Otázky a odpovědi

....
• 8
• 9
• 10

Dotaz č.260

Který předpis řeší požadavky na venkovní zábradlí na lávce přes potok, přes lávku chodí děti mladší 3 let. ČSN 75 3305 se vztahuje na budovy, ve vyhlášce č. 369/2001 Sb. ani v ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací jsem požadavky na zábradlí nenašla.

Odpověď

Pro nová mostní zábradlí platí:  Technické podmínky TP 186 Zábradlí na pozemních komunikacích, vydané MD v roce 2007.

Znění bodu 3.2.3: Výplň mostního (ochranného) zábradlí musí být navržena tak, aby omezila možnost přelézání zábradlí a prolézání mezi výplňovými pruty dětmi. Z tohoto důvodu se navrhují svislé nebo šikmé výplňové pruty s omezenou mezerou nebo mohou být pruty nahrazeny pletivem nebo jinou nekovovou výplní (např. ze skla, akrylátů apod.), případně je možno navrhnout vodorovné pruty se šikmými konzolovými sloupky nebo s betonovým soklem. Výplň zábradlí s vodicí funkcí musí splnit podmínky pro provedení zarážky pro slepeckou hůl. V případě prutové výplně musí být svislá mezera mezi svislými nebo šikmými výplňovými pruty nejvýše 120 mm a mezera mezi spodním vodorovným prutem a povrchem přilehlé plochy nejvýše 120 mm, přičemž spodní podélný výplňový prut tvoří případnou zarážku pro slepeckou hůl.

Jde tedy o podobné požadavky jako u ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí. Základní ustanovení.

TP 186 byly zpracovány na základě českých norem a technických předpisů s tím, že bylo přihlédnuto také k ustanovení vybraných zahraničních norem a předpisů (viz např. ČSN 736201 Projektování mostních objektů).

U mostů a lávek (mostních konstrukcí) postavených a uvedených do provozu před r. 2007 platily jiné předpisy (méně přísné). Zda je nutno dodatečně upravovat starší mosty dle současně platných předpisů je diskutabilní a může být na to mnoho odlišných individuálních komentářů. Pokud jsou mezery v zábradlí na lávce s volným přístupem dětí příliš velké, měly by se mezery zmenšit – zábradlí zhustit tak, aby co nejvíce odpovídaly bodu 3.2.3 TP 186.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.259

Při práci v laboratořích pracují studenti, doktorandi a zaměstnanci s elektrickými přístroji a zdroji s napětím do 1 500 voltů. Ti, kteří nemají elektrotechnické vzdělání, pak získají osvědčení v rozsahu § 11 vyhl. č. 50/1978 Sb. - zvláštní případy. Toto školení máme zajištěno revizním technikem a probíhá samozřejmě v češtině.

Moje dotazy zní:

a) Musí cizinec dokládat vystudovanou školu, a jak zjistíme, zda je tato škola u nás uznávaná?

b) Musí cizinec dokládat zkoušku z českého jazyka?

c) Pokud nedoloží zkoušku dle bodu b), je nutný soudní překladatel do rodného jazyka příp. do angličtiny?

d) Pokud platí c), např. překladatel do perštiny znalý odborných elektrotechnických termínů je neřešitelný problém.

Jsou nějaké předpisy pro tyto záležitosti?, případně není známa praxe ve školách, výzkumných ústavech, podnicích, jak tento problém řešit?

Odpověď

Z dotazu je zřejmé, že zásady pro dosažení odborné kvalifikace podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. jsou tazateli známy. Poněvadž tento předpis za ta léta nezaregistroval změny v jiných vzniklých předpisech o kvalifikaci osob v zemích EU, platí v současnosti k problematice odborné kvalifikace i další informace uvedené ve zmíněných předpisech.

K uznávání vzdělání u cizinců se musí vyjádřit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy anebo vzdělávací zařízení, na kterou Vás odkáží (viz http://www.msmt.cz).

Pro uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států platí zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. V tomto předpise jsou uvedeny také podmínky pro činnosti osob na elektrických zařízeních v oblasti regulovaných povolání, pokud se např. jedná o samostatnou činnost na el. zařízeních, kterou je práce a obsluha elektrických zařízení.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spravuje Základní informace o regulovaných profesí na území ČR. Bližší informace jsou na jejich internetové stránce www.msmt.cz. Zde je uvedeno, „Co je regulovaná činnost či povolání?“, následuje „Seznam všech regulovaných povolání a činností“ a v „Databázi regulovaných profesí“ pod kódem 121. –„Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení „ zjistíte, jaké jsou možnosti odborného vzdělání a praxe pro tuto činnost v  oblasti působnosti odpovědných orgánů - Českého báňského úřadu, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Obsah tam zveřejněných informací je vhodné porovnat s  možnostmi a dosaženou praxí Vašich pracovníků.

Uznávacím orgánem oprávněným rozhodnout v konkrétní věci o uznání odborné kvalifikace je ústřední správní orgán České republiky, do jehož působnosti regulované povolání náleží nebo jehož působnost je regulovanému povolání nejbližší (jednotlivá ministerstva, příp. SBS). V případě, že žadatel hodlá vykonávat regulovanou činnost jako podnikatel ve formě živnosti nebo jako odpovědný zástupce držitele živnostenského oprávnění, je uznávacím orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Poznámka:

Pokud se jedná o oprávnění pro zahraniční subjekty v oboru elektro, pak při prověřování odborné způsobilosti u zahraničních subjektů se postupuje v souladu s ustanovením zákona č. 222/2009 Sb. o volném pohybu služeb a zákona č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru v platném znění. Žádost o oprávnění zahraničního subjektu se podává na zvláštním formuláři (viz webové stránky TIČR). Žadatel podá svou žádost na jednotném kontaktním místě (JKM) příslušného obecního živnostenského úřadu, případně na ředitelství TIČR.

Zajisté důležité informace pro činnost zmíněných osob budou i v zákoně č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR ve znění pozdějších předpisů.

Pro problematiku vzdělávání a školení osob, provádějících činnost ve smyslu zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů pak platí zásady uvedené v: 

• § 37 odst. 5  - Při  nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat.

Zaměstnanec musí být také seznámen s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy.

• v § 301 písm. c) - Zaměstnanci jsou povinni dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni.
• dále pak v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci známá ustanovení uvedená v § 101 až 103 Zákoníku práce.

Interpretace způsobu školení zaměstnanců nebo pracovníků je organizacemi anebo školicími středisky různá. Vychází se z toho, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, a dále při změně pracovního zařazení, druhu práce, při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů, v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Zaměstnavatel je také povinen určit obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení příslušné dokumentace.

Naplnění těchto povinností předpokládá skutečnost, že zaměstnanci obsahu školení porozumí a resp. že jsou i jazykově vybaveni absolvovat ověřování nabytých znalostí. To platí především pro zaměstnance - cizí státní příslušníky. Informace tedy musí být pro tyto zaměstnance provedeny srozumitelně a musí být ověřitelné. Pokud to tedy situace vyžaduje, je třeba zajistit tlumočníka či vést školení v takovém jazyce, kterému daná osoba zcela porozumí.

Elektrotechnické nezávazné normy neobsahují další informace k zaměstnávání cizinců, kromě normy pro Obsluhu a práci na el. zařízeních ČSN EN 50110-1 ed. 3, kde v  čl. 4.4 - Dorozumívání (předávání pokynů) na pracovištích s el. zařízením, je k této záležitosti uvedeno, že: 

„Dorozumívání zahrnuje všechny způsoby, jakými jsou informace mezi osobami předávány nebo vyměňovány, tj. ústně (například telefonem, radiostanicí, osobním stykem), písemně (například faxem nebo e-mailem), a vizuálně (například zobrazovací jednotkou, signalizačním panelem, světly, apod.). Pokud jsou na pracovišti osoby hovořící různými jazyky, musí být předem stanoven jazyk, kterému příslušné osoby porozumí.“

Jinak doporučuji se s dotazem obrátit pro závazné stanovisko na Vaše ministerstvo. Také na internetu najdete další vhodné informace, jak záležitost školení cizinců řeší v jiných organizacích.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.258

Jak by měla vypadat osnova školení pro vazače břemen? Co všechno by měla obsahovat?

Odpověď

Jednou ze základních povinností provozovatele jeřábů a zdvihadel, dle normy ČSN ISO 12480-1 Jeřáby, Bezpečné používání je zpracování Systému bezpečné práce - organizační směrnice - předpisu pro provoz, údržbu a opravy.

Systém bezpečné práce musí obsahovat kapitoly dle čl. 4.1 ČSN ISO 12480 - 1, jako je navržení činností jeřábu, výběr a zajištění vhodného jeřábu, údržba, prohlídky, zkoušky, inspekce jeřábu, zajištění řádně zaškolených a kompetentních osob, které jsou seznámeny se svými povinnostmi a s povinnostmi ostatních účastníků provozu jeřábu, atd.

Dle ČSN ISO 12480-1 čl. 5.3.2 písm. j) jeřábník musí mít příslušné oprávnění k obsluze jeřábu a dle čl. 5.4.2 písm. k) vazač musí mít příslušné oprávnění k vázání břemen.

Vhodným oprávněním jsou zejména jeřábnický průkaz a vazačský průkaz. Průkazy se získávají v příslušných kursech, zakončených zkouškami z teorie i z praxe. Časový rozsah kurzů, jejich náplň a způsob ověření znalostí, je nutno upřesnit v Systému bezpečné práce podle konkrétních podmínek u jednotlivých provozovatelů.

Co se týká osnovy školení vazačů, je možno poukázat na některé učební pomůcky, např.: na stránkách ASOCIACE ZZ – ČR z.s. (která sdružuje odborné pracovníky jeřábové techniky, zejména revizní techniky ZZ) je odkaz na příručku pro školení vazačů:
https://www.azzcr.cz/produkt/vazac-prirucka-vazace-bremen/

a dále na jiných stránkách:

http://katalog.kfbz.cz/documents/66965?locale=cs

a od firmy Prestar z Opavy, která vyrábí, mimo jiné, prostředky pro zavěšení a uchopení břemen, je i film:

http://www.prestar-lifting.cz/aktuality/film-pro-skoleni-vazacu

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.257

Potřebuji se poradit v otázce dřevěných rohoží (roštů) u obráběcích strojů, popřípadě pracovních stolů (ponků).

Existuje nějaký předpis, který stanovuje, že u obráběcích strojů, popř. ponků musí být dřevěné rošty? Nebo je to jen otázka, kvalitnějšího, teplejšího a čistějšího stání.

Odpověď

Po zrušení ČSN 20 0700 neexistuje předpis, který by stanovoval, že u obráběcích strojů, popř. ponků musí být dřevěné rohože (rošty).

Článek 11P. zrušené ČSN 20 0700 uváděl: „Podlaha základního stanoviště pracovníka musí být izolována proti vlhku a chladu a má umožňovat propadání třísek (např. rohoží) a bezpečné pracovní pohyby obsluhujícího“.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.256

Jsme firma na výrobu  ocelových konstrukcí. Na dílnách se pohybujeme ve II. a III. kategorii prací.

Ochranný nápoj v těchto horkých dnech se rozumí i pitná voda z kohoutku? Jinak mají naši zaměstnanci možnost využít zdarma sodobar.

Odpověď

Ochranné nápoje musí být zaměstnancům poskytovány v souladu s § 8 „Bližší podmínky poskytování ochranných nápojů" nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

V případě ztráty tekutin při zátěži teplem se ale zjištění měřením provádí pouze pro práci, vykonávanou ve speciálním ochranném reflexním oděvu (např. oděv slévače), oděvu s aktivním chlazením a větráním (např. oděv dělníka při tryskání materiálu), v pracovním oděvu, který omezuje odpařování potu (např. kombinézy s povrchovou úpravou), nebo je-li práce vykonávaná v prostředí, v němž je relativní vlhkost pracovního ovzduší vyšší než 80 % (např. některé části úpravny vody), což pravděpodobně nebudou případy výkonu práce při výrobě ocelových konstrukcí.

V ostatních případech se práce zařazuje do třídy práce podle tabulky č. 1, části A, přílohy č. 1 k uvedenému nařízení vlády, a na základě zařazení do třídy práce je zaměstnancům poskytováno množství ochranných nápojů podle následující tabulky č. 6, v závislosti na teplotě na pracovišti (bez rozdílu, zda se jedná o venkovní nebo vnitřní pracoviště, nebo zda je práce zařazena do první, druhé nebo třetí kategorie prací).

V případě, že se bude jednat o výkon práce zařazené do třídy I až IIIa, se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, pramenitá voda nebo voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u jmenovaných vod.

V případě, že se bude jednat o práce zařazené do třídy IIIb až V se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda středně mineralizovaná nebo voda s obdobnou celkovou mineralizací, ale množství tohoto nápoje se omezuje na polovinu ze 70% náhrady ztráty tekutin (polovina množství tekutin uvedeného v tabulce 6), a druhá polovina množství tekutin je doplněna druhem tekutin, které jsou určeny jako ochranný nápoj pro třídy práce I a IIIa (slabě mineralizovaná, pramenitá nebo voda obdobných vlastností).

V případě, že pitná voda u zaměstnavatele má obdobné vlastnosti jako jsou požadavky na vlastnosti ochranných nápojů poskytovaných pro práce zařazené do třídy I až IIIa, může být tato pitná voda poskytována jako ochranný nápoj.

Aby sodová voda mohla být poskytována jako ochranný nápoj, musela by mít obdobné vlastnosti jako slabě mineralizovaná nebo pramenitá voda a obsah CO2 by musel být minimálně 1000 mg/l.

Slabě mineralizované vody jsou vody s obsahem rozpuštěných látek 50 až 500 mg/l.

Středně mineralizované vody jsou vody s obsahem rozpuštěných látek 500 až 1500 mg/l.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

....
• 8
• 9
• 10