Otázky a odpovědi

....
• 13
• 14
• 15

Dotaz č.235

Kdo je oprávněn nebo povinen provádět v rámci školení jeřábníků a vazačů seznámení s vnitřní směrnicí "systém bezpečnosti práce se zdvihacím zařízením"? Domnívám se, že toto seznámení by měla provést osoba, která problematice dobře rozumí, tzn. revizní technik zdvihacích zařízení.

Odpověď

Dle poslední věty čl. 4.1 ČSN ISO 12480-1 Jeřáby – Bezpečné používání – Část 1: Všeobecně se směrnicí – Systémem bezpečné práce musí být řádně seznámeny všechny zúčastněné subjekty. 

Kdo smí školení – seznámení se Systémem bezpečné práce (SBP) provádět má řešit kapitola SBP pojednávající o zajištění řádně zaškolených a kompetentních osob, které jsou seznámeny se svými povinnostmi … dle čl. 4.1 písm. d) ČSN ISO 12480-1.

Optimálně je to revizní technik jeřábů nebo odborný (provozní) technik jeřábů, případně Pověřená osoba, určená k řízení provozu jeřábu (ve smyslu čl. 4.2 a čl. 5.2 ČSN ISO 12480-1, která zastupuje vedení organizace požadující manipulace s břemenem (zaměstnavatele, jehož zaměstnanci provádí manipulaci s břemenem pomocí jeřábu).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.234

Zpracovávám dokumentaci pro technické služby, mezi jejichž činnost patří i hřbitov. Chtěl bych se zeptat, jak správně zlikvidovat oděv hrobníka, v případě, že při kopání hrobu nečekaně narazí na pozůstatky. A jak správně tento kontaminovaný oděv uchovat a zlikvidovat? V této souvislosti bych se chtěl zeptat, zdali má být zařazen do kategorie 2- biologický činitel. Situace, kdy při kopání narazí na ostatky, se stává cca 2 x do roka.

Odpověď

Provozovatel veřejného pohřebiště se musí při činnosti řídit řádem veřejného pohřebiště a je povinen v případě, že lidské ostatky nejsou ani po uplynutí stanovené tlecí doby zetlelé, neprodleně zajistit příslušné podklady pro stanovení nové tlecí doby ve smyslu § 22 odst. 3 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, na jejich základě navrhnout novou tlecí dobu, vyžádat si k ní stanovisko krajské hygienické stanice a na základě tohoto stanoviska upravit odpovídajícím způsobem řád veřejného pohřebiště.

Pokud hroby pro ukládání lidských pozůstatků budou splňovat ustanovení § 22 uvedeného zákona, nemělo by s výjimkou exhumace, dojít k potřísnění zaměstnance.

Protože, ale k tomuto dochází, jedná se o činnost nevědomého zacházení s biologickými činiteli, a práce by měla být zařazena do 2. kategorie práce s biologickými činiteli. Zařazení je vhodné předem projednat v rámci poskytovaných konzultací s příslušným územním pracovištěm Krajské hygienické stanice.

V opatřeních by mělo být stanoveno, kde a jakým způsobem se potřísněný zaměstnanec může očistit (umývárna, sprcha), jakým způsobem bude zacházeno s potřísněným oděvem (uložení do uzavřené nádoby a následné předání k čištění nebo likvidaci). Běžnou ochrannou dezinfekci je povinna podle potřeby provádět každá osoba, a to jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů (§ 57 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

V případě čistění oděvu musí být uzavřená smlouva s osobou, která je k této činnosti oprávněná, (viz § 55 - § 61 zákona č. 258/2000 Sb. - Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace“).

V případě likvidace je nutno s oděvem zacházet jako s odpadem podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zda se bude jednat o odpad nebezpečný, musí zhodnotit pověřená osoba ve smyslu § 7 tohoto zákona.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.233

Jak je to s periodou lékařských prohlídek pro následující činnosti? Vím, co je uvedeno v § 11 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb.:
(2) Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví
a)  v kategorii první se provádí
1.   jednou za 6 let, nebo
2.   jednou za 4 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle bodu 1,
b)  v kategorii druhé se provádí
1.   jednou za 5 let, nebo
2.   jednou za 3 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle bodu 1,
c)  v kategorii druhé rizikové a kategorii třetí se provádí jednou za 2 roky,
d)  v kategorii čtvrté jednou za 1 rok.

Podle odst. 3 Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci nebo činnost, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví, se provádí
a)   jednou za 4 roky, nebo
b)   jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle písmene a).“

Potom jsou v příloze č. 2 této vyhlášky rovněž vypsány jednotlivé činnosti a jaké prohlídky by se měly provádět. Ale potřebovala bych vědět přesně, jaké jsou intervaly periodických prohlídek u:
řidičů manipulačních vozíků
jeřábníků a vazačů
lešenářů
prací ve výškách (do 10 m i nad 10 m)
zaměstnanců, kteří příležitostně pracují s azbestem (cca 4 x do roka provádějí demontáže azbestových střech)

Nevím, zda mohu všechny tyto činnosti zařadit pod bod 3). Někde jsem se dočetla, že pracovníci ve výškách (libovolná výška) musejí mít lékařské prohlídky 1 x za 3 roky, práce s azbestem sice v příloze č. 2 výše uvedené vyhlášky uvedeny jsou, ale vztahuje se to i na občasnou práci? Nebo se v tomto případě musím řídit obecnou kategorizací (konkrétně v tomto případě kategorie 2).

V jakém jiném předpise bych se toto dozvěděla? Samozřejmě máme z hygieny schválenou kategorizaci prací, ale žádné upřesnění, co se týká lékařských prohlídek, tam není.
Jak je to se zaměstnanci, kteří jsou uvedeni v 1. kategorii (administrativní pracovníci) a přesto například 2 x do roka musejí vylézt na budovu a zaměřit ji? Musejí kvůli tomu chodit rovněž na častější lékařské prohlídky, než jsou stanoveny pro kategorii I?

Jak by to bylo v případě, že má zaměstnanec nařízenou prohlídku př. 1 x za 3roky (výšky), vozíky 1 x za 4 roky a pak klasickou prohlídku dle kategorizace 1 x za 6 let. To musí tedy chodit obrok k lékaři? Nelze to nějak sjednotit?

Odpověď

Pracovně lékařská prohlídka (PLP) řidičů manipulačních vozíků, jeřábníků a vazačů, prací ve výškách nad úrovní terénu a nad volnou hloubkou nad 10 metrů, kdy je nutné použít prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné prostředky proti pádu (což může platit i pro lešenáře), jsou prováděny ve lhůtách stanovených vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), § 11, odst. 3, jednou za 2 nebo 4 roky podle věku zaměstnance, ve vztahu na přílohu 2, část II.

Pokud zaměstnanec vykonává ostatní práce ve výškách (včetně občasného zaměření budov, lešenáři a ostatní zaměstnanci, kteří pracují do výšky 10 m nebo nepoužívají OOPP proti pádu z výšky nad 10 m), tak se na něj tento druh PLP včetně termínů nevztahuje, ale zaměstnavatel v žádosti o PLP poskytovateli pracovně lékařských služeb uvede, že zaměstnanec tyto práce vykonává (např. v popisu pracovní činnosti).

Pro práce s azbestem (vláknitými silikáty) platí, že pokud je zpracována pro tuto činnost kategorizace prací podle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a jeho prováděcích předpisů (vyhláška č. 432/2003 Sb. stanoví, že pro kategorizací prací jsou rozhodujícími faktory v charakteristické směně, což může, ale nemusí být výše uvedený případ, záleží, jak dlouho střechy demontují).

V případě, že je zpracována kategorizace prací i pro prach – azbest, jsou stanoveny termíny PLP podle zařazení do kategorie práce (pro 2. kategorii 3 a 5 let, pro 3. kategorii 2 roky, pro 4. kategorii 1 rok) dle vyhlášky č. 79/2013 Sb., v návaznosti na její přílohu 2, část I.

V případě, že pro zařazení tohoto faktoru do kategorie 2. až 4. není důvod, platí opět, že zaměstnavatel v žádosti o PLP poskytovateli pracovně lékařských služeb uvede, že zaměstnanec tuto práce vykonává. Vždy však musí být dodrženy při práci minimální opatření k ochraně zdraví, bližší hygienické požadavky na pracoviště, bližší požadavky na pracovní postupy a obsah školení podle § 21, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (vyhláška č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací, se na tyto práce nevztahuje).

Lhůty pracovně lékařských prohlídek jsou (s výjimkou prací zařazených do 2. kategorie) nastaveny na jeden, dva, čtyři a šest let. Pokud zaměstnanec není zařazen v 2. kategorii, termíny prohlídek vycházejí tak, že jednou za dva nebo čtyři roky v žádosti o PLP zaměstnavatel uvede požadovaný rozsah PLP rozšířený o příslušnou PLP. Pokud zaměstnanec vykonává práci v noci, tak musí absolvovat prohlídku každý rok, a v příslušných termínech žádost zaměstnavatel rozšíří (podobné je to řidičů vozidel nad 3,5t, starších 50 let).

Obtížné je to u prací, zařazených do 2. kategorie, protože jsou tam stanoveny lhůty 3 a 5 let podle věku, kde může dojít k tomu, že zaměstnanec v některých případech (podle vykonávané činnosti) by měl jít na PLP tři roky po sobě. Problém spočívá v tom, že pro účely posouzení dalšího trvání zdravotní způsobilosti lze lékařskou prohlídku posuzované osoby provést nejdříve 90 dnů před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku, jehož časová platnost se nemění, pokud posuzující lékař nezjistí změnu zdravotního stavu vedoucí k vydání lékařského posudku se závěrem (§ 43, odst. 2, zákona 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách).

Poznámka:

Protože dotaz a odpověď byly zpracovány před novelou vyhlášky č. 79/2013 Sb., je potřeba odpověď doplnit.

Novelou vyhlášky byla stanovena povinnost zaměstnavatele žádat posouzení zdravotní způsobilosti u všech zaměstnanců, kteří při výkonu své činnosti musí používat OOPP proti pádu při práci ve výškách, přičemž co je práce ve výškách je stanoveno nařízením vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky (netýká se tedy jen práce nad 10 m).

Také byly změněny lhůty periodických pracovně lékařských prohlídek v případě prací zařazených do 2. kategorie prací podle zákona o ochraně veřejného zdraví z 5 let na 4 roky a ze 3 let na 2 roky podle věku zaměstnance, čímž jsou základní lhůty periodických prohlídek nastaveny na 6, 4, 2 a 1 rok.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.232

Jaké je potřeba školení  pro převoz živých ryb nákladním autem v uzavřených nádržích, které se okysličují buď vzduchem (malý kompresor) nebo kyslíkem (tlaková nádoba). Nádrže jsou velké cca 1 – 2 m3, nákladní auto – Praga V3S, vzdálenost z Přelouče někdy až na Moravu. Stačí, když si spolek napíše zásady jak živé ryby přepravovat a všichni se s tím seznámí, nebo musí být speciální  školení?

Odpověď

Vzhledem k tomu, že Český rybářský svaz není zaměstnavatelem, ale samosprávným a dobrovolným svazkem členů ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nevztahují se na členy svazu ustanovení zákoníku práce, hlavy II „Povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance“, § 103, odst. 2, kdy zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce. Také se na svaz nevztahují ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, protože v jeho § 12 je stanoveno, že na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, v platném znění, jde-li o:

• zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje,
• fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu,
• spolupracujícího manžela nebo dítě osoby výše uvedené
• fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí,
• další členy rodiny, kteří jsou zúčastněni na provozu rodinného závodu podle zvláštního právního předpisu,

se vztahuje § 101 odst. 1, 2 a 5, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a § 2 až 11 zákona 309/2006 Sb. s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu, a svaz není ani jednou z těchto osob.

Tímto se na svaz nevztahuje ani nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.

Místní organizace si může zpracovat svůj předpis (zásady) pro převoz živých ryb, přičemž může postupovat podle znění nařízení vlády č. 27/2002 Sb., včetně jeho přílohy 5 „Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu ryb“, a seznámit s ním členy, kterých se předpis bude týkat.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.231

Jak se má správně označit vozidlo přepravující tlakové nádoby? Jedná se o vyhrazené vozidlo (pojízdná dílna) uzpůsobené k převážení svařovací soupravy (kyslík + acetylén). Jakými značkami musí být vozidlo označeno (vpředu i vzadu)?

Odpověď

V České republice řeší přepravu nebezpečných věcí zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, částí III „Přeprava nebezpečných věcí v silniční dopravě“, kde je stanoveno, že silniční dopravou je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), a to za podmínek v ní uvedených.

V příloze A „Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“, části 1 „Všeobecná ustanovení“, kap. 1.1.3.1 „Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy“, je stanoveno, že ustanovení dohody ADR se nevztahují na přepravu prováděnou podniky jako vedlejší činnost k jejich hlavní činnosti, jako je zásobování stavenišť pozemních nebo inženýrských staveb nebo zpětné jízdy z nich, nebo přepravy související s měřičskými, opravářskými a údržbářskými pracemi, v množstvích nejvýše 450 litrů v jednom obalu, včetně IBC a velkých obalů, a nepřekračujících nejvyšší celková množství uvedená v 1.1.3.6. Musí být učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy. Tato vynětí se nevztahují na třídu 7.

Tzn., že na přepravu svařovací soupravy v pojízdné dílně se ADR nevztahuje.

Při přepravě ale nesmějí být tlakové láhve vystaveny rázům, možnosti převrácení nebo pádu, musí být zajištěny. Uloženy musí být podélně s osou nebo příčně k ose vozidla, a pokud by byly položeny, musí být zaklíněny.

Vozidlo je vhodné na zadní části označit tabulkou podle přílohy ČSN 01 8014 Tabulky k označování prostorů s tlakovými nádobami na plyny, bez nápisu. Dále je vhodné vybavit osádku a vozidlo písemnými pokyny pro případ nehody nebo mimořádné události a hasicími přístroji podle § 23 odst. 2 písm. g) a l) zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

....
• 13
• 14
• 15