Otázky a odpovědi

....
• 15
• 16
• 17

Dotaz č.225

Pokud zaměstnanec uzavírá další pracovní poměr v první pracovní kategorii bez rizikového faktoru, lze uznat tu původní ve stejné kategorii bez rizika nebo při uzavření nového pracovního poměru je nutné absolvovat vstupní prohlídku v každém případě?

Odpověď

Podle písm. d), odst. 6, § 44, zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, lékařský posudek pozbývá platnost ukončením pracovněprávního vztahu. To neplatí, je-li nejdéle do 3 měsíců ode dne jeho ukončení pracovněprávní vztah se stejným výkonem práce znovu uzavřen se stejným zaměstnavatelem, pokud v době od jeho ukončení nedošlo ke změně nebo vývoji zdravotního stavu posuzované osoby.

Pokud zaměstnanec uzavírá se stejným zaměstnavatelem další (souběžný) pracovněprávní vztah za stejných nebo obdobných podmínek, mohla by být uznána jeho zdravotní způsobilost podle platného posudku pracovně lékařské prohlídky, pokud od doby poslední prohlídky nedošlo ke změně nebo vývoji zdravotního stavu posuzované osoby, z důvodu, stejné náplně pracovně lékařské prohlídky.

Tuto možnost je nutno konzultovat s územně příslušným pracovištěm krajské hygienické stanice, která je oprávněná vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovně lékařské služby (písm. o), odst. 2, § 82, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví).

V případě, že by se jednalo o dohodu o provedení práce nebo činnosti, platí ustanovení § 59, odst. 1, písm. b2., ve kterém je stanoveno, že zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.224

Je nutné posílat zaměstnance na vstupní prohlídku při převedení zaměstnance na jinou práci, pokud má stejnou pracovní kategorii bez rizika (zaměstnanec je z funkce akademický pracovník převáděn do funkce řešitel projektu)?

Odpověď

Podle odst. 2, § 10, vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, se vstupní prohlídka provádí kromě případů stanovených zákonem též před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden, a to bez ohledu na to, zda změna takových podmínek vede ke změně výsledné kategorie práce.

Pokud bude zaměstnanec vykonávat činnosti, které nenavyšují počet rizikových faktorů (viz příloha 2, část I. a část II. uvedené vyhlášky), nemusí jej zaměstnavatel vyslat na vstupní pracovně lékařskou prohlídku.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.223

Je povinností mít ve firmě  stanovené osoby zodpovědné za vyhrazená technická zařízení? Jedná se mi o písemnou formu, např. jmenování vedením firmy, apod. Jestliže ano, které legislativní normy toto požadují.

Odpověď

Odpovědnost osob za provoz vyhrazených technických zařízení je stanovená českými technickými normami.

Zdvihací zařízení.

Pro provoz zdvihacích zařízení – jeřábů platí ČSN ISO 12480-1 (27 0143) Jeřáby – Bezpečné používání – Část 1: Všeobecně, kde je v kap. 4.1 stanoveno, že pro provoz jeřábů musí být zpracován systém bezpečné práce, kde musí být uveden způsob zajištění řádně zaškolených a kompetentních osob, mezi které patří také pověřená osoba (kap. 3.9) – platí i pro pojízdné jeřáby.

Kapitolou 5.2 jsou určeny povinnosti pověřených osob.

Normou není určeno, jakým způsobem mají být zajištěny kompetentní osoby.

Pro provoz zdvihacích zařízení – výtahů platí ČSN 27 4002 Bezpečnostní předpisy pro výtahy – Provoz a servis výtahů.

Kapitolou 3.2 je stanoveno, že provozovatelem je právnická nebo fyzická osoba provozující výtah, která je odpovědná za bezpečný provoz výtahu a za jeho technický stav, pokud tuto funkci nevykonává majitel výtahu. V tomto případě není potřeba pověření.

Pro provoz zdvihacích zařízení – stavebních výtahů platí ČSN EN 12159+A1 (27 4403) Stavební výtahy pro dopravu osob a nákladů se svisle vedenými klecemi, kde je kap. 3.28 stanovená oprávněná osoba – určená osoba, vhodně zaškolena, kvalifikovaná znalostmi a praktickou zkušeností a vybavená nezbytnými instrukcemi umožňujícími provedení požadovaných postupů.

Normou není stanoven způsob určení oprávněné osoby s instrukcemi umožňujícími provedení požadovaných postupů.

Pro provoz zdvihacích zařízení – pohyblivé pracovní plošiny platí ČSN ISO 18893 (27 5006) Pojízdné zdvihací pracovní plošiny – Bezpečnostní zásady, prohlídky, údržba a provoz, kde je kap. 3.1 stanovená oprávněná osoba, kap. 3.4 provozovatel, kap. 3.9 obsluha a kap. 3.10 kvalifikovaná osoba.

Povinnosti jednotlivých osob jsou uvedeny v textu normy.

Normou není stanoven způsob určení osob.

Pro provoz zdvihacích zařízení – regálových zakladačů platí ČSN 26 7407 Bezpečnostní předpisy pro regálové zakladače, kde v kap. je stanoveno, že uživatelem zařízení musí být určení pracovníci pověřeno provozem a opravami zařízení.
Normou není stanoveno, jakou formou pracovníci mají být pověřeni.

Normy pro zdvihadla a pojízdná zdvihadla ČSN EN 14492-1+A1 a ČSN EN 14492-2+A1 určují, že požadavky na obsluhu a provoz zařízení stanovuje výrobce zařízení.

Ve výše uvedených případech záleží na majiteli nebo provozovateli zařízení jakou formu stanovení odpovědných osob za vyhrazená zdvihací zařízení zvolí.

Elektrická zařízení.

Pro obsluhu a práce na elektrických zařízeních v současnosti platí ČSN EN 50110-2 ed.2 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních – Část 2: Národní dodatky, kde je seznam platných norem, používaných v ČR, a ČSN EN 50110-1 ed.3 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních – Část 1: Obecné požadavky, kde je kap. 3.2.1 stanoveno, že osoba odpovědná za elektrické zařízení je pověřená osoba s konečnou platností za bezpečný provoz elektrického zařízení a stanovení pravidel a organizace nebo uspořádání.

Způsob pověření je uveden v kap. 4.3.1 pro osobu, která je pověřená touto činností z organizace třetí strany.

V případě pověření fyzické osoby z vlastní organizace není způsob pověření normou určen.

Tlaková zařízení.

Pro provoz tlakových nádob stabilních platí ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní Provozní požadavky je v kap. I.1., přílohy normy stanoveno, že pracovník zodpovědný za bezpečný a hospodárný provoz nádob je pracovník, prokazatelně (písemně) určený provozovatel nádob.

Normou je tedy určená písemná podoba pověření.

Pro provoz kotlů platí ČSN 07 0710 Provoz, obsluha a údržba parních a horkovodních kotlů, kde je kap. 4, písm. d) určena povinnost provozovatele kotlů ustanovit pracovníka odpovědného za provoz kotlů.

Normou není určen způsob pověření.

Pro provoz kovových tlakových nádob k dopravě plynů platí ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny – Provozní pravidla, kterou je stanovená odborně způsobilá osoba, která provádí periodické zkoušky nádob.

Odpovědnost provozovatele za provoz kovových tlakových nádob k dopravě plynů je dána obecně právními předpisy.

Plynová zařízení.

Pro provoz plynových zařízení platí obecně ČSN 38 6405 Plynová zařízení Zásady provozu, kde je v kap. I.3. je určeno, že provozovatel je organizace, která zařízení provozuje a odpovídá za jeho bezpečný a spolehlivý provoz, a v kap. I.8., že pracovník obsluhy je pracovník určený provozovatelem k obsluze, který odpovídá za bezpečný a spolehlivý provoz zařízení.

Normou není stanoveno, jakým způsobem provozovatel určí pracovníka obsluhy.

Pro obor plynárenství platí také oborové normy – technická pravidla, ve kterých jsou stanoveny další požadavky na provoz plynárenských zařízení.

V TPG G 905 01 Základní požadavky na bezpečnost provozu plynárenských zařízení. Požadavky na osoby provádějící práce na plynových zařízeních jsou stanoveny v kapitole 10.

Toto TPG platí pro všechna plynová zařízení s výjimkou zařízení LPG.

Pro provoz plynových zařízení LPG platí V TPG G 905 02 Základní požadavky na bezpečnost provozu plynových zařízení na LPG. Požadavky na zaměstnance provádějící práce na plynových zařízeních jsou stanoveny v kapitole 4.11.

Závěrem lze říci, že v některých případech musí mít provozovatel vyhrazených technických zařízení stanovenou (pověřenou) odpovědnou osobu za provoz zařízení, a v některých případech nemusí. České technické a oborové normy také neurčují formu a obsah případného písemného pověření.

Pokud provozovatel vystavuje zaměstnanci nebo jiné osobě písemné pověření, musí z něj být zřejmé, čeho se pověření týká (jakého nebo jakých zařízení), rozsah práv a povinností, které jsou pověřenému stanoveny, a minimálně datum od kdy je pověření platné, včetně podpisu pověřeného a pověřujícího.
 

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.222

Mám dotaz, jak je to s cestou do zaměstnání, kterou absolvuje zaměstnanec služebním vozidlem? Znám citace zákoníku práce ohledně cesty do práce, že se nejedná o pracovní úraz, ale pokud zaměstnanec používá služební vozidlo, a v tomto konkrétním případě se jedná o zaměstnance v lesnictví, tak opravdu nevím. Jezdí pokaždé na jiné místo výkonu práce. Jedná se tedy o pracovní úraz, když bude mít třeba autonehodu nebo jiný úraz po cestě do zaměstnání ve služebním vozidle?

Odpověď

Skutečně v § 274a zákoníku práce je uvedeno, že cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět, a u zaměstnanců v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta na určené shromaždiště a zpět.

Pojem „jedná se o zaměstnance v lesnictví“ je poměrně široký, protože se může jednat o výkon činnosti pomocného dělníka až po činnost revírníka.

V případě, že pro práci je určeno shromáždiště, platí pro dopravu na shromáždiště § 274a zákoníku práce. Pokud shromáždiště není určeno, mělo by platit, že místem určeným pro výkon pracovních úkolů je revír, a cesta k hranici revíru by byla cestou do zaměstnání a pohyb v revíru by byl pracovní činnosti. To by neplatilo pro vyřizování služebních povinností mimo hranice revíru.

V případě, že zaměstnanec bydlí v revíru, byla by cesta od bydliště považována jako výkon pracovní činnosti, s výjimkou řízení vozidla pro soukromé účely.

V tomto případě, by měl zaměstnavatel stanovit konkrétní podmínky v interním dokumentu, a měl by s nimi seznámit dotčené zaměstnance.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.221

Vedení firmy se rozhodlo zaměstnat na poloviční úvazek našeho lékaře, který nám doposud smluvně  poskytuje pracovnělékařské služby a se  kterým máme smlouvu.

Pokud bude našim zaměstnancem, musím vypracovat tuto smlouvu o poskytování PLP novou, nebo stačí obsah smlouvy a jeho povinností  popsat v jeho pracovní smlouvě.

Zaměstnavatel přijímá lékaře za účelem poskytování pracovnělékařských služeb ve strojírenské firmě, a není poskytovatelem zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách?

Odpověď

Jelikož tvůrci zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, evidentně nepočítali s tím, že by nějaký zaměstnavatel, kromě zdravotnických zařízení, měl „svého“ lékaře, který by prováděl (ne poskytoval) pro něj pracovně lékařské služby, není tento způsob řešen zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

Ale v § 54, odst. 2, písm. a) a b) je stanoveno, že zaměstnavatel je povinen s poskytovatelem těchto služeb uzavřít písemnou smlouvu, přičemž není určeno, zda se má jednat o smlouvu podle občanského zákoníku nebo jiného zákona, a proto je možné druhé řešení, které uvádí tazatel. Tzn. uzavřít s poskytovatelem, který musí být poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství, pracovní smlouvu ve smyslu ustanovení zákoníku práce, a ve smlouvě uvést rozsah požadovaných pracovně lékařských služeb výběrem z § 2, vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

....
• 15
• 16
• 17