Otázky a odpovědi

....
• 34
• 35
• 36

Dotaz č.130

Mohli by jste mi poradit jak provést výpočet k paragrafu 15 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb.? 500 pracovních dnů v přepočtu na 1 fyzickou osobu. Nemůžeme se s kolegou shodnout, jak to počítat. Prosím, připojte vzorový výpočet.

Odpověď

Práce budou probíhat od 1. dubna 2014 do 26. července 2014, to je celkem 81 pracovních dnů (duben 21, květen 20, červen 21 a červenec 19). Zhotovitel bude tyto práce provádět celkem 6 pracovníky. To znamená 81 pracovních dnů x 6 pracovníků = 486 pracovních dnů v přepočtu na 1 fyzickou osobu - tedy méně než 500. Když bude na pracovišti 7 pracovníků - 81 x 7 = 567 - to znamená více než 500 pracovních dnů v přepočtu na 1 fyzickou osobu.

Ne vždy se však setkáme s tím, že je na pracovišti stejný počet pracovníků po celou dobu realizace jako v předchozím případě. Může tedy nastat případ, že na staveništi bude:

6 pracovníků provádějící výkopové práce v dubnu a květnu 2014 = 41 pracovních dnů - tedy (6 x 41) 246 pracovních dnů v přepočtu na 1 fyzickou osobu,

5 pracovníků pokládající zámkovou dlažbu v červnu a červenci 2014 = 40 pracovních dnů (5 x 40) = 200 pracovních dnů v přepočtu na 1 fyzickou osobu

a po celou dobu výstavby bude na pracovišti 1 vedoucí pracovník (mistr) - to je 81 pracovních dnů.

Tedy sumář: 246 + 200 + 81 = 527 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.

Budou-li na staveništi pracovat pracovníci dalších profesí = řidiči nákladních automobilů, strojníci strojů, ostraha staveniště apod. tak se tito pracovníci také stejným způsobem započítávají do celkového počtu pracovníků a tedy i celkového počtu pracovních dnů.

Z uvedeného je zřejmé, že zadavatel stavby musí úzce spolupracovat se zhotovitelem, který požadovaná data dodá (prokazatelně - tedy nejlépe písemnou formou), aby měl zadavatel stavby relevantní podklad k případnému zpracování "oznámení o zahájení prací".

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.129

Mám na Vás dotaz vztahující se k lékařským prohlídkám o zdravotní způsobilosti zaměstnanců, kdy se jedná o malou firmu, která má 6 zaměstnanců. Musí majitel uzavřít smlouvu s nějakým zdravotním pracovištěm v souladu s ustanovením zákona č. 373/2011 Sb., popř. zda postačí, když každý jednotlivý zaměstnanec bude mít zdravotní způsobilost potvrzenu (lékařský posudek) jeho ošetřujícím obvodním lékařem?

Firma má sice své sídlo (kancelář) v rodinném domku, ale protože se jedná v podstatě o služby spočívající v opravách nebo instalacích elektro zařízení na celém území ČR není možno ani provádět kontroly na konkrétním pracovišti.

Odpověď

Jestli má firma sídlo v rodinném domku a pracoviště na různých místech České republiky není pro poskytování pracovně lékařských služeb nejdůležitější. Kontrola pracovišť je „pouze“ jednou z jejich součástí, a záleží na zaměstnavateli a poskytovateli, v jakém rozsahu poskytování pracovně lékařských služeb uzavřou smlouvu.

U pracovně lékařských prohlídek opět prvotně nezáleží, na které části území ČR práci vykonávají, ale na tom, jaké činnosti vykonávají a za jakých podmínek, protože rozsah pracovně lékařských služeb se stanoví s ohledem na zdravotní náročnost vykonávaných prací podle jejich zařazení do kategorií podle zákona o ochraně veřejného zdraví, podle obsahu činností, pro jejichž výkon jsou stanoveny požadavky v části II přílohy č. 2 vyhlášky 79/2013 Sb., nebo jiným právním předpisem, a podle doby potřebné k jejich zajištění.

Zákon umožňuje udělit zaměstnavateli souhlas zaměstnanci, aby prohlídku absolvoval u svého registrujícího lékaře všeobecného praktického lékařství, na základě písemné žádosti, v případě, že jde o práce zařazené pouze do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy.

Pokud zaměstnanec tedy nevykonává činnosti, pro něž jsou stanoveny pracovně lékařské prohlídky jinými právními předpisy, a zároveň jako osoba znalá, podle elektrotechnických předpisů, vykonává pouze práce na elektrických zařízeních do 1000 V (nízké napětí), může pracovně lékařskou prohlídku absolvovat výše uvedeným způsobem.

Pokud ale vykonává práce i na elektrických zařízeních nad 1000 V (vysoké napětí), vztahuje se na něj prohlídka podle vyhlášky 79/2013 Sb., příloha 2, část II., odst. 7. „Nakládání s výbušninami 22) obsluha nebo opravy tlakových nádob, včetně tlakových lahví, turbokompresorů, chladicích zařízení nad 40 000 kcal (136 360 kJ), vysokonapěťových elektrických zařízení“.

Dále předpokládám, že zaměstnanci používají v k přepravě osob a materiálu služební nebo vlastní vozidla v rámci pracovněprávního vztahu, a řízení vozidel je součástí jejich pracovní činnosti (nemusí být uvedena v pracovní smlouvě). Pokud řídí vozidla do 3,5 t celkové hmotnosti, vztahuje se na výkon jejich činnosti pracovně lékařská prohlídka podle výše uvedené přílohy vyhlášky, odst. 5. „Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby“. V případě, že je ale řízení vozidla jejich hlavní pracovní činnosti uvedenou v pracovní smlouvě, nebo řídí vozidla nebo soupravy nad 3,5 t celkové hmotnosti (pozor – soupravou nad 3,5 t celkové hmotnosti se může stát dodávkový nebo jiný automobil s přívěsem), je prohlídka řidiče předepsána zákonem 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

Tyto činnosti jsou považovány vyhláškou 79/2013 Sb., za činnosti rizikové, a zaměstnanec musí absolvovat prohlídku u poskytovatele pracovně lékařských služeb zaměstnavatele.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.128

Jak zajistit bezpečnost klientů ve smyslu § 101 odst. 5 zákoníku práce? Jedná se např. o mentálně postižené osoby, narkomany nebo osoby závislé na jiných látkách – v rámci pracovní terapie vykonávají určité činnosti (např. nátěry na žebříku, řezání dřeva, práce v dílnách, kolem zvířat apod.). Pochopitelně dostávají příslušné OOPP, jsou poučeni o BOZP. Jak je to s dohledem nad takovými osobami? Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb. v § 89 vymezuje opatření omezující pohyb osob.

Když vykonávají pracovní činnosti jakožto nezávislou práci – jejich zdravotní způsobilost k vykonávání práce neřešit?

Při šetření úrazu při výkonu práce bude jaký postup?

Odpověď

Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb. v § 89 neřeší zákaz výkonu určitých činností v rámci terapie, protože stanovuje, že opatření omezující pohyb osob lze použít pouze tehdy, pokud byla neúspěšně použita jiná opatření pro zabránění takového jednání osoby, které ohrožuje její zdraví a život nebo zdraví a život jiných fyzických osob.

V § 88 výše uvedeného zákona je ovšem stanoveno, že poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni:

• informovat zájemce o sociální službu o všech povinnostech, které by pro něho vyplývaly ze smlouvy o poskytování sociálních služeb, o způsobu poskytování sociálních služeb a o úhradách za tyto služby, a to způsobem pro něj srozumitelným,
• zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby, včetně stanovení pravidel pro uplatnění oprávněných zájmů osob, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby,
• plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců nebo opatrovníků a zapisovat hodnocení a jeho výstupy do písemných individuálních záznamů.

Mimo jiné je novým Občanským zákoníkem (zákon 89/2012 Sb.) v § 2642 stanoveno, že ke každému úkonu v rámci péče o zdraví se vyžaduje souhlas ošetřovaného, ledaže zákon stanoví, že souhlasu není třeba. Odmítne-li ošetřovaný souhlas, potvrdí to poskytovateli na jeho žádost v písemné formě.

Pro zajištění bezpečnosti klientů § 101, odst. 5, zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, doporučuji následující postup.

Ve spolupráci s lékařem zařízení zhodnotit rizika jednotlivých druhů pracovních terapii, s určením jejich vhodnosti nebo nevhodnosti pro jednotlivé typy klientů. Jako součást hodnocení stanovit způsob vhodného poučení klienta o činnosti a stanovení potřebných ochranných opatření, včetně způsobu dohledu, potřeby poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků, pomůcek apod.

Ve spolupráci s lékařem stanovit pro konkrétního klienta odpovídající pracovní terapii. Lékař by měl druh zvolené terapie zapsat do zdravotní dokumentace klienta (§ 2647 Občanského zákoníku).

Na šetření a odškodnění úrazu při výkonu práce v rámci terapie se nevztahují ustanovení Zákoníku práce, ale ustanovení zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, část čtvrtá „Relativní majetková práva“, hlava III „Závazky z deliktů“, a na případné pojištění provozovatele zařízení část čtvrtá „Relativní majetková práva“, hlava II „Závazky z právních jednání“, díl 15 „Závazky z odvážných smluv.

Vzhledem k rozsáhlosti výše uvedených ustanovení Občanského zákoníku doporučuji je prostudovat.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.127

V rámci své činnosti zajišťuji BOZP a PO pro objekty několika mateřských škol. Jedna z ředitelek měla na mě tento dotaz: „Může si mateřská škola organizovat lyžařský výcvik (5 dnů) vlastními zaměstnanci (certifikovaní instruktoři) bez záštity lyžařské organizace, která se věnuje výcviku dětí? Jedná se o lekce pouze v dopoledních hodinách od 8:00 do 12:00 hod. Jedná se mi o zodpovědnost ve všech otázkách, které se nabízí.“ Paní ředitelce jsem odpověděl, že výcvik bez záštity lyžařské organizace je možný podobně, jako když škola pořádá výlety do přírody (všechny učitelky absolvovaly školení o poskytování první pomoci se zaměřením na děti předškolního věku – toto školení provedli záchranáři RZP Libereckého kraje.

Odpověď

Vaše odpověď, kterou jste podal ředitelce mateřské školy, je správná. Lyžařský výchovně vzdělávací zájezd (LVVZ) není podmíněn záštitou lyžařské organizace. Píšete o lyžařském výcviku v délce trvání 5 dnů. Netuším, zda tam budou děti spát či nikoli. Pokud by tam spaly, je nutno se ještě ponořit do problematiky zotavovacích akcí. Mimo klasického zajištění terénu, fyzické obhlídky výukového svahu s ohledem na kvalitu sněhu a bezpečný dojezd je nutno vzít ještě v úvahu maximální teploty, za kterých se konají akce s dětmi na vnějším prostředí (ale v letošní zimě se teploty -12°C asi nedočkáme). Současně je nutné, aby paní ředitelka v závislosti na skladbě dětí dobře seskládala denní program. Odpovědnost je u mateřských škol dána zejména ustanovením § 2920 a násl. nového Občanského zákoníku. Tedy tak, jak to bylo dříve podle starého Občanského zákoníku.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.126

Máme v zemědělském podniku zaměstnance traktoristu. Ten přes zimu pracuje jako topič a tato skutečnost je uvedena v pracovní smlouvě.

Je nutné aby byla práce topiče zařazena do kategorie práce a bylo na tuto práci zpracováno hodnocení rizik? Školení topičů má, lékařské prohlídky má na topiče i traktoristu. Hodnoceni rizik je zpracováno na traktoristu.

Odpověď

Zaměstnavatel je, podle § 102, odst. 3, povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.

A dále, na základě § 103, odst. 1, písm. f), zajistit zaměstnancům podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.

Z výše uvedených citací vyplývá, že zaměstnavatel je povinen hodnotit všechna rizika, které mohou na zaměstnance působit, včetně hodnocení pro kategorizaci práce. V tomto případě i rizika, vztahující se k činnosti topiče.

Zaměstnavatel je povinen zařadit práci zaměstnance do příslušné kategorie podle ustanovení § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění, s využitím prováděcího právního předpisu, jímž je vyhl. č. 432/2003 Sb.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydává ROVS

....
• 34
• 35
• 36