Otázky a odpovědi

....
• 24
• 25
• 26

Dotaz č.180

Dle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, musí být prokazatelně proškoleny fyzické osoby, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61. Můžete mi poradit, jak často a kdo má provádět proškolení výše uvedených fyzických osob a jak často? Můj názor je, že kromě látek vysoce toxických by to měl provádět v organizaci pracovník odpovědný za oblast BOZP četnost 1x ročně, případně vedoucí zaměstnanec těchto fyzických osob, četnost 1x ročně.

Odpověď

Nějakým záhadným způsobem se do obchodního sdělení dostala odpověď z roku 2014, což znamená, že se jedná o odpověď dnes již neaktuální. Za tento nedostatek se omlouváme.

Oprava odpovědi:

Zákon č. 258/2000 Sb. byl v roce 2015 novelizován, a to zákonem č. 267/2015 Sb. Zákon pozměnil i ustanovení §44a, který se dotýká nakládání s chemickými látkami a směsmi, ale jeho smysl a podstata se nemění. Novela reagovala zejména na změnu v chemické legislativě, kdy již, pro klasifikaci nebezpečných vlastností, platí pouze Nař. EKa EP č. 1272/2008 (CLP). To má za následek i změnu terminologie a označování chemických látek a směsí.

Zákon, v jeho novelizované podobě, trochu komplikovaně, použil legislativní zkratky, takže pod pojem CHLS "vysoce toxické" zahrnuje i CHLS klasifikované dle CLP jako akutně toxické kategorie 1 a 2. Zde je stále povinnost zajistit školení "osobou odborně způsobilou", jejíž odborná způsobilost je definována v § 44b téhož zákona. Doklad o školení se uchovává minimálně 3 roky, periodicita školení byla prodloužena na "minimálně jednou za 2 roky" - dříve byla minimální lhůta jednoletá. U ostatních nebezpečných vlastností není odborná způsobilost školitele definována, školení probíhá v režimu Zákoníku práce, tak jak bylo uvedeno v původní odpovědi.

Beze změny zůstala i povinnost podnikatelského subjektu zpracovat tzv. "pravidla" pro látky definovaných vlastností, jejich okruh zůstal stejný, pouze je třeba se vypořádat s novou terminologií. Dříve byla tato povinnost v odst. 10, nyní je to odstavec č. 7.

Pro přehled jde o tyto vlastnosti:

Akutní toxicita kategorií 1, 2, a 3, žíravost kategorií 1A, 1B, 1C, karcinogenita, mutagenita, reprodukční toxicita v kategoriích 1A, 1B, specifická orgánová toxicita při jednorázové expozici (STOT SE) a opakované expozici (STOT RE) v kategorii 1.

Není jednotný přístup KHS, zda aktualizovaná pravidla znovu předkládat k projednání orgánu ochrany veřejné zdraví. Někde to chtějí, někde nikoliv. Vzhledem k tomu, "tělo" pravidel, tj. zejména postup při poskytování první pomoci, popř. postup při nehodě, se nemění, změní se grafická podoby symbolu nebezpečnosti a doprovodné údaje (místo R/S vět jsou H/P věty), se jeví nové předkládání jako nadbytečné. Bohužel jednotný postup KHS nemají.

Závěrem zdůrazňujeme, že novela zákona č. 258/2000 Sb., která vyšla pod číslem 267/2015 Sb. nebyla poslední novelou tohoto zákona. Poslední novela zákona č. 258/2000 Sb. vyšla pod číslem 298/2016 Sb.

Původní odpověď:

Pro všechny tyto látky musí mít právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání podle zvláštních právních předpisů (dále jen zaměstnavatel) zpracovány písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky (v souladu s novým chemickým zákonem jsou označovány jako látky a směsi – dále jen NCHLaS, v zákoně 258/2000 Sb. zatím nebylo opraveno).

Pro školení je nutno odlišit nakládání s NCHLaS vysoce toxickými a nakládání s NCHLaS ostatními.

Zaměstnavatel může s NCHLaS vysoce toxickými nakládat, pokud tuto činnost má zajištěnou fyzickou osobou odborně způsobilou (§ 44b odst. 1, 2 nebo 7). Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za rok. O školení a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání povinna uchovávat po dobu 3 let.

Pro nakládání s NCHLaS ostatními platí, že zaměstnavatel je povinen prokazatelně seznámit zaměstnance s nebezpečnými vlastnostmi chemických látek a chemických přípravků, se kterými nakládají, zásadami ochrany zdraví a životního prostředí před jejich škodlivými účinky a zásadami první předlékařské pomoci (což musí být obsahem písemných pravidel). Zákon 258/2000 Sb. přitom neurčuje, kdo a jak často s pravidly zaměstnance seznamuje. V tomto případě tedy platí obecné ustanovení zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, § 103, odst. 3, kdy:

„Zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno.“

Zaměstnavateli bych doporučil stanovit povinnost vedoucímu zaměstnanci pracoviště seznámení s písemnými pravidly pro nakládání s NCHLaS ostatními před zahájením výkonu činnosti zaměstnancem, a dále pak v rámci pravidelného opakovacího školení BOZP na pracovišti. Určení školící osoby a lhůtu bych nezpřísňoval, protože i zákonodárce zákonem rozlišil nakládání s NCHLaS vysoce toxickými a ostatními, stanovením osoby školitele a lhůty školení pro NCHLaS vysoce toxické.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.179

Pokud zaměstnanci, kteří mimo jiné činnosti vykonávají dohled nad kotlem ve společnosti, musí mít uvedení této činnosti v žádosti o lékařskou prohlídku? Jedná se o plynové kotelny, místnosti plynového kotle a kotelny na tuhá paliva.

Odpověď

Z dotazu vyplývá, že se jedná pravděpodobně o topiče kotlů 4. třídy, kteří k obsluze nepotřebují topičský průkaz (vyhl. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, § 11, odst. 6) nebo topiče nízkotlakých kotelen (vyhl. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách, § 12, písm. e)).

V případě topiče kotlů 4. třídy, který k obsluze nepotřebuje topičský průkaz, ale jedná se o obsluhu vyhrazených technických zařízení tlakových, je pro pracovníky předepsaná pracovně lékařská prohlídka podle vyhl. 79/2013 Sb., příl. 2, části II., bodu 7. „Nakládání s výbušninami, obsluha nebo opravy tlakových nádob, včetně tlakových lahví, turbokompresorů, chladicích zařízení nad 40000 kcal (136360 kJ), vysokonapěťových elektrických zařízení“, ve lhůtách 4 nebo 2 roky podle věku.

V případě topiče nízkotlaké kotelny je vyhláškou 91/1993 Sb., § 12, písm. h) daná povinnost provozovatele zajistit stanovené lékařské prohlídky topičů.

V tomto případě platí, že zaměstnanec, který vykonává činnost topiče nízkotlaké kotelny, jejíž součástí je obsluha tlakových nádob, musí stejnou prohlídku jako topič 4. třídy bez topičského průkazu. Pokud není součástí výkonu činnosti obsluha tlakových nádob nebo jiných činností, pro které je předepsána jiná pracovně lékařská prohlídka, musí topič absolvovat prohlídku podle vyhl. 79/2013 Sb., § 11 odst. 2, písm. a).

V části „popis práce“ žádosti o pracovně lékařskou prohlídku musí být uvedeny činnosti, které zaměstnanec vykonává, tedy i činnost topiče 4. třídy bez topičského průkazu nebo topiče nízkotlaké kotelny, protože posuzující lékař může vyšetření rozšířit (vyhl. 79/2013 Sb., § 7, odst. 1, písm. d)).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.178

Při změně jména společnosti, tudíž i IČ, a úplně stejných podmínkách působnosti a veškerých okolností PO – je třeba „vypracovávat“ novou dokumentaci požární ochrany nebo stačí jen předávací protokol o předání dokumentace beze změn od společnosti minulé?

Odpověď

Platností dokumentace se zabývá nový Občanský zákoník (zákon 89/2012 Sb.) v hlavě V „právní skutečnosti“, Díl 1 „Právní jednání“, Oddíl 4 „Soukromá listina a veřejná listina“, „Soukromá listina“§ 565 a § 566 kde je určeno, že je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. Má se za to, že písemnosti týkající se právních skutečností, k nimž dochází při běžném provozu závodu, dokazují, dovolává-li se jich druhá strana k svému prospěchu, co je v listině obsaženo a že listina byla vystavena v době na ní uvedené; to platí i v případě, že listina nebyla podepsána.

Přitom soukromou listinou je i dokumentace právnických osob (veřejnou listinou je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon).

V tomto případě platí, že je na právnické osobě, zda po změně jména společnosti (včetně IČO) bude měnit dokumentaci. V případě sporu nebo kontroly musí dokázat její správnost a platnost (např. zápisem, v zakladatelské listině nebo obdobném právním dokumentu, o převzetí dokumentace).

Většina společností má nastaven systém aktualizace dokumentace, tudíž bych doporučoval při aktualizaci dokumentace, také aktualizaci údajů o společnosti, pokud jsou uvedeny v dokumentaci.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.177

Jsem osoba odborně způsobilá v prevenci rizik. Od jedné společnosti mi byla nabídnuta akreditovaná zkouška na odbornost Technik BOZP. Myslíte, že bych si toto zvýšení kvalifikace měl dodělat? Ptám se, protože je to dost drahé, zda to v praxi upotřebím.

Odpověď

Pokud jste složil zkoušku u organizace akreditované Ministerstvem práce a sociálních věcí a jste osoba odborně způsobilá k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb. (OZO v PREV) máte nejvyšší potřebou kvalifikaci pro výkon činnosti na úseku prevence rizik.

Pro vás by tato zkouška byla naprosto zbytečná. Zkouška technik BOZP je určena především pro uchazeče z úřadů práce a pro uchazeče, kteří nesplňují kvalifikační požadavky pro zkoušku z odborné způsobilosti, tzn. min. středoškolské vzdělání a 3 roky praxe. Výkon činnosti technika BOZP je omezen. Jedná se v podstatě o pomocníka odborně způsobilé osoby.

Další závažnou věcí je, že zkoušku by mělo přecházet vzdělávání. Technikem BOZP se nestanete za 2 dny. Pokud se jedná o uchazeče z úřadu práce, měli by absolvovat kurz s akreditací MŠMT. Časová dotace pro akreditovaný kurz technik BOZP činí 150 hodin. Pak následuje zkouška u autorizované osoby. Například ROVS pro Technika BOZP pořádá kvalitní třítýdenní přípravný kurz, který není jen přípravou pro získání osvědčení. Účastník tam získá i cenné znalosti a dovednosti, do profesního života pak dostane množství materiálů včetně software SIB-LEX. Více například zde: https://www.rovs.cz/kurzy/prevence-rizik/technik-bozp-pardubice_k744

Aby se  na zkoušku Technik BOZP nehlásily omylem OZO v PREV, tak by v seriózní nabídce měla být uvedena zřetelná informace, že pro ně tato zkouška není určena. Tak jako je tomu například u ROVS kde je v pozvánce  uvedeno: „Tato zkouška není určena pro držitele Osvědčení o odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb., v platném znění.“

Více například zde: https://www.rovs.cz/zkousky/prevence-rizik/zkouska-technik-bozp-39-004-m-brno_e574

Pokud tedy jste držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb. je pro vás důležité jen to, abyste si pohlídal platnost osvědčení, která je 5 let. Pak musíte absolvovat periodickou zkoušku. Opět u akreditované organizace.

ROVS s.r.o.

Dotaz č.176

V rubrice Nejčastější dotazy si shrnujeme informace na určité téma a připomínáme si články, které k tématu byly publikovány na BOZPinfo. V poslední době čtenáře velmi zajímá, zda osvědčení o odborné způsobilosti v prevenci rizik a v požární ochraně vydané v ČR platí i na Slovensku a obráceně.

Odpověď

Oslovili jsme tedy Národní inspektorát práce v Košicích a Ministerstvo vnitra SR s dotazem, zda osvědčení o odborné způsobilosti v prevenci rizik a v požární ochraně vydané v ČR platí i na Slovensku.

Stanovisko Národního inspektorátu práce (dále NIP), které poslal Ing. Michal Horňak, v této věci je následující:

„NIP v zmysle § 6 ods. 1 písm. e) zákona č. 125/2006 Z. z. o inšpekcii práce a o zmene a doplnení zákona č. 82/2005 Z. z. o nelegálnej práci a nelegálnom zamestnávaní a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov (ďalej „zákon 125/2006 Z. z.") vydává rozhodnutie o uznaní odbornej spôsobilosti fyzickej osoby, ktorá je občanom členského státu Európskej únie, na vykonávanie činností, na ktorú osobitný predpis požaduje odbornú spôsobilosť. Osobitným predpisom je napríklad zákon č. 124/2006 Z. z. o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov (ďalej „zákon č. 124/2006 Z. z."), vyhláška MPSVR SR č. 508/2009 Z. z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci s technickými zariadeniami tlakovými, zdvíhacími, elektrickými a plynovými a ktorou sa ustanovujú technické zariadenia, ktoré sa považujú za vyhradené technické zariadenia, resp. iný právny předpis.
K Vašej otázke, či uznávame odbornú spôsobilosť osob v oblasti prevencií rizík, uvádzame, že daná odborná spôsobilosť je na území Slovenska uznávaná v zmysle vyššie uvedených zákonov.
Aby doklad o odbornej spôsobilosti získanej na území členského státu EÚ (napr. Českej republiky) platil aj na území Slovenska je potrebné, aby žiadatel', ako fyzická osoba, požiadal o uznanie odbornej spôsobilosti získanej v členskom státe EÚ. Danú žiadosť je potrebné zaslat' na adresu: Národný inšpektorát práce, Masarykova 10, 040 01 Košice. K žiadosti je potrebné doložit' úradne overenú kópiu dokladu o odbornej spôsobilosti, kópiu občianskeho preukazu a kolkové známky v nominálnej hodnote 16,50 €.“

K uznávání odborné způsobilosti v požární ochraně se vyjádřil pplk. Ing. Jozef Vadovič z Prezídia Hasičského a záchranného sboru Ministerstva vnitra SR:

„Z dostupných informácií vyplýva, že v zmysle zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (ďalej len „zákon č. 133/1985 Sb.“), ktorý je v súčasnosti platný na území Českej republiky, plnenie povinností podľa § 6a odst. 1, § 16 odst. 1 a § 16a tohto zákona môžu zabezpečovať len odborne spôsobilé osoby (§ 11 odst. 1). Plnenie povinností vyplývajúcich z §5, 6, §16 odst. 1 a §16a môžu zabezpečovať technici požiarnej ochrany (§11 odst. 2). Všeobecne záväzné právne predpisy na úseku ochrany pred požiarmi platné na území Slovenskej republiky upravujú problematiku odbornej spôsobilosti v § 9 zákona č. 314/2001 Z. z. o ochrane pred požiarmi v znení neskorších predpisov (ďalej len „zákon č. 314/2001 Z. z.“). V tomto paragrafe sú definované povinnosti, ktorých plnenie je zabezpečované prostredníctvom technika a špecialistu požiarnej ochrany. Podrobnosti odbornej spôsobilosti a osobitných oprávnení sú upravené v § 11 a § 12 zákona č. 314/2001 Z. z.

Z vyššie uvedených ustanovení vyplýva, že odbornú spôsobilosť overuje a osvedčenie o odbornej spôsobilosti vydáva po absolvovaní odbornej prípravy technikom požiarnej ochrany krajské riaditeľstvo Hasičského a záchranného zboru a špecialistom požiarnej ochrany Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“). Overeniu odbornej spôsobilosti sa môže podrobiť len fyzická osoba, ktorá absolvovala odbornú prípravu vo vymedzenom rozsahu, a to najneskôr do šiestich mesiacov od skončenia odbornej prípravy. Fyzické osoby s odbornou spôsobilosťou technika požiarnej ochrany alebo špecialistu požiarnej ochrany sa musia podrobiť pravidelnému overovaniu odbornej spôsobilosti po absolvovaní ďalšej odbornej prípravy raz za päť rokov. Odbornú prípravu technikov požiarnej ochrany, špecialistov požiarnej ochrany vykonáva právnická osoba alebo fyzická osoba - podnikateľ, ktorá má na jej vykonávanie oprávnenie vydané ministerstvom. Podrobnosti o odbornej spôsobilosti a odbornej príprave sú ustanovené v § 32 - § 35 Vyhlášky MV SR č. 121/2002 Z. z. o požiarnej prevencii v znení neskorších predpisov.

Uznávanie odborných kvalifikácií pre občanov členských štátov Európskej únie upravuje Smernica Európskeho parlamentu a Rady č. 2005/36/ES o uznávaní odborných kvalifikácií, ktorá je transponovaná do slovenskej legislatívy - Zákon č. 293/2007 Z. z. o uznávaní odborných kvalifikácií v znení neskorších predpisov (ďalej len „zákon č. 293/2007 Z. z.“). Tieto predpisy upravujú podmienky uznávania dokladov o odbornej kvalifikácii vydaných školami alebo inými oprávnenými orgánmi podľa právnych predpisov členských štátov Európskej únie alebo štátov, ktoré sú zmluvnými stranami Dohody o Európskom hospodárskom priestore a Švajčiarskej konfederácie na účely výkonu regulovaných povolaní a regulovaných odborných činnosti a na účely voľného poskytovania služieb v Slovenskej republike. V zmysle § 28 zákona č. 293/2007 Z. z. Ministerstvo školstva rozhoduje o uznaní dokladov o vzdelaní podľa tohto zákona. Zoznam regulovaných povolaní Slovenskej republiky je uvedený v Smernici 92/51/EEC. V tejto smernici pod poradovým číslom 21 sú uvedení technik požiarnej ochrany a špecialista požiarnej ochrany.

Na cezhraničné poskytovanie služieb, keď sa poskytovateľ služieb presunie na územie hostiteľského členského štátu sú zavedené rôzne systémy - na jednej strane na dočasnom a príležitostnom základe a na druhej strane pre usadenie.

Podľa § 3 zákona č. 293/2007 Z. z. občan členského štátu Európskej únie, ktorý splnil podmienky na poskytovanie služieb podľa právnych predpisov členského štátu pôvodu (ďalej len „poskytovateľ služieb“), môže dočasne a príležitostne poskytovať rovnaké služby na území Slovenskej republiky, ak:

a) povolanie v členskom štáte pôvodu je regulovaným povolaním alebo vzdelanie a odborná príprava, ktorá vedie k tomuto povolaniu, sú regulované, alebo

b) vykonával toto povolanie najmenej dva roky počas posledných desiatich rokov.

Dočasná a príležitostná povaha sa posudzuje najmä vzhľadom na trvanie, frekvenciu, pravidelnosť a nepretržitosť poskytovania služieb.

Na základe ustanovení Smernice 2006/123/ES o službách na vnútornom trhu vznikli 1. októbra 2007 v Slovenskej republike za účelom uľahčenia vstupu slovenských a zahraničných záujemcov o podnikanie v oblasti služieb na slovenský trh Jednotné kontaktné miesta (JKM) - ich úlohy plnia všetky okresné úrady, odbory živnostenského podnikania v SR. JKM poskytujú informácie a umožňujú vznik oprávnenia na podnikanie podľa živnostenského zákona a od 1. júna 2010 sprostredkujú aj vznik oprávnenia na podnikanie podľa vybraných osobitných predpisov. Prostredníctvom JKM je možné vybaviť všetky povinné administratívne úkony súvisiace so začiatkom podnikania a niektoré úkony súvisiace s podnikateľskou činnosťou na jednom mieste (napr. ohlásiť živnosť, požiadať o zápis do obchodného registra, prihlásiť sa do systému povinného zdravotného poistenia, oznámiť zmeny, ukončiť podnikanie a pod.). Okrem týchto služieb poskytujú JKM aj podrobné informácie týkajúce sa vzniku oprávnenia na podnikanie. JKM pri činnostiach, ktoré sú podnikaním podľa osobitných predpisov, koná len ako sprostredkovateľ žiadosti o vznik oprávnenia na podnikanie príslušnému orgánu, ktorý je oprávnený rozhodnúť o udelení oprávnenia na podnikanie. Príslušný orgán po prijatí žiadosti komunikuje priamo so žiadateľom a v rámci lehoty stanovenej osobitnými predpismi rozhoduje o vydaní oprávnenia.

K časti otázky či je na Slovensku uznávaná odborná spôsobilosť ochrane pred požiarmi podľa „Zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů“ pripomíname, že podľa článku 9 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii prešlo ústavné vymedzenie kompetencií štátnej správy na úseku požiarnej ochrany od 1. januára 1969 do výlučnej pôsobnosti republík, to znamená do pôsobnosti vlády Českej socialistickej republiky (ďalej len „vláda ČSR“) a vlády Slovenskej socialistickej republiky (ďalej len „vláda SSR“) a ich ministerstiev vnútra. Viac ako dvadsaťpäťročné uplatňovanie zákona č. 18/1958 Zb. o požiarnej ochrane potvrdilo, že základné princípy, na ktorých bola budovaná požiarna ochrana, sa v podstate osvedčili, preto ich netreba zásadne meniť. Proces prípravy a schvaľovania nového zákona o požiarnej ochrane bol ukončený 12. decembra 1985 jeho prerokovaním a schválením v SNR. Vydaný bol pod č. 126/1985 Zb. (v tom istom mesiaci schválila aj Česká národná rada zákon č. 133/1985 Zb. o požiarnej ochrane). Oba zákony nadobudli účinnosť 1. júla 1986.

Mechanizmus uznávania odbornej spôsobilosti na úseku ochrany pred požiarmi platí v súčasnosti na Slovensku pre občanov Európskej únie napriek rozdielom v horizontálnej a vertikálnej štruktúre vzdelávacích sústav jednotlivých členských krajín, ktoré mimoriadne komplikujú proces uznávania dokladov o vzdelaní a odborných kvalifikácií získaných v zahraničí. Je dôležité konštatovať, že napriek prísnemu legislatívnemu zabezpečeniu, ľudský faktor v obrovskej miere zaváži pri posudzovaní dokladov o vzdelaní. Je ale výzvou pre Slovenskú republiku vytvorenie dobrých podmienok pre odborníkov uchádzajúcich sa vykonávanie regulovaných povolaní a ich uplatnenie na slovenskom trhu práce.“

Na dotaz, zda certifikát BOZP podle zákona NR SR 124/2006 Z. z. o bezpečnosti a ochraně zdravia pri práci a o zmene a doplnění niektorých zákonov je na stejné úrovni jako ten náš podle zákona č. 306/2006 Sb. a zdá má Slovák někde žádat o uznání kvalifikace nebo může s tímto vzděláním pracovat u nás, popř. v jiných členských státech EU, odpovídala JUDr. Anna Samková z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR takto: „K Vašemu dotazu sděluji, že na Slovensku i v ČR máme dva stupně odborné způsobilosti podle zákona č. 124/2006 Zb.z. a podle zákona č. 309/2006 Sb., a proto, je třeba toto vždy rozlišovat. U nás v ČR úkoly v prevenci rizik může podle § 10 zákona č. 309/2006 Sb. vykonávat pouze fyzická osoba, která má osvědčení o získání odborné způsobilosti v prevenci rizik. Fyzická osoba s nižším stupněm odborné způsobilosti, kterou je profesní kvalifikace „bezpečnostní technik“ získaná fyzickou osobou podle zákona č. 179/2006 Sb., tuto činnost samostatně vykonávat nemůže. Z tohoto pohledu je třeba se dívat i na zaměstnávání cizinců, aby jejich odborná způsobilost, resp. také stupeň odborné způsobilosti odpovídal našim právním předpisům.

O uznání odborné způsobilosti cizinců v případech regulovaných povolání, mezi které patří i odborná způsobilost v prevenci rizik v oblasti BOZP se žádá na MPSV ČR.“

Zdroj:
http://www.bozpinfo.cz/rady/nejcastejsi_dotazy/uznavani_odborzpus140507.html

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

....
• 24
• 25
• 26