Otázky a odpovědi

....
• 35
• 36
• 37

Dotaz č.125

Máme zpracovanou vnitropodnikovou směrnici pro poskytování OOPP, která je samozřejmě v souladu s platnou legislativou. Problém je, pokud některý ze zaměstnanců odchází v průběhu pracovního roku od naší organizace a plně nevyužije poskytnutých OOPP. Jsou zaměstnanci, kteří chtějí OOPP, i použité, vrátit, a jsou tací, kteří si je chtějí ponechat a odkoupit či uhradit zůstatkovou hodnotu (jedná se o poskytnutý pracovní oblek a obuv).

Můj dotaz zní: „jakou máme možnost a kterou legislativní normou je toto ošetřeno“.

Odpověď

Protože osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen OOPP) přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce a poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním (§ 104, odst. 5 Zákoníku práce), jsou OOPP majetkem zaměstnavatele, a zaměstnanec je povinen (po ukončení činnosti, ztrátě funkčních vlastnosti nebo ukončení pracovního poměru) vrátit OOPP zaměstnavateli.

Nakládání s OOPP se řídí také finančními a daňovými předpisy. Žádným právním předpisem není prodej OOPP zakázán. Zaměstnavatel může v souladu s těmito předpisy zaměstnanci OOPP prodat nebo darovat (v případě prodeje nebo darování jinému zaměstnanci musí zajistit jeho vyčištění a dezinfekci – viz níže).

V případě vrácení OOPP zaměstnavateli, je zaměstnavatel povinen OOPP likvidovat nebo připravit pro další použití.

Likvidace OOPP musí proběhnout v souladu s právními předpisy o odpadech (zákon 185/2001 Sb.).

Pokud zaměstnavatel rozhodne o dalším použití OOPP jiným zaměstnancem, musí zajistit jeho vyčištění a dezinfekci v souladu s hygienickými předpisy (např. díl 2 zákona o ochraně veřejného zdraví).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.124

Jak řešit posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu pracovních činností, které bude příslušná osoba vykonávat pro organizaci:

- v rámci výkonu veřejné služby a výkonu dobrovolnické činnosti,

- v rámci programu pracovní terapie u sociálních organizací (u klientů drogově závislých, osob bez přístřeší – na noclehárnách apod.).

Odpověď

Pokud jsou práce vykonávány jako výkon závislé práce, jsou vztahem pracovněprávním, a vztahují se na ně ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v plném rozsahu, včetně požadavku na zdravotní způsobilost zaměstnance, v návaznosti na zákon 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a jeho prováděcí vyhlášky 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Pokud je myšlen výkonem veřejné služby výkon veřejně prospěšných prací podle zákona o zaměstnanosti (zákon 435/2004 Sb., § 112), jde o práci závislou v rámci pracovněprávních vztahů podle Zákoníku práce.

Zdravotní způsobilost osob vykonávajících dobrovolnickou službu řeší zákon 198/2002 S., o dobrovolnické službě takto:

„§ 5 Smlouvy. Pro výkon krátkodobé dobrovolnické služby, nejde-li o dobrovolnickou službu, k jejímuž výkonu je dobrovolník vysílán do zahraničí, musí být mezi dobrovolníkem a vysílající organizací sjednáno alespoň místo, předmět a doba výkonu dobrovolnické služby, a podle povahy dobrovolnické služby též poskytnutí pracovních prostředků a ochranných pracovních prostředků dobrovolníkovi, popřípadě předložení výpisu z evidence Rejstříku trestů ne staršího než 3 měsíce a potvrzení o zdravotním stavu dobrovolníka ne starší než 3 měsíce…“

Smlouva mezi dobrovolníkem a vysílající organizací o výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby nebo krátkodobé dobrovolnické služby, k jejímuž výkonu je dobrovolník vysílán do zahraničí, musí vždy obsahovat ujednání:

1. podle povahy dobrovolnické služby o předložení potvrzení o zdravotním stavu dobrovolníka ne starší než 3 měsíce, ve kterém registrující lékař na základě posouzení zdravotního stavu dobrovolníka vymezí činnosti, které s ohledem na svůj zdravotní stav není dobrovolník schopen vykonávat,

2. podle povahy dobrovolnické služby o předložení potvrzení o seznámení dobrovolníka s prevencí infekčních nemocí včetně antimalarické prevence (profylaxe), vyžadují-li to podmínky území, ve kterém má dobrovolník působit, jako podmínku pro účast v dobrovolnické službě.“

Z výše uvedeného vyplývá, že zdravotní stav dobrovolníka posuzuje jeho registrující lékař, přičemž náklady na posouzení hradí posuzovaná osoba. Organizace musí stanovit, pro jaké činnosti je lékařská prohlídka požadována, včetně případných očkování. Pro tyto účely lze využít přílohy 2 vyhlášky 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Povinná a doporučená očkování osob cestujících do zahraničí za jiným účelem než je turistika, jsou pravidelně vyhlašována Světovou zdravotnickou organizací. Seznam povinných a doporučených očkování je možno získat např. na stránkách Centra cestovní medicíny.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.123

Chtěli by jsme v provozu skladovat 2 IBC kontejnery a to v regálu nad sebou. V kontejneru je chemická látka, která není toxická, žíravá ani hořlavá. Chtěla bych vědět, zda existuje nějaká legislativa či norma, která upravuje maximální možnou výšku skladovaných chemických látek. Nikde totiž nemůžu nic najít.

Odpověď

U látek, které nemají nebezpečné vlastnosti, např. žíravost, není tento parametr nikde stanoven. Skladovací výška tudíž bude vycházet z konstrukčního charakteru skladovacích zařízení, např. nosnosti.

Postupovat v souladu s návodem výrobce k používání manipulační jednotky.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.122

Může držitel průkazu obsluhy VZV např. třídy II, druhu W1 obsluhovat jakýkoliv jiný vozík stejné třídy a druhu, pokud bude seznámen s návodem k obsluze vozíku a prakticky zaučen v obsluze? Např. montážní organizace si pronajímají motorové vozíky v různých částech republiky.

Odpověď

Odpověď navazuje na dříve uvedené reakce na dotazy. Nutno připomenout prokazatelné seznámení s místním provozním bezpečnostním předpisem (rozborem rizik), platnost průkazu (osvědčení odborné způsobilosti) obsluhy motorových manipulačních vozíků tj. roční periodicita opakovaného školení, především jde-li o průkaz vydaný certifikačním orgánem. Vzhledem k platnému znění zák. č. 361/2000 Sb., pravidla provozu na pozemních komunikacích i platnost odpovídajícího řidičského oprávnění (ŘO) silničních motorových vozidel. Termín výměny ŘO vydaných do konce r. 2004 skončil 31.12 2013. Nezanedbatelným faktem je vůbec držení řidičského průkazu, tj. nebyl-li obsluze řidičský průkaz odebrán v přestupkovém nebo trestném řízení.

Poznámka:
Především už žádný průkaz řidiče MV být nemusí, není upraveno žádným předpisem, a roční periodicita též není žádným předpisem stanovena – tu si stanovuje zaměstnavatel.
Mimo jiné dle ČSN 26 8805, čl. 3.3.2 písm. e) by provozovatel MV měl zajistit prokazatelné seznámení řidiče MV s bezpečným používáním vozíku a přídavných zařízení, které bude řidič obsluhovat.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.121

Každý rok chodím v Praze na vaše semináře, které organizujete ve spolupráci s Oblastními inspektoráty práce. Budete tento seminář s novinkami v BOZP pro rok 2016 pořádat i tentokrát?

Odpověď

Ano, už jsme určili termíny pro konání 21. ročníku semináře BOZP 2016.  Budou se opět konat začátkem roku 2016  na 10 místech. Tradičně na nich budou přednášet odborníci, kteří  znají směřování  BOZP v roce 2016. Navíc znají problematiku jednotlivých regionů. Odborný program budeme včas doplňovat ( až se vyjasní vše pro rok 2016 ). Cena semináře nepřesáhne 1 250.- Kč ( cena bez DPH ), v ceně bude oběd a cca 2 500 stran textu s užitečnými informacemi.

Termíny a místa konání budou:
13. 1. 2016 Jihlava
14. 1. 2016 České Budějovice
27. 1. 2016 Brno
28. 1. 2016 Zlín
2. 2. 2016 Ostrava
3. 2. 2016 Olomouc
10. 2. 2016 Ústí nad Labem
11. 2. 2016 Plzeň
17. 2. 2016 Praha
18. 2. 2016 Hradec Králové

....
• 35
• 36
• 37