Otázky a odpovědi

....
• 52
• 53
• 54

Dotaz č.40

Mohu dostat bližší vysvětlení k zákonu č. 47/2013 Sb. bod 4. v § 59 odst.1 písm. b) zní: 2. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti atd., která je prací rizikovou? Není tam přesně stanoveno pro jakou kategorii práce. Prosím o vysvětlení. Mám zkušenost, že drobní živnostníci např. do tří zaměstnanců vůbec kategorizaci nemají, ale své zaměstnance na prohlídky vysílají.

Odpověď

Pro orientaci v problematice kategorií práce a rizikových prací přikládám následující tabulku, která zpřehledňuje, které práce jsou ve smyslu ust. § 39 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, pracemi rizikovými:

Pokud u zaměstnavatele nebyly práce zařazeny do kategorie druhé, třetí nebo čtvrté, považují se za práce kategorie první. Práce kategorie druhé mohou být buď jen kategorie druhé anebo kategorie druhé – riziková práce, pokud tak rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví.

Tedy podle ust. § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 47/2013 Sb., právně účinném od 1. dubna 2013 platí, že:

zaměstnavatel je povinen zajistit před uzavřením některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, má-li být uchazeč o zaměstnání přijat na práci rizikovou (práce kategorie druhá, o které tak rozhodl orgán ochrany veřejného zdraví, a práce kategorie třetí a čtvrtá), vstupní lékařskou prohlídku této osoby.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.39

Kdo uhradí vstupní prohlídku, podle zákona č. 47/2013 Sb. bod 4.? V § 59 odst.1 písm.b) zní: zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením za 1.,2..3.smlouvy. Oproti tomu zákon č. 373/2011 Sb. § 59 (2) zní: vstupní prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lék. prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže se obě strany dohodnou jinak. Takže z tohoto se domnívám, že zaměstnavatel vyplní formulář pro uchazeče o zaměstnání a odešle ho k lékaři podle zákona č. 47/2013 Sb. § 58a, po uzavření pracovní smlouvy může, ale nemusí vstupní prohlídku uhradit.

Odpověď

Ust. § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zůstává novelou zákona č. 47/2013 Sb., která nabude právní účinnosti dnem 1. dubna 2013, zcela nedotčeno. Takže v úhradách za lékařské prohlídky se v zákoně č. 373/2011 Sb. novelou nic nemění.

Podle platné právní úpravy je to s úhradami tak, že vstupní lékařskou prohlídku hradí:

a) osoba ucházející se o zaměstnání (pokud následně neuzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah),

b) zaměstnavatel, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak

Toto však neplatí, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak nebo stanoví-li právní předpis jinak. Jinak stanoví například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, kdy preventivní zdravotní prohlídky hradí pro členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obec.

Zjednodušeně řečeno, uchazeč o zaměstnání nebo zaměstnanec se mohou dohodnout se zaměstnavatelem ohledně úhrady vstupní prohlídky zcela individuálně, pokud jinak nestanoví právní předpis. Pokud se nedohodnou, pak platí pravidlo uvedené shora pod písm. a) a b). V dotazu uvedeném případě musí po uzavření pracovní smlouvy vstupní prohlídku zaměstnavatel uhradit, protože se se zaměstnancem nedohodli jinak.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.38

Doposud podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, závodní preventivní péči ve zdravotnictví zajišťovali zaměstnavatelé pro své zaměstnance svými lékaři – zaměstnanci. Proč tato možnost nezůstala v zákoně č. 373/2011 Sb. zachována, když je to praktické a levné řešení?

Odpověď

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění vyhlášeném na konci roku 2011 vyžadoval, aby zaměstnavatelé uzavřeli písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb; připouštěl jedinou výjimku Vězeňské službě (ust. § 69 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb.).

Požadavek písemné smlouvy na poskytování pracovnělékařských služeb narazil na odpor zaměstnavatelů zejména z resortu zdravotnictví, kteří poskytovali služby závodní preventivní péče svým zaměstnancům prostřednictvím jiných svých zaměstnanců na dobré úrovni, protože zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, tomu nebránil. Poukazovali na to, že vzniknou problémy ekonomické i personální.

Situaci se pokusila změnit skupina poslanců kolem poslance Leoše Hegera, která navrhnula zachovat dosavadní praxi a umožnit dále zaměstnavatelům zajistit poskytování pracovnělékařských služeb prostřednictvím svých zaměstnanců, stejně jako je tomu v případě Vězeňské služby nebo v případě poskytování služeb v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, kdy tyto služby může zaměstnavatel zajišťovat prostřednictvím svých zaměstnanců nebo externě.

Návrh novely zákona byl schválen Parlamentem ČR a byl vyhlášen ve Sbírce zákonů jako zákon č. 47/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb. Podle nově vloženého ustanovení § 58a do zákona č. 373/2011 Sb. zaměstnavatel, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství, může pro výkon práce na svých pracovištích poskytovat pracovnělékařské služby prostřednictvím:

a) lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství nebo se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství a

b) dalších zdravotnických pracovníků podílejících se na poskytování pracovnělékařských služeb,
se kterými uzavřel pracovněprávní nebo obdobný vztah.

Novela nabývá právní účinnosti dnem 1. dubna 2013, právě když končí přechodné období k zavedení pracovnělékařských služeb, a do kdy se dalo ještě postupovat podle dosavadních právních předpisů upravujících závodní zdravotní služby. Novela tak umožnila zachování kontinuity v dosud používaném způsobu poskytování pracovnělékařské služby ve zdravotnictví svými zaměstnanci, pokud jsou splněny požadavky stanovené zákonem č. 373/2011 Sb.

 - jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.37

V březnu končí přechodné období pro zavedení pracovnělékařských služeb a zaměstnavatelům vznikne povinnost vysílat zaměstnance ke vstupním prohlídkám i při minimálním rozsahu pracovněprávního vztahu, třeba na dvě hodiny práce na dohodu o provedení práce. Nedošlo k nějaké změně tohoto tolik diskutovaného požadavku?

Odpověď

Požadavek bezvýjimečných vstupních lékařských prohlídek vyvolal nejen diskusi, ale i legislativní iniciativy, kdy do Parlamentu ČR bylo předloženo několik poslaneckých návrhů na zmírnění tohoto požadavku. Byl schválen návrh novely předložený skupinou poslanců kolem Leoše Hegera. Novela byla vyhlášena zákonem č. 47/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, která nabývá právní účinnosti dnem 1. dubna 2013. Novela přináší zvolnění u vstupních pracovnělékařských prohlídek. Podle novely již nebudou vyžadovány vstupní lékařské prohlídky u všech, kdo chtějí uzavřít pracovněprávní nebo obdobný vztah. Podle novely je zaměstnavatel povinen zajistit vstupní lékařské prohlídky vždy před uzavřením pracovního poměru a vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.

Před uzavřením dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr bude mít tuto povinnost, jen má-li být osoba zařazena k práci, která je prací rizikovou nebo jejíž součástí je činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy.

Zaměstnavateli novela však umožňuje vyžádat si vstupní pracovnělékařskou prohlídku i u osob, které mají být zařazeny na práci, která není prací rizikovou, bude-li mít pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci. Pokud se osoba nepodrobí vstupní lékařské prohlídce, bude se považovat za zdravotně nezpůsobilou.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.36

Jak často se mají provádět preventivní lékařské prohlídky u rehabilitačních sester? Jsou zařazeny jsou do kat. 2. zdravotní sestra, která používá při své práci laser, má předepsané prev. lék. prohlídky od KHS, ta je jasná, ale máme rozpory mezi lékařem, který poskytuje závodní lékařskou péči. U druhé kategorie trvá také na 2 letých lékařských preventivních prohlídkách.

Odpověď

Pokud jde o zaměstnankyně:

• jejichž práce není riziková (tedy frekvenci pracovnělékařských prohlídek nestanoví orgány ochrany veřejného zdraví),
• u kterých se nejedná o práci spadající pod režim periodických prohlídek u pracujících uvedených v ust. § 13 a § 14 (pracující, jejichž činnost může ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva a pracující, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost),
• jejichž podmínky zdravotní způsobilosti neupravují jiné právní předpisy (viz ust. § 54 odst. 2 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb.),

pak se na uvedené zaměstnankyně periodické prohlídky stanovené směrnicí ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZd, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrované v částce 2/1968 Sb.) nevztahují. Spadaly by v současné době pod režim řadových prohlídek, které mají frekvenci po 5 letech (u osob nad 50 let po 3 letech).

V praxi se stává, že praktiční lékaři zaměňují preventivní prohlídky, na které mají nárok v rámci zdravotnické péče všechny fyzické osoby a preventivní pracovnělékařské prohlídky.
Tyto sféry je třeba odlišovat. Jedná se o preventivní periodické prohlídky ve:

• sféře preventivní zdravotní péče podle ust. § 5 odst. 2 písm. a) a odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. V rámci této péče upravuje od 1. dubna 2012 preventivní prohlídky vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, která stanoví i jejich obsah. Preventivní prohlídky se provádějí v oborech všeobecné praktické lékařství (každé 2 roky), a dále v oborech praktické lékařství pro děti a dorost, zubní lékařství, gynekologie a porodnictví. Tyto prohlídky jsou hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění.
• sféře pracovnělékařské péče podle ust. § 53 a ust. § 60 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Druhy, četnost a obsah těchto prohlídek bude stanovovat vyhláška o pracovnělékařských službách; doposud je frekvence periodických pracovnělékařských služeb stanovena směrnici č. 49/1967 Věst. MZd, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci – frekvence je stanovena rozdílně pro určité skupiny prací, rozhodnutím orgánů ochrany veřejného zdraví ohledně rizikových prací a také jinými právními předpisy upravujícími zdravotní způsobilost k práci. Tyto prohlídky nejsou hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění; hradí je zaměstnavatel.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 1/2013, 20. ročník, vydává ROVS

....
• 52
• 53
• 54