Otázky a odpovědi

....
• 55
• 56
• 57

Dotaz č.25

Musí mít praktický lékař k poskytování pracovnělékařských služeb akreditovaný kurz k této činnosti a jestli ano, který zákon to vyžaduje?

Odpověď

Poskytovatelem pracovnělékařských služeb může být poskytovatel zdravotních služeb (Ust. § 11 a následující zákona č. 372/2011 Sb., o poskytování zdravotních služeb.):

a) v oboru všeobecné praktické lékařství nebo

b) v oboru pracovní lékařství,

s nímž zaměstnavatel uzavře písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb.

Samotný zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, nestanoví žádné další požadavky na odbornost poskytovatele pracovnělékařských služeb, než odbornost ve shora uvedených dvou oborech. Nicméně v důvodové zprávě k návrhu zákona o specifických zdravotních službách předkladatel návrhu zákona (Ministerstvo zdravotnictví) uvedl, že je vhodné, aby „praktický lékař“ (tedy poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství) absolvoval akreditovaný kurz zaměřený na pracovnělékařské služby. Ministerstvo zdravotnictví dále v důvodové zprávě uvedlo, že od roku 1995 do roku 2011 absolvovalo základní kurzy (IPVZ) 422 praktických lékařů a asi 40 lékařů absolvovalo kurz doškolovací (NCONZO) a 24 bylo v přípravě kurzu IPVZ.

Poskytovatel pracovnělékařských služeb v oboru všeobecné praktické lékařství tedy nemusí mít akreditovaný kurz na pracovnělékařské služby; žádný předpis mu to neukládá. Pro zaměstnavatele je však výhodné, pokud získá k poskytování pracovnělékařských služeb odborníka na pracovní lékařství, tedy lékaře v oboru pracovní lékařství nebo aspoň lékaře v oboru všeobecné praktické lékařství, který absolvoval příslušný akreditovaný kurz; zákonu však vyhoví, pokud bude mít i lékaře v oboru všeobecné praktické lékařství, který žádný doškolovací kurz neabsolvoval.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 5/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.24

Doslechli jsem se, že povinnost stanovená zákonem č. 373/2011 Sb. ohledně vstupních prohlídek pro osoby, které mají uzavřít některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, má být zrušena. Jak to je? Mají se tedy uchazeči o práci na dohody podrobit vstupním prohlídkám nebo ne?

Odpověď

V platném znění ust. §59 zákona č. 373/2011 Sb. je povinnost podrobit se vstupním prohlídkám stanovena pro všechny osoby ucházející se o zaměstnání (pracovněprávní nebo obdobný vztah, tedy jak pro pracovní poměr, tak pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr). Podle společného stanoviska MPSV a MZD se i na ust. § 59 vztahuje přechodné období, takže plně vyhovět požadavku vstupních pracovnělékařských prohlídek bude nezbytné až po 1. dubnu 2013.

Podle informací získaných z Ministerstva zdravotnictví se počítá během shora uvedeného přechodného období s úpravou některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, včetně ust. § 59 řešícího vstupní lékařské prohlídky.

Poslanecké sněmovně už byl předložen skupinou poslanců návrh novely zákona č. 373/2011 Sb., který povinnost vstupních prohlídek omezuje pouze na osoby ucházející se o zaměstnání v pracovním poměru; povinnost vstupních prohlídek pro dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti mimo pracovní poměr navrhuje vypustit pro zbytečnou zátěž zaměstnavatele i zaměstnance, s tím, že tyto pracovněprávní vztahy se uzavírají jen na časově omezenou dobu a zpravidla nikoli na práce, které by vyžadovaly nezbytné zjišťování zdravotní způsobilosti. Navrhovaná účinnost této úpravy je 1. leden 2013.

Je třeba tedy vyčkat, s jakým výsledkem bude poslanecký návrh ve Sněmovně projednán.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 4/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.23

Při prověrkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsme zjistili, že zaměstnavatel má uzavřenou písemnou smlouvu na provádění pracovnělékařských služeb s lékařem v oboru všeobecného lékařství. U tohoto zaměstnavatele jsou pracoviště zařazena do druhé a třetí kategorie prací. Dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách lékař v oboru všeobecného praktického lékařství může poskytovat pracovně lékařské služby pouze v kategorii první. Zatím orgány ochrany zdraví smlouvy s praktickým lékařem tolerovaly. Mám dotaz jak dál postupovat abychom zajistili plnění požadavků tohoto zákona.

Odpověď

Podle ust. § 54 odst. 2 písm. a) zákona č. 373/25011 Sb., o specifických zdravotních službách je zaměstnavatel povinen uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem (ust. § 54 odst. 1 téhož zákona):

a) v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo

b) v oboru pracovní lékařství, a to jde-li o práce, které jsou zařazené do kategorie 1., kategorie 2., kategorie 2. riziková, kategorie 3. a kategorie 4. (tedy ohledně prací všech kategorií) anebo je-li součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy.

Zákon dává zaměstnavateli dále možnost (ust. § 54 odst. 2 písm. b), jde-li o práce zařazené pouze do kategorie 1. a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele

c) v oboru všeobecné praktické lékařství, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání; ostatní pracovnělékařské služby (např. hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, poradenství, pravidelný dohled) zaměstnavatel zajišťuje prostřednictvím poskytovatele uvedeného shora pod písm. a) nebo b), s nímž uzavře písemnou smlouvu.

V konkrétním případě uvedeném v dotazu tedy výběr poskytovatele pracovnělékařských služeb není v rozporu se zákonem č. 373/2011 Sb. Nedorozumění zřejmě vzniklo nepochopením specifika uvedeného v ust. § 54 odst. 2 písm. b), kde se sice jedná o poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství, ale nikoliv smluvně zajištěného zaměstnavatelem, ale poskytovatele v oboru všeobecného praktické lékařství, u něhož se zaměstnanec na základě svobodné volby registroval; v tomto případě se pracovnělékařské prohlídky neposkytují na základě písemné smlouvy, ale jen na základě vyplněné žádosti zaměstnavatele o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 4/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.22

Může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci, aby přinesl výpis ze zdravotnické dokumentace, než půjde na pracovnělékařskou prohlídku? Co máme všechno v takovém výpisu chtít?

Odpověď

Výpis ze zdravotnické dokumentace potřebuje posuzující lékař poskytovatele zdravotní péče, který provádí posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu posuzované osoby (ust. § 42 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb.). V případě pracovnělékařských prohlídek tento výpis potřebuje poskytovatel pracovnělékařských služeb, a to především od registrujícího poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství.

Zaměstnanec je povinen sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů, kteří ho přijali do péče (ust. § 56 písm. d) zákona č. 373/2011 Sb.).

Povinnost, aby si poskytovatelé zdravotní péče předávali vzájemně potřebné informace o zdravotním stavu pacienta, které jsou nezbytné k zajištění návaznosti dalších zdravotních služeb poskytovaných pacientovi, zakotvuje ust. § 45 odst. 2 písm. g) zákona č. 372/2011 Sb.; pokud by poskytovatelé tuto povinnost neplní-li, mohou se dopustit správního deliktu, za který jim může být uložena pokuta až do výše 100 000 Kč (§117 odst. 1 písm. u) a odst. 4 písm. e) zákona č. 372/2011 Sb.).

Zákony neukládají povinnost zaměstnanci, aby na žádost zaměstnavatele zajistil výpis ze zdravotnické dokumentace, než půjde na pracovnělékařskou prohlídku. Ust. § 42 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb. však umožňuje, aby si posuzující lékař vyžádal výpis ze zdravotnické dokumentace prostřednictvím posuzované osoby.

Obsah výpisu ze zdravotnické dokumentace je dán přílohou č. 1 bodem 1 vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, takto:

a) základní údaje z anamnézy doplněné o údaje nezbytné k účelu, pro který je výpis vydáván,

b) informace o posledně zjištěném zdravotním stavu pacienta a rozpis jím užívaných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a používaných zdravotnických prostředků,

c) diagnostický souhrn,

d) stručné zhodnocení dosavadního vývoje zdravotního stavu pacienta, včetně reakcí na dosavadní léčbu a dynamiky vývoje výsledků laboratorních a dalších pomocných vyšetření,

e) další podstatné informace včetně informací z posudkové péče.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 4/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.21

Má zaměstnavatel právo nahlížet do dokumentace vedené poskytovatelem pracovnělékařských služeb o pracovnělékařských službách? Když se zaměstnavatel rozhodne změnit poskytovatele pracovnělékařských služeb, může žádat vydání dosavadní dokumentace o pracovnělékařských službách, aby ji mohl předat nově vybranému poskytovateli pracovnělékařských služeb?

Odpověď

Dokumentace, kterou zaměstnavatel vede v souvislosti s poskytováním pracovnělékařských služeb má dvě základní skupiny:

a) dokumentace o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, která se nevztahuje ke konkrétnímu zaměstnanci (jedná se o záznamy o provádění dohledu na pracovišti zaměstnavatele, včetně výsledků analýz, o poradenství poskytnutém zaměstnavateli a jiné obdobné záznamy o činnostech prováděných v práci pracovnělékařských služeb – viz ust. § 57 odst. 1 písm. g) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách; podrobnosti, o jaké všechny dokumenty se bude jednat, bude stanovovat prováděcí vyhláška o pracovnělékařských službách, která je právě v legislativním procesu).

b) zdravotnická dokumentace vedená o konkrétních zaměstnancích (jedná se o soubor informací vztahujících se k pacientovi (v tomto případě zaměstnanci), o němž je tato zdravotnická dokumentace vedena – viz. ust. § 53 a následující zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách; podrobnosti stanoví vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci).

Pokud poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství poskytuje vedle pracovnělékařských služeb pro zaměstnavatele také pro zaměstnance služby registrujícího praktického lékaře, pak má ještě třetí skupinu dokumentace, a to je:

c)  zdravotnická dokumentace vedená o konkrétním u něho registrovaném pacientovi (rovněž se jedná o soubor informací vztahujících se k pacientovi, o němž je tato zdravotnická dokumentace vedena – viz. stejná právní úprava jako shora pod bodem b).

Ustanovení § 57 odst. 1 písm. g) a písm. h) zákona č. 373/2011 Sb., ukládá poskytovateli pracovnělékařských služeb, aby vedl dokumentaci shora uvedenou pod bodem a) a b) odděleně a dokumentaci uvedenou shora pod bodem b) a c) také odděleně.

Ohledně zdravotnické dokumentace uvedené shora pod písm. b) a c) jsou otázky jejího vedení a nakládání s ní v případě skončení poskytování zdravotních služeb, nahlížení do ní, pořizování výpisů a kopií řešeny vyčerpávajícím způsobem zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (část šestá, hlava II) a ohledně jejího vyřazování a zničení po uplynutí doby uchování přílohou č. 2 vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci.

Ohledně dokumentace uvedené shora pod písm. a) jsou otázky vedení, nahlížení, pořizování výpisů a kopií a nakládání s ní v případě skončení poskytování pracovnělékařských služeb z různých důvodů a ohledně jejího vyřazování a zničení, věcí dohody mezi poskytovatelem pracovnělékařských služeb a zaměstnavatelem (tedy součástí písemné smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb, pokud na tom mají strany zájem). Návrh připravované vyhlášky o pracovnělékařských službách tyto otázky neřeší.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 4/2012, 19. ročník, vydává ROVS

....
• 55
• 56
• 57