Otázky a odpovědi
Dotaz č.55
Organizace, které měly smlouvu s lékařem, dostaly výpověď k červnu. Lékař je v důchodovém věku a po povinnostech plynoucích z nových vyhlášek a zákonů již ve své praxi nechce pokračovat. Zaměstnavatelé chtěli uzavřít smlouvu novou s nejbližším lékařským zařízením, které je 20 km vzdálené od sídla provozovny, ale lékař nemá zájem a nechce tyto smlouvy uzavírat. Další lékařské zařízení je vzdálené asi 30 km a více, což je pro zaměstnavatele ekonomicky a časově velmi náročné. Prosím o odpověď, může lékař tuto službu odmítnout, jak mají zaměstnavatelé dále postupovat?
Odpověď
Smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb – jako souhlasný projev vůle dvou stran, vychází z principu svobody právního úkonu. Lékař může svobodně odmítnout uzavření smlouvy, pokud nemá zájem ji uzavřít nebo pokud mu nevyhovují navrhované podmínky. Poskytovatele zdravotních služeb nelze nijak nutit k uzavření smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb.
Ohledně prací zařazených do kategorie první můžete vysílat zaměstnance k pracovnělékařským prohlídkám k jejich registrujícím praktickým lékařům.
Je tedy třeba hledat dále vhodného poskytovatele, s kterým byste našli shodu o podmínkách poskytování pracovnělékařských služeb. Je možné se obracet nejen na poskytovatele v oboru pracovní lékařství, ale též na poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství. Pokud byste byli nadále neúspěšní, doporučuji konzultovat situaci s příslušnou krajskou hygienickou stanicí, která má přehled v této oblasti, protože v ní vykonává státní zdravotní dozor nad zajišťováním pracovnělékařských služeb.
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS
Dotaz č.54
Můj dotaz se týká vstupních prohlídek u mladistvých, kteří vykonávají na dohodu práci v restauraci jako pomocná síla v kuchyni. Ti samí mladiství, kteří jsou studenty v oboru kuchař, kuchařka vykonávají během roku svoji praxi v té samé restauraci. Zdravotní způsobilost jim během praxe zajišťuje škola. Pokud v jiném měsíci pracují na dohodu a nepřipravují se na své povolání (přivydělávají si, např. o letních prázdninách), postačuje jim zdravotní způsobilost, kterou mají zajištěnou od školy nebo je musí zaměstnavatel poslat ke svému smluvnímu lékaři. Nejedná se o rizikovou práci.
Odpověď
Správně rozlišujete, že se v tomto případě u mladistvých jedná o dvojí režim lékařských prohlídek, a to o režim:
a) lékařských prohlídek v průběhu vzdělávání: žáků a studentů při praktickém vyučování nebo praktické přípravě (právní úprava vyplývá z ust. § 51 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, § 8 vyhlášky č. 79/2011 Sb.),
b) pracovnělékařských pohlídek mladistvých zaměstnanců (ust. § 247 zákoníku práce ve vazbě na ust. § 77 zákoníku práce – jedná se o jiný právní předpis, který stanoví podmínky pro výkon práce mladistvých ve smyslu ust. § 54 odst. 2 písm., b) zákona č. 373/2011 Sb.).
V případě uvedeném pod bodem a) je osobou, která vysílá k prohlídce ředitel školy (viz ust. § 8 odst. 2 písm. b vyhlášky č. 79/2013 Sb.). V případě uvedeném pod bodem b) je osobou odpovědnou za vysílání k prohlídce zaměstnavatel.
Ust. § 247 zákoníku práce, které ukládá zaměstnavateli, aby zabezpečil na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetření lékařem pracovnělékařských služeb před vznikem pracovního poměru, se aplikuje i na mladistvé zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a to na základě ust. § 77 zákoníku práce. Podle posledně citovaného ustanovení se vztahuje na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru, pokud to zákoník práce nestanoví jinak (nevylučuje); vyšetření mladistvých podle ust. § 247 zákoníku práce vyloučeno není.
Zaměstnavatel tedy musí předtím, než uzavře s mladistvým zaměstnancem na letní brigádu některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zabezpečit, aby mladistvý zaměstnanec byl vyšetřen lékařem pracovnělékařských služeb; nepostačuje, že škola nechala ověřit zdravotní způsobilost žáka/studenta před zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu u stejného subjektu (právnické a fyzické osoby, která má být zaměstnavatelem při letní brigádě žáka/studenta). Výhoda může být na straně poskytovatele pracovnělékařských služeb, pokud bude podle písm. a) a b) shodný, což se může stát.
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS
Dotaz č.53
V naší organizaci je odborová organizace. Při zpracovávání kolektivní smlouvy, požadují zástupci odborů uvést do kolektivní smlouvy, mimo jiné, cituji "Zaměstnavatel je povinen zajistit zástupci odborové organizace pro oblast BOZP školení, které mu umožní řádný výkon jeho funkce a hradit s tím náklady spojené". Vedení naší organizace nechce tyto náklady hradit (jedná se o cenu za školení, cestovné apod.), protože se domnívá, že zástupce odborů, který byl na školení, má hrazenou pouze plnou pracovní dobu, po kterou byl na tomto školení a ne, že by se měly hradit veškeré náklady s tím spojené. Můj dotaz je, kdo má pravdu. V ZP nic takového není.
Odpověď
Zástupci odborů požadují to, co je zakotveno v ust. § 108 odst. 6 zákoníku práce, jako jedno ze zákonných pravidel účasti zaměstnanců na řešení otázek BOZP; tedy že zaměstnavatel je povinen odborové organizaci a zástupci pro oblast BOZP zajistit školení umožňující jim řádný výkon jejich funkce a zpřístupnit jim právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP a stanovené doklady. Bližší podrobnosti na školení zákoník práce nestanoví a je na zaměstnavateli, jaké zvolí řešení.
Ohledně úhrady ve zmiňovaném ustanovení sice není zmínka, ale platí i zde ust. § 101 odst. 6 zákoníku práce, že náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance. Pravdu má tedy odborová organizace.
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS
Dotaz č.52
Chtěl bych se zeptat na výklad poslední věty § 28 NV č. 361/2007 Sb.: „Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá též zvedání a přenášení živého břemene.“ Můj dotaz směřuje k tomu, zda pojem „živé břemeno“ se týká i člověka? Setkal jsem se s názorem jednoho inspektora OIP, který zastává názor, že se to netýká manipulace s člověkem, protože by jinak ustanovení muselo znít „zvedání a přenášení osoby“.
Odpověď
Pojem „živé břemeno“ se jednoznačně týká zejména člověka. V ustanovení § 28 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, je definováno, co se rozumí ruční manipulací s břemenem a upřesňuje se, že tato manipulace představuje zásadní riziko poškození zejména bederní páteře. Samostatná úprava ruční manipulace s břemenem je implementací směrnice 90/269/EHS. Nově se oproti současnému stavu upřesňuje, že břemenem se rozumí i živé břemeno. Tato úprava zohledňuje nejen přenášení pacientů nebo klientů zaměstnanci zdravotnických a sociálních zařízení, ale také zátěž zaměstnanců veterinárních zařízení.
Že se jedná o manipulaci s břemenem, tj. s člověkem = živým břemenem, potvrzuje i přístup úrazových pojišťoven Kooperativy a České pojišťovny, které bez problémů odškodňují pracovní úrazy zdravotnického personálu vzniklé při manipulaci s pacienty, kteří jsou považováni za „živé břemeno“.
Tedy se domnívám, že inspektor OIP nemá pravdu.
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS
Dotaz č.51
Je ochranná přilba průmyslová dostatečnou ochranou hlavy při pracích ve výškách, kdy je zaměstnanec chráněn proti pádu bezpečnostním postrojem s lanem, nebo je už tady potřebná přilba tzv. horolezecká? Je už taková práce pokládána za činnost spojenou s horolezectvím? Jestli-že ano, je pak potřebné provádět i zvláštní zdravotní prohlídky?
Odpověď
Co se týká druhu a dostatečnosti ochranné přilby, je potřeba vycházet z výše uvedeného. Je nutné správně specifikovat riziko (např. zda se jedná o pád předmětů na lebku nebo o úder lebkou o překážku nebo o dotyk lebky s vodičem pod elektrickým napětím, o náraz při pádu z kola apod.) a na základě této specifikace pak stanovit konkrétní typ OOPP s tím, že tento typ má tzv. prohlášení o shodě resp. splňuje požadavky příslušné (evropské) normy na identifikované riziko. Co se týká "horolezecké" přilby, tak již z názvu se nabízí, že se nejedná o OOPP, ale o sportovní vybavení. A v souladu s odkazem u § 104 odst. 1 ZP - zvláštní právní předpis a citací u prováděcího právního předpisu-NV 495/2001 Sb. § 2 písm.e), sportovní výstroj a vybavení není ochrannými prostředky pro účely tohoto NV resp. zákona 262/2006 Sb. Pojem "činnost spojená s horolezectvím" legislativa nezná. NV 362/2005 Sb. pouze připouští použití horolezeckých technik (např. slaňování, práce na sedačce apod.) za podmínky, že pracovník je současně zajištěn systémem zachycení pádu včetně vybavení dle příslušných EN. Co se týká zdravotních prohlídek, tak zatím nebyl vydán prováděcí předpis, který by tuto problematiku řešil. Předpokládá se, že v tomto prováděcím předpise bude pro práci ve výškách při jejím zajištění osobním jištění stanovena roční resp. tříletá lhůta těchto zdravotních prohlídek.
- vk -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 1/2013, 20. ročník, vydává ROVS