanismus pro získání této odborné způsobilosti.

Před novelou nařízení vlády č. 591/2006 Sb., bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, bylo v části přílohy výše specifikované konstatováno, že „potápěčské práce  smí vykonávat pouze osoba odborně a zdravotně způsobilá podle předem písemně stanoveného technologického a pracovního postupu bez jakékoliv bližší specifikace“. Výše uvedené ustanovení nařízení vlády č. 591/2006 Sb. s ohledem na svoji vágnost způsobovalo praktické výkladové problémy. Proto byla do textu novely tohoto nařízení vlády, tj. nařízení vlády č. 136/2016 Sb., vložena poznámka pod čarou, která se shoduje s nálezem Ústavního soudu. Z něj vyplývá, že kvalifikační předpoklady pro výkon určitých pracovních činností nemohou být stanoveny nařízením vlády, tj. podzákonným předpisem, protože podle čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Jen zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.

Z tohoto důvodu předmětná poznámka pod čarou obsažená ve schválené novele nařízení vlády č. 591/2006 Sb. s účinností od 1. 5. 2016 má vést uživatele tohoto právního předpisu, a to zaměstnavatele anebo objednatele služeb v oblasti pracovního potápění k tomu, aby si z hlediska zajišťování úkolů v prevenci rizik při výkonu pracovních činností pod vodou vždy ověřovali, zda vysoce odborné a mnohdy nebezpečné práce vykonávané pod vodou vykonávají profesionálové pracovní potápěči, kteří mají platný doklad o získání odborné způsobilosti pro tuto práci anebo fyzické osoby bez odborné způsobilosti, jejichž znalosti a dovednosti nebyly řádně ověřeny způsobem stanoveným jak v tehdy platných právních předpisech, tak v dnes účinných právních předpisech.

Dále je nezbytné uvést, že poznámka pod čarou v novele nařízení vlády č. 591/2006 Sb. nemůže zrušit fyzickými osobami doposud získanou odbornou způsobilost pro výkon práce pracovních potápěčů. Poznámka pod čarou však odkazuje na účinný právní předpis, podle kterého lze požadovanou odbornou způsobilost pracovního potápěče nově získat. Na vztah odborné způsobilosti pro výkon práce pod vodou podle dříve účinných právních předpisů a nového způsobu získávání jejich odborné způsobilosti je nutno pohlížet zásadně z hlediska zajišťování úkolů v prevenci pracovních rizik při provádění potápěčských prací, která je uložena zaměstnavatelů a objednatelům služeb v ustanoveních § 101, § 102 a § 103 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.

Podle dnes účinné právní úpravy je třeba vyjít z toho, že po 1. 5. 2016 mohou ve smyslu zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání provádět školení a zkoušky z odborné způsobilosti pracovních potápěčů a vydávat fyzickým osobám, které úspěšně vykonaly zkoušku z této odborné způsobilosti, doklady, tj. osvědčení o získání této odborné způsobilosti, pouze právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které byly autorizované pro tuto činnost Ministerstvem zemědělství. V případě pochybností může v souladu s Listinou základních práv a svobod čl. 36 rozhodovat v těchto individuálních případech pouze soud a nikoliv jiný orgán.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.292

Chceme měnit tlumiče sluchu. Nyní máme tlumiče se specifikací 35 decibelů. Je někde určeno jaké tlumiče do jakého hluku?

Odpověď

Při správném výběru ochrany sluchu je potřeba vycházet z hladiny hluku na pracovišti. Správná ochrana sluchu je, pokud vybraný ochranný prostředek sníží hlukovou zátěž na hodnotu kolem 75 dB. Vámi uváděný útlum (specifikace) dosavadního ochranného prostředku je 35 dB, což by odpovídalo hlukové zátěži na pracovišti kolem 110 dB.

Podle odborné literatury je dobrá ochrana sluchu ta, která hlukovou zátěž sníží na hodnotu kolem 75 dB, přijatelná je ta, která sníží hladinu hluku na hodnotu do 85 dB nebo mezi 70 až 75 dB. Pokud ochranný prostředek sníží hlukovou zátěž pouze na hodnoty nad 85 dB, je to nedostatečná míra ochrany, a pokud pod 70 dB, je ochrana příliš vysoká (nadměrný útlum).

Pokud máte pro pracoviště provedeno měření hlukové zátěže s frekvenční analýzou a výrobce udává u ochranného prostředku útlum v jednotlivých frekvenčních hladinách, lze pro stanovení přiměřenosti ochrany sluchu použít výpočet.

Obě metody správného výběru ochrany sluchu jsou uvedeny na internetových stránkách ROVS v záložce „Knihovna“, „Kalkulačky“, „Výpočty odborného odhadu zátěže hlukem“:
https://www.rovs.cz/kalkulacky/vypocty-odborneho-odhadu-zateze-hlukem
v části „VÝBĚR SPRÁVNÉ OCHRANY SLUCHU“, včetně možného výpočtu druhou metodou.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.291

Máme několik míst podobného typu – nakládací rampy nebo nakládací schodišťové podesty rampového typu (dále jen rampa), a stále vedeme spor o tom, zda pro zabezpečení stačí řetízek či nikoli. Řetízek tam je z toho důvodu, že těmito prostory se dopravuje materiál a potřeba tam mít něco, co se dá oddělat. Avšak dle mého názoru neřeší řetízek zabránění pádu. Musíme mít rampu zabezpečenou jinak? Pokud ano, lze rozhodnout i opačně z důvodů vysokých nákladů za úpravu apod.? Výška řetízku je 70 cm někde je to i 120 cm.

Odpověď

Na rampy a podobná místa se vztahují ustanovení nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, kde je v čl. 3.3.5 přílohy stanoveno, že zábradlí musí být zřízena u pracovišť a komunikací o nestejné úrovni, je-li rozdíl úrovní vyšší než 0,5 m, a v čl. 6.2, že rampa převyšující okolní plochu o více než 0,5 m, která slouží také pro pěší, musí být podél volného okraje vybavena vhodným ochranným zařízením proti pádu, například snímatelným ochranným zábradlím.

V případě, že rampy neslouží zároveň jako komunikace pro pěší, tak nemusí být opatřeny zábradlím. V případě, že rampy slouží zároveň jako komunikace pro pěší, musí být opatřeny zábradlím. Podle výšky rampy musí být zábradlí jednotyčové nebo dvoutyčové. Pravděpodobně ve vašem případě bude stačit jednotyčové. Opět podle výšky rampy se určuje výška horní tyče, která je v rozmezí od 0,9 do 1,2 m, a ve vašem případě asi bude stačit výška 0,9 m. Protože však budete potřebovat „odnímatelnou“ tyč, dá se zábradelní tyč řešit jako zcela odnímatelná, výklopná nebo otočná, přičemž při funkci zábradlí musí být zajištěná proti posunutí nebo vypadnutí, pokud se o ni někdo chytí.

Možností řešení je zřízení zábradlí nebo jeho částí jako přemístitelné (odnímatelné posuvné, skládací, otevíravé apod.) je více (včetně zajištění) a záleží na konkrétních podmínkách pracoviště. U těchto zábradlí by se měly dodržet podmínky a opatření vyplývající z ustanovení čl. 5.1.1,  čl. 5.1.3,  čl. 5.7.1 a čl. 5.7.2 ČSN 74 3304 Ochranná zábradlí. Základní ustanovení.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

• 1
• 2
• 3