Otázky a odpovědi

....
• 33
• 34
• 35

Dotaz č.135

Naše firma provozuje restaurační činnost. Pro splnění všech povinností jsme již před rokem zadali jedné firmě zpracování příručky HACCP. V současné době se tato firma znovu ozvala s tím, že se musí provést na této příručce audit.

Prosím o sdělení, zda-li je to povinnost, popř. který právní předpis to nařizuje, a nebo jen jde této firmě o výnosný zisk, protože zadání stálo nemalou částku a rovněž za audit bychom měli zase platit poměrně dost na to, jak jsme velká firma. V naší firmě se po celou dobu provozované činnosti nic nezměnilo, stav před zpracováním HACCAPu je stejný.

Odpověď

Zkratka HACCP znamená Hazard - nebezpečí vzniku nákazy nebo poranění z kontaminovaných potravin, Analysis to je analýza pravděpodobnosti vzniků kontaminace pokrmů a Critical Control Point jsou kritické kontrolní body označující konkrétní fázi výroby, ve které hrozí největší riziko kontaminace potravin.

Zavedení systému kritických kontrolních bodů je řešeno ČSN EN ISO 22000 (56 9600) Systémy managementu bezpečnosti potravin –Požadavky na organizaci v potravinovém řetězci (květen 2006) a jeho podstatou je výroba bezpečných potravin a tím i ochrana spotřebitelů, ale funkčním a dobře zavedeným systémem chráníte také sami sebe.

Pokud máte dobře zavedený, řádně vedený, funkční a doložitelný systém HACCP (lidově HACCAP), je tzv. vyvinění se podstatně snazší, než když kontrolním orgánům budete tvrdit, že jídlo u vás je naprosto bezpečné a tudíž jakákoli obvinění kohokoli se nezakládají na pravdě. Obzvláště když Vám navíc v boxech či v provozovně najdou něco, co tam být nemá.

Samozřejmě, že i u HACCP platí, že i sebelépe zavedený systém je k ničemu, pokud každý pracovník nezačne sám u sebe. Když někdo ignoruje základní hygienická pravidla, pak je tento systém opravdu pouze na papíře. Jde především o to, aby všichni zúčastnění pochopili, co se od nich požaduje.

Každý pracovník musí být informován o tom, CO, KDY, PROČ A JAK MÁ DĚLAT. Nezbytnou součástí je zavedení kontroly a ověřování systému, včetně provádění pravidelných interních auditů a školení. Pokud tato určitá pravidla pracovníci akceptují a především je budou dodržovat v praxi, pak nebudou tento systém vnímat jako zbytečnou administrativu, ale naopak jako běžný a správný postup, jako součást správné výrobní a hygienické praxe a tedy i celého výrobního procesu, který zaručí výrobu nezávadných pokrmů. Platí, že u dobře zavedeného systému je papírování minimální.

Norma stanoví, že organizace musí v plánovaných intervalech provádět interní audity, aby se stanovilo, zda systém managementu potravin odpovídá plánovaným činnostem, požadavkům na systém řízení bezpečnosti potravin stanoveným organizací a zda je efektivně uplatňován a aktualizován.

Program auditů se musí plánovat s ohledem na důležitost procesů a oblastí, které mají být předmětem auditu, stejně jako opatření z předchozích auditů. Předem musí být stanovena kritéria auditu, předmět auditu, četnost a metody auditů. Volba auditorů a provádění auditů musí zajistit objektivitu a nestrannost procesu auditu. Auditoři nesmějí provádět audit své vlastní práce. V dokumentovaném postupu musí být stanoveny odpovědnosti a požadavky na plánování a provádění auditů, na překládání zpráv o výsledcích a na udržování záznamů.

Příručka HACCP by měla obsahovat:

• provedení analýzy nebezpečí a charakteristiky rizika konkrétní výroby
• stanovení kritických a kontrolních bodů v používané technologii
• určení sledovaných znaků, četnosti a způsobu jejich kontroly
• vypracování diagramů výrobních procesů a popisů výrobků nebo jejich skupin - je-li to nutné
• stanovení ovládacích i nápravných opatření
• specifikace povinné dokumentace a způsobu její evidence
• stanovení ověřovacích systémů a harmonogramu jejich provádění.

Doporučuji pozorně prostudovat již vydanou příručku HACCP a zjistit, co v ní je o auditech napsáno a podle toho pak dále postupovat.

Co se týká ceny auditu, pokud nejste spokojeni s cenou, zkuste se poohlédnu po jiné auditorské firmě, která třeba přijde s lepší cenovou nabídkou.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.134

Jak je to s lékařskými prohlídkami u řidičů referentů?

Odpověď

Pojem řidič referent je pojmem historickým a raději bych tuto činnost nazval řidičem služebního vozidla nebo řidičem vozidla do 3,5 t.

Oficiálně je tato činnost podle přílohy 2, část II. Rizika ohrožení zdraví, odst. 5 vyhlášky 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách, nazvána:

„Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby“.

Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnanec, vykonávající tuto činnost, musí absolvovat vstupní, periodickou a výstupní pracovně lékařskou prohlídku u lékaře poskytovatele pracovně lékařských služeb.

Vzhledem k tomu, že prohlídka je zařazena mezi prohlídky „Rizika ohrožení zdraví“ podle výše uvedené vyhlášky, nemůže ji zaměstnanec nebo uchazeč o zaměstnání absolvovat u svého registrujícího lékaře (poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství), i kdyby k tomu měl souhlas zaměstnavatele (viz § 54, odst. 2, písm. b) zákona 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.133

Organizace zaměstnává pracovníka na dohodu (práce zařazená v 1. kategorii), pro výkon práce občas používá své osobní auto. Musí či nemusí podstoupit vstupní, po té periodickou prohlídku u svého obvodního lékaře?

Odpověď

Zaměstnanec může absolvovat pracovně lékařskou prohlídku u svého registrujícího lékaře (poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství) pouze pokud vykonává činnosti nebo práce zařazené do 1. kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, se souhlasem zaměstnavatele.

Protože řízení vozidla do 3,5 t je podle vyhlášky 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách, příloha 2, část II. Rizika ohrožení zdraví, odst. 5 „Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby“, rizikovým faktorem, musí uchazeč i zaměstnanec, se kterým zaměstnavatel uzavřel dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, absolvovat pracovně lékařskou prohlídku u lékaře poskytovatele pracovně lékařských služeb zaměstnavatele, ve smyslu § 54, odst. 2, písm. b) a § 59, odst. 1, písm. b), odst. 2. zákona 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

Přitom pro pracovně lékařské prohlídky není určující, zda zaměstnanec řídí vlastní vozidlo nebo vozidlo zaměstnavatele, ale že řídí vozidlo jako činnost pro zaměstnavatele, a pro tuto činnost je předepsána pracovně lékařská prohlídka podle právního předpisu.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.132

Musí brigádníci pracující na dohodu na pracovišti bez rizika (1. kategorii) podstoupit vstupní lékařskou prohlídku?

Odpověď

Pojem brigádníci a brigáda již několik let Zákoník práce nezná, a z tohoto důvody jsou tyto pojmy zavádějící.

Jedná se o zaměstnance, se kterým zaměstnavatel uzavřel dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Podle § 59, odst. 1, písm. b) zákona 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách v platném znění, zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

V případě, že uchazeč o zaměstnání, vykonávají činnosti pro zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, který nebude vykonávat rizikové práce (mj. jsou to také práce, uvedené v příloze 2, části II vyhlášky 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách) nebo činnosti, pro které je prohlídka stanovená jinými právními předpisy (např. atomový zákon, zákon o silničním provozu, zákon o drahách), a zaměstnavatel nemá pochybnosti o zdravotním stavu k výkonu předpokládané činnosti uchazeče, nemusí uchazeč absolvovat vstupní pracovně lékařskou prohlídku.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.131

Kdy používat „žádanku o lékařskou prohlídku zaměstnance“ a kdy použít „lékařský posudek o zdravotní způsobilosti“?

Odpověď

Žádost a posudek jsou dva různé dokumenty.

Žádost je dokument, který „vyplňuje“ zaměstnavatel, a kterým požaduje po poskytovateli pracovně lékařských služeb provedení pracovně lékařské prohlídky zaměstnance.

Náležitosti, které žádost musí obsahovat, stanovuje § 15 vyhlášky 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách, která je prováděcím předpisem zákona 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

V žádosti musí být uvedeny tyto náležitosti:

• identifikační údaje zaměstnavatele, a to:
  • obchodní firmu nebo název a adresu sídla zaměstnavatele nebo organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,
  • adresu místa podnikání, jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa hlášeného přechodného pobytu na území České republiky nad 90 dnů nebo adresu místa trvalého pobytu cizince na území České republiky nebo bydliště v cizině, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,
  • název, sídlo a identifikační číslo organizační složky státu nebo kraje nebo obce, je-li zaměstnavatelem stát, kraj nebo obec,
• identifikační údaje zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, a to jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, nebo adresu místa hlášeného přechodného pobytu na území České republiky nebo, nemá-li takovou adresu, adresu místa bydliště,
• údaje o pracovním zařazení zaměstnance nebo údaje o předpokládaném pracovním zařazení osoby ucházející se o zaměstnání, dále údaje o druhu práce, režimu práce, o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek,
• druh požadované pracovně lékařské prohlídky,
• důvod k provedení prohlídky.

Posudek je dokument, který vydává poskytovatel na žádost zaměstnavatele (v případě poskytování pracovně lékařských služeb) podle § 42 zákona 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
Náležitosti, které posudek musí obsahovat, stanovuje § 17 vyhlášky 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.

V posudku musí být uvedeny tyto náležitosti:

• identifikační údaje zaměstnavatele, a to:
  • obchodní firmu nebo název a adresu sídla zaměstnavatele nebo organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,
  • adresu místa podnikání, jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa hlášeného přechodného pobytu na území České republiky nad 90 dnů nebo adresu místa trvalého pobytu cizince na území České republiky nebo bydliště v cizině, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,
  • název, sídlo a identifikační číslo organizační složky státu nebo kraje nebo obce, je-li zaměstnavatelem stát, kraj nebo obec,
• údaje o pracovním zařazení posuzované osoby, dále údaje o druhu práce, režimu práce, o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek,
• posudkový závěr,
• termín provedení mimořádné prohlídky, je-li takový postup důvodný.

Dále posudek musí obsahovat podle přílohy 1, části 9, vyhlášky 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, vždy:

• identifikační údaje:
  • posuzované osoby v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu posuzované osoby, popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince,
  • poskytovatele, jehož jménem posuzující lékař lékařský posudek vydal, a to identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, adresa sídla nebo místa podnikání, razítko poskytovatele,
  • lékaře, který posudek jménem poskytovatele vydal, a to jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis lékaře,
  • pořadové číslo nebo jiné evidenční označení posudku,
• účel vydání posudku,
• posudkový závěr,
• poučení o možnosti podat návrh na přezkoumání,
• datum vydání posudku,
• datum ukončení platnosti posudku, pokud je třeba na základě zjištěného zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti omezit jeho platnost, nebo pokud tak stanoví jiný právní předpis.

Pro náležitosti posudku při posouzení zdravotního stavu „řidičů z povolání“ podle § 87 zákona 361/2000 Sb., o silničním provozu, platí vzor posudku stanovený přílohou 2 prováděcí vyhlášky 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel.

V tomto případě by žádost zaměstnavatele měla být doplněna „Prohlášením posuzované osoby ke své zdravotní způsobilosti“, podle přílohy 1 výše uvedené vyhlášky.

Protože žádost a posudek obsahují některé stejné údaje a zákon to nezakazuje, ani nepřikazuje vést tyto dokumenty odděleně, lze pro žádost a posudek, případně v dohodě s poskytovatelem pracovně lékařských služeb, vytvořit jeden společný formulář, který obsahuje všechna výše uvedená data.

Vzory a formuláře žádosti a posudku obsahuje např. CD Ochrana zdraví, část Pracovně lékařské služby, které vydal ROVS v roce 2014.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

....
• 33
• 34
• 35