Otázky a odpovědi

....
• 10
• 11
• 12

Dotaz č.250

Dotaz se týká školení vedoucích zaměstnanců v termínu 1x za 3 roky. Mám problém, aby se vedoucí pracovníci sešli hromadně. Navrhla jsem školení po pracovištích (vědeckých ústavech) a také se to zrovna nesešlo s nadšením.

Vedoucí navrhují, že absolvují pouze elektronické školení (používáme e-learning, který má i anglickou verzi) s tím, že si školení provedou dle svých časových možností. Říkala jsem si, že i toto je možnost, ale mám obavu, že určitě na 100% nesplní správný účel, protože školení není přímo nastavené pro naše pracoviště.

Mám zpracované docela podrobné osnovy a testy k BOZP a samozřejmě obdobu také pro PO (tematické plány), kde se vedoucí seznámení s dokumentací požární ochrany.

Nevím, jak by jejich návrh obstál v případě kontroly oblastního inspektorátu práce nebo v případě vzniku škody či úrazu, případně u soudu. Myslím si, že bychom pouze s e-learningem neobhájili splnění požadavků legislativy.

Odpověď

Na úvod bych použil znění legislativy, které se týká školení, pro usnadnění argumentace s vedoucími zaměstnanci.

Podle zákoníku práce § 103 je zaměstnavatel povinen:

• informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena,
• sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele pracovně lékařských služeb jim budou poskytnuty pracovně lékařské služby a jakým druhům očkování a jakým pracovně lékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit,
• zajistit zaměstnancům dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště,

přičemž informace a pokyny musí být zajištěny vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů, a o informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

Dále je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování a toto školení je zaměstnavatel povinen zajistit při:

• nástupu zaměstnance do práce,
• změně pracovního zařazení,
• změně druhu práce,
• zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů,
• v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení.

Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení pravidelně opakováno a v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu.

Zároveň má zaměstnanec podle § 106 právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením – informace musí být pro zaměstnance srozumitelná, dále má povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance.

Zaměstnanec je mj. povinen:

• účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí,
• dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele,
• dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení.

Z hlediska požární ochrany zákon o požární ochraně v § 16a stanovuje, že u právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím provádí školení vedoucích zaměstnanců odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany, přičemž školení se provádí zvlášť pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní zaměstnance, přičemž školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně obsahuje skutečnosti uvedené v § 23, odstavec 1 vyhlášky o požární prevenci, které se týkají všech jimi řízených zaměstnanců a provádí se při nástupu do funkce a dále se opakuje nejméně jednou za 3 roky.

Vedoucí zaměstnanec je zaměstnancem zaměstnavatele, a vztahují se na něj veškerá ustanovení zákoníku práce a dalších právních a ostatních předpisů, jako na všechny ostatní zaměstnance, k čemuž mu přibývají ještě povinnosti vedoucího zaměstnance.

Zatímco z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví je dána možnost zaměstnavateli zvolit obsah a četnost školení a způsob ověřování znalostí zaměstnanců, včetně vedení dokumentace o provedeném školení, tak v případě požární ochrany tomu takto není, protože způsob (kdo školí), obsah a termín školení jsou stanoveny právními předpisy.

V obou případech však zaměstnavatel musí vést dokumentaci o školeních, která je schválená zaměstnavatelem, a pokud v této schválené dokumentaci jsou stanoveny výše uvedené skutečnost, tak vedoucí zaměstnanec je povinen je dodržovat a plnit.

V případě, že zaměstnavatel nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce lze mu uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají, znalost základních povinností vyplývajících z požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance, a účast na školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření znalostí je povinnosti zaměstnance, může být neúčast na školení chápána jako porušení povinnosti zaměstnance, s důsledky z toho vyplývajícími.

Z praktického hlediska doporučuji upravit dokumentaci o školeních tak, aby byla oddělena osnova školení pro nové zaměstnance (vedoucí zaměstnance) a pro periodické školení zaměstnanců (vedoucích zaměstnanců) s tím, že při periodickém školení budou „osvěženy“ skutečnosti BOZP a PO, u kterých nedošlo ke změnám, a důraz školení bude kladen na změny, ke kterým došlo vzhledem k legislativě nebo podmínkám na pracovištích.

Forma e-learningu u BOZP by šla uplatnit v případě, že v ní budou uplatněny všechny požadavky na zajištění BOZP na pracovištích zaměstnavatele. V případě PO by se mohlo jednat o problém vzhledem k tomu, že zákon požaduje, aby školení vedoucích zaměstnanců provedla odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany (v tomto případě bych možnost projednal s příslušným územním pracovištěm oddělení kontroly HZS kraje).

Ověření znalostí může být v obou případech provedeno prostřednictvím PC, ale v testu musí být opět kromě obecných požadavků uplatněny i konkrétní požadavky na BOZP stanovené zaměstnavatelem (tzn. převedení Vašich testů do nějakého testovacího programu), a musí zajištěna identita osoba, která by test vyplňovala (nejlépe ověřený digitální podpis nebo vytištění testu s podpisem přezkoušené osoby).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.249

Je povinnost zpracovávat MPBP pro žebříky pokud mi chybí návod k obsluze od výrobce?

Odpověď

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. § 2 písm. g) definuje místní provozní bezpečnostní předpis (dále jen „MPBP“) jako „předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele“.

§ 4 odst. 1 uvedeného nařízení v souvislosti s kontrolou zařízení uvádí, že kontrola před uvedením zařízení do provozu se provádí podle průvodní dokumentace výrobce, případně není-li průvodní dokumentace k dispozici podle místního provozního předpisu zaměstnavatele.

Odst. 2 uvádí, že následná kontrola se provádí 1 x za 12 měsíců v rozsahu stanoveném MPBP, pokud rozsah a četnost nestanoví právní předpis, normová hodnota nebo průvodní dokumentace výrobce jinak.

Pro používání žebříků platí ustanovení nař. vl. č. 362/2005 Sb. příloha část III. Zde mj. v bodu 11 je zaměstnavateli stanovena povinnost provádění prohlídek v souladu s návodem na používání.

ČSN EN 131-3 Žebříky- Část 3 Návody k používání čl. 7.1 odst. 2 ukládá výrobci dát k dispozici seznam položek, které je třeba kontrolovat spolu s kritérii vyhověl/nevyhověl. Seznam musí být v návodech pro používání žebříku, nebo musí být označen na žebříku. Připouští se i možnost zveřejnění návodu na webové stránce výrobce.

Závěrem je možno uvést:

Běžné používání žebříků řeší nař. vl. č. 362/2005 Sb. příloha část III. Při jiném způsobu používání žebříků musí být zpracován MPBP.

Způsob, případně jiný termín kontroly žebříku než 12 měsíců, pokud není označen na žebříku, nebo nelze ho vyhledat na webové stránce výrobce musí stanovit MPBP.

Zdroj:

https://www.bozpprofi.cz/33/mpbp-pro-zebriky-uniqueidgOkE4NvrWuNbYgYq82yeiL0HdUHEAm4yWcEWLDBR_98/?serp=1

16.5.2017, Ing. Miloslav Kočí, Zdroj: Verlag Dashöfer

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.248

Revizní technik regálů, který nám každoročně kontroluje regály, nám zapsal do protokolu o provedené kontrole doporučení pro zpracování Místního provozního bezpečnostního předpisu – provozního řádu skladů. Avšak my tyto regály máme vedené jako součást výrobní plochy a ne jako sklad. Jedná se o plochu přibližně 15 m², kde jsou umístěny regály, na nichž se skladují formy pro svařovací automaty. Na manipulaci s nimi se používá elektrický manipulační vozík. Tato plocha je v kolaudačním rozhodnutí vedená jako výrobní plocha, nikoliv jako sklad.

Odpověď

Podle české technické normy ČSN 26 9015 Skladování – Názvosloví, která je účinná od 1. 7. 1982 dosud, je skladem objekt, popř. prostor používaný ke skladování, vybavený skladovací technikou a zařízením.

Skladovací technikou je skladovací zařízení, včetně řídicího systému, a skladovacím zařízením je zařízení a prostředky sloužící ke skladové manipulaci a uložení zásob ve skladu (zásoba = materiál uložený ve skladu).

Ve vašem případě se jedná o dílenský sklad – sklad výrobní organizace uvnitř výrobního procesu, který zajišťuje zásobu pro dílenský provoz, ve smyslu ČSN 26 9016 Skladování – Názvosloví skladů.

Pro názvosloví ploch a prostorů dále platí ČSN 26 9017 Skladování – názvosloví ploch a prostorů.

Podle ČSN 26 9030 Manipulační jednotky – Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, čl. 4. Bezpečnostní zásady při skladování manipulačních jednotek, 4.1 Všeobecné požadavky, kde v čl. 4.1.1 je stanoveno, že pro každý sklad musí být zpracován „Místní řád skladu“ (vycházející obvykle z projektu bezpečné manipulace ve skladu), který má obsahovat zejména:

• odpovědnou osobu za provoz skladu, údržbu, opravy a prohlídky skladovacích zařízení a prostředků,
• organizační a bezpečnostní opatření pro bezpečný provoz skladu při:
  • manipulaci při příjmu, skladování a výdeji,
  • tvorbě manipulačních jednotek,
  • obsluze skladovacích zařízení a prostředků,
  • pohybu dopravních prostředků,
  • pohybu osob,
  • používání komunikací, cest, uliček atd. včetně jejich úklidu, údržby a osvětlení,
  • poškozeních, poruchách, nehodách a haváriích skladovacích zařízení a prostředků,
• stanovení termínů prohlídek a kontrol skladovacích zařízení a prostředků,
• vyhrazení provozních a neprovozních ploch skladu,
• vybavení a místa použití ochranných pomůcek,
• organizaci kontrol, školení a přezkušování zaměstnanců,
• schematický půdorysný plán skladu s vyznačením využitelných ploch a pohybu osob a dopravních prostředků, směru příjezdu a vstupů, způsobů parkování atd.

Pokud tvůrce „Místního řádu skladu“ bude mít k dispozici projekt bezpečné manipulace ve skladu, má napůl vyhráno, pokud projekt neexistuje, musí vycházet i z hodnocení rizik pro tento prostor.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.247

Musí se dělat nějaké kontroly na hliníkové žebříky? Dřevěné se dříve pravidelně kontrolovaly.

Odpověď

Povinnost zaměstnavatele zajistit provádění žebříků v souladu s návodem na používání je stanovena bodem 11 části III. Přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.

Na používání žebříků se dále vztahuje i nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, protože stroje, technická zařízení, přístroje a nářadí jsou pro účel tohoto nařízení dále nazývány jako zařízení (viz § 1 nařízení vlády).

Ke každému novému žebříku musí být výrobcem nebo distributorem dodán základní návod, který se vztahuje k danému žebříku a musí být v jazyce země, kde se žebřík prodává. Návod musí být zpracován formou textu, který lze doplnit schematickými nákresy nebo grafickými vyobrazeními.

Návod by měl obsahovat také způsob a četnost kontroly, ale ČSN EN 131-3 (49 3830) v čl. 7.2, písm. e) stanovuje tento požadavek velmi vágně „V případě profesionálních uživatelů se požaduje pravidelná kontrola“.

V případě, že způsob a četnost kontrol nestanoví výrobce v průvodní dokumentaci, je zaměstnavatel povinen stanovit rozsah kontrol zařízení (žebříku) místním provozním bezpečnostním předpisem, a následné kontroly musí být prováděny jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem (§ 4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb.).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.246

Můžete mi vysvětlit, jak často mám stanovit periodické prohlídky u zaměstnance - řidiče vozidla do 3,5 t? Zda 1 x 4 roky (do 50 let) a 1 x 2 roky (nad 50 let) podle § 11 odst. 3 vyhl. č. 79/2013 Sb. nebo podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., kde je napsána perioda 1x 6 let do padesáti a 1 x 4 roky nad 50 let. Předpokládám, že u smluvního lékaře. Nebo co 5 let podle vyhlášky č. 277/2004 Sb.

Odpověď

V případě, že zaměstnanec nevykonává tuto činnost jako hlavní činnost, řídí se lhůta pracovně lékařské prohlídky vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, § 11, odst. 3 s tím, že lhůta je přílohou 2, části II., bodem 5. prodloužená na dobu 1x za 6 let a po dovršení 50 let věku 1x za 4 roky.

Lhůta 5 let uvedená ve vyhlášce č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, se týká všech řidičů, kteří mají nebo mohou mít nemoci, vady, nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel uvedené v příloze 3 vyhlášky, a prohlídka je přílohou 3 stanovená.

Poznámka:

Novelou vyhlášky č. 79/2013 Sb., jsou stanoveny lhůty pracovně lékařských prohlídek pro řidiče, na které se nevztahuje ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, takto:

jednou za 6 let nebo 4 roky podle věku, pokud vykonává pouze práce zařazené do 1. kategorie prací podle zákona o ochraně veřejného zdraví,

jednou za 4 nebo 2 roky podle věku, pokud vykonává i práce, které jsou zařazeny do 2. až 4. kategorie prací podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

....
• 10
• 11
• 12