Otázky a odpovědi

....
• 26
• 27
• 28

Dotaz č.170

V dotazu (uvedeném v odpovědích na časté dotazy na stránkách www.rovs.cz), kde se řeší problém kontrol u konstrukcí ocelových a dřevěných, jsem narazila na ČSN 73 1701. Protože mám přístup na normy, ihned jsem si ji vyhledala. Bohužel norma je od roku 2008 zrušena. Ptám se tedy, je tato norma nahrazena nějakou jinou normou? Potřebuji vědět, na které konstrukce se vztahuje norma 73 2810. Jedná se mi hlavně o posedy.

Odpověď

ČSN 73 2810 Dřevěné stavební konstrukce. Provádění, (ze září 1993, změna 2 únor 2000) stanovuje požadavky pro výrobu, montáž, kontrolu a údržbu dřevěných stavebních konstrukcí, pro jejichž navrhování platila ČSN 73 1701. Od listopadu 2007 platí ČSN 73 1702 Navrhování, výpočet a posuzování dřevěných stavebních konstrukcí - Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby. ČSN 73 1702 platí pro navrhování a provádění staveb a nosných a výztužných konstrukčních prvků ze dřeva a materiálů na bázi dřeva. Tato norma dle své části 1 platí také pro přenosné stavby, stavební lešení a bednění/skruže, pažení a podpory bednění a analogicky i pro existující stavby, pokud ve speciálních normách není stanoveno jinak. ČSN 73 2810 se tedy analogicky vztahuje např. i na posedy.

Z ustanovení čl.7.1 ČSN 73 2810 vyplývá, že součástí výrobní (technické) dokumentace dřevěné konstrukce je kontrolní plán, který stanovuje kontrolu výroby a provádění konstrukce ve výrobním závodě i na staveništi a kontrolu po dokončení montáže konstrukce (z hlediska spolehlivosti konstrukcí stavby při budoucím využití). Vlastník dřevěné konstrukce ji musí pravidelně kontrolovat dle kontrolního plánu. Lhůty kontrol (kontrolních prohlídek) ČSN 73 2810 přímo nestanoví.

Při přejímce dřevěné konstrukce mezi zhotovitelem a investorem (stavebním dozorem) se má stanovit postup a termíny pravidelných kontrol a údržby dřevěné konstrukce v průběhu používání. Při kontrolách se má zjišťovat zejména stav spojů (dotažení uvolněných svorníků), tuhost, průhyb, celkový stav konstrukce, a zda nedochází k napadání dřeva biotickými škůdci. ČSN 73 2810 z 11. 7. 1963, která platila před ČSN 73 2810 ze září 1993, stanovila lhůty periodických kontrol dřevěných konstrukcí na 3 roky.

S prohlídkami dřevěných konstrukcí souvisí ustanovení:

• § 154 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozd. předpisů. - povinnost vlastníka stavby udržovat ji v dobrém stavu,
• § 3 odst. 4 písm. a) nařízení vlády č. 101/2005 Sb. – povinnost zaměstnavatele zajistit stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav rekonstrukce technického vybavení pracoviště.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.169

Co je pro účely ČSN 73 2604 (Ocelové konstrukce - Kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb) považováno za ocelovou konstrukci? Je v některém předpisu uvedena definice těchto konstrukcí? Provádí se kontrola např. u venkovních žebříků na budovách, plechových garážích, pevně zabudovaných zábradlích, stožárů osvětlení, stojanů na kola, apod.?

Odpověď

Cílem systému prohlídek, kontrol a údržby ocelových konstrukcí dle ČSN 73 2604 je předcházet, nebezpečným poškozením a deformacím, zřícení ocelových konstrukcí, haváriím zkorodovaných a narušených ocelových konstrukčních prvků příp. i celých konstrukcí a z hlediska bezpečnosti práce pak k předcházení propadnutí osob pororoštem, zkorodovanou ocelovou podlahou, pádu osoby při použití narušených ocelových zábradlí, žebříků apod.

ČSN 73 2604 platí pro všechny typy ocelových konstrukcí, s výjimkou ocelových mostů.

Jde tedy nejen o nosné ocelové konstrukce, ale i příslušenství a bezpečnostní prvky jako schodiště, rampy, manipulační a kontrolní lávky, plošiny, tribuny, žebříky, zábradlí, kotvící body, vedení pro zachycovače pádu apod. (čl. 6.2.2, 6.2.7 a 7.2.2.3 ČSN 732604) a dále o konstrukce stožárů a stožárových nástaveb na budovách nesoucí technologické prvky (vysílací antény, napáječe apod. (čl. 6.2.8.6 ČSN 732604), komíny, jeřábové dráhy, konstrukce sloužící jako podpory pro stroje a technologická zařízení, nádrže, zásobníky apod. a to i pokud byly vyrobeny a postaveny před účinností této ČSN.

Způsob a intenzita kontroly a údržby OK závisí na požadované spolehlivosti, druhu namáhání a účelu pro které jsou OK určeny. Pozornost musí být věnována zejména venkovním konstrukcím, vzpěrám, výztuhám, zábradlí, pochůzným podlahovým plechům, pororoštům. konstrukcím střech, stropním nosníkům.

Při kontrolních prohlídkách starších OK se především sleduje:

• korozní stav jednotlivých prvků ocelové konstrukce, stav protikorozní ochrany, výskyt výrazných korozních defektů,
• možné důsledky zjištěných korozních defektů na statické působení nebo životnost ocelové konstrukce,
• deformace od přetěžování nebo nesprávného fungování ocelové konstrukce nebo jiné neodborné zásahy do ocelové konstrukce,
• poruchy spojů a přípojů prvků ocelové konstrukce,
• poruchy kotvení ocelové konstrukce do základů.

Při kontrolách se posuzují i místa vetknutí ocelové konstrukce do betonové ho základu (podlahy, základu apod.).

Při kontrole svislých konstrukcí vetknutých do betonových základů (patek, základových bloků) musí být základ očištěn od křovin a nánosu zeminy. U výrazně poškozených detailů nutno z povrchu materiálu odstranit silné nánosy nečistot a vrstvy korozních produktů. Při kontrolách ocelových sloupků zábradlí balkonů, lodžií, venkovních ramp apod., kde je kotvení provedeno do betonu, je nutno ověřit stav kotvení spodní části ocelového sloupku venkovního zábradlí sondou. Vlivem karbonatace betonu a zatékání pod kotevní desky za delší dobu dochází ke korozi této kotevní výztuže. Je nutná zkouška hloubky karbonatace betonu, ze které lze nepřímo usoudit na postupující korozi kotevní výztuže.

Korozní oslabení se orientačně měří posuvným měřidlem a ultrazvukovým tloušťkoměrem.

Diskutabilní je u nepřístupných vysokých části konstrukcí prohlížet jejich nepřímo dalekohledem a fotografováním teleobjektivem.

ČSN 73 2604 přesně neuvádí pro které dříve vyrobené a postavené ocelové konstrukce platí, ale z účelu a obsahu této normy lze dovodit, že se nevztahuje na kovové a zámečnické výrobky jako brány, vrata, držáky, stojany, podstavce, regály, kontejnery, ploty, kotvení zařizovacích předmětů, klempířské prvky apod.

S prohlídkami ocelových konstrukcí souvisí ustanovení:

• § 154 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozd. předpisů. - povinnost vlastníka stavby udržovat ji v dobrém stavu,
• § 3 odst. 4 písm. a) nařízení vlády č. 101/2005 Sb. – povinnost zaměstnavatele zajistit stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav rekonstrukce technického vybavení pracoviště.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.168

Obracím se na Vás s žádostí, zda nemáte někde výklad k správnému výpočtu průměrného výdělku, kdy je rozhodné období rok (podle § 382 ZP), který se používá při stanovení náhrady u PÚ. Od 1. 1. 2014 máme novou verzi SAP a tento roční průměrný výdělek nám počítá jinak, než verze předchozí. Původní verze: roční výdělek jsme počítali tak, že položky, které byly za delší období než Q se nerozpočítávaly, ale započetly se v absolutní výši. Např. roční odměna vyplacená v listopadu se do příjmu roku započetla celá. Nová verze: roční výdělek se počítá tak, že položky, které jsou za delší období než Q se rozpočítají. Např. roční odměna vyplacená v listopadu se do ročního příjmu započte jen ve výši 2/12. Máme teď dilema, který výpočet je správný.

Odpověď

Průměrným výdělkem zaměstnance se podle ust. § 352 ZkP rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy (platu) zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda (plat); dojde-li k zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda (plat) poskytnuta.

Pro zjišťování průměrného výdělku je jako rozhodné období obecně stanoveno předchozí kalendářní čtvrtletí (ust. § 354 odst. 1 ZkP). Zákoník práce však stanoví zvlášť pro zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání (ust. § 382 odst. 1 ZkP) jako rozhodné období předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Předchozí kalendářní rok se jako rozhodné období tedy použije jen tehdy, je-li pro zaměstnance výhodnější, než pokud by se bralo jako rozhodné období předchozí kalendářní čtvrtletí.

Části mzdy (platu), které jsou zaměstnanci poskytnuty za delší období, musí být rozpočítány do tolika rozhodných období, za kolik jsou poskytnuty; přitom je nutné započítání jednotlivých dílů příslušné části mzdy (platu) provést ve vazbě na odpracovanou dobu v rozhodném období, v němž se tato část mzdy (platu) zahrnuje do hrubé mzdy.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.167

Lze jako dopravní prostředek pro dopravu zaměstnance k lékaři použít vozidlo taxislužby? Jedná se o následek pracovního úrazu, kterým je zlomenina kotníku a poškozený není vlastníkem motorového vozidla, ani nelze použít prostředky hromadné dopravy.

Odpověď

Zaměstnavatel je ve smyslu ust. § 103 odst. 1 písm. j) zákoníku práce zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci. Je třeba poskytnout nejen první pomoc laickou (zafixování zlomeniny, uložení úrazem postiženého do vhodné polohy), ale zajistit pro postiženého odbornou zdravotnickou pomoc.

To je možné jak přivoláním zdravotnické záchranné služby (tel. č. 155 nebo 112), tak převozem úrazem postiženého zaměstnance (dovoluje-li to jeho zdravotní stav) k lékařskému ošetření buď služebním vozidlem, s doprovodem veřejnou dopravou nebo vozem taxislužby.

Pokud by zaměstnavatel zavolal záchrannou službu, pak náklady odvozu úrazem postiženého zaměstnance by nesla příslušná zdravotní pojišťovna. Pokud zaměstnavatel zvolí jiné způsoby přepravy, ponese náklady tím vzniklé.

V případě, že by se však jednalo o dopravu zaměstnance z domova, který je již na pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu, na kontrolní vyšetření či převaz a není mu poskytnuta sanitka, jdou náklady na dopravu (taxi, manželka, apod.) do zdravotnického zařízení k jeho tíži.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.166

Jak postupovat při odškodňování pracovního úrazu? Pracovnice si při noční směně podvrtla nohu a udělal si výron. Tento úraz se stal beze svědků. Jelikož jí silně natekla noha, navštívila svého praktického lékaře a ten ji vystavil pracovní neschopnost, a napsal jí jak dopoledne tak i odpoledne vycházky. Dopoledne 1 hodinu, odpoledne 5 hodin. Dle našeho názoru si myslíme, že pokud je zraněná noha, tak by měla být pokud možno v klidovém režimu, aby bylo léčení co nejkratší a nejúčinnější. Zaměstnavatel udělal u pracovnice kontrolu režimu dočasně práce neschopného zaměstnance. Byla provedena v době, kdy se měla zdržovat doma, to je mezi vycházkami. Pracovnice doma nebyla a ani nereagovala na telefonní zavolání. Toto bylo několikrát opakováno, ale pracovnice nebyla k dostižení. Je možné krátit odškodnění  PÚ a pokud ano, v jakém rozsahu?

Odpověď

Zaměstnavatel v zásadě vznik pracovního úrazu nerozporuje, i když poukazuje na to, že k pracovnímu úrazu došlo beze svědků. Pokud dojde k pracovnímu úrazu, pak zaměstnavatel odpovídá za škodu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem, jestliže tato škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (ust. § 366 odst. 1 zákoníku práce). Zákoník práce připouští, že zaměstnavatel se může zprostit této odpovědnosti zcela nebo zčásti, a to za zákonem stanovených podmínek uvedených v ust. § 367 zákoníku práce. Mezi těmito podmínkami není uvedeno, že by se zaměstnavatel mohl odpovědnosti zbavit zčásti či zcela z důvodu, že zaměstnanec porušuje režim práce neschopného. Odškodnění pracovního úrazu zaměstnankyně z důvodu, že porušuje režim práce neschopného v době pracovní neschopnosti pro pracovní úraz nelze tedy krátit.

Zákoník práce však dává zaměstnavateli jiný (sankční) nástroj pro případ, že zaměstnanec porušuje režim práce neschopného, a to bez ohledu na to, zda je pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu nebo z jiných důvodů. Podle ust. § 192 odst. 5 zákoníku práce může zaměstnavatel v případě, porušuje-li zaměstnanec povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout, a to za podmínek uvedených v citovaném ustanovení zákoníku práce.

Zaměstnavatel tedy může v případě, kdy zaměstnankyně nedodržuje správně čas vycházek snížit náhradu mzdy, která se poskytuje po dobu dočasné pracovní neschopnosti, nemůže se však z tohoto důvodu zprostit částečně ani zcela odpovědnosti za pracovní úraz (nemůže tedy „krátit“ odškodné).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

....
• 26
• 27
• 28