Otázky a odpovědi
Dotaz č.60
V dubnu byla vydána vyhláška č. 79/2013 Sb., která řeší problematiku ověřování zdravotní způsobilosti. V § 11 odst. 2 jsou periodické prohlídky rozděleny podle toho, do jaké kategorie byla pracovní činnost zařazena. V odst. 3 je pak uvedeno: „Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci nebo činnost, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví, se provádí
a) jednou za 4 roky, nebo
b) jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle písmene a)“.
Co si představit pod pojmem „riziko ohrožení zdraví“? Pro kategorii čtvrtou je stanoveno, že se tam zařazují práce, při nichž je „vysoké riziko ohrožení zdraví“. Ale tím je činnost zařazena do konkrétní kategorie s četností PLP 1x ročně.
Odpověď
Práce se zařazují do kategorií podle rizikových faktorů pracovního prostředí. Obecně jsou rizikové faktory uvedeny v § 7 zákona č. 309/2006 Sb., zařazování do kategorií je pak popsáno v § 37 zákona č. 258/2000 Sb. a konečně konkrétní způsob zařazení je uveden v § 2 vyhlášky č. 432/2003 Sb. Přesný výčet 13 rizikových faktorů je pak uveden v příloze č. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb.
Na pracovištích existují další rizika, která nejsou působena rizikovými faktory v předešle uvedeném smyslu a kterým jsou pracovníci nebo jiné osoby na pracovištích vystaveni.
Dříve byla zdravotní způsobilost těchto pracovníků speciálně upravena v ust. § 13 - prohlídky pracujících, jejichž činnost může ohrozit zdraví spolupracovníků a obyvatelstva a ust. § 14 – prohlídky jiných pracujících, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost, v dnes již zrušené směrnici MZ č. 49/1967 Věst. MZ ČSR, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci. Nová vyhláška č. 79/2013 Sb. v ust. § 2 písm. a) bod 2. uvádí, že rizikovými faktory pracovního prostředí se rozumí:
- rizikové faktory pracovních podmínek podle zákona č. 309/2006 Sb. (podle těch se práce zařazují do kategorie práce podle zákona o ochraně veřejného zdraví) a dále
- rizika ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce (riziko ohrožení zdraví).
Rizika ohrožení zdraví uvádí v příloze č. 2 část II. vyhláška č. 79/2013 Sb., a patří sem:
- Práce ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnictví, v zařízeních sociálních služeb, včetně poskytování sociálních služeb ve vlastním sociálním prostředí osob, a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru.
- Činnosti epidemiologicky závažné.
- Obsluha jeřábů, opraváři jeřábů, vazači jeřábových břemen, obsluha zdvihacích ramen, obsluha transportních zařízení včetně výtahů a zakladačů a obsluha důlních těžních strojů, stavebních strojů.
- Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků.
- Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby.
- Obsluha řídicích center a velínů velkých energetických zdrojů včetně jaderných a chemických provozů, při jejichž havárii by mohlo dojít k ohrožení zaměstnanců či obyvatelstva a k závažným ekologickým následkům.
- Nakládání s výbušninami, obsluha nebo opravy tlakových nádob, včetně tlakových lahví, turbokompresorů, chladicích zařízení nad 40 000 kcal (136 360 kJ), vysokonapěťových elektrických zařízení.
- Práce v hlubinných dolech.
- Práce ve výškách nad úrovní terénu a nad volnou hloubkou nad 10 metrů, kdy je nutné použít prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné prostředky proti pádu.
- Práce záchranářů.
- Práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech zahraničí.
- Hlasová zátěž.
- Noční práce.
- Další práce nebo činnosti s rizikem ohrožení zdraví.
Pro práce, nebo činnosti, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví jsou stanoveny samostatné intervaly periodických prohlídek (ust. § 11 odst. 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb.).
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS
Dotaz č.59
Dotaz se týká formuláře „Posudek o zdravotní způsobilosti k práci“. Osoba oprávněná k převzetí tohoto tiskopisu pro zaměstnavatele od lékaře musí kromě podpisu připojit i čO. P? A to i na stejnopisu u lékaře?
Odpověď
Podle ust. § 44 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb. se prokazatelným předáním lékařského posudku posuzované osobě nebo osobě, která o posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby za účelem vydání posudku oprávněné požádala (není-li posuzovanou osobou) rozumí jeho převzetí stvrzené podpisem této osoby, s uvedením data převzetí, a jde-li o osobu posuzovanou nebo pověřenou osobu této osoby, uvede se též číslo občanského průkazu nebo jiného dokladu totožnosti a důvod vydání posudku.
Potvrzení o převzetí lékařského posudku je součástí zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě; tato dokumentace podléhá zvláštnímu režimu vedení a zacházení s ní, který zahrnuje i ochranu proti zneužití údajů zde obsažených (viz ust. § 52 a následující zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotnické dokumentaci).
Číslo OP nebo jiného dokladu totožnosti se uvede jen na dokladu o převzetí lékařského posudku (je možno i přímo na vyhotovení lékařského posudku, který zůstane ve zdravotnické dokumentaci poskytovatele pracovnělékařských služeb). Posuzující poskytovatel pracovnělékařských služeb vyžaduje číslo OP nebo jiného dokladu totožnosti při předání a převzetí lékařského posudku oprávněně na základě zákona.
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS
Dotaz č.58
Máme posílat každý rok na preventivní prohlídky (z důvodu výkonu noční práce) zaměstnance kteří:
a) denně nastupují směnu od 5.00 hod.
b) denně nastupují směnu od 3.30 hod.
c) nepravidelně několikrát za rok (v případě poruchy např. instalatér) odpracují 3-4 hodiny v noci, nebo všeobecná sestra při nepravidelné pohotovosti více než 3 hodiny.
Je nám známo, že za noční práci se považuje až odpracování 3 hodin. Nicméně nemáme jistotu v tom, jak by se posuzoval případ úrazu v době před 6. hodinou ranní, když by tito zaměstnanci nebyli posouzeni pro výkon noční práce a přesto by pracovali v noci a stal se jim úraz třeba ve 4 hodiny ráno.
Odpověď
Podle ust. § 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce se zaměstnancem pracujícím v noci rozumí zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období uvedeném v § 94 odst. 1 zákoníku práce. Noční prací se rozumí práce konaná v noční době, což je doba mezi 22. a 6. hodinou (ust. § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce).
Ze shora uvedených definic vyplývá, že práce uvedené v dotaze pod písm. a) a b), mají nějakou část pracovní doby v noční práci, nicméně není v takovém rozsahu, aby se jednalo o zaměstnance pracujícího v noci, pro kterého jsou předepsány v ust. § 94 odst.2 zákoník práce prohlídky. Práce uvedené v dotazu pod písm. c) sice mívají rozsah práce v noční práci i nad 3 hodiny, ale chybí určitá pravidelnost, vyžadovaná zákoníkem práce, průměrně alespoň jednou týdně, aby se jednalo o zaměstnance pracujícího v noci.
Zaměstnanci pracující v dotazu pod písm. a) až c) nejsou ve smyslu zákoníku práce pracujícími v noci a nepodléhají tedy lékařským prohlídkám podle ust. § 94 odst. 2 zákoníku práce.
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS
Dotaz č.57
Pokud jsou při práci používány pracovní polohovací pásy, případně další osobní prostředky pro zachycení pádu (postroje), kdo je oprávněn provádět školení pro použití těchto prostředků při práci, případně způsob jejich kotvení? Může toto školen provádět vedoucí pracoviště nebo musí mít školitel speciální školení?
Odpověď
V současné době žádný právní předpis nestanoví, kdo má školení z předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve výškách provádět ani nestanoví požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost školitele - lektora. Je na zaměstnavateli, koho školením pověří.
Obecně platí, že školení musí být provedena odborně a může je provádět pouze ten, kdo má dostatečnou kvalifikaci a který školenou problematiku teoreticky i prakticky ovládá, dovede zodpovědět všechny dotazy a zaměstnancům problematiku jasně vyloží. K této kvalifikaci je nutno počítat například přiměřené teoretické znalosti, přiměřené praktické dovednosti a odpovídající pedagogické schopnosti. Ustanovení § 103 odst. 3 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. stanoví mimo jiné, že zaměstnavatel určí obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení, z čehož vyplývá, že obsah školení stejně jako školitele by měl určit zaměstnavatel.
Při provádění školení záleží na zkušenostech zaměstnanců používajících příslušné systémy OOPP na odborných zkušenostech a znalostech školitele. Požadavky na obsah a rozsah školení, znalosti a výcvik zaměstnanců používajících OOPP proti pádu z výšky závisí na druhu vykonávané činnosti a použití systému ochrany proti pádu z výšky - jiné jsou při občasném použití zádržného systému, jiné při výškových montážích, lanových přístupech apod. Protože tyto OOPP jsou určeny k ochraně proti smrtelnému nebezpečí nebo proti nebezpečím, která mohou vážně a nevratně poškodit zdraví většinou nestačí při školení o používání OOPP proti pádu většinou pouhé přečtení právního předpisu či návodu k používání.
Zaměstnavatel má možnost zajistit proškolení svých zaměstnanců provádějících práce ve výškách s použitím OOPP:
- interní formou – vlastními silami prostřednictvím pověřeného, dostatečně kvalifikovaného zaměstnance,
- externí formou – prostřednictvím dostatečně kvalifikovaného školitele, např. pomocí instruktora prací ve výškách.
Toto školení je vhodné rozdělit na 3 úrovně.
Typ A: Základní školení dle nař. vl. č. 362/ 2005 Sb., systémy a charakteristiky ochrany osob proti pádu z výšky, navrhování a sestavení záchytných a zádržných systémů, sestavení součástí do systému, pracovní postupy, praktické ukázky používání OOPP a jednoduché evakuační techniky. Toto školení je určeno pro osoby, které se s pracemi ve výškách setkávají převážně na teoretické úrovni nebo které vykonávají práce ve výškách občas při použití základního vybavení OOOP proti pádu.
Typ B: Profesní školení – typ A + praktický výcvik. Toto školení je určeno pro osoby, které se s pracemi ve výškách setkávají často, a které při své práci musí být na odborné úrovni. Obsah teoretické a praktické části tohoto školení:
- příprava pracoviště a pracovního postupu
- příprava materiálu
- spojky (karabiny), spojovací prostředky, práce s lanem–typy lan, používané uzly
- používání OOPP, práce s pracovním polohovacím pásem a polohovacími prostředky, se zachycovacím postrojem, tlumiči pádu, zachycovači pádu, jistícími pomůckami
- kotvící body a zařízení–vytvoření kotvení
- techniky výstupů–sestupů–jištění
- základy evakuace, postupy při evakuaci osoby po zachycení pádu,
- zásady první pomoci
- údržba, prohlídky a zkoušky OOPP
V praktické části je potřeba osoby prakticky seznámit s nastavením, seřízením, připojením a se způsoby použití OOPP proti pádu v různých kombinacích.
Typ C: Speciální školení–typ B + techniky lanových přístupů, nácvik evakuace. Toto školení je určeno pro osoby, které se s pracemi ve výškách které musí ve své profesi dokonale ovládat speciální pracovní postupy. Obsah školení:
- systémy lanového přístupu
- techniky výstupů– sestupů – jištění, použití horolezeckého vybavení při práci v lanovém přístupu
- použití nastavovacích zařízení lana, slaňovací prostředky, zachycovače pádu, blokanty
- záchrana osob, použití evakuačních a záchranných zařízení, evakuační sestavení, záchranné postroje, záchranné smyčky, záchranná zdvihací zařízení, využívání kladkostroje, slaňovací zařízení pro záchranu apod.
Vhodný osobní ochranný pracovní prostředek proti pádu, včetně kotevních míst, musí být určen v technologickém postupu. Pokud se jedná o práce, které zpracování technologického postupu nevyžadují, určí vhodný způsob zajištění proti pádu, respektive pracovního polohování, včetně míst kotvení, odborně způsobilý zaměstnanec pověřený zaměstnavatelem.
(Příloha k nařízení vlády č. 362/2005 Sb. část II., bod 5). Požadavky na zřizování kotvících zařízení navržených pro používání s OOPP proti pádům z výšky (např. k zajištění na svislých, vodorovných a šikmých površích, na šikmých střechách, přenosná dočasná kotvící zařízení, kotvící zařízení používající poddajná kotvící vedení) stanoví ČSN EN 795. Pro upevňování dočasných kotvicích zařízení v ocelové konstrukci nebo dřevěném trámu by měla odborně způsobilá osoba ověřit realizovatelnost instalace kotvicích zařízení, rovněž tak ověřit zda konstrukce a instalace jsou schopny vydržet sílu typové zkoušky. Dle ČSN EN 795 se statická zkouška provádí silou 10 kN ve směru působení síly na kotvicí zařízení. Zkoušky dynamického výkonu kotvicích zařízení jsou popsány v této ČSN. Problematické je ověřování stávajících i dodatečně vytvořených kotvicích bodů zkouškou dle cit ČSN, ve skutečnosti není většinou prováděno vůbec. Kontrolu kotevních bodů lze provádět např. zkušebním přístrojem PG 7.
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS
Dotaz č.56
V naší firmě máme zaměstnance, který má vydáno osvědčení od TIČR k provádění elektrorevizí. Chtěli bychom, aby prováděl revize na našich firemních elektrozařízeních. Musí si naše firma vyřídit oprávnění, když tato činnost bude prováděna pouze na našich zařízeních našim zaměstnancem? Pokud ano, jakým způsobem a co musíme splňovat?
Odpověď
Je zřejmé, že rozlišujete osvědčení pracovníka pro výkon revizní činnosti vydané ve smyslu § 9 vyhlášky o odborné způsobilosti v elektrotechnice č. 50/1978 Sb. a oprávnění k činnosti, které musí mít právnická nebo podnikající fyzická osoba pro provádění montáží, oprav, revizí a zkoušek vyhrazených elektrických technických zařízení podle § 3 vyhlášky č. 73/2010 Sb. Osvědčení i oprávnění vydává organizace státního odborného dozoru - Technická inspekce ČR.
Ve kterých případech je třeba mít k uvedené činnosti oprávnění, vyplývá z aplikačního výkladu TIČR, zveřejněného na jeho oficiálních internetových stránkách:
1. Pokud fyzická nepodnikající osoba, která je v zaměstnaneckém poměru s právnickou osobou, jejíž předmětem podnikatelské činnosti nejsou montáže, opravy, revize a zkoušky zařízení a uvedené činnosti vykonává pouze pro svého zaměstnavatele, pak tato fyzická osoba, ani zaměstnavatel nepotřebuje ke své činnosti „Oprávnění“.
2. Fyzická nepodnikající osoba, která je v zaměstnaneckém poměru s právnickou osobou, jejíž předmětem podnikatelské činnosti jsou montáže, opravy, revize a zkoušky zařízení a uvedené činnosti vykonává pouze pro svého zaměstnavatele, nepotřebuje ke své činnosti „Oprávnění“. Právnická osoba – zaměstnavatel – musí mít ke své činnosti „Oprávnění“.
3. Fyzická osoba podnikající, jejíž předmětem podnikatelské činnosti jsou montáže, opravy, revize a zkoušky zařízení musí mít ke své činnosti „Oprávnění“.
Podmínky pro vydání oprávnění jsou uvedeny ve vyhlášce č. 73/2010 Sb. a další informace uvedeny na zmíněných internetových stránkách www.iti.cz.
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS