Otázky a odpovědi

....
• 53
• 54
• 55

Dotaz č.35

U zaměstnanců ve školství je při nástupu do zaměstnání uzavírána pracovní smlouva na dobu určitou, zpravidla na 10 měsíců a po dvouměsíčních prázdninách se tento postup opakuje do doby, než je uzavřena pracovní smlouva na dobu neurčitou (zpravidla 3 roky). Zaměstnanec tedy absolvuje vstupní lékařskou prohlídku při uzavření prvního pracovního poměru. Musí tento zaměstnanec při opakovaném uzavírání pracovní smlouvy na dobu určitou opět absolvovat vstupní lékařskou prohlídku, nebo rok, případně dva roky stará preventivní prohlídka je v tomto případě platná (perioda lékařských preventivních prohlídek je stanovena na 3 roky). Prosím o sdělení Vašeho názoru.

Odpověď

Se situací popsanou v dotazu počítá nová právní úprava posudkové péče v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci na základě pracovnělékařské prohlídky pozbývá podle ust. § 44 odst. 6 zákona č. 373/2011 Sb. platnost ukončením pracovněprávního vztahu. To však neplatí, je-li nejdéle do 3 měsíců ode dne jeho ukončení pracovněprávní vztah se stejným výkonem práce znovu uzavřen se stejným zaměstnavatelem, pokud v době od jeho ukončení nedošlo ke změně nebo vývoji zdravotního stavu posuzované osoby.

Pokud u zaměstnance nedošlo ke změně nebo vývoji zdravotního stavu, nemusí při dalším uzavření pracovního poměru absolvovat znovu vstupní pracovnělékařskou prohlídku, pokud přerušení nebylo delší dobu než 3 měsíce. Pokud je lhůta periodické prohlídky stanovena na tři roky, pak lékařský posudek nepozbývá po tyto 3 roky platnost, i když došlo vícekrát k ukončení a znovuuzavření pracovního poměru za podmínek uvedených v ust. § 44 odst. 6 písm. d) zákona č. 373/2011 Sb.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 1/2013, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.34

Žádám o stanovisko k následujícímu problému: Jedná se o střední školu, která pro zajištění svého provozu nemá k dispozici žádné služební vozidlo. Proto s některými zaměstnanci školy je uzavřena dohoda o používání svých soukromých vozidel pro případné plnění pracovních úkolů. Při nedávné kontrole provedené zřizovatelem školy bylo vytknuto, že pro zaměstnance, kteří využívají svá soukromá vozidla pro potřebu školy, není organizováno školení tzv. "řidičů referentů" a pro provozování soukromých motorových vozidel nejsou vyhodnocena rizika. Zajímalo by nás, jak je v takovém případě potřebné postupovat. Je povinností zajišťovat školení "řidičů referentů", když škola v podstatě žádnou dopravu neprovozuje ? Je nutné vyhodnotit rizika, když na řízení vozidel se vztahují pravidla bezpečnosti silničního provozu - zákon č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů?

Odpověď

V úvodu odpovědi opakovaně (viz též odpověď v Informačním servisu č. 5/2011) – nemusíte toto školení nazývat „školení referentů“ a organizovat jako školení samostatné, ale problematiku, která souvisí s činností řidičů při vlastním řízení, ale např. i při nakládce či vykládce či drobných opravách, mít v školení BOZP pro zaměstnance obsaženou. Ustanovení § 103 odst. 2 a 3 zákoníku práce hovoří jednoznačně - … je povinností zaměstnavatele zajistit pro zaměstnance školení, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce…. týkají se jimi vykonávané práce a vztahují se i k rizikům…. A zajisté mi dáte za pravdu, že ne každý řidič tak důsledně sleduje legislativu, aby např. věděl, že užití „výstražné vest“ vyžaduje nejen nařízení vlády č. 168/2002 Sb., ale i vyhláška č. 341/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako povinnou výbavu některých vozidel (viz § 32 odst. 11) a jejich užití „stanoví nově“ i § 5 odst. 1 písm. l) zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů? Nikomu, podle mého názoru, neuškodí informace o možnosti vjíždění do pozemních garáží k tomu uzpůsobených při pohonu vozidel LPG (viz úprava vyhlášky č. 23/2008, vyhláškou č. 268/2011 Sb.), v pravidlech silničního provozu je s účinností od 19. ledna příštího roku (viz nový odst. 3 v § 10) upravena problematika „nemožnosti se vymlouvat na osobu blízkou“; jsou nové povinnosti na úseku „zimního obutí“, nové je vybavení autolékárniček, jsou zavedeny silničních technické kontroly (§ 6a zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), nově jsou stanoveny psychologické testy pro řidiče žádajícího o vrácení řidičského oprávnění, je nový vzor posudku o zdravotní způsobilosti řidiče (viz příloha č. 2 vyhlášky č. 277/2004 Sb. po novelizaci vyhláškou č. 72/2011 Sb.), jsou nové značky….. a další a další. A nemusíme diskutovat o tom, že většina uvedených novinek jich více méně s bezpečností a ochranou zdraví souvisí.

Na závěr též opakovaně (viz odpověď v čísle 3/2010), školení z problematiky související s řízením vozidel je nutné provádět; slouží k tomu i vámi dotazované vyhodnocení rizik, které máte možnost provést v samostatné podkapitole (části) dokumentace vyhodnocení rizik pro školu podle ustanovení § 102 odst. 4, které pak zahrnete do osnovy školení BOZP.

- do -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 1/2013, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.33

Zaměstnanec opravoval stroj. Při manipulaci s těžším celkem ucítil píchnutí v třísle. To se po návštěvě lékaře ukázalo jako kýla a byl objednán na zákrok. Mezi dnem úrazu a nástupu k zákroku nebyl práce neschopen a několik týdnů vykonával své povolání. Sepsal jsem s ním následující den po té události záznam do knihy úrazů, následně i protokol, s tím, že úraz budeme klasifikovat jako pracovní Ošetřující lékař mu však řekl, že tento typ úrazu nemá v tabulkách a dotyčný nemá na plnohodnotné odškodnění nárok. Mám proto otázku, jestli se skutečně může či nemůže jednat o pracovní úraz, jak bychom měli potupovat a co případně na dotčené instituce musím poslat. (Úraz a jeho léčení proběhlo v různých měsících).

Odpověď

Za úrazový děj považuje judikatura i případy náhlého porušení zdraví, které bylo způsobeno krátkodobými zevními vlivy, např. byl-li zaměstnanec při práci, na kterou není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato námaha musela pak být příčinou následku, o jehož odškodnění se jedná. Je možné děj, který jste v dotaze popsali, uznat za úrazový děj ve smyslu judikatury (pokud došlo k námaze, na kterou není postižený zvyklý a která byla nepřiměřená atd.) a správně jste úraz zaznamenali do Knihy úrazů, i když zaměstnanec byl nadále schopen práce. Škoda vznikla až ztrátou na výdělku v důsledku pracovní neschopnosti. V souvislosti s pracovní neschopností, která později vznikla v důsledku pracovního úrazu, jste povinni:

• vyhotovit záznam o úrazu, když pracovní neschopnost bude delší než 3 kalendářní dny,
• ohlásit pracovní úraz příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, bude-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance trvat více než 5 dnů.

Je možné, že zaměstnanci nebude přiznáno bolestné ani ztížení společenského uplatnění, tak jak oznámil ošetřující lékař (zřejmě bolest ani ztížení společenského uplatnění v daném případě nedosahuje stupně předpokládaného právním předpisem). Za škodu vzniklou zaměstnanci ztrátou na výdělku z důvodu dočasné pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem však zaměstnavatel nese odpovědnost. To že pracovní úraz a škoda vznikly v různých časech na věci nic nemění.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 1/2013, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.32

Zaměstnanec utrpěl běžný pracovní úraz - pád na schodech při přenášení vzorků do laboratoře - špatně došlápl (poranění kolene). Naše organizace pracovní úraz vyšetřila a v souladu se ZP projednala výši náhrady škody a určila ji v plné výši. V současné době je postižený již třetím měsícem v pracovní neschopnosti. Při kontrole postiženého zjistila OSSZ porušení dodržení léčebného režimu - nebyl přítomen v hlášeném místě PN. Zatím ještě OSSZ celý případ došetřuje, ale jak postupovat ve výši odškodnění (nejen ušlé mzdy) v případě, že OSSZ zkrátí postiženému výplatu nemocenských dávek? Je nám jasné, že doplatek ušlého výdělku se bude odvíjet od předpokládané nemocenské a ne od skutečně vyplacených, krácených nemocenských dávek. Z legislativy je zřejmé, že nedodržení léčebného režimu nemá na výši odškodného vliv. V této souvislosti se však nabízí další otázka, zda nedodržení léčebného režimu pak nemělo vliv na délku pracovní neschopnosti? Zákonnou pojišťovnu tato skutečnost jistě napadne a vznikne problém při požadované refundaci. Pokud je krácení odškodnění ušlého výdělku při uvedené situaci možné, musí se pak patrně krátit i další náhrady škod jako bolestné atd.

Odpověď

Krácení výplaty nemocenských dávek z důvodu nedodržení režimu dočasně práce neschopného má charakter sankce a máte pravdu v tom, že náhrada škody bude ve výši rozdílu původní mzdy a plné nemocenské; pokrácení nemocenských dávek z důvodu nedodržení režimu práce neschopného se náhradou za škodu způsobenou pracovním úrazem dorovnávat nebude. Zaměstnavatel odpovídá za škodu způsobenou pracovním úrazem. V tomto případě za škodu způsobenou ztrátou na výdělku. Ve vyjádření „za škodu způsobenou pracovním úrazem“ je obsaženo, že musí být příčinná souvislost mezi vzniklým pracovním úrazem a vzniklou škodou. Pokud tedy část dočasné pracovní neschopnosti bude mít příčinnou souvislost s pracovním úrazem, pak za ni nese odpovědnost zaměstnavatel. Pokud další část nebude mít příčinnou souvislost s pracovním úrazem, ale bude způsobena samotným zaměstnancem tak, že nedodržuje režim práce neschopného a vlastně tak prodlužuje pracovní neschopnost, tedy způsobuje si škodu na ztrátě na výdělku sám, pak za takovou škodu zaměstnavatel odpovědnost nenese. Jenže aby šla takto situace řešit, bude třeba odborného stanoviska lékaře, do kdy je pracovní neschopnost způsobena samotným pracovním úrazem a od kdy je pracovní neschopnost způsobena nevhodným chováním zaměstnance (porušením režimu práce neschopného); takové stanovisko/posudek nebude jednoduché zajistit. Mohl by je dát ošetřující lékař nebo znalec v příslušném oboru. Bolestné a ztížení společenského uplatnění jsou dávky jednorázové a v takovém případě se krátit nebudou.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 1/2013, 20. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.31

Zaměstnavatel nevyslal včas zaměstnance na periodickou prohlídku a dosavadní lékařský posudek o zdravotní způsobilosti tak pozbyl platnosti, protože uplynula doba, na kterou byl vydán. Může zaměstnavatel nechat takového zaměstnance dál pracovat?, nebo co s takovou situací?

Odpověď

Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci je vydáván na dobu do další stanovené nebo předepsané periodické pracovnělékařské prohlídky. Lékařský posudek pozbývá platnost uplynutím doby, na kterou byl vydán. Podle ust. § 44 odst. 7 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, jestliže je lékařský posudek neplatný, považuje se posuzovaná osoba pro účel, pro který měla být zdravotně posouzena, za zdravotně nezpůsobilou. Zaměstnavatel s ohledem na požadavek ust. § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti. Protože na základě právní fikce stanovené shora v zákoně č. 373/2011 Sb. se zaměstnanec dnem marného uplynutí lhůty k provedení periodické pracovnělékařské prohlídky považuje za zdravotně nezpůsobilého, nemůže zaměstnavatel připustit, aby vykonával dosavadní práci.

Pokud důvod, proč k této situaci došlo, spočívá v chybě na straně zaměstnavatele, například že:

• včas neodeslal zaměstnance na pracovnělékařskou prohlídku (ust. § 103 odst. 1 písm. d) zákoníku práce) či
• nesdělil zaměstnanci, ke kterému poskytovateli pracovnělékařských služeb má na pracovnělékařskou prohlídku jít (ust. § 103 odst. 1 písm. d) zákoníku práce),
• nevybavil zaměstnance žádankou o pracovnělékařskou prohlídku (ust. § 55 odst. 1 písm. c) zákona č. 373/2011 Sb.)

pak přichází v úvahu překážka v práci na straně zaměstnavatele podle ust. § 208 zákoníku práce. Zaměstnanci by v takovém případě příslušena náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 1/2013, 20. ročník, vydává ROVS

....
• 53
• 54
• 55