Otázky a odpovědi

....
• 16
• 17
• 18

Dotaz č.220

Nikde nemůžu najít jednoznačnou odpověď na problematiku pružné pracovní doby a přestávky na jídlo a oddech.

Zaměstnavatel stanovil v pracovním řádu přestávku na jídlo a oddech v době od 11:30 do 13:00 hodin s tím, že se automaticky z pracovní doby odečítá - "čipovat" si přestávku na oběd při návštěvě jídelny, která je přímo v budově zaměstnavatele, není nutné. Zákoník práce stanoví poskytování přestávky na jídlo nejpozději po 6 hodinách práce, pro mladistvé 4,5 hod. Zaměstnanec bude v práci 5 – 6 hodin, kdy není nutné přestávku čerpat.

Příklad: Zaměstnanec bude v práci pouze v době, kdy je stanovena pevná část pružné pracovní doby, tj. 9:00 - 14:00 – tj. pouze 5 nebo max. 6 hodin a nebude tuto přestávku čerpat, tzn., že na oběd do závodní jídelny nepůjde a oběd si pouze vyzvedne a odnese domů.

Má zaměstnavatel právo mu tuto přestávku odečítat z pracovní doby pouze proto, že ji v pracovním řádu stanovil na dobu, kdy je zároveň stanovena pevná část pružné pracovní doby?

Odpověď

Při pružném rozvržení pracovní doby zaměstnavatel určuje začátek a konec časových úseků základní a volitelné pracovní doby, přičemž v základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti (§ 85, odst. 1 a 2 ZP).

Podle § 88, odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut, přičemž mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Přestávka na jídlo a oddech, až na výjimky uvedené v zákoníku práce, se nezapočítává do pracovní doby.

Zároveň zaměstnavatel musí vést evidenci pracovní doby včetně poskytování přestávek na jídlo a oddech, protože je povinen umožnit zaměstnanci, na jeho žádost, nahlédnout do jeho účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby, a také z důvodu prokázání poskytování uvedených přestávek, pro případnou kontrolu oblastním inspektorátem práce, který má právo poskytování těchto přestávek zaměstnavatelem kontrolovat.

Pokud zaměstnavatel neprokáže, že zaměstnanci byly přestávky na jídlo a oddech poskytovány v souladu se zákoníkem práce, hrozí mu sankce až do výše 1.000.000 Kč.

Z tohoto důvodu zaměstnavatelé stanovují vnitřním předpisem nebo jiným způsobem dobu čerpání přestávky na jídlo a oddech a způsob její evidence.

Zákoník práce ale neuvádí (a ani nemůže uvést) všechny možnosti, které mohou nastat v pracovněprávním vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a zaměstnanec si může se zaměstnavatelem sjednat odchylnou úpravu některé části pracovněprávního vztahu. Je zde tedy ponechán prostor pro případné vyjednání úpravy pracovního řádu, pro čerpání přestávky na jídlo a oddech a její evidence.

V případě, že úprava nebude dohodnuta, musí se zaměstnanec řídit stávajícím předpisem zaměstnavatele.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.219

Je nějaký výklad k tomu, za jakých podmínek může fyzická osoba splnit zákonný předpoklad vzdělání odborné způsobilosti k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „koordinátora BOZP“) podle ust. § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů?

Odpověď

Zákonným předpokladem pro účast na zkoušce nebo periodické zkoušce je podle zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) pro žadatele o provedení zkoušky nebo periodické zkoušky „alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání technického zaměření nebo vysokoškolské vzdělání technického zaměření“.

 

Žadatelé o provedení zkoušky/periodické zkoušky k získání osvědčení v této odborné způsobilosti podle ust. § 10 odst. 2 písm. a) zákona musí splnit nejen požadavek na stupeň vzdělání (alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou), tak jako tomu bylo doposud, ale nově i požadavek na odbornost, tj. požadavek na vzdělání technického zaměření. Z maturitního vysvědčení středních škol neposkytujících vzdělání v oborech technického zaměření, např. obchodní a ekonomické střední školy, konzervatoře a jiné „netechnické“ střední školy vyplývá, že držitelé tohoto maturitního vysvědčení splňují požadavek stupně středního vzdělání, ale nikoliv požadavek na odbornost, tj. na vzdělání technického zaměření. Z tohoto důvodu zákonný předpoklad vzdělání požadovaný pro odbornou způsobilost k činnostem koordinátora BOZP na staveništi v případech žadatelů, kteří získali stupeň středního vzdělání na „netechnických“ středních školách, na kterých jsou vyučovány převážně netechnické obory, nemůže být považován za splněný.

 

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které od Ministerstva práce a sociálních věcí podle ust. § 20 odst. 1 výše uvedeného zákona obdrželi na základě jejich žádosti rozhodnutí o udělení akreditace pro provádění zkoušek/periodických zkoušek mají povinnost při obdržení každé přihlášky ke zkoušce/periodické zkoušce důkladně posuzovat nejen přihlášku samu, ale i doklady o vzdělání a odborné praxi žadatelů k ní přiložené. Musí rozhodnout, zda žadatelé splňují zákonný předpoklad vzdělání a odborné praxe odborné způsobilosti k činnosti koordinátora BOZP na staveništi anebo nikoliv. Jedno z možných řešení pro žadatele o zkoušku/periodickou zkoušku, kteří sice splňují stupeň vzdělání, ale nikoliv již odborné zaměření tohoto vzdělání, spočívá v úspěšném vykonání alespoň tzv. „jednotlivé zkoušky“ podle ust. § 49 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách s maturitní zkouškou, ve znění pozdějších změn. Změna ust. § 10 odst. 2 písm. a) zákona je pro žadatele o provedení zkoušky/periodické zkoušky účinná od 1. 5. 2016. Z uvedeného je zřejmé, že po nabytí účinnosti novely zákona, a to teprve po úspěšném splnění požadavku vzdělání technického zaměření, se mohou žadatelé o provedení zkoušky k této zkoušce z odborné způsobilosti koordinátora BOZP na staveništi od uvedeného data přihlásit k jejich provedení. Pokud požadavek na vzdělání technického zaměření nesplňují, tak si jej musí dodatečně doplnit viz. výše.

Pro žadatele o provedení periodické zkoušky je v ust. § 22 odst. 2 HLAVA II v části PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ zákona uvedeno, že „odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost získaná podle dosavadních právních předpisů se považuje za splněnou nejdéle po dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“. Z toho vyplývá, že držitel platného dokladu (osvědčení) o získání odborné způsobilosti k činnostem koordinátor BOZP na staveništi získaný podle dosavadního zákona, který však nesplňuje nový požadavek ust. § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 88/2016 Sb., tj. vzdělání technického zaměření, si musí tuto odbornost dodatečně doplnit. Žadatelé o provedení periodické zkoušky, kteří nesplňují požadavek na vzdělání technického zaměření, mají možnost i po nabytí účinnosti svoji činnost na základě svého platného osvědčení vykonávat, a to i po nabytí účinnosti tohoto zákona, ale nejpozději do pěti let ode dne nabytí účinnosti novely č. 88/2016 Sb., tj. do 1. 5. 2021. To znamená, že je držitelům platných osvědčení dána možnost si požadavek vzdělání technického zaměření ve stanovené lhůtě dodatečně doplnit a teprve poté podat přihlášku k provedení periodické zkoušky.

Dotaz č.218

Jak je to s pověřenými osobami – respektive zaměstnanci pověření a proškolení na zařízení. Musí být každý zaměstnanec písemně pověřen a proškolen na dané zařízení? Např. bude obsluhovat balící linku, tak musíme vypsat papír a pověřit ho takto obsluhou? Protože to by musel mít písemné pověření úplně na každé zařízení či nářadí, které bude k výkonu své práce potřebovat. Chápu, že je třeba pověřený vedoucí zaměstnanec, který provádí orientační dechovou zkoušku na alkohol.

Nebo se pověření týká pouze vyhrazených zařízení?

Už takhle máme na každého zaměstnance spoustu papírů - vstupní školení BOZP a PO, vstupní instruktáž na pracovišti a praktický zácvik.

Odpověď

Pracovně právní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem řeší zákoník práce, který určuje, že pověření je potřeba v těchto případech:

• vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance na pracovní cestu k plnění svých úkolů do jiné organizační složky (k jinému zaměstnavateli), může pověřit jiného vedoucího zaměstnance (jiného zaměstnavatele), aby zaměstnanci dával pokyny k práci, popřípadě jeho práci organizoval, řídil a kontroloval,
• plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením – na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění,
• pro účely vymáhání plnění povinností podle části dvanácté má rada zaměstnanců způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení – za radu zaměstnanců jedná její předseda nebo její pověřený člen,
• zaměstnanci uvedení v § 303, odst. 1, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
• náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci včetně nákladů na školení k prohloubení kvalifikace svazových inspektorů bezpečnosti práce pověřených výkonem této kontroly hradí stát na základě dohody s odborovou organizací,
• právo na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají členové družstev atd., a fyzické osoby, které byly pověřeny zaměstnavatelem určitou funkcí nebo činností, jestliže utrpěly úraz při plnění úkolů souvisejících s výkonem příslušné funkce nebo činnosti.

Z výše uvedeného vyplývá, že není obecně stanovena povinnost zaměstnavatele písemně pověřit zaměstnance pro každou činnost, kterou vykonává. V pracovní smlouvě musí být uveden druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, a dále je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat o bližším označení druhu práce, pokud tuto informaci neobsahuje pracovní smlouva.

Zaměstnavatel může zaměstnance pověřit prostřednictvím nadřízeného vedoucího zaměstnance výkonem nebo provedením nějaké činnosti ústně nebo písemně. V některých případech je stanoveno právním nebo ostatním předpisem, že zaměstnavatel musí zaměstnance pro určitou činnost pověřit. Ale např. českou technickou normou je stanoveno, že obsluhu tlakových nádob zajišťuje pracovník (zaměstnanec), pověřený provozovatelem (zaměstnavatelem) obsluhou nádob, přičemž není stanoveno, že pověření musí být písemné, a je tudíž na provozovateli, jakým způsobem pracovníka pověří obsluhou.

Pokud je stanoveno právním nebo ostatním předpisem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, že zaměstnanec musí být pro nějaké činnosti písemně pověřen, bude stačit pro jednoho zaměstnance zpracovat jeden dokument, ve kterém budou uvedeny činnosti, ke kterým je pověřen.

Někteří zaměstnavatelé mají pracován popis pracovní činnosti pro jednotlivé druhy práce, které jsou uvedeny v pracovních smlouvách. V popisu pracovní činnosti mají uvedeny i činnosti, jejichž výkonem jsou zaměstnanci pověřeni, a s tímto popisem pracovní činnosti jsou prokazatelně seznámeni zaměstnanci, kterých se týká.

Podle § 106, odst. 4, písm. i) ZP je zaměstnanec povinen podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Ani v tomto případě není stanoveno, že vedoucí zaměstnanec musí být pověřen k  pokynu zaměstnanci, aby se podrobil zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

Pro školení, případně zaškolení zaměstnance platí, že při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec musí být také seznámen s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy. Zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení, a vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení pravidelně opakováno.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.217

V rámci prověrky BOZP, která byla provedena v administrativní budově společnosti bylo zjištěno uvnitř rozvodny, ukládání materiálů nesouvisejících s provozem rozvodny NN. Můj dotaz zní:

Existuje nějaký civilní předpis o vybavení a dodržování bezpečnostních podmínek v NN rozvodně? Kdo je oprávněn vstupovat do této místnosti a případně zde cokoli ukládat či odebírat?

Odpověď

Z dotazu vyplývá, že hlavně chcete vědět, zda existují předpisy, které by stanovily zásady pro bezpečný provoz rozvodny. Pokud by byla odpověď jednoznačná, neváhal bych s ní, ale odpověď na tento dotaz nemůže být jednoznačná. Z dotazu není zřejmé, zda se jedná o rozvodnu zřízenou podle dřívějších norem, ve které byly již dříve stanoveny zásady bezpečného provozu zařízení podle těchto norem, které jsou dodnes vyžadovány. 

Je třeba připomenout, že dnes už neplatí normy pro rozvodny, které dříve jednoznačně stanovily požadavky na prostory v blízkosti rozvaděčů, zákaz ukládání předmětů v rozvodnách, které nesouvisí s provozem rozvodny a resp. na zákaz vstupu nepovolaných osob, jako např. ČSN 34 3210, 333220, 333230, 381752 a další. 

Dnešní normy jsou již většinou harmonizovány s evropskými normami a obvykle neuvádějí striktně zákaz tam, kde by se okolnosti bezpečného provozu zařízení měly vyhodnotit v souvislosti s rizikem ohrožení v těchto provozech, a za správné vyhodnocení těchto okolností nese odpovědnost provozovatel zařízení.

Při hodnocení rizika je třeba zvážit, že obecně vzato rozvodna el. zařízení je elektrická provozovna, ve které je třeba zajistit jednak volný prostor pro provádění obsluhy a údržby rozvodných zařízení, jednak zajistit volný prostor pro pohyb osoby nebo zasahující jednotky v případě vzniku nebezpečných situací a zajištění vypnutí el. zařízení objektu. Přístupnost nebo znepřístupnění rozvodny vč. odborné způsobilosti osob musí být řešeno s přihlédnutím k dále uvedeným ustanovením předpisů a norem.

Poznámka: Z hlediska skladování věcí v rozvodně bych se osobně přimlouval s přihlédnutím k účelu a  rozměrům rozvodny k zamezení skladování nesouvisejících věcí s provozem rozvodny ve smyslu dříve platných norem.

 

A teď k předpisům:

Pokud se týká závazných ustanovení předpisů, které se vztahují k této záležitosti, pak uvádím následující:

Tato problematika mohla být řešena v projektové dokumentaci objektu a el. zařízení podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, část D.1.4 Technika prostředí staveb -silnoproudá elektrotechnika, kde v technické zprávě mohly být zmíněny provozní podmínky a provozní režim elektrických zařízení. Je třeba nahlédnout do provozní dokumentace.

Pokud tomu tak není, pak ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší  požadavky  na  bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, pro tyto prostory mohou být stanoveny organizací bezpečnostní zásady v místních provozních bezpečnostních předpisech nebo v organizačním řádu organizace, které mohou doplňovat obecně platné předpisy a normy a mohou být upraveny s přihlédnutím k požárně-bezpečnostním požadavkům.

Dále bych vycházel z těchto ustanovení předpisů:

Z hlediska právních předpisů pro prostory kolem zařízení platí tato obecná ustanovení:

Zákon č. 309/2006 Sb., zákon  o  zajištění  dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kde v § 2 Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí je stanoveno, že:

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně  uspořádána  a  vybavena  tak,  aby  pracovní  podmínky pro zaměstnance   z   hlediska  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby mj. prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané, únikové   cesty,  východy  a  dopravní  komunikace  k  nim  včetně přístupových cest byly stále volné

 

Podle nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí v § 3 je stanoveno, že: 

Zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu pracoviště vychází z hodnocení rizik vyplývajících z možných zdrojů ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců ve vztahu k vykonávané činnosti, zejména z posouzení možností   omezení   úrovně  rizikových  faktorů  pracovních  podmínek, požadavků   na  ochranu  zaměstnanců  před  účinky  škodlivin  a  rizik vyplývajících   z   provozování  a  používání  výrobních  a  pracovních prostředků a zařízení.

V Příloze čl. 2.3.1  NV -

Únikové  cesty  a  východy  musí svým druhem, počtem, kapacitou, technickým  vybavením  a  provedením  odpovídat  požadavkům  zvláštních právních předpisů, musí zůstat trvale volné, bez překážek a vést co nejvhodnější  cestou  k  východu  do  volného prostoru nebo na bezpečné místo. V případě nebezpečí musí mít zaměstnanci možnost rychle a co nejbezpečněji opustit pracoviště.

 

Prostory v blízkosti zařízení a únikové cesty řeší také požární předpisy jako např. vyhl. č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb nebo vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby a související normy pro jednotlivé druhy objektů citované v těchto předpisech.

Pokud se týká nezávazných norem, pak je třeba připomenout, že podle § 34 vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby,  „ Elektrický  rozvod  musí  podle druhu provozu splňovat požadavky v souladu s normovými hodnotami, tedy normami“.

 

Např. v ČSN EN 50110-1 ed. 3 Obsluha a práce na elektrických zařízeních – Část 1: Obecné požadavky je uvedeno v čl. 4.3.1, že pro „ Každé elektrické zařízení musí být určena osoba odpovědná za elektrické zařízení. Tato osoba je odpovědná za způsob omezení přístupu osobám seznámeným ke všem místům, kde se vyskytuje elektrické riziko“.

Nebo v čl. 4.5 cit. normy je uvedeno, že „ Pracoviště musí být jednoznačně určeno a označeno. Způsob přístupu a osvětlení musí být zajištěn na pracovišti a na všech částech elektrického zařízení, na kterých nebo v jejichž blízkosti je vykonávána pracovní činnost. Předměty, které zabraňují v přístupu anebo hořlavé materiály, nesmí být umístěny u vchodu, na přístupových cestách, u elektrických spínacích přístrojů a ovládacích částí, v prostoru obsluhy zařízení. Hořlavé materiály musí být uskladněny mimo místa s možnosti vzniku elektrického oblouku“.

 

Další důležitou normou v této oblasti je ČSN EN 332000-5-51 ed.3 , El. instalace nn - část 5-51 Výběr a stavba el. zařízení - všeobecné předpisy, kde v čl. 513 je rovněž uveden obecně požadavek na přístupnost k zařízení.  

Z dotazu není patrné, zda se jedná o rozvodnu se skříňovými, krytými nebo nekrytými rozvaděči či rozvodnicemi. Je to důležité pro vyhodnocení ochrany před úrazem el. proudem při pohybu v blízkosti těchto el. zařízení a tím i přístupu osob s příslušnou odbornou způsobilostí. Nejblíže k řešení bezpečnosti v rozvodně má dále uvedená norma.

Podle dotazu se jedná o administrativní budovu, ve které je situována hlavní rozvodna nn. Pro tyto objekty platí ČSN 33 2130 ed. 3 – Elektrické instalace nízkého napětí - Vnitřní el. rozvody, kde v čl. 5.1.9 a čl. 5.1.11 jsou uvedeny požadavky na prostor před rozvaděčem a v č. 7.6 a 7.6.2 umístění a vybavení rozvaděčů.

V budovách se mají elektroměrové rozvaděče (rozvodnice) a jádra umístit přednostně v samostatném požárně odděleném neuzamykatelném prostoru, nebo na chodbě, ne však na rameni schodiště. Elektroměry mohou být umístěny též v samostatných neuzamykatelných místnostech, volně přístupných z vnitřní veřejné komunikace, nebo mohou být osazeny v hlavním rozvaděči objektu. U objektů občanské vybavenosti, ve kterých je více odběratelů (obchodní střediska, domy služeb, apod.), je možno elektroměry soustředit do jednoho místa, k tomuto účelu vyhrazeného (např. energetické centrum, rozvodna nn) a přístupného z vnitřního veřejného prostoru. Rozvaděče a rozvodnice musí být umístěny na přístupném místě a pokud nemají po otevření dveří krytí alespoň IP20, musí být uzavíratelné za použití nástroje a označeny výstražnou tabulkou. Před elektroměrovou rozvodnicí musí být volný prostor aspoň 80 cm a dostatečně široký pro manipulaci v zařízení. Výběr a volba umístění elektroměrového rozvaděče na společných komunikacích musí odpovídat kromě jiných požadavků i zajištění bezpečného úniku osob v případě jeho poruchy (u bytových domů třída vnějšího vlivu BD 3, pokud není u starších objektů BD 2, či vyšší).

Z těchto ustanovení je patrné, že tyto rozvodny by měly být přístupné např. z důvodů zásahu v případě vzniku mimořádných událostí za určitých podmínek, jednou z nich však je dostatečné zakrytí rozvodných zařízení, pokud by byly přístupné i laikům.

Pokud by se nejednalo o zakryté rozvodné zařízení, pak by přicházela v úvahu i ČSN 332000-7-729- El. zařízení nízkého napětí, část 729 - Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech- uličky pro obsluhu a údržbu, ve které jsou pro tyto prostory přesně stanoveny  rozměry volných prostor a uliček kolem zařízení ale v tomto případě se jedná ve smyslu čl. 729.30 o prostory s omezeným přístupem osob a to pouze v doprovodu osoby alespoň znalé podle vyhl. č. 50/1978 Sb.  

V dalších normách jako např. v ČSN EN 61439-1 ed.2 – Rozvaděče nízkého napětí - část 1 Všeobecná ustanovení  jsou pouze obecně uvedeny v čl. 8.4.6 všeobecné pracovní a provozní podmínky a v čl. 8.4.6.2 požadavky přístupu oprávněných osob. Obdobně jsou tyto požadavky uvedeny i v čl. 12.3 a 12.7 ČSN IRC /TR 61439-0 Rozvaděče nízkého napětí- část 0 Návod na specifikaci rozvaděčů.

 

Poznámka: Pro rozvodny vn/nn platí ČSN EN 61936-1, El. instalace nad AC 1 kV, která v čl. 3.2.1 a čl. 7.1.4 a 7.1.6 řeší prostor rozvoden jako uzavřené elektrické provozovny, přístupné pouze znalým osobám nebo poučeným osobám v doprovodu znalých osob. 

 

Rovněž požární normy řeší  problematiku el. rozvodů a rozvaděčů s ohledem na požární bezpečnost objektů a podle § 9 vyhl. č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, platí, že „Elektrické zařízení, jehož chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat a majetku, musí být navrženo tak, aby byla při požáru zajištěna dodávka elektrické energie za podmínek stanovených českými technickými normami“.

Je řada starších norem jako např. ČSN 73 0802 nebo 73 0804, které stanoví požadavky na požární bezpečnost staveb vč. elektrického zařízení. Nové požární normy řeší problematiku rozvaděčů a rozvoden v objektech jednak z hlediska ovládání nejen běžných silových obvodů ale i požárně bezpečnostních zařízení, jednak z hlediska určení požárních úseků.

Nová norma ČSN 73 0810 - Požární bezpečnost staveb- Společná ustanovení upozorňuje v čl. 4.5.2- na vypnutí el. zařízení jako celku např. v rozvodně, ale chráněné proti neoprávněnému nebo nechtěnému vypnutí. Rovněž ČSN 73 0848- Požární bezpečnost staveb - Kabelové rozvody uvádí důležité informace k provedení el. zařízení v čl. 4.1.6. O el. rozvaděčích a jejich ovládání a přístupnosti uvádí další informace v čl. 5.6 a 6.2.

Závěr: Nezbývá než všechna uvedená ustanovení předpisů vyhodnotit a rozhodnout se pro to správné řešení zajištění bezpečného provozu rozvodny.
 

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.216

Obrátil se na nás zaměstnavatel s lékařskou zprávou zaměstnankyně po nemocenské. Lékař doporučuje zkrácený úvazek na 4 až 6 hodin. Zaměstnankyně požaduje plný úvazek, zaměstnavatel s tím nemá problém, ale má obavy, aby se nevystavil v budoucnosti problémům z důvodu jejího zdravotního stavu (např. nemoc z povolání), že pracovala na plný úvazek a ne na doporučení lékaře.

Zaměstnankyně má lékařskou zprávu od svého registrujícího lékaře, ne od poskytovatele pracovně lékařských služeb zaměstnavatele.  Činnost zaměstnankyně je zařazena v 1. kategorii podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Může si zaměstnavatel požádat o přezkoumání zdravotního stavu zaměstnance u svého smluvního lékaře a nařídit prohlídku zaměstnanci?

Odpověď

Lékařská zpráva není posudkem podle zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, protože nesplňuje náležitosti stanovené právními předpisy na obsah posudku (vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci a vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).

V tomto případě, ale registrující lékař zaměstnankyně upozorňuje zaměstnavatele, že došlo nebo mohlo dojít ke změně jejího zdravotního stavu.

Zaměstnavatel musí zaměstnankyni poslat na mimořádnou pracovně lékařskou prohlídku z důvodu informace sdělené ošetřujícím lékařem o důvodném podezření, že změnou zdravotního stavu zaměstnance došlo ke změně zdravotní způsobilosti (§ 12, odst. 3, písm. b)), což uvede v žádosti o mimořádnou lékařskou prohlídku.

Posudek poskytovatele pracovně lékařských služeb je pro něj závazný.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 22. ročník, vydával ROVS

....
• 16
• 17
• 18