Otázky a odpovědi

....
• 9
• 10
• 11

Dotaz č.255

Pro sklizeň brambor je potřeba zajistit pracovníky na přebírání na bramborovém sklízeči (sklízeč je služba). Předběžně jsme domluveni se střední zemědělskou školou, že nám na základě dohody poskytnou studenty v daném termínu a počtu na danou práci. Dohoda je, že studenty budeme platit my sami na základě individuálně uzavřené dohody o provedení práce. V tuto chvíli řeším otázku lékařských prohlídek. Podle zákona č. 373/2011 Sb. paragraf 59 se uvádí, že pracovníci „dohodáři“ vykonávající práci rizikovou musí mít vstupní prohlídku. Problém je, že v kategorizaci prací obsluhu bramborového kombajnu nemáme, jelikož se nejedná o pravidelnou činnost (toto je mimořádná událost letošního roku) a tím nemám od hygieny zařazení o riziku. Jelikož se studenti budou střídat, tak ani případné expozice za měsíc nebo delší období nebudou naplněny. Hlavní problém v čem vidím je, jak mám zajistit případnou lékařskou prohlídku, když nevím který student u nás bude pracovat. Napadá mně, zda by se to nedalo obejít místním předpisem, který by stanovil, že při určitém počtu hodin se nejedná o práci rizikovou.

Odpověď

Pro zařazování prací do kategorií podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a o změně některých souvisejících zákonů, je potřeba znát nejenom ustanovení dílu 7 „Ochrana zdraví při práci“ tohoto zákona a přílohy 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ale také ostatní podmínky zařazování prací do kategorií.

Výše uvedeným zákonem (§ 37 odst. 1) je stanoveno, že nejenom faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 432/2003 Sb.), ale tento předpis stanoví také kritéria.

Tímto kritériem je, že se při zařazování prací do kategorií ve smyslu § 37 odst. 3 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb. stanoví kategorie rozhodujících faktorů v charakteristické směně, a za charakteristickou směnu se pokládá směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek, při níž doba výkonu práce s jednotlivými rozhodujícími faktory v daném časovém úseku odpovídá celoročně nebo v rozhodujícím období skutečné míře zátěže těmto faktorům, a pro účely hodnocení faktorů celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, ruční manipulace s břemenem a hodnocení pracovních poloh se za charakteristickou směnu považuje průměrná směna stanovená právním předpisem upravujícím podmínky ochrany zdraví při práci (nařízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci).

Vzhledem k tomu, že ve vašem případě se jedná o mimořádnou událost letošního roku, a nejedná se o směny, které probíhají za obvyklých provozních podmínek, nemusí být pro tuto činnost zpracována kategorizace prací. Pokud by se však jednalo o práci, která bude obvyklou v rozhodujícím období (každoroční sezónní práce), budete muset mít tuto činnost hodnocenou.

V zákoně o specifických zdravotních službách je uvedeno, že zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou, což se týká prací zařazených do 2. „rizikové“ kategorie a 3. a 4. kategorie, ale netýká se prací zařazených do 1. nebo 2. kategorie.

Z výše uvedeno vyplývá, že „teoreticky“ pokud zaměstnavatel nemá pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou, nemusí této osobě zajistit vstupní lékařskou prohlídku.

V tomto případě bych se ale zaměřil také na to, aby tuto činnost nevykonávali mladiství, protože podle vyhlášky č. 180/1015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích, je zakázána práce:

• spojená s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci překračuje u chlapců 20 kg nebo při časté manipulaci 15 kg, u dívek pak při občasné manipulaci 15 kg nebo při časté manipulaci 10 kg,
• vykonávané vsedě chlapci, spojené s častým zvedáním a přenášením břemene o hmotnosti vyšší než 4,5 kg, nebo dívkami o hmotnosti vyšší než 2,5 kg,
• vykonávané ve vnuceném pracovním tempu.

Poznámka:

Novelou zákona č. 373/2011 Sb. je stanoveno, že zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před vznikem právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.254

Spolupracuji s jednou firmou, která distribuuje zdravotnický materiál, včetně dezinfekčních prostředků, které jsou označeny jako hořlavé, nebezpečné pro životní prostředí, některé jako dráždivé, popř. nebezpečné pro zdraví.

Celkové množství těchto směsí je cca 700 kg a jsou baleny v plastových obalech. Objem obalů je maximálně 5 litrů.

Majitel se na mě obrátil s dotazem, zda musí mít osobu odborně způsobilou k nakládání s chemickými látkami a zda  školení zaměstnanců, kteří přijímají, skladují a distribuují tyto látky, musí provádět tato osoba.

Já jsem toho názoru, že odborně způsobilou osobu na nakládání s chemickými látkami mít nemusí a školení může zajišťovat pracovník s kvalifikací – odborně způsobilá osoba pro prevenci rizik (technik BOZP).

Užívám program SIB-LEX a ke svému výkladu jsem dospěl podle zde uvedených předpisů a doporučení.

Můžete mi sdělit, zda je můj výklad správný, popřípadě jak by měl dotyčný majitel firmy postupovat?

Odpověď

V případě, že by se jednalo o látky vysoce toxické, které jsou označeny symbolem „lebka se zkříženými hnáty“ a označením třídy a kategorie nebezpečnosti „akutní toxicita kategorie 1 (Acute Tox. 1)“ nebo „akutní toxicita kategorie 2 (Acute Tox. 2)“ je právnická nebo podnikající fyzická osoba (dále jen podnikatel) povinna vydat pro pracoviště, kde se s těmito látkami nakládá, pravidla podle § 44a, odst. 7 zákona o ochraně veřejného zdraví.

Kromě toho ještě musí mít tuto činnost zabezpečenou fyzickou odborně způsobilou osobou, ve smyslu § 7, odst. 6 uvedeného zákona, která před výkonem činnosti a dále nejméně jednou za roky, zaškolí zaměstnance podnikatele, kteří s uvedenými látkami nakládají.

Pokud se bude jednat o látky, které jsou označeny symbolem „nebezpečnost pro zdraví“ a dále označením kategorie třídy a kategorie nebezpečnosti:

• akutní toxicita kategorie 3 (Acute Tox. 3),
• toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové opakované expozici kategorie 1 (STOT SE 1),
• toxicita pro specifické cílové orgány po opakované expozici kategorie 1 (STOT RE 1),
• toxicita pro reprodukci kategorie 1A (Repr. 1A),
• toxicita pro reprodukci kategorie 1B (Repr. 1B),
• karcinogenita kategorie 1A (Carc. 1A),
• karcinogenita kategorie 1B (Carc. 1B),
• mutagenita v zárodečných buňkách kategorie 1A (Muta. 1A),
• mutagenita v zárodečných buňkách kategorie 1B (Muta. 1B),

případně jsou označeny symbolem „žíravost“ a dále označením kategorie třídy a kategorie nebezpečnosti:

• žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314 ((Skin Corr. 1A, Skin Corr. 1B, Skin Corr. 1C) + (H314)),

tak pro nakládání s těmito látkami, musí mít podnikatel také zpracována pravidla podle § 44a, odst. 7 zákona o ochraně veřejného zdraví.

V tomto případě není zákonem určeno, kdo, jakým způsobem a jak často zaměstnance školí, a platí zde tedy ustanovení zákoníku práce, § 103, odst. 2 a 3. Školitelem může být osoba odborně způsobilá v prevenci rizik nebo zaměstnavatelem určený vedoucí nebo jiný zaměstnanec.

V obou případech není zákonem určeno, která osoba pravidla zpracovává, ale text pravidel musí být projednán s orgánem ochrany veřejného zdraví (příslušným územním pracoviště krajské hygienické stanice), a pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti.

Z hlediska požární bezpečnosti musíte určit jakého skupenství (tuhé nebo kapalné) látky jsou, a v jakém množství se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku.

Z dotazu nelze určit, zda se jedná o tuhé nebo kapalné látky, protože tazatel uvádí množství 700 kg v 5 l obalech.

Pokud se bude jednat o látky tuhé, v množství přesahující 1.000kg, nebo kapalné, v množství 250 l (různé druhy se sčítají – viz § 17 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci), tak se bude jednat o činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, pro kterou musí být zpracována další dokumentace podle § 27 vyhlášky o požární prevenci.

Dokumentaci požární ochrany může zpracovat pouze technik požární ochrany nebo odborně způsobilá osoba v požární ochraně (§ 40, odst. 1 vyhlášky o požární prevenci).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.253

Zaměstnavatel má povinnost mít zpracovanou kategorizaci prací. Jedná se o případ, kdy je v jednom místě areál hotelu, restaurace, kavárny a cateringu. Vše spadá pod jednoho vlastníka, ale mají rozdílné názvy a IČO. Musí mít každý objekt zvlášť zpracovanou kategorizaci prací? Nebo stačí jedna pro všechny zaměstnance?

Odpověď

Zákonem o ochraně veřejného zdraví (č. 258/2000 Sb.) je stanoveno, že žádost o zařazení prací do kategorie třetí nebo čtvrté předkládá orgánu ochrany veřejného zdraví osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen "zaměstnavatel"), a práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, přičemž je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie (§ 37, odst. 2 a 4).

Podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) je zaměstnavatelem osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.

Zákon o ochraně veřejného zdraví tedy rozšířil pojem zaměstnavatel nad rámec zákoníku práce o zaměstnávání fyzických osob v „obdobných pracovních vztazích“.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že každý zaměstnavatel, který zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích, je povinen zpracovat seznam nebo žádost pro kategorizací prací podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud byly vykonávané práce zařazeny do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie prací.

Pokud některá ze společností nemá zaměstnance, není povinna zpracovat seznam nebo žádost pro kategorizací prací.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.252

Vlastníme jeřáby nad železniční vlečkou, která je zaústěna do další železniční vlečky. Slouží k vykládání materiálu a k nakládání hotových výrobků v expedici na železniční vagony.

Musí mít tato zdvihací zařízení schválenou způsobilost k provozu od drážního správního úřadu?

Musí u těchto zařízení provádět revize, prohlídky a zkoušky osoby, které opět mají osvědčení od drážního správního úřadu (zákon č. 266/1994 o drahách, § 47 a 48)?

Odpověď

Jeřáby provozované nad železniční vlečkou, které slouží k vykládání materiálu a k nakládání  výrobků v expedici na železniční vagony jsou určenými technickými zařízeními zdvihacími ve smyslu § 47 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, která podléhají dozoru podle tohoto zákona.

Proto se u těchto určených technických zařízení vyžaduje schválení způsobilosti k provozu od drážního správního úřadu a musí se provádět revize, prohlídky a zkoušky, kterými se ověřuje jejich technický stav a provozní způsobilost. Revize, prohlídky a zkoušky těchto určených technických zařízení v provozu mohou provádět jen fyzické osoby, které mají platné osvědčení o odborné způsobilosti vydané drážním správním úřadem.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.251

Existuje norma, resp. nařízení či předpis, jenž uvažuje použití výhledových trojúhelníků i ve skladových prostorech a halách, které se obyčejně používají dle platné normy ke křižovatkám a vjezdům na silnici?

Odpověď

Rozhledový trojúhelník není zařízení, ale plocha, na které musí být v celém jejím rozsahu zajištěna potřebná délka rozhledu pro zastavení vozidla před překážkou, a používá se pro projektování pozemních komunikací (viz čl. 4.5.2 ČSN 73 6100-1 Názvosloví pozemních komunikací – Část 1: Základní názvosloví).

Komunikace ve skladech a halách nejsou pozemními komunikacemi ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (viz § 2, odst. 2 – dělení na kategorie), a pro jejich projektování tedy neplatí výše uvedená norma (včetně souboru norem řady 73 61XX).

Pro projektování výrobních průmyslových hal platí ČSN 73 5105 Výrobní průmyslové haly, kde v čl. 7 jsou uvedeny požadavky na vnitřní komunikace.

Pro projektování skladů platí ČSN 26 9030 Manipulační jednotky – Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, kde v článku 4 jsou uvedeny bezpečnostní zásady při skladování manipulačních jednotek, včetně stavebního provedení skladu.

Pro výrobní, průmyslové a skladové objekty dále platí ČSN 26 9010 Manipulace s materiálem – Šířky a výšky cest a uliček, kde norma stanovuje šířky a výšky cest a uliček pro manipulaci s materiálem z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Dále pro projektování výše uvedených prostorů platí ustanovení přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, částí 5. „Dopravní komunikace, nebezpečný prostor“.

Z výše uvedeného vyplývá, že na užití rozhledového trojúhelníku při projektování skladových, průmyslových a výrobních objektů, nejsou stanoveny požadavky právních předpisů a technických norem.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

....
• 9
• 10
• 11