Otázky a odpovědi

....
• 11
• 12
• 13

Dotaz č.245

Obrátily se  na mě sociální pracovnice ohledně psychické zátěže.

Mají pocit, že jsou v psychické zátěži, a to z důvodu neustále pozornosti, kterou musí věnovat seniorům. Je možno je zařadit do 2. kategorie – psychická zátěž např. pro monotónnost?

Odpověď

Vyhláškou č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, příloha 1, část 10 Psychická zátěž je sice stanoveno, že do 2. kategorie prací se zařazuje práce vykonávaná po dobu delší než 4 hodiny za směnu spojená s monotonií – monotonie způsobená únavnou mechanickou prací (viz Akademický slovník cizích slov nebo Slovník spisovného jazyka českého), takže z tohoto důvodu sociální pracovnice nebudou zařazeny ve 2. kategorii prací.

V jejich případě se ale může jednat o jiný psychologický jev, a to o tzv. syndrom vyhoření (také syndrom vyhasnutí, vyhaslosti, vyprahlosti). Nejpodstatnějším znakem je chronický stres vycházející z pracovní činnosti, který může být doprovázen další zátěží z osobního života, sociálního i fyzikálního okolí atd., a vyskytuje se zvláště u profesí obsahujících práci s lidmi nebo alespoň kontakt s lidmi a závislost na jejich hodnocení. Profese je charakteristická vysokými nároky na výkon, bez možnosti delší úlevy a závažnými následky v případě omylu. Výkon takové práce bývá spojen s velkou odpovědností a nasazením, někdy s pociťováním „poslání“ profese.

Při prevenci vyhoření je důležitý vlastní postoj člověka k práci. V práci má být samozřejmě pociťován smysl, ale neměla by být jediným cílem, smyslem a zájmem v životě člověka. Důležitá je sociální opora (společenská podpora) osoby, které hrozí vyhoření, jejímiž hlavními zdroji jsou: funkční rodina, kolegové v zaměstnání, přátelé, zájmy a celkově trávení volného času včetně aktivního i pasivního odpočinku (zábavy).

Při léčbě vyhoření se také využívají psychologické (především psychoterapeutické) přístupy.

V každém případě doporučuji konzultaci s psychologem (psycholog ≠ psychiatr).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.244

Náš klient má zaměstnance, kteří provádí noční práce pouze v zimním období (úklid sněhu). Musí být zařazen do 2. kategorie z důvodu psychická zátěž a mít 1 x ročně lékařskou prohlídku?

Odpověď

Zákoníkem práce (§ 78 odst. 1) je stanoveno, že pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je:

noční prací práce konaná v noční době, přičemž noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou (písm. j)), a zaměstnancem pracujícím v noci je zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období, uvedeném v § 94 odst. 1 (písm. k)). Obdobím podle § 94 odst. 1 je období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne.

V případě, že zaměstnanec odpracuje průměrně týdně jednu noční směnu, jedná se o zaměstnance pracujícího v noci.

Dále by práce musela být zařazená ve 2. kategorii – psychická zátěž podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, příloha 1, část 10, pokud by se jednalo o práci vykonávanou v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu, případně do 3. kategorie – psychická zátěž, pokud by se jednalo o práci vykonávanou pouze v noci. Pokud práce není takto vykonávaná, nebude z tohoto důvodu zařazená ani ve 2. nebo 3. kategorii prací.

Pro zařazení do kategorie je tedy nutno znát rozvrh charakteristické pracovní směny za dané období (směnou je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat).

Bez ohledu na zařazení práce do kategorie je zaměstnavatel povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci (za podmínek výše uvedených) byl vyšetřen poskytovatelem pracovně lékařských služeb před zařazením na noční práci, pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně, nebo kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá (§ 94, odst. 2 zákoníku práce).

Náplň pracovně lékařské prohlídky je stanovená vyhláškou 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, příloha 2, část II., bod 13., ale lhůty stanovené v § 11, odst. 3 se na ní nevztahují (platí ustanovení vyššího právního předpisu, kterým je zákoník práce).

Poznámka:

Novelou zákoníku práce byl § 94, odst. 2 upraven takto:

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb v případech a za podmínek stanovených pro pracovnělékařské služby zákonem o specifických zdravotních službách. Úhrada poskytnutých zdravotních služeb nesmí být na zaměstnanci požadována.

A novelou vyhlášky č. 79/2013 Sb. byla lhůta periodických prohlídek pro práci v noci stanovena na jedenkrát za dva roky (příloha 2, část II, bod 13.)

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.243

Je povinnost zpracovat „Skladový řád“ dle nařízení EU „CLP“?

Existují nějaké limity od kdy, respektive od jakého množství chemických látek je tato povinnost stanovena?

Odpověď

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (tzv. „CLP“ – Classification, Labelling and Packaging) se skutečně týká klasifikace, označování a balení chemických látek a směsí, a pouze v některých případech stanovuje, že informace o nebezpečnosti mají obsahovat také „Pokyn pro bezpečné zacházení – skladování“.

Nařízení ale nestanovuje, zda osoba zacházející s těmito látkami má zpracovat „Skladový řád“.

Tato povinnost je řešena národní legislativou, a to konkrétně českou technickou normou „ČSN 26 9030 Manipulační jednotky – Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování“, která v čl. 4.1.1 stanovuje, že pro každý sklad musí být zpracován „Místní řád skladu“, vycházející obvykle z projektu bezpečné manipulace ve skladu, a svým způsobem navazuje na nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, kde je stanoveno, že zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou. Obsah „Místního řádu skladu“ je uveden v tomtéž článku normy.

Definice skladu je uvedená v „ČSN 26 9015 – Skladování – Základní názvosloví“, druhy skladů jsou uvedeny v „ČSN 26 9016 – Skladování – Názvosloví skladů“ a názvosloví ploch a prostorů ve skladech jsou uvedeny v „ČSN 26 9017 – Skladování – Názvosloví ploch a prostorů“.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.242

Jak je to s lékařskými prohlídkami u brigádníků – mladistvých (16 - 18 let), kteří jsou zařazeni v kategorii prací 2? Jedná se o studenty, které zaměstnáváme v období prázdnin a pracují nám jako expedienti. Zatím je na lékařské prohlídky raději posíláme. Je nutné je na lékařské prohlídky posílat nebo ne?

Odpověď

Nejdůležitější je, v tomto směru ustanovení § 59 odst. 1, písm. b) bodu 2 zákona č. 373/2011 Sb.:

Jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že

a) vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo u registrujícího poskytovatele, ke kterému vyslal zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání, nestanoví-li jiný právní předpis jinak a jde-li o práce uvedené v § 54 odst. 2 písm. b),

b) zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením

1. pracovního poměru,

2. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nebo

3. vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.

Z uvedeného lze dovodit, že u nerizikové kategorie druhé, v případě sezonní brigády, není vstupní prohlídka bezpodmínečně nutná. Je tam ovšem onen zádrhel, že u konkrétní práce nesmí být nějaký jiný požadavek na zdravotní způsobilost z titulu jiného předpisu. Nevím, co expedují, pokud by to např. byly potraviny, jednalo by se o činnost epidemiologicky závažnou a už by na vstupní prohlídku musel jít. Dál je tam výluka pro případ, že zaměstnavatel má pochyby o zdravotní způsobilosti zaměstnance.

Tohle ustanovení bylo do zákona dodáno při jeho poslední novelizaci, původně to bylo kvůli tomu, že např. práce lektorů na DPČ  by zcela nesmyslně vyžadovala vstupní lékařskou prohlídku.

Ustanovení konvenuje s § 11, odst. 5 vyhl. č. 79/2013 Sb.:

Jde-li o práce vykonávané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, periodické prohlídky se neprovádějí. To neplatí v případě, kdy je práce na základě těchto dohod u zaměstnavatele prováděna opakovaně a doba, na kterou je práce opakovaně sjednávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky a zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje.

Poznámka:

Novelou zákona č. 373/2011 Sb., je stanoveno, že pokud, na základě právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, má být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 (vyhláška 79/2013 Sb.) nebo jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr.

A novelou jeho prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb. je upraven § 11, odst. 5 takto:

Periodické prohlídky se dále provádějí v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud:

a) je stejný druh práce vykonáván na základě těchto dohod opakovaně a součet dob, po které je práce opakovaně vykonávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky podle odstavce 2 nebo 3, popřípadě podle jiného právního předpisu, nebo

b) zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.241

Zaměstnanci mají řidičský průkaz třídy C-E, v pracovní smlouvě mají - technik, mistr. V rámci pracovní činnosti tito zaměstnanci občas převážejí technologii (nad 3,5 t - převážení centrály, pojezdy nákladním autem). Stačí pro tyto zaměstnance školení řidičů-referentů nebo musí mít školení řidičů?

V pracovní smlouvě má zaměstnanec - strojník, má řidičské oprávnění třídy C, stará se o techniku, s občasným přejezdem nad 3,5 t. Stačí pravidelné školení strojníků nebo musí tento zaměstnanec taky absolvovat školení řidičů?

Odpověď

Na začátek bych opravil některé nepřesnosti. Písmena C a E označují podle § 80a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, skupinu vozidel, která držitel řidičského oprávnění je oprávněn řídit. Přitom do skupiny C+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z motorového vozidla (s výjimkou traktorů), jehož největší povolená hmotnost převyšuje 3500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg.

Zaměstnanci tedy mají řidičské oprávnění k řízení motorových vozidel skupiny C+E.

Podle § 3 odst. 4 uvedeného zákona řídit motorové vozidlo zařazené do skupiny vozidel C a C+E může pouze osoba, která je profesně způsobilá k řízení těchto vozidel podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel). Podle § 3 odst. 5 se podmínka profesní způsobilosti podle odstavce 4 nevztahuje na řidiče:

a) vozidel, jejichž nejvyšší povolená rychlost nepřesahuje 45 km.h-1,

b) vozidel používaných ozbrojenými silami České republiky, Policií České republiky, obecní policií, Vězeňskou službou České republiky, Celní správou České republiky, Generální inspekcí bezpečnostních sborů a zpravodajskými službami České republiky,

c) vozidel Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a Správy státních hmotných rezerv,

d) vozidel používaných při zabezpečování civilní ochrany a báňské záchranné služby,

e) vozidel ve zkušebním provozu a při zkušební jízdě v souvislosti s jejich opravou a údržbou,

f) vozidel používaných při výcviku a zkouškách při získávání a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu,

g) vozidel používaných při přepravě věcí, které řidič využije při výkonu své závislé práce nebo podnikání, pokud řízení není hlavním předmětem výkonu závislé práce nebo podnikání řidiče,

h) vozidel používaných pro vlastní potřeby, nebo

i) zemědělských a lesnických traktorů.

V tomto případě se jedná o řízení vozidel používaných při přepravě věcí, které řidič využije při výkonu své závislé práce, pokud řízení není hlavním předmětem výkonu závislé práce, a nevztahuje se na ně povinnost absolvovat zdokonalování odborné způsobilosti řidičů pro účely profesní způsobilosti řidičů podle části páté, hlavy první zákona č. 247/2000 Sb.

Všichni zaměstnanci, kteří řídí vozidla za podmínek uvedených v dotazu, musí být, ale zaměstnavatelem školeni o právních a ostatních předpisech, týkajících se této činnosti ve smyslu § 103 zákoníku práce. Tzn., že musí být seznámení s novelami právních a ostatních předpisů týkajících se řízení těchto vozidel včetně seznámení s místním provozním bezpečnostním předpisem zpracovaným zaměstnavatelem podle nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. Obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení určuje zaměstnavatel.

Na závěr si dovolím upozornit, že zdravotní způsobilost všech řidičů těchto vozidel se posuzuje podle § 84 až 86 zákona č. 361/2000 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve lhůtách stanovených § 87, odst. 2 zákona, tj. do dovršení 50 let věku každé dva roky a po dovršení 50 let věku každoročně. Pro „Prohlášení posuzované osoby ke své zdravotní způsobilosti“ a „Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel“ se používají formuláře uvedené v přílohách 1 a 2 uvedené vyhlášky.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

....
• 11
• 12
• 13