Tato webová stránka používá cookies

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookies. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby.

Otázky a odpovědi

Dotaz č.45

Máme posílat každý rok na preventivní prohlídky (z důvodu výkonu noční práce) zaměstnance kteří:

a) denně nastupují směnu od 5.00 hod.

b) denně nastupují směnu od 3.30 hod.

c) nepravidelně několikrát za rok (v případě poruchy např. instalatér) odpracují 3-4 hodiny v noci, nebo všeobecná sestra při nepravidelné pohotovosti více než 3 hodiny.

Je nám známo, že za noční práci se považuje až odpracování 3 hodin. Nicméně nemáme jistotu v tom, jak by se posuzoval případ úrazu v době před 6. hodinou ranní, když by tito zaměstnanci nebyli posouzeni pro výkon noční práce a přesto by pracovali v noci a stal se jim úraz třeba ve 4 hodiny ráno.

Odpověď

Podle ust. § 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce se zaměstnance pracujícím v noci rozumí zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období uvedeném v § 94 odst. 1 zákoníku práce. Noční prací se rozumí práce konaná v noční době, což je doba mezi 22. a 6. hodinou (ust. § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce).

Ze shora uvedených definic vyplývá, že práce uvedené v dotaze pod písm. a) a b), mají nějakou částí pracovní doby v noční práci, nicméně není v takovém rozsahu, aby se jednalo o zaměstnance pracujícího v noci, pro kterého jsou předepsány v ust. § 94 osdst.2 zákoník práce prohlídky. Práce uvedené v dotazu pod písm. c) sice mívají rozsah práce v noční práci i nad 3 hodiny, ale chybí určitá pravidelnost, vyžadovaná zákoníkem práce, průměrně alespoň jednou týdně, a by se jednalo o zaměstnance pracujícího v noci.

Zaměstnanci pracující v dotazu pod písm. a) až c) nejsou ve smyslu zákoníku práce pracujícími v noci a nepodléhají tedy lékařským prohlídkám podle ust. § 94 odst. 2 zákoníku práce.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.44

Může zaměstnavatel v případě, že má zaměstnance v kategoriích práce č. I. a II. zajistit lékařské prohlídky: kategorie práce I. u registrujícího lékaře a kategorie práce II. u poskytovatele lékařských služeb dle uzavřené smlouvy? (zde řešit pracoviště a jejich kontroly apod.) nebo musí mít všichni zaměstnanci stejného poskytovatele? Máme asi 40 zaměstnanců kategorie práce č II. a I. asi 200.

Odpověď

Není v rozporu se zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, když zaměstnavatel zajišťuje pracovnělékařské služby (dále jen „PLS“):

a) prováděním pracovnělékařských prohlídek při splnění podmínek uvedených v ust. § 54 odst. 2 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb. u registrujících praktických lékařů svých zaměstnanců na základě žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky, a

b) kompletní PLS pro zaměstnance, pro které není možné využít zajištění pracovnělékařských prohlídek u jejich praktických lékařů, u smluvního poskytovatele PLS na základě písemné smlouvy,

c) ostatní služby pro zaměstnance uvedené v odstavci a) u smluvního poskytovatele PLS na základě písemné smlouvy (ostatní služby jsou všechny uvedené v ust. § 53 zákona č. 373/2011 Sb., vyjma pracovnělékařských prohlídek).

Ráda bych ještě upozornila, že k možnosti zajištění pracovnělékařských prohlídek u registrujících praktických lékařů zaměstnanců nestačí pouze, že jejich práce je zařazena do kategorie první, ale je třeba, aby součástí této práce nebyla činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právní předpisy.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.43

Jedna z učitelek nezákladní škole 1. – 5. ročník očekává narození dítěte, je těhotná 5 měsíců. Dotaz zní, zda tato učitelka, která dosud vyučovala 2 hodiny týdně tělesnou výchovu, může učit TV do doby, než nastoupí na mateřskou dovolenou.

Odpověď

Práce, které jsou těhotným ženám zakázány, stanoví ust. § 2 vyhlášky č. 288/2003 Sb. Jsou to zejména práce spojené s fyzickou zátěží neúměrnou vzhledem ke změnám organismu v těhotenství. Vedle těchto prací obecně zakázaných těhotným ženám zákoník práce stanoví zákaz výkonu i těch prací, které nejsou pro těhotné ženy vhodné na základě individuálního lékařského posudku.

Podle ust. § 238 odst. 2 zákoníku práce může lékař práci, kterou žena běžně vykonává, posoudit jako práci, kterou těhotná žena není nadále zdravotně způsobilá vykonávat, a to zcela z individuálních důvodů. Pokud posuzující lékař takový lékařský posudek vydá, pak je podle ust. § 238 odst. 2 zákoníku práce zakázáno těhotnou ženu zaměstnávat takovou prací; zákaz je kategorický a nelze se od něho odchýlit. Zaměstnavatel je pak povinen těhotnou zaměstnankyni převést dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci, nedosahuje-li zaměstnankyně bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, náleží jí vyrovnávací příspěvek.

Posouzení zdravotní způsobilosti k práci s ohledem na to, zda těhotná žena je zdravotně způsobilá nebo nezpůsobilá vykonávat dosavadní práci, se provede při mimořádné pracovnělékařské prohlídce. K takové prohlídce má právo zaměstnavatel zaměstnankyni vyslat, pokud má pochybnosti, zda dále může vykonávat dosavadní práci (ust. § 55 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb.). Zaměstnavatel je povinen k takové prohlídce vyslat zaměstnankyni, která o to požádá (ust. § 55 odst.1 písm. c) zákona č. 373/2011 Sb.). Takovou prohlídku také může vyvolat lékař podle ust. § 45 odst. 1 a odst. 2 zák. č. 373/2011 Sb.

Pokud tedy nikdo ze shora uvedených osob (zaměstnanec, zaměstnavatel a lékař) nezpochybňuje a nevyvolává mimořádnou lékařskou prohlídku k posouzení zdravotní způsobilosti k dosavadní práci s ohledem na těhotenství zaměstnankyně, pak tato nadále může vykonávat dosavadní práci.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.42

Když odchází zaměstnanci do důchodu nebo dostali výpověď, musíme jim zajistit výstupní prohlídku a zaplatit nebo ne?

Odpověď

Výstupní lékařské prohlídky upravuje vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) v paragrafu 13:

„Výstupní prohlídka se provádí na základě žádosti zaměstnance, nebo pokud tak stanoví jiný zákon, za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Výstupní prohlídka se provádí při

a) ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu,

b) převedení na práci se sníženou zdravotní náročností ve smyslu snížení míry rizika nebo na práci konanou za příznivějších pracovních podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance.

Na základě provedení výstupní prohlídky se nevydává lékařský posudek.

Výstupní lékařská prohlídka se neprovádí, jde-li o

a) práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem, a pokud u zaměstnance nebyla zjištěna v době výkonu práce u zaměstnavatele nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo pracovní úraz,

b) výkon práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jestliže nebylo podle zákona vyžádáno provedení vstupní lékařské prohlídky a není-li podezření na změnu zdravotního stavu v souvislosti s výkonem práce.“

Když tedy bude odcházet zaměstnanec do důchodu, nebo dostane výpověď, bude muset zaměstnavatel zajistit a uhradit výstupní prohlídku v případě, že zaměstnanec:

- vykonával práci zařazenou do kategorie druhé, třetí a čtvrté,

- vykonával sice práce zařazené do kategorie první, ale součástí této práce byla činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem, a také pokud u tohoto zaměstnance byla zjištěna v době výkonu práce u zaměstnavatele nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo pracovní úraz.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.41

Udělali jsme novou kategorizaci prací - všichni zaměstnanci jsou v kategorii 1. Tito zaměstnanci mohou chodit na lékařské prohlídky ke svému preventivnímu lékaři, s kterým nemusíme mít smlouvu o pracovnělékařských službách. Tuto smlouvu máme uzavřenou s jedním lékařem. Když vystaví preventivní lékař doklad o provedení lékařské prohlídky, jsme povinni jako škola to uhradit, nebo má právo na bezplatnou prohlídku zaměstnanec 1 za rok?

Odpověď

Podle ust. § 54 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, pracovnělékařské prohlídky zaměstnavatel:

a) zajišťuje na základě písemné smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb (dále jen „PLS“) u svého smluvního poskytovatele PLS,

b) může zajišťovat u registrujících praktických lékařů svých zaměstnanců, a to pouze v případě zaměstnanců, kteří vykonávají práce zařazené do kategorie první podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a pokud součástí této práce není činnost, pro jejíž výkon jsou stanoveny podmínky jinými právními předpisy.

Ať je provedena preventivní periodická pracovnělékařská prohlídka způsobem uvedeným pod písm. a) nebo b), vždy se jedná o periodickou pracovnělékařskou prohlídku provedenou v rámci PLS, které hradí zaměstnavatel (ust. § 58 zákona č. 373/2011 Sb.). Škola jako zaměstnavatel je povinna tyto prohlídky u svých zaměstnanců vždy hradit.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS