Otázky a odpovědi

....
• 14
• 15
• 16

Dotaz č.230

Může se z člověka bez maturity stát odborně způsobilá osoba v prevenci rizik a tedy technik BOZP? Když někdo nemá maturitu - dostane se do kurzu a ke zkoušce? Pokud by se takovýto člověk bez maturity dostal ke zkouškám a zkoušku by zdárně vykonal, byla by tato zkouška vůbec platná? Ptám se pro případ výkonu technika PO a OZO v prevenci rizik pro výkon technika BOZP a PO bez maturitní zkoušky u případného zaměstnavatele.

Odpověď

V první řadě je třeba si uvědomit, že se jedná o dva odlišné pojmy – bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) a požární ochrana (PO). U BOZP pak dále existují dvě funkce - Technik BOZP a osoba odborně způsobilá k zajišťování úkolů v prevenci rizik (dále je OZO v prevenci rizik).

Co se týká OZO v prevenci rizik - člověk bez maturity může absolvovat kurz, ale v žádném případě SE NEDOSTANE ke zkoušce. Kdo nedoloží kvalifikační předpoklady, čili vzdělání a praxi, zkoušku nemůže vykonat a nemůže tedy ani získat Osvědčení o odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle zákona č. 309/2006 Sb., v platném znění. 

Jinak tomu je u zkoušky Technik BOZP. Zkouška u autorizované osoby je určena pro uchazeče s ukončeným základním vzděláním. Po úspěšném absolvování zkoušky uchazeč získává profesní kvalifikaci Technik BOZP (kód 39-004-M) a může provádět úkoly, které uvádí národní soustava kvalifikací. Technik BOZP však není osobou odborně způsobilou k zajišťování úkolů v prevenci rizik ve smyslu zákona č. 309/2006 Sb., v platném znění.

Absolvování přípravného kurzu ani vykonání zkoušky k získání odborné způsobilosti dle § 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, není podmíněno ukončeným středoškolským vzděláním.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.229

Můj dotaz se týká manipulace s břemenem ručním paletovým vozíkem. Podle nařízení vlády 361/2007 Sb., § 29, odst. 8, písm. a) a b) je maximální povolená hodnota vyjádřena vynaloženou svalovou silou v N, což je z provozního hlediska dost nepraktické. Existuje nějaký orientační přepočet nebo tabulka pro převod na kg?

Odpověď

V učebnici pro 7. ročník základní školy najdeme definici síly:

„síla (F) je vektorová veličina udávající míru vzájemného působení těles“

Síla je příčinou změny pohybového stavu tělesa (dynamický účinek, druhý Newtonův zákon) nebo deformace tvaru tělesa (statický účinek).

Hlavní jednotkou síly v soustavě SI je 1 newton (1 N = 1 kg·m·s^-2), je to síla, která uděluje volnému tělesu o hmotnosti 1 kg zrychlení o velikosti 1 m/s².

Jelikož je newton jednotkou síly, je rovněž jednotkou tíhy (v minulosti váhy), tj. síly, kterou je jedno těleso přitahováno ke druhému, typicky k Zemi (je dána nejen působením gravitace, ale je ovlivněna také případnou odstředivou silou). Hmota 1 kg poblíž zemského povrchu má tíhu zhruba 9,81 N (±1% podle závislosti na zeměpisné šířce). Tudíž těleso o hmotnosti 102 gramů je k Zemi přitahováno silou přibližně jednoho newtonu.

Zcela laicky řečeno 1 N je 0,1 kg (přesně 0,102 kg) neboli 100 g (přesně 102 g).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.228

Na našich pracovištích se používají otevřené radionuklidové zdroje I. kategorie, např. P33. Pro zkrácení pracovní doby a poskytování dodatkové dovolené (dle § 215 ZP) záleží pravděpodobně na tom do jaké kategorie je pracoviště zařazené a jakému ozáření jsou pracovníci vystaveni, nebo je tam ještě nějaká další podmínka, např. po dobu kratší než polovina pracovní doby? Kdy musíme poskytovat dodatkovou dovolenou a zkrátit pracovní dobu?

"Pracovníky kategorie A jsou radiační pracovníci, kteří by mohli obdržet efektivní dávku vyšší než 6 mSv ročně; ostatní radiační pracovníci jsou pracovníky kategorie B." a také pro účely monitorování a pracovnělékařských služeb se radiační pracovníci podle možné míry zdravotního rizika spojeného s ionizujícím zářením zařazují do kategorie A nebo B. Norma je 6 mSv/rok. Naše pracoviště spadají do kategorie B a požádala jsem při té příležitosti našeho garanta o kontrolní výpočet, abychom pro případ kontroly měli v ruce argument o zařazení. Výpočet je údajně složitý, ale pokusí se to spočítat.

Odpověď

Pracoviště, na němž se vykonává radiační činnost, se zařazuje do I. až IV. kategorie, a radiační pracovníci jsou zařazování do kategorie A a B pro účely monitorování a pracovnělékařských služeb (§ 61 odst. 4 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů), přičemž radiačním pracovníkem kategorie A je radiační pracovník, který by mohl obdržet efektivní dávku vyšší než 6 mSv ročně,  ekvivalentní dávku vyšší než 15 mSv na oční čočku, nebo ekvivalentní dávku vyšší než 3/10 limitu ozáření pro kůži a končetiny (§ 20 odst. 2 vyhlášky č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje).

Radiačním pracovníkem kategorie B je dle § 20 odst. 3 vyhlášky č. 422/2016 Sb. radiační pracovník jiný než radiační pracovník kategorie A, je-li atomovým zákonem požadována jeho kategorizace.

Takže pracoviště nemůže být kategorie B a limit ekvivalentní dávky není jen 6 mSv/rok, ale je stanoven podle možného ozáření těla nebo jeho částí.

Vzhledem k tomu, že radiační pracovník kategorie A je automaticky zařazen do 2. rizikové kategorie prací podle zákona o ochraně zdraví a radiační pracovník kategorie B je automaticky zařazen  do 1. kategorie (§ 61 odst. 5 zákona 263/2016 Sb.), tak dodatková dovolená by se mohla týkat pouze radiačního pracovníka kategorie A z důvodu jeho zařazení do rizikové kategorie a má zkrácenou lhůtu periodické lékařské prohlídky na 1 rok.

Radiační pracovník kategorie B je zařazen do 1. kategorie prací tak jako ostatní zaměstnanci, kteří nevykonávají rizikové práce nebo činnosti, se lhůtami prohlídek jednou za 6 let nebo jedenkrát za 4 roky podle věku, a tudíž není důvod poskytovat jim dodatkovou dovolenou.

Atomovým zákonem ani jeho prováděcími předpisy není stanovena délka pracovní doby radiačních pracovníků ani požadavky na její zkrácení. Délka pobytu na pracovišti, kde se vykonává radiační činnost, musí být navržená tak, aby nebyly překročeny limity dávek, stanovených pro radiační pracovníky § 6 vyhlášky č. 422/2016 Sb.

Toto je ale subjektivní názor konzultanta.

Co se týká dodatkové dovolené zaměstnanců, kteří jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření, tak toto musí upřesnit Ministerstvo práce a sociálních věcí svým závazným stanoviskem, jako garant zákoníku práce (např. ve spolupráci se SÚJB).

Co se týká výpočtu možné obdržené dávky pracovníka při práci s radionuklidem P33, jehož radiotoxicita je nízká, by mohlo pomoci příslušné Regionální centrum Státního úřadu pro jadernou bezpečnost,  která jsou v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Hradci Králové, Ústí nad Labem, Brně, Ostravě a Příbrami – Kamenné.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 23. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.227

Jakou bude potřebovat kvalifikaci revizní technik elektro polské národnosti, aby mohl pracovat samostatně pod napětím do 1000 V dodavatelským způsobem? Technik je polské národnosti, potřebnou kvalifikaci má platnou v Polsku.

Odpověď

V první řadě je nutno upozornit, že zde nehraje roli národnost pracovníka, ale především země, ve které získal příslušnou odbornou způsobilost.

Pokud se jedná o samostatnou činnost na el. zařízeních, pak   v oblasti regulovaných povolání, kterým jsou mj. montáže, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení, existují pro státní příslušníky ze zemí EU možnosti, které vyplývají z příslušných předpisů s transponovanými evropskými směrnicemi jako např. ze zákona č. 18/2004 Sb. o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) v platném znění.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spravuje Základní informace o regulovaných profesí na území ČR. Bližší informace jsou na jejich internetové stránce www.msmt.cz. Zde je uvedeno, „Co je regulovaná činnost či povolání?“, následuje „Seznam všech regulovaných povolání a činností“ a v „Databázi regulovaných profesí“ pod kódem 121. –„Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení „ zjistíte, jaké jsou možnosti odborného vzdělání a praxe pro tuto činnost v  oblasti působnosti odpovědných orgánů - Českého báňského úřadu, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Obsah tam zveřejněných informací je vhodné porovnat s  možnostmi a dosaženou praxí Vašeho pracovníka.

Uznávacím orgánem oprávněným rozhodnout v konkrétní věci o uznání odborné kvalifikace je ústřední správní orgán České republiky, do jehož působnosti regulované povolání náleží nebo jehož působnost je regulovanému povolání nejbližší (jednotlivá ministerstva, příp. SBS). V případě, že žadatel hodlá vykonávat regulovanou činnost jako podnikatel ve formě živnosti nebo jako odpovědný zástupce držitele živnostenského oprávnění, je uznávacím orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Pokud se jedná o oprávnění pro zahraniční subjekty v oboru elektro, pak při prověřování odborné způsobilosti u zahraničních subjektů se postupuje v souladu s ustanovením zákona č. 222/2009 Sb. a zákona č. 174/1968 Sb. v platném znění. Žádost o oprávnění zahraničního subjektu se podává na zvláštním formuláři (viz webové stránky TIČR). Žadatel podá svou žádost na jednotném kontaktním místě (JKM) příslušného obecního živnostenského úřadu, případně na ředitelství TIČR.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.226

Pokud jsou na pracovišti (v kuchyňce zámečnické dílny, v maringotce nebo na jiném neadministrativním místě) umístěny elektrické spotřebiče (lednička, mikrovlnná trouba či rychlovarná konvice), musí zde být umístěna tabulka „Spotřebič povolen“ a jméno odpovědné osoby?

Odpověď

Povinnost umístění těchto tabulek byla historicky dána hlavně z důvodu úspory elektrické energie v případě potřeby její regulace.

V současné době není tato povinnost stanovená žádnou normou ani právním předpisem týkající elektrotechniky a požární bezpečnosti.

Tuto povinnost ale může stanovit dokumentace zaměstnavatele z hlediska bezpečnosti práce (např. místní provozní bezpečnostní předpis) nebo požární ochrany (posouzení požárního nebezpečí, stanovení organizace požární ochrany nebo požární řád).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

....
• 14
• 15
• 16