Otázky a odpovědi

....
• 56
• 57
• 58

Dotaz č.20

Je zaměstnavatel podle zákona č. 373/2011 Sb. povinen vyslat uchazeče o zaměstnání na vstupní lékařskou prohlídku i v případě, že s tímto uchazečem uzavře pouze dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce? Například když uzavře dohodu o provedení práce pouze na jednodenní práci, například moderování společenské akce, popřípadě lektorskou činnost? Platí zaměstnavatel vždy náklady spojené s touto vstupní prohlídkou, pokud uzavře se zaměstnancem pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce?

Odpověď

Povinnost podrobit se vstupní lékařské prohlídce uložená ust. § 59 se vztahuje na osobu ucházející se o zaměstnání. Podle zákoníku je pracovněprávní vztah zaměstnance buď na základě pracovní smlouvy, nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se vztahuje úprava pro výkon práce v pracovním poměru, pokud zákoník práce nestanoví jinak (§ 77). Ohledně zdravotní způsobilosti zákoník práce pro dohody o pracích konaných na základě dohod konaných mimo pracovní poměr jinak nestanoví, takže i v tom případě bude platit ust. § 32 a tedy povinnost vstupní lékařské prohlídky pro každého, kdo se uchází o zaměstnání podle ust. § 59 zákona č. 373/2011 Sb. Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, nestanoví z této povinnosti žádné výjimky s ohledem např. na krátkost, jednorázovost a jednoduchost (nenáročná práce, práce kategorie jedna) práce konané na základě dohody o provedení práce.

Pokud zaměstnavatel uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní vztah, pak je povinen mu vstupní prohlídku uhradit, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, nebo nedohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec spolu jinak.

Pokud se osoba ucházející se o zaměstnání před vznikem pracovněprávního vztahu nepodrobí vstupní lékařské prohlídce, považuje se za zdravotně nezpůsobilou. Pokud by ji zaměstnavatel zaměstnal, bude porušovat ust. § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

Na poskytování pracovnělékařských služeb se vztahuje přechodné ustanovení, které umožňuje poskytovat do konce března 2013 pracovnělékařské služby podle dosavadních právních předpisů upravujících závodní preventivní péči (netýká se úhrad). Podle informace Ministerstva zdravotnictví se během uvedeného přechodného období počítá s úpravou některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., včetně ust. § 59.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 4/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.19

V televizi jsem zaslechla, že zaměstnanec je povinen mít u sebe pracovní smlouvu v případě, že je na pracovní cestě, případně když je přeřazen na práci k jinému zaměstnavateli nebo když pracuje na stavbě nebo na poli. Prý je to v souvislosti s kontrolou nelegálního zaměstnávání. Co je na tom pravdy?

Odpověď

K 1. 1. 2012 došlo k významné změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), v rámci které byla zaměstnavatelům v ustanovení § 136 uvedeného zákona nově stanovená povinnost mít v místě pracoviště kopie dokladů, které prokazují existenci pracovněprávního vztahů. Jedná se především o kopie pracovních smluv, dohod o pracovní činnosti, dohod o provedení práce. Při zaměstnávání cizince je navíc zaměstnavatel povinen uchovávat na pracovišti kopie dokladů, které prokazují oprávněnost pobytu cizince na území ČR po celou dobu jeho zaměstnání a dále 3 roky po ukončení jeho zaměstnání.

Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel je povinen mít kopie uvedených dokladů na pracovišti, a to v listinné podobě. Při kontrole, kterou provádí na pracovištích zaměstnavatelů inspektoři inspektorátů práce, je zaměstnavatel povinen inspektorům v průběhu této kontroly požadované doklady předložit.

V případech, kdy má zaměstnavatel více pracovišť s malým počtem zaměstnanců nebo to vyžaduje zvláštní povaha jeho činnosti, např. uváděna práce na stavbě nebo na poli, může být tato povinnost splněna v elektronické podobě. Tímto je myšleno naskenování originálních dokladů např. ve formátu pdf na paměťová média, jako jsou CD, DVD, flash discích aj. prostředcích výpočetní techniky s možností vytisknutí pro potřeby doložení výsledků kontroly.

Nesplnění povinnosti dle ustanovení § 136 zákona o zaměstnanosti může vést až ke kontrolnímu závěru, že zaměstnavatel umožnil výkon nelegální práce, za což mu lze uložit pokutu až do výše 10 miliónů, nejméně však 250.000 Kč; fyzické osobě, která tuto práci nelegálně vykonávala, pak hrozí pokuta až do výše 100.000 Kč.

Ustanovení § 45 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů uvádí, že pracovištěm kontrolované osoby jsou místa určená nebo obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby. Jestliže je zaměstnanec vyslán na služební cestu k výkonu práce, např. na stavbu mimo místo sjednané v pracovní smlouvě, stává se jeho pracovištěm místo zaměstnavatelem určené, tj. např. konkrétní stavba, kde zaměstnavatel dočasně provádí stavební práce a zaměstnancům zde přiděluje práci. Je pak plně v kompetenci zaměstnavatele, jakým způsobem zajisti splnění povinnosti předložit kopie dokladů na dočasném pracovišti. Totéž platí v případě přeřazení zaměstnance k jinému zaměstnavateli nebo přidělení agenturního zaměstnance k uživateli.

- hi -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 4/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.18

V jakém rozsahu platí povinnost pro uvolněné členy zastupitelstva města (starostu a místostarostu) povinnost podrobit se lékařským prohlídkám (vstupní, výstupní, periodické)? Tito uvolnění členové nejsou zaměstnanci města, jelikož nemají s městem žádnou pracovní smlouvu, jsou pouze do funkcí ustanovení zastupitelstvem města.

Odpověď

Zákoník práce v ust. § 5 stanoví, že na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce se zákoník práce vztahuje, pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní právní předpisy.

Pokud se týče zdravotní způsobilosti k práci, nenašla jsem, že by zákoník práce výslovně stanovil, že by se požadavky ohledně zdravotní způsobilosti k práci (např. ust. § 32 a ust. § 103 odst. 1 písm. a) vztahovaly i na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), odkazuje na zákoník práce pouze v ust. § 76, a to ohledně otázek splatnosti a výplaty odměny členům zastupitelstva obce, jakož i srážek z odměn.

Uvolnění členové zastupitelstva města, kteří nemají s obcí žádný pracovněprávní vztah, nepodléhají režimu posuzování zdravotní způsobilosti k práci.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 3/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.17

Kdo může provádět revize (např. lampiček) el. spotřebičů. Revizní technik anebo elektrikář s § 6 ?

Odpověď

Kdyby se jednalo o jednoznačně vyřešený problém, tak by se o něm již nemluvilo. Nejjednodušší způsob jak se s ním vyrovnat, je svěřit revize těchto spotřebičů revizním technikům. Vám se však jedná o to, zda existuje alternativní možnost, když v minulosti byla tato činnost přímo normou vyčleněna běžným elektrikářům.

Nedočkali jsme se prozatím ani slíbeného právního předpisu o technických zařízeních, který by zmíněnou záležitost revizí snad jednoznačně vyřešil, ani žádného oficiálního výkladu oprávněné instituce i když se o to mnozí tazatelé pokoušeli. SÚIP ve svém stanovisku upozorňuje na to, že není oprávněn vydávat závazná stanoviska k právním předpisům (přísluší to nadřízenému orgánu MPSV nebo soudu).

Po analýze všech okolností souvisejících s touto problematikou jsem dospěl k logickému závěru, jak se v současnosti s tímto problémem vyrovnat a přihlédnout k možným bezpečnostním, organizačním či ekonomickým důsledkům pro organizaci. V úvahu jsem vzal mimo jiné:

a) znění nové vyhlášky o vyhrazených elektrických technických zařízeních č. 73/2010 Sb.,

b) doposud platnou Vyhlášku č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti osob,

c) porovnání dřívějších norem ČSN 34 3880, 343881 s novou normou ČSN 331600 ed. 2 platnou pro revize elektrických spotřebičů a nářadí,

d) fakt, že normy jsou obecně nezávazné,

e) skutečnost, že podle živnostenského zákona jsou revize elektrických zařízeních stejně jako montáže, opravy a zkoušky ve smyslu nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o náplních živností, řemeslnou živností nevázanou na jiný doklad než doklad o vzdělání,

f) stanovisko SÚIP z 20.2.2008, které přetrvává dodnes, že zajištění bezpečnosti elektrického ručního nářadí a spotřebičů na pracovišti osobou s jinou kvalifikací než uvádí § 9, vyhl. č. 50/1978Sb. nepovažuje SÚIP za naplnění skutkové podstaty přestupku a správního deliktu podle § 20 a 33 zákona č. 251/2005 Sb. na úseku vyhrazených technických zařízení,

g) okolnost, že v oblastech působnosti báňského úřadu nebo drážní inspekce není u revizí přenosných spotřebičů a nářadí kladen požadavek na to, aby osoby provádějící tuto činnost, měly zásadně odbornou způsobilost revizního technika,

h) to, že nadále trvá absence očekávaného právního předpisu pro technická zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, jak je stanoveno v zákoně č. 309/2006 Sb.,

i) skutečnost, že ani v rámci EU není jednotný náhled na tuto problematiku,

j) obecně revize zařízení jsou pouze jedním z technickoorganizačních prostředků k zajištění preventivních prohlídek zařízení, které však nemohou nahradit v současné době stanovená technická opatření pro zajištění bezpečnosti zmíněného elektrického zařízení před úrazem. Těmito opatřeními je provedení zařízení vč. instalace a jeho ochrany před úrazem prostředky stanovenými technickými norami, které často nezávisle na vůli obsluhy resp. i četnosti kontrol, zajistí jejich bezpečnost na přijatelné úrovni.

Při zvážení všech výše uvedených okolností je odbornou veřejností většinou akceptován tento názor:

1) V organizacích s vlastní údržbou prováděnou zaměstnanci a se zavedeným způsobem provádění revizí přenosného nářadí a spotřebičů může být po zhodnocení organizační a ekonomické situace přijato opatření, že revize přenosných spotřebičů bude provádět pracovník s kvalifikací nižší než je revizní technik, bud-li zaručeno, že je vybaven jak vhodnými měřícími přístroji tak i odbornou zdatností k provádění kontrol a zkoušek různých spotřebičů tak, aby správně vyhodnotil případné nedostatky u zařízení a posoudil správně jeho bezpečný stav pro další používání. Pokud není dán přímo výrobcem spotřebiče další pokyn k provádění této činnosti, nebo není-li znám jiný lepší způsob jak revize provádět, pak aby při revizi byly dodržovány postupy podle normy ČSN 33 1600 ed. 2. Ve zmíněných společnostech a organizacích pak kontroluje a obvykle i zastřešuje práci těchto pověřených osob alespoň znalých revizní technik v rámci pravidelných revizí elektroinstalací či zařízení anebo podle místního provozního předpisu.

Je na organizaci, zda revizemi přenosných spotřebičů pověří revizního technika nebo jiného pracovníka z kategorie znalých, kteří jsou zaměstnanci organizace, poněvadž organizace si musí být vědoma toho, že má zodpovědnost jak za bezpečné provozování spotřebičů tak i za odbornou úroveň související prevence u těchto zařízení. Není v tomto případě žádná „třetí osoba“, na kterou by se mohla spolehnout a alibisticky teoreticky na ni převést odpovědnost za provádění revizí. Organizace musí dobře zvážit, jak si nechá a na jaké úrovni ověřit odbornou zdatnost tohoto pověřeného pracovníka k provádění uvedené činnosti.

To, že kontrolní orgán SÚIP či OIP nebude provádění revizí přenosných spotřebičů a nářadí osobami s jinou odbornou způsobilostí postihovat, je vstřícným gestem ze strany kontrolního orgánu, nezakládá však provozovatelům zařízení právo na to, aby revize prováděli nedbalým nebo chaotickým způsobem. Doporučuje se přijatá opatření a celý systém revizní činnosti uvést ve vlastním revizním řádu organizace zpracovaném ve smyslu ČSN 33 1500 Revize elektrických zařízení.

2) Pokud budou prováděny revize přenosných spotřebičů a nářadí dodavatelským způsobem pro jiné subjekty ať jako OSVČ nebo prostřednictvím dodavatelské firmy, pak se přikláním k názoru, že je vhodné aby i tyto revize zajišťoval revizní technik, poněvadž není vhodné se spoléhat na nějaký systém, který by v organizacích bez pravidelné řádné údržby zařízení vč. přenosných spotřebičů, panoval. Nelze spoléhat ani na možnou „vrtkavost názoru„ institucí, znalců a posléze i soudu v případech šetřených mimořádných událostí způsobených elektrickými spotřebiči. Kromě toho ve smyslu vyhlášky č. 73/2010 Sb. musí být obecně revize prováděny na základě oprávnění k činnosti vydaného organizací dozoru – Technickou inspekcí ČR. Tato organizace bude určitě klást jako hlavní podmínku k získání oprávnění, aby jakoukoliv revizní činnost prováděl pouze revizní technik s příslušným osvědčením vydaným rovněž TIČR, přičemž přichází v úvahu i omezená odborná způsobilost revizního technika pouze se zaměřením na revize přenosných spotřebičů a nářadí (E4). Povinnost držení oprávnění u dodavatelského způsobu činnosti je plně v souladu se stanoviskem TIČR k této činnosti.

Jak jsou povinnosti provozovatelů elektrických zařízení plněny v oblasti bezpečnosti práce a technických zařízení, to kontrolují ve smyslu zákona č. 251/2005 Sb. orgány SÚIP a OIP v jednotlivých regionech a ty mohou, jak vím z vlastní dlouholeté praxe u tohoto kontrolního orgánu, usměrnit Vaše přesvědčení o nejvhodnějším způsobu určení osob zodpovědných za elektrická zařízení a provádění zmíněných revizí s ohledem na jejich praktické zkušenosti v této záležitosti (ovlivněné např. vznikem pracovních úrazů při používání zmíněných elektrických zařízení), vývojem pracovní úrazovosti apod.

- gs -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 3/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.16

Máme místně odloučené provozovny v vícero okresech. Chtěla jsem se zeptat, jestli je možné, abychom měli pro každé pracoviště jiného poskytovatele pracovnělékařských služeb, a to poskytovatele v místech, kde máme provozovny. Nebo musíme mít jen jednoho poskytovatele, s kterým jsme povinni uzavřít písemnou smlouvu, pro všechny provozovny?

Odpověď

Sám zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, tuto otázku výslovně neřeší. Nestanoví ani požadavek pouze jediného poskytovatele pracovnělékařských služeb, ani nezakazuje více poskytovatelů pracovnělékařských služeb.
Připravovaná prováděcí vyhláška Ministerstva zdravotnictví o pracovnělékařských službách je však ohledně této problematiky konkrétnější. Podle navrhované vyhlášky bude zaměstnavatel moci pro výkon práce na svých pracovištích uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s více poskytovateli těchto služeb:

• je-li to vzhledem k počtu zaměstnanců účelné nebo
• je-li to vzhledem k umístění jednotlivých pracovišť účelné nebo
• nelze-li pracovnělékařské služby zajistit s ohledem na kapacitní možnosti poskytovatele pracovně lékařských služeb, pouze jedním poskytovatelem.

Vyhláška tedy počítá s tím, že v určitých odůvodnitelných případech, jak je shora uvedeno, bude možno uzavřít smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s vícero poskytovateli.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 3/2012, 19. ročník, vydává ROVS

....
• 56
• 57
• 58