Tato webová stránka používá cookies

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookies. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby.

Otázky a odpovědi

Dotaz č.30

Prosím o zaslání informace, zda je povinností zaměstnavatele zpracovat místní provozní bezpečnostní předpis pro stroj vyřazený  z provozu (např. stojanová bruska, rámová pila a další). Stroj je umístěn v pronajaté hale, patří majiteli = pronajímateli objektu. Stávající nájemce stroj ke své činnosti nepotřebuje, nemůže jej však zlikvidovat, protože ho nevlastní. Stroj je označen tabulkou „mimo provoz“. Při auditu ISO bylo požadováno, aby nájemce zpracoval MPBP pro tyto nepoužívané stroje a seznámil s ním prokazatelně zaměstnance, přesto, že stroje nepoužívají a nepotřebují ke své činnosti.

Odpověď

K zajištění řádného technického stavu a bezpečného provozu strojů musí zaměstnavatel plnit řadu opatření v oblasti prevence rizik, vyplývajících zejména ze zákoníku práce (§ 101 odst. 1, § 102 odst. 1, 3 a 4),  zákona č. 309/2006 Sb. (§ 4) a nařízení vlády č. 378/2001 Sb. (§ 3 a 4) a to především:

  • vybavit stroje ochrannými a jinými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců,
  • provozovat stroje dle návodu k používání, resp. místních provozních bezpečnostních předpisů (MPBP) a seznámit s nimi zaměstnance obsluhující stroje,
  • u starších strojů vyhodnotit rizika a přijmout potřebná opatření k jejich odstranění resp. minimalizaci.

Pokud není stroj v provozu a není tudíž provozován (např. umístěn ve skladu), stroj nepředstavuje pro zaměstnance žádné riziko z hlediska jeho užívání a provozu není proto důvodu činit uvedená opatření.
U nepoužívaného stroje by však měla být umístěna bezpečnostní značka  - tabulka s informací že stroj je mimo provoz a dále by měl být stroj technicky zajištěn proti možnému spuštění do chodu  tj. odpojením od přívodu el. proudu - vytažením vidlice ze zásuvky, nejlépe její demontáží nebo demontáží celého přívodního kabelu.

- no -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 5/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.29

Vztahují se na osoby samostatně výdělečně činné ustanovení o vstupních, periodických, případně mimořádných prohlídkách? Tak jak je tomu na základě zákona č. 309/2006 Sb., i pro ostatní otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Odpověď

Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je základním ustanovením pro zdravotní způsobilost k práci požadavek ust. § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Toto ustanovení ukládá zaměstnavateli, že je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejich náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti.

Ust. § 12 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, stanoví, že na zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, na osobu samostatně výdělečně činnou, na spolupracujícího manžela nebo dítě shora uvedeného zaměstnavatele nebo OSVČ se vztahují některá vyjmenovaná ustanovení zákoníku práce upravující BOZP a ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., nicméně právě shora uvedené ust. § 103 odst. 1 písm. a) mezi těmito ustanoveními není.

Pracovnělékařské prohlídky stanovené pro osoby v závislém vztahu podle zákoníku práce se tedy na osoby samostatně výdělečné činné nevztahují.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 5/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.28

V létě k nám nastupuje student střední školy na letní praxi. Chtěli jsme se zeptat, zda musí mít před touto praxí vstupní prohlídku a jestli jí zajišťuje škola nebo my a kdo tu prohlídku platí.

Odpověď

Podle situace přicházejí v úvahu dvě možnosti:

a) student k vám nastupuje do krátkodobého pracovněprávního vztahu (pracovní poměr na dobu určitou, některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr): s takovým zaměstnancem budete z hlediska zdravotní způsobilosti k práci zacházet stejně, jako s ostatními zaměstnanci přijímanými na tuto práci (viz ust. § 32 a ust. § 77 zákoníku práce); pokud se jedná o mladistvého zaměstnance, nezapomeňte na požadavky ust. § 247 odst. 1 zákoníku práce. Na prohlídku budete vysílat studenta vy a bude ji provádět váš závodní lékař, pokud ho nemáte, můžete zažádat o vstupní lékařskou prohlídku registrujícího praktického lékaře studenta. Pokud zaměstnance po vstupní prohlídce přijmete, uhradíte mu náklady prohlídky, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak nebo pokud se nedohodnete jinak.

b) student k vám nastupuje na praktické vzdělávání nebo praktickou přípravu, které jsou součástí vzdělávacího programu školy: v takovém případě je třeba posoudit zdravotní způsobilost studenta vždy před jeho zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a ve smyslu ust. § 51 zákona č. 373/2011 Sb., bude kompetentní k provedení posouzení zdravotní způsobilosti studenta váš závodní lékař (poskytovatel pracovnělékařských služeb); posouzení zdravotní způsobilosti bude hradit právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, kde se uskutečňuje vzdělávání, jehož součástí je praktické vyučování nebo praktická příprava.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 5/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.27

Má mít OSVČ (truhlář), která pracuje na dohodu o pracovní činnosti u podnikající fyzické osoby lékařskou prohlídku provedenou lékařem poskytujícím pracovnělékařské služby s kterým má pod. fyz. osoba uzavřenou smlouvu, nebo zda má být lék. prohlídka provedena u svého praktického lékaře. Vždy jsem fyz. pod. osobě vysvětlila, že OSVČ u něj na dohodu jsou v prac. poměru a vztahuje se na ně vše v BOZP včetně lék. prohlídek. Tato firma měla kontrolu KHS se zaměřením na provedení zařazení prací do kategorií a lékařské prohlídky. Kategorizace byla provedena dle druhu práce a nebyly provedeny lékař. prohlídky lékařem pracovnělékařské služby. Pracovnice KHS doporučila, aby bylo provedeno zařazení do kat. na každého OSVČ a lékařská prohlídka aby byla provedena jejich praktickým lékařem.

Odpověď

Z hlediska pracovnělékařské péče je jedno, zda osoba, kterou zaměstnavatel zaměstnává na základě dohody o pracovní činnosti, zároveň působí a poskytuje služby jako živnostník – OSVČ ve svém mimopracovním čase. Zaměstnavatel se stará o její zdraví pouze ve vztahu k práci, kterou u něho vykonává (v rámci pracovněprávního vztahu, který mají uzavřený).

Podle ust. § 54 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, rozhoduje zaměstnavatel, kam tuto osobu vyšle na pracovnělékařskou prohlídku, zda ke svému smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb (závodního lékaři) nebo k registrujícímu praktickému lékaři zmíněného zaměstnance – tuto možnost však zaměstnavatel má pouze, jde-li o práce zařazené do kategorie první. Pro zavedení pracovnělékařských služeb však platí přechodné období do konce března 2013. Pokud po toto přechodné období u zaměstnavatele ještě nepůsobí lékař závodní preventivní péče (poskytovatel pracovnělékařských služeb na základě písemné smlouvy), pak ve smyslu judikátu 21 Cdo 1936/2004 přichází v úvahu pro vydání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci lékař zvolený zaměstnancem – tedy registrující praktický lékař zaměstnance, a to bez ohledu na kategorii, do které je práce zařazena.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 5/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.26

Je nějaký předpis nebo návod nebo doporučení, jak stanovit ceny za poskytnuté pracovnělékařské služby?

Odpověď

Neexistuje právní předpis, který by stanovil ceník pracovnělékařských služeb a ani se nepředpokládá, že by se takový právní předpis připravil. Pracovně lékařské služby se poskytují v podstatě na základě smluvní ceny práce lékaře a zdravotnických pracovníků poskytovatele pracovnělékařských služeb. Lze dohodnout cenu:

  • za jednotlivé výkony - setkala jsem se s těmito cenami:
    vstupní pracovnělékařské prohlídky: 350 až 760 Kč,
    pravidelné prohlídky: 250 Kč až 760 Kč,
    mimořádné prohlídky: 350 Kč až 760 Kč,
    výstupní prohlídky: 350 Kč až 760 Kč,
    vydání posudku: 150 až 270 Kč,
    kategorizace práce (1 pracovní pozice): 800 Kč,
    prohlídka pracoviště (za 1 pracoviště): 2300 Kč.
  • za hodinu práce, kdy je výsledná cena určena celkovým časem spotřebovaným na jednotlivé výkony bude výsledná cena – setkala jsem se s těmito cenami:
    konzultace nesledující léčebný účel: první půlhodina 250 Kč, každá další půlhodina 350 Kč,
    prohlídka pracoviště a vyhotovení zápisu: každá půlhodina 350 Kč nebo každá hodina 1000 Kč,
    účast zdravotní sestry na jednáních nebo při kontrolní činnosti: 250 za 1 hodinu,
    zdravotní výchova (školení první pomoci): 1000 za 1 hodinu.
  • paušální cenu – setkala jsem se s cenou:
    prohlídky pracovišť a konzultace: 3500 Kč měsíčně,
    organizace prohlídek, odborná poradenská činnost: 1000 Kč ročně na 10 zaměstnanců.

Do jednání zaměstnavatele a poskytovatele pracovnělékařských služeb o objemu poskytovaných pracovnělékařských služeb zasáhne nepochybně vyhláška o pracovnělékařských službách, která prochází legislativním procesem. Návrh této vyhlášky obsahuje v návaznosti na náročnost práce (podle kategorií práce) minimální čas potřebný na jednoho zaměstnance pro vstupní, periodické, mimořádné a výstupní pracovnělékařské prohlídky; rovněž obsahuje minimální čas potřebný na jedno pracovní místo za rok na poradenství a dohled nad pracovními podmínkami (včetně školení), a to rovněž podle náročnosti práce. Návrh vyhlášky vychází z toho, že zatímco tedy cena pracovnělékařských služeb bude smluvní, časy sjednaných pracovnělékařských služeb budou muset být minimálně v takovém časovém rozsahu, jaký bude stanovovat vyhláška.
 

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 5/2012, 19. ročník, vydává ROVS