Otázky a odpovědi

....
• 50
• 51
• 52

Dotaz č.50

Kdo, jak, na základě čeho rozhodne při jakých pracích na konkrétní stavbě je povinnost nosit ochrannou přilbu a jakým způsobem se toto rozhodnutí prokazatelně zaznamená a kam? Dle kontrolního orgánu prokazatelně znamená písemně – je to vůbec nutné?

Odpověď

Používání OOPP je upraveno legislativně v zákoníku práce - zák. č. 262/2006 Sb. § 104. Ustanovení tohoto zákona rozlišují 2 "skupiny" OOPP. Zatím co druhá "skupina" dle ustanovení odst. 2 je poskytována z důvodu nadměrného znečištění nebo opotřebení oděvu či obuvi a plnící ochranou funkci (montérky, gumová obuv, pláštěnka, vatovaný kabát, pracovní obuv,...), v případě první "skupiny" se jedná o naplněné požadavku odst. 1, kde se uvádí:

Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.

Z rozboru tohoto textu je zaměstnavateli uložena povinnost odstraňovat rizika kolektivním způsobem (např. instalací krytů, zábradlí, organizací práce apod.) a teprve pokud neumí či z nějakých důvodů (např.ekonomických) nemůže odstranění rizik či jejich zmenšení takto zajistit, řeší tuto problematiku prostřednictvím použití osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP). Toto by měl zaměstnavatel specifikovat ve vnitřním předpise zpracovaném na základě rizik (čili OOPP by měly být přiřazeny ke konkrétnímu riziku, nikoliv ke konkrétnímu pracovnímu zařazení např. riziko pádu předmětu na lebku - výskyt v organizaci při práci u zdvihacích zařízení, ve VZV bez kabiny, na lešeních, ve výkopech hlubších 2 m,...). Zodpovědnost za naplnění tohoto požadavku je na zaměstnavateli a zaměstnavatel má povinnost vyžadovat a kontrolovat dodržování tohoto vnitřního předpisu.

Na staveništích pak vzniká povinnost nosit přilbu i z druhého důvodu a to sice v případě, že tuto povinnost na základě vyskytujících rizik obsahuje Plán BOZP na staveništi a nebo je tato povinnost uvedena v informaci o rizicích na společném pracovišti dle ZP § 101 odst. 3 a 4.

Kromě těchto legislativních a státními orgány (OIP) vymahatelnými povinnostmi je na stavbách mnohdy další důvod, kdy je na staveništích požadováno používání ochranných přileb. Tímto důvodem je požadavek zadavatele stavby případně objednatele prací (např. vyšším či generálním dodavatelem stavby) daný smluvním vztahem (obchodní smlouvou) mezi subjekty. Vymahatelnost a prokazatelnost tohoto požadavku je za strany subjektů, kteří nejsou účastníky tohoto vztahu, nezávazné a nevymahatelné a příslušná pravidla prokazatelnosti apod. je věcí smluvního ujednání.

- vk -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 1/2013, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.49

Můj dotaz, spíše upřesnění názoru, je o značení schodišť (první a poslední žlutě). Má být toto označení na všech schodištích nebo existují nějaké výjimky? Kolega mi tvrdil, že při kontrole mu sdělili, že na dobře viditelném schodišti toto značení být nemusí, ale neřekl jakým nařízením je to ustanoveno. Jsem opačného názoru a proto prosím o vysvětlení, žádnou změnu v bezpečnostním značení jsem nenašla.

Odpověď

Tuto problematiku řeší nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí v příloze v bodě 5. 10 Dopravní komunikace, nebezpečný prostor. Cituji: „V jednom schodišťovém rameni nesmějí být méně než tři stupně. Ve stavbách pro výrobu a skladování musí být první (nástupní) a poslední (výstupní) stupeň v každém rameni rozeznatelný od okolní podlahy. Volné strany schodů a odpočívadel musí být opatřeny ochranným zařízením proti pádu osob a každé schodišťové rameno musí být vybaveno madlem alespoň po jedné straně.“

Pro doplnění upřesňuji, že stavbou pro výrobu a skladování je podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou nebo jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů.

- ns -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 1/2013, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.48

Zajímalo by nás, zda po ukončení výkonu noční práce, o kterém se dozvíme zpětně, je možno považovat prohlídku ve vztahu k noční práci za dostatečnou pro periodickou prohlídku v kategorii 1 (věkovou) nebo musí lékař provést prohlídku novou – věkovou? Příklad: 30. 3. 2013 nadřízený pracovník oznámil, že zaměstnanec již od 1. 12. 2012 nevykonává noční práci a není v riziku, tudíž bude pouze periodická prohlídka (věková). Lze tedy datum 1. 12. 2012 použít jako začátek intervalu věkové prohlídky, nebo použít datum poslední prohlídky pro výkon noční práce, která byla 1. 6. 2012?

Odpověď

Je třeba se podívat, zda byl lékařským posudkem, který má zaměstnavatel k dispozici, zaměstnanec uznán zdravotně způsobilým:

a) k vykonávané práci podle pracovní smlouvy jako takové nebo

b) jenom k výkonu noční práce.

Pokud je posudkový závěr formulován ve smyslu písm. a), pak další periodická prohlídka bude (pokud se jedna o práci kategorie první) do 6 let od počátku účinnosti vydaného lékařského posudku, pokud v něm není platnost stanovena na kratší dobu – potom další periodická prohlídka před uběhnutím této stanovené doby.

Pokud je posudkový závěr formulován ve smyslu písm. b), pak zmíněnému zaměstnanci chybí lékařská prohlídka a posudek o zdravotní způsobilosti k práci, který zaměstnavatel ve smyslu ust. § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce potřebuje. V tomto případě bude třeba vyslat zaměstnance na pracovnělékařskou prohlídku co nejdříve. Zdravotní způsobilost bude posouzena ve vztahu ke všem rizikovým faktorům, které jsou součástí výkonu práce nebo činnosti, a pracovním podmínkám, za nichž je práce nebo činnost vykonávána (ust. § 6 odst. 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.47

V dubnu byla vydána vyhláška č. 79/2013 Sb., která řeší problematiku ověřování zdravotní způsobilosti. V § 11 odst. 2 jsou periodické prohlídky rozděleny podle toho, do jaké kategorie byla pracovní činnost zařazena. V odst. 3 je pak uvedeno: „Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci nebo činnost, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví, se provádí

a) jednou za 4 roky, nebo

b) jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle písmene a)“.

Co si představit  pod pojmem „riziko ohrožení zdraví“?  Pro kategorii čtvrtou je stanoveno, že se tam zařazují  práce, při nichž je „vysoké riziko ohrožení zdraví“. Ale tím je činnost zařazena do konkrétní kategorie s četností PLP 1x ročně.

Odpověď

Práce se zařazují do kategorií podle rizikových faktorů pracovního prostředí (výčet rizikových faktorů je v ust. § 7 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, například faktory fyzikální, chemické, biologické činitele, nepříznivé mikroklimatické pomůcky atd.). Na pracovištích existují další rizika, která nejsou působena rizikovými faktory v předešle uvedeném smyslu a kterým jsou pracovníci nebo jiné osoby na pracovištích vystaveni.

Dříve byla zdravotní způsobilost těchto pracovníků speciálně upravena v ust. § 13 - prohlídky pracujících, jejichž činnost může ohrozit zdraví spolupracovníků a obyvatelstva a ust. § 14 – prohlídky jiných pracujících, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost, v dnes již zrušené směrnici MZ č. 49/1967 Věst. MZ ČSR, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci. Nová vyhláška č. 47/2013 Sb. v ust. § 2 písm. a) bod 2. uvádí, že  rizikovými faktory pracovního prostředí se rozumí:

• rizikové faktory pracovních podmínek podle zákona č. 309/2006 Sb. (podle těch se práce zařazují do kategorie práce podle zákona o ochraně veřejného zdraví) a dále
• rizika ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce (riziko ohrožení zdraví).

Rizika ohrožení zdraví uvádí v příloze č. 2 část II. vyhláška č. 79/2013 Sb., a patří sem:

1. Práce ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnictví, v zařízeních sociálních služeb, včetně poskytování sociálních služeb ve vlastním sociálním prostředí osob, a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru.
2. Činnosti epidemiologicky závažné.
3. Obsluha jeřábů, opraváři jeřábů, vazači jeřábových břemen, obsluha zdvihacích ramen, obsluha transportních zařízení včetně výtahů a zakladačů a obsluha důlních těžních strojů, stavebních strojů.
4. Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků.
5. Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby.
6. Obsluha řídicích center a velínů velkých energetických zdrojů včetně jaderných a chemických provozů, při jejichž havárii by mohlo dojít k ohrožení zaměstnanců či obyvatelstva a k závažným ekologickým následkům.
7. Nakládání s výbušninami, obsluha nebo opravy tlakových nádob, včetně tlakových lahví, turbokompresorů, chladicích zařízení nad 40 000 kcal (136 360 kJ), vysokonapěťových elektrických zařízení.
8. Práce v hlubinných dolech.
9. Práce ve výškách nad úrovní terénu a nad volnou hloubkou nad 10 metrů, kdy je nutné použít prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné prostředky proti pádu.
10. Práce záchranářů.
11. Práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech zahraničí.
12. Hlasová zátěž. 
13. Noční práce.
14. Další práce nebo činnosti s rizikem ohrožení zdraví.

Pro práce, nebo činnosti, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví jsou stanoveny samostatné intervaly periodických prohlídek (ust. § 11 odst. 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb.).

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.46

Dotaz se týká formuláře „Posudek o zdravotní způsobilosti k práci“. Osoba oprávněná k převzetí tohoto tiskopisu pro zaměstnavatele od lékaře musí kromě podpisu připojit i č. OP? A to i na stejnopisu u lékaře?

Odpověď

Podle ust. § 44 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb. se prokazatelným předáním lékařského posudku posuzované osobě nebo osobě, která o posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby za účelem vydání posudku oprávněné požádala (není-li posuzovanou osobou) rozumí jeho převzetí stvrzené podpisem této osoby, s uvedením data převzetí, a jde-li o osobu posuzovanou nebo pověřenou osobu této osoby, uvede se též číslo občanského průkazu nebo jiného dokladu totožnosti a důvod vydání posudku.

Potvrzení o převzetí lékařského posudku je součástí zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě;  tato dokumentace podléhá zvláštnímu režimu vedení a zacházení s ní, který zahrnuje i ochranu proti zneužití údajů zde obsažených (viz ust. § 52 a následující zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotnické dokumentaci.

Číslo OP nebo jiného dokladu totožnosti se uvede jen na dokladu o převzetí lékařského posudku (je možno i přímo na vyhotovení lékařského posudku, který zůstane ve zdravotnické dokumentaci poskytovatele pracovnělékařských služeb). Posuzující poskytovatel pracovnělékařských služeb vyžaduje číslo OP nebo jiného dokladu totožnosti  při předání a převzetí lékařského posudku oprávněné na základě zákona.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

....
• 50
• 51
• 52