Otázky a odpovědi

....
• 25
• 26
• 27

Dotaz č.175

Jak je to s opakovanými lékařskými prohlídkami ke zjištění zdravotní způsobilosti při výkonu:

• svářečských prací
• u obsluhovatelů motorových manipulačních vozíků.

Může školitel při opakování odborného školení požadovat nový záznam o zdravotní způsobilosti nebo stačí jen ten před zahájením těchto prací?

Odpověď

U obsluh a řidičů motorových vozíků je předepsaná prohlídka vyhláškou 79/2013 Sb., příloha 2, část II. „Rizika ohrožení zdraví“, bod 4. „Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků“. Tzn., že zaměstnanec musí absolvovat vstupní pracovně lékařskou prohlídku před začátkem výkonu činnosti a dále co čtyři nebo dva roky (podle věku) periodickou pracovně lékařskou prohlídku.

U svářečů je to složitější. Záleží, jestli při svařování také obsluhují tlakové láhve. V tomto případě musí absolvovat pracovně lékařskou prohlídku ve smyslu vyhlášky 79/2013 Sb., příloha 2, část II. „Rizika ohrožení zdraví“, bod 7. „Nakládání s výbušninami, obsluha nebo opravy tlakových nádob, včetně tlakových lahví, turbokompresorů, chladicích zařízení nad 40000 kcal (136360 kJ), vysokonapěťových elektrických zařízení“. Zaměstnanec musí absolvovat vstupní pracovně lékařskou prohlídku před začátkem výkonu činnosti a dále co čtyři nebo dva roky (podle věku) periodickou pracovně lékařskou prohlídku.

Pokud zaměstnanec neobsluhuje tlakové láhve, záleží na tom, do jaké kategorie práce ve smyslu zákona 258/2000 Sb., je svařování zařazeno.

Pokud je zařazeno do první kategorie, platí pro něj základní prohlídka ve lhůtách šest a čtyři roky (podle věku), pokud do druhé, platí pro něj opět základní prohlídka, ale ve lhůtách pět a tři roky. V žádosti o pracovně lékařskou prohlídku je nutné uvést svařování jako jednu z vykonávaných činností zaměstnancem. Při zařazení do třetí nebo čtvrté kategorie musí být prohlídka určená dle vyhlášky 79/2013 Sb., příloha I. „Rizikové faktory pracovních podmínek“, přičemž jsou lhůty stanovené na dva roky (třetí kategorie) nebo jeden rok (čtvrtá kategorie) bez rozlišení věku pracovníka.

Do toho ještě vstupuje ustanovení ČSN 05 0601 Bezpečnostné ustanovenia pre zváranie kovov - Prevádzka, příloha B, čl. B.3, ve které jsou stanoveny periody pracovně lékařských prohlídek na pět a tři roky podle věku zaměstnance. V tomto případě ale platí ustanovení „vyššího“ právního předpisu, kterým je již zmíněná vyhláška 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Z toho vyplývá, že při školení se musí zaměstnanec (zaměstnavatel) prokázat platným dokladem o absolvování pracovně lékařské prohlídky pro výkon příslušné činnosti – svařování nebo obsluha motorových manipulačních vozíků.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.174

Je nutná vstupní lékařská prohlídka u pracovníka na dohodu (kat. 2), který bude sekat trávu ve školském zařízení (práce ve školském zařízení = riziko ohrožení zdraví)?

Odpověď

Pracovně lékařská prohlídka podle přílohy 2, části II. „Rizika ohrožení zdraví“, bod 1. „Práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, ve zdravotnictví, v zařízeních sociálních služeb, včetně poskytování sociálních služeb ve vlastním sociálním prostředí osob, a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru“, vyhlášky 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách, se pracovníka sekajícího trávu netýkají.

U něj však přichází v úvahu pracovně lékařská prohlídka z důvodu zařazení výkonu činnosti do druhé kategorie práce ve smyslu zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Protože neuvádíte důvod zařazení, předpokládám podle druhu vykonávané práce, že se jedná o faktory hluk, vibrace, fyzická zátěž, pracovní poloha a tepelná zátěž.

Přitom platí, že zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (zákon 373/2011 Sb., § 59, odst. 1, písm. b), bod. 2.).

Z důvodů odlišných lhůt pro pracovně lékařské prohlídky zaměstnanců zařazených do druhé kategorie prací (vyhl. 79/2013 Sb., § 11, odst. 2, písm. b) – podmínky jsou stanoveny jiným právním předpisem), musí pracovník absolvovat vstupní pracovně lékařskou prohlídku u poskytovatele pracovně lékařských služeb zaměstnavatele. Protože je práce zařazena do druhé kategorie prací, nemůže pracovník vykonat pracovně lékařskou prohlídku u svého registrujícího lékaře, i kdyby mu k tomu dal souhlas zaměstnavatel (zákon 353/2011 Sb., § 54, odst. 2, písm. b)).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.173

Práce z domova- zaměstnanci, vývojáři, běžně pracují v sídle provozovny. Přesto mají občas dovoleno pracovat z domova (např. dopoledne si potřebují nutně vyřídit lékaře, úřední věci v místě bydliště apod.) Protože do práce dojíždí, mají dovoleno zbytek pracovní směny dopracovat z domova. Oběma stranám to vyhovuje. Tuto výjimku, práci z domova, nemají zakotvenou v pracovní smlouvě. Pokud se zaměstnanci stane úraz, bude to úraz pracovní, nebo jak by se mělo postupovat?

Odpověď

Zákoník práce upravuje výkon práce mimo svá pracoviště – tedy doma nebo jinde (na chatě, ubytovně apod.) v ust. § 317 zákoníku práce, i když už termín „domácký zaměstnanec“ nepoužívá. Podle mého názoru není v rozporu s právními předpisy, pokud zaměstnanec pracuje podle smlouvy pravidelně na pracovišti zaměstnavatele a někdy podle dohody, kdy je to pro obě strany efektivnější (jako v případě popsaném dotazu), doma. Z dotazu se logicky předpokládá, že k němu došlo při výkonu práce pro zaměstnavatele konané z domova.

Pro zaměstnavatele je komplikací, že nemůže bez souhlasu zaměstnance vstupovat do jeho domácnosti a vyhledávat zde rizika práce a přijímat opatření k jejich odstranění či ke zmírnění jejich působení; uplatnění jeho „preventivních aktivit“ je tedy omezeno spíše na hypotetické upozorňování a stanovení určitých podmínek práce. Podmínky takové práce by měly být dopředu dohodnuty a zaměstnanec by měl být dopředu upozorněn na rizika, která domácká práce může obnášet.

Jako předpoklady pracovního úrazu zákoník práce nestanoví podmínku, že by úraz / úrazový děj (§ 380 zákoníku práce) měl proběhnout na pracovišti. Podmínkou je, že k úrazu došlo:

• při plnění pracovních úkolů (§ 273 zákoníku práce) nebo
• v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů (§ 274 zákoníku práce) anebo
• pro plnění pracovních úkolů (ust. § 380 odst. 2 zákoníku práce).

Pokud se stane zaměstnanci pracujícímu doma za podmínek dohodnutých se zaměstnavatelem úraz, který naplňuje shora uvedené znaky, bude se jednat o úraz pracovní. Vznikají zde samozřejmě nevýhody v tom, že svědky takového úrazu nemohou být ani spoluzaměstnanci ani vedoucí zaměstnanci, ale maximálně rodinní příslušníci. Objasňování takového úrazu může být také komplikované, protože zaměstnanec není povinen vpustit cizí osoby do svého soukromí. Bude třeba využít takových důkazů, jako čestné prohlášení postiženého apod.

Pokud však k pracovnímu úrazu došlo (naplňuje zákonné znaky), zaměstnavatel ponese za takový úraz odpovědnost a bude povinen jej odškodnit. Evidenční a další povinnosti ohledně úrazu plní zaměstnavatel stejně jako u pracovních úrazů vzniklých na jeho pracovištích.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.172

Dva muži lesníci, provádějí odborné činnosti v oblasti pěstebních prací a provádí též kácení stromů (některých až do výše 30 m). Mají dostatečnou kvalifikaci, praxi i zkušenosti. Pravidelně se nechávají proškolovat v rostlinolékařské péči, v BOZP. Do oblasti BOZP je zahrnuto proškolení pro práce ve výškách dle nařízení vlády 362/2005 Sb. Muži jsou vybaveni OOPP, které používají, při práci se navzájem jistí.

Při výběrovém řízení na získání pracovní zakázky bylo po těchto mužích požadováno odborné školení pro práce ve výškách, přesněji nebylo stanoveno. Mají k doložení vytipovaná rizika, OOPP, proškolení v BOZP i se zaměřením na práce ve výškách dle výše uvedeného nařízení. Postačuje pro práce školení ve výškách podle NV č. 362/2005 Sb., nebo je potřeba ještě jiné školení.

Odpověď

Z dotazu není zcela zřejmé, zda se jedná o vztah obchodní (smlouva mezi objednatelem a dodavatelem) nebo vztah pracovně právní (např. dohoda o provedení práce). Jelikož v dotazu píšete o výběrovém řízení na získání zakázky, předpokládám, že se bude jednat o obchodní vztah. V tomto případě povinnosti zaměstnavatele plní dodavatel služby, tj. pravděpodobně OSVČ. Logicky se předpokládá, že tyto OSVČ podnikají na podkladě živnostenského oprávnění a splňují tudíž veškeré odborné předpoklady pro udělení živnosti včetně znalostí oblasti +BOZP pro příslušnou činnost. Z tohoto by měl objednatel služby obecně vycházet a vzájemné povinnosti řádně specifikovat ve smluvním vztahu.

Nicméně pro ověření při konání výběrového řízení lze konstatovat:

Pro práci ve výškách nestačí obecné konstatování nebo potvrzení, že zaměstnanec (pracovník) byl seznámen dle nařízení vlády 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, ale je nutno uvést minimálně osnovu školení. Tzn., se kterými částmi přílohy k nařízení vlády byl seznámen a jakým způsobem byly ověřeny jeho znalosti.

V případě používání OOPP pro práce ve výškách musí být zaměstnanec také seznámen se způsobem vyproštění při mimořádné události (pádu v OOPP).

Práce při použití závěsu na laně s prostředky pro pracovní polohování je možné, mimo jiné, provádět pouze na základě zpracovaného technologického postupu.

Pro těžební práce musí být zaměstnanec také seznámen s ustanoveními nařízení vlády 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, zejména s příslušnými částmi přílohy, ve které jsou v části VII. rovněž stanoveny podmínky pro práce ve výškách.

Proto je potřeba pro výběrové řízení doložit seznámení zaměstnanců (pracovníků) nejen s požadavky dle nařízení vlády 362/2005 Sb., ale také s požadavky dle nařízení vlády 28/2002 Sb., části VII. přílohy.

Platí, že problém nelze zúžit pouze na problematiku práce ve výškách, ale je třeba vzít v úvahu všechny aspekty, které se vyskytují u těžby a kácení stromů.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.171

Jak postupovat v situaci z pohledu zaměstnance doprovázejícího postiženého klienta po ulici, když si klient z nenadání sedne na silnici a, vzhledem k jeho váze a nespolupráci, jej není možné samotným pečovatelem rychle „přemístit“ na bezpečné místo?

Odpověď

Možné jsou minimálně dva způsoby řešení.

První možností je, pokud k této situaci dochází často, že zaměstnavatel jako poskytovatel služby, vyhodnotil nedostatečně rizika, která mohou při doprovodu postižené osoby nastat, a nestanovil vhodná opatření k předcházení nebo řešení nastalého rizika. Opatřením může být doprovod těchto osob více zaměstnanci nebo převoz vozidlem.

Druhou možností je, pokud k této situaci dochází ojediněle (např. jednou za rok), vybavit zaměstnance doprovázejícího postiženého klienta, u kterého je předpoklad, že tato situace může nastat, dvěma vestami s vysokou viditelnosti (vesta oranžové nebo žlutozelené barvy doplněná pruhy z retroreflexního materiálu). Pokud tato situace nastane, zaměstnanec si nejdříve obleče vestu, druhou obleče klientovi (nebo jinak umístí) a přivolá si pomoc (kolemjdoucí, projíždějící, jiný zaměstnanec zaměstnavatele apod.). V tomto případě se jedná o „překážku provozu na pozemních komunikacích“, a v případě, že nelze „překážku“ neprodleně odstranit, musí ji její původce označit a ohlásit Policii ČR (§ 45, odst. 2, zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích), přičemž je prováděcí vyhláškou 30/2001 Sb. stanoveno, že způsob a rozsah označení překážky provozu na pozemní komunikaci volí její původce, s přihlédnutím k poloze a charakteru překážky a dopravnímu významu dotčené pozemní komunikace. Průvodce zdravotně postižených osob je oprávněn zastavovat vozidla při přecházení vozovky (§ 79, odst. 1, písm. g výše uvedeného zákona), což lze považovat za obdobnou situaci.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

....
• 25
• 26
• 27