Otázky a odpovědi

....
• 57
• 58
• 59

Dotaz č.15

Na základě rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí naše firma získala v roce 2007 akreditaci pro ověřování odborné způsobilosti fyzických osob v prevenci rizik, akreditace nám byla v roce 2010 prodloužena na dalších 10 let. Naši uchazeči, kteří u zkoušek uspěli, získali a získávají „Osvědčení“ o ověření v dané odborné způsobilosti. Jak jde život, tak se však na nás obracejí někteří z nich se žádostí o vydání nových osvědčení v případě změny jejich jména nebo příjmení nebo obou, a to v souvislosti s jejich sňatkem, rozvodem anebo požádali o změnu jména či příjmení z jiných důvodů. Můžete nám poradit jak postupovat a jaké všechny náležitosti musí osvědčení vlastně mít?

Odpověď

Problematiku vydávání osvědčení a požadavků na jeho obsah v této oblasti upravují dva platné právní předpisy. Jednak zákon č. 309/2006 Sb., ze dne 23. května 2006, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007. Tento zákon byl několikrát novelizován: zákonem č. 362/2007 Sb., zákonem č. 189/2008 Sb., zákonem č. 223/2009 Sb., zákonem č. 365/2011 Sb. a naposledy zákonem č. 375/2011 Sb. Ve čtvrté novele zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přibylo nové ustanovení § 10a, ve které se stanoví, že dokladem o úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti je osvědčení a že se osvědčení se vydává na dobu 5 let.
Bližší požadavky na vydávání a samotný obsah osvědčení upravuje nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti (dále jen „nařízení vlády“). V § 4 tohoto nařízení vlády, se držitelům akreditace ukládá vydávat doklady o úspěšném vykonání těchto zkoušek a vést řádně dokumentaci podle § 3 odst. 2 a § 7 odst. 7 tohoto nařízení vlády a podle schváleného projektu pro provádění zkoušek. Součástí dokumentace vedené držitelem akreditace je též evidence vydaných osvědčení. V případě zrušení akreditace na žádost nebo ministerstvem ze zákonných důvodů, dojde k zániku akreditace pro provádění zkoušek odborné způsobilosti a držitel této akreditace podle § 5 odst. 5 nařízení vlády předá veškerou dokumentaci, včetně vydaných osvědčení ministerstvu, a to do 60 kalendářních dnů ode dne jejího zániku. Za dobu platnosti zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci došlo ke zrušení akreditace pouze dvakrát. Povinností držitele akreditace podle § 7 odst. 4 nařízení vlády je v případě, že uchazeč splnil předpoklady odborné způsobilosti (dle § 10 odst. 1 písm. a) a písm. b) zákona, zúčastnil se této zkoušky a byl úspěšný v obou částech zkoušky, se jeho výkon u zkoušky vyhodnotí výsledkem "vyhověl" vydat mu do 5 pracovních dnů po vykonání zkoušky nebo zaslat osvědčení. Osvědčení podepisují předseda odborné zkušební komise a držitel akreditace a jeho náležitosti upravuje § 8 odst. 2 a odst. 3 výše uvedeného nařízení vlády.

Nezbytnými náležitostmi jsou tyto údaje:
a) jméno, příjmení, popřípadě akademický titul nebo vědecká hodnost uchazeče,
b) datum a místo narození uchazeče,
c) označení odborné způsobilosti, jejíž dosažení bylo ověřeno,
d) jméno a příjmení, popřípadě akademický titul nebo vědecká hodnost předsedy odborné zkušební komise,
e) datum vydání a evidenční číslo osvědčení,
f) jméno, příjmení a místo podnikání, popřípadě adresa bydliště v jiném státě držitele akreditace, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, nebo název a sídlo držitele akreditace, jedná-li se o právnickou osobu, a evidenční číslo udělené akreditace a jméno a příjmení, popřípadě akademický titul nebo vědecká hodnost předsedy odborné zkušební komise.

Údaje obsažené na vydaných osvědčeních jsou v zásadě neměnné, s výjimkou možné změny jména a příjmení odborně způsobilých osob, které jako jediné údaje lze dle životních okolností držitelů osvědčení změnit. V tomto případě akreditovaný subjekt, který osvědčení vydal, může na základě držitelem osvědčení řádně odůvodněné písemné žádosti, vydat nové osvědčení se stejným číslem, ale s jiným jménem nebo příjmením. Po vydání tohoto osvědčení zašle akreditovaný subjekt Ministerstvu práce a sociálních věcí kopii písemné žádosti na změnu osvědčení a stejnopis nového osvědčení, které budou založeny do dokumentace na ministerstvu. Akreditované subjekty mají povinnost řádného vedení dokumentace o ověřování odborné způsobilosti podle § 6 až 9 tohoto nařízení vlády a její archivaci, která zahrnuje i vedení evidence o vydaných osvědčeních a zasílání jejich stejnopisů na ministerstvo. Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci patří mezi regulované činnosti, proto živnostenský zákon precizuje požadavky na jejich povolování. Podmínkou pro vydání živnostenského oprávnění pro tuto regulovanou činnost je podle Přílohy č. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů rovněž doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti podle zvláštního předpisu, kterým je zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (§ 10 odst. 1 písm. c) tohoto zákona) a nařízení vlády (§ 8 dost. 1 a odst. 2). Z těchto důvodů ministerstvo doporučuje akreditovaným subjektům výše uvedený text zahrnout do textu osvědčení, aby nebyly na jednotlivých živnostenských úřadech pochybnosti, o jaký „doklad“ se jedná.

- sa -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 3/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.14

Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu týkající se požadavků na školení obsluhy kladkostrojů (ruční i motorové), která nejsou vyhrazenými zvedacími zařízeními (cca do 2 t) a obsluhy výtahů. Dle ČSN ISO 12480-1 pro provoz jeřábů přiměřeně vztahuje i na provoz zdvihadel (co je přiměřeně?)
a) jaké kvalifikační požadavky musí splňovat obsluha, jaké nezbytné základní zkoušky musí mít ke své práci?
b) kdo a na základě jakého osvědčení může provádět školení?
c) je třeba školení vazačů a jakého typu, kdo může provádět školení?
Předpokládám, že je povinnost při práci mít zpracovaný systém bezpečné práce.
d) Jaké školení je vyžadováno pro obsluhu výtahů? Kdo a na základě jakého osvědčení může školit?

Odpověď

Při odpovědi na tyto dotazy je v úvodu potřebné uvést, že cílem zaměstnavatele by měla být snaha nemít pracovní úrazy. Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a pracovních podmínek.

Zaměstnavatel v souladu s § 102 zákoníku práce (ZP) musí organizovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci a přijímat příslušná opatření k předcházení rizikům, čehož má dosáhnout mimo jiné dodržováním požadavků k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, stanovených v předpisech právních, ale i ostatních, mezi které patří i technické normy (viz § 349 ZP) a přijímáním svých opatření, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Podle národní předmluvy ČSN ISO 12480-1 pro provoz jeřábů se tato technická norma přiměřeně vztahuje na provoz jeřábů i s ručním pohonem a zdvihadel. Výraz přiměřeně,s ohledem na úvodní věty, lze chápat tak, že je třeba dodržovat základní požadavky této normy, které si zaměstnavatel,podle charakteru pracoviště a místních podmínek, zapracuje do místního provozního bezpečnostního předpisu, vydaného ve smyslu § 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. (kterým je pro provoz jeřábů i zdvihadel – kladkostrojů s motorickým, ale i s ručním pohonem, Systém bezpečné práce a to bez ohledu na to, zda se jedná o vyhrazené nebo nevyhrazené zařízení).

A nyní k jednotlivým otázkám:

Ad 1) Kvalifikační požadavky na obsluhu a požadavky na její zkoušky, musí být, v souladu s průvodní dokumentací kladkostroje a dle rozsahu čl. 5.3 ČSN ISO 12480-1, podle kterého musí mít obsluha „příslušné oprávnění k obsluze“ (optimálním oprávněním je jeřábnický průkaz, vystavený po vyškolení a zácviku na konkrétním typu kladkostroje), stanoveny v Systému bezpečné práce (§ o zvláštní odborné způsobilosti - § 11 zákona č. 309/2006 Sb. u nevyhrazených zařízení nelze zatím využít).

Ad 2) Kdo a na základě jakého osvědčení může provádět školení, současné právní předpisy neřeší, požadavky musí být stanoveny v Systému bezpečné práce. Optimální osoba je revizní technik, který daný kladkostroj reviduje. (Požadavky na školení jeřábníků, vazačů a dřívějších obsluhovatelů musely i dříve být, dle čl. 121 dříve platné ČSN 27 0143, stanoveny v organizační směrnici pro provoz a měly probíhat v kursu, kde jedním z lektorů musel být i revizní technik, který po teoretické přípravě a po zácviku pod dohledem zkušeného jeřábníka vystavil oprávnění k obsluze).

Ad 3) Obdobné požadavky platí i pro školení vazačů. Požadavky musí být dle rozsahu čl. 5.4 ČSN ISO 12480-1 stanoveny v Systému bezpečné práce.

Ad 4) U výtahů bez řidiče („samoobsluha“) stačí seznámení s návodem na štítku v kabině výtahu, u vstupu do výtahu a s místními riziky (např. důraz na řádné zajištění případného nákladu proti pohybu, upozornění na nebezpečí kontaktu se stěnou výtahové šachty u výtahu bez kabinových dveří, možnost pádu do šachty výtahu při nesprávné funkci opotřebeného zámku šachetních dveří u zastaralých výtahů, případný zákaz jízdy výtahem v případě požáru …), což může provést např. vedoucí daného pracoviště.

U školení řidičů u výtahů s řidičem je třeba navíc vycházet z průvodní dokumentace daného výtahu.
Školení je vhodné objednat u servisní firmy. Odborní servisní pracovníci zaškolení řidičů běžně provádí. Servis výtahu musí být zajištěn oprávněnou servisní firmou. Systém bezpečné práce se pro provoz výtahů nevydává.

- hl -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 2/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.13

Chci se informovat, ve kterém předpisu je možné najít výšku skladování ve skladech od stropu a svítidel?

Odpověď

Problematika skladů a skladování je řešena v nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí a dále pak v českých technických normách třídy 26 – Zařízení dopravní a pro manipulaci s materiálem. Konkrétně ČSN 26 9030 Manipulační jednotky - Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování z 1. 8. 1998 (včetně změny Z1), stanoví v článku 4.2.2, že: „Světlá výška skladu musí být taková, aby mezi horní hranou ukládaného materiálu a spodní hranou stropní konstrukce nebo instalacemi (např. potrubí, svítidla) byla vzdálenost nejméně 200 mm.“

- ns-
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 2/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.12

Jak je to s bezpečnostními tabulkami? Musí být fotoluminiscenční?

Odpověď

Problematiku bezpečnostních značek řeší zákon č. 309/2006 Sb., ze dne 23. května 2006, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. Paragraf 6 Bezpečnostní značky, značení a signály stanoví, že: “Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky, značení a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné. Vzhled, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů stanoví prováděcí právní předpis”.

Tímto prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 11/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které stanoví:

Značky a zařízení určené k vysílání světelných a zvukových signálů musí být vhodné pro prostředí, ve kterém jsou používány, a musí být zhotoveny z odolného materiálu; pokud nejsou zhotoveny z fotoluminiscenčního nebo reflexního materiálu, musí při snížené viditelnosti vydávat světlo nebo být osvětleny.

Světelná plocha značek a světelné signály musí vytvářet kontrast vhodný v prostředí, v němž jsou použity, a nesmí oslňovat. Jestliže značka obsahuje kresbu, která popisuje situaci nebo nařizuje či zakazuje určité chování (dále jen "piktogram"), musí být jednoduchá, srozumitelná a musí obsahovat jen nezbytné podrobnosti.

Značky a zařízení určené k vysílání světelných signálů vyžadující dodávku energie musí být vybaveny nouzovým zdrojem pro případ přerušení dodávky energie.

Informativní značky pro únik a evakuaci osob a značky překážek na únikových cestách musí být i při přerušení dodávky energie viditelné a rozpoznatelné minimálně po dobu nezbytně nutnou k bezpečnému opuštění objektu.

Značky a zařízení určené k vysílání světelných a zvukových signálů musí být udržované a kontrolované tak, aby zůstal zachován jejich vzhled a původní funkční vlastnosti; v případě nutnosti musí být nahrazeny jinými.

Dojde-li na pracovišti ke zhoršení viditelnosti nebo slyšitelnosti, například při použití osobních ochranných pracovních prostředků, musí být přijata opatření k doplnění nebo použití jiných značek a signálů.

Při umístění značek a zavedení signálů nesmí být jejich účinnost ovlivněna nesprávnou volbou, nedostatečnou údržbou, nedostatečným počtem nebo přítomností jiných značek nebo zdrojů světla nebo zvuků stejného typu, které snižují viditelnost nebo slyšitelnost. Z tohoto důvodu je zejména třeba

1. omezit umístění většího počtu značek blízko sebe,
2. nepoužívat světelné značky v blízkosti jiného podobného světelného zdroje,
3. nepoužívat současně dvě a více světelných značek odlišného významu, které mohou být zaměněny,
4. nepoužívat dva zvukové signály současně,
5. nepoužívat zvukové signály při vysoké hladině okolního hluku,
6. kontrolovat funkčnost světelných značek a zařízení k vysílání zvukových a světelných signálů před uvedením do provozu a v pravidelných intervalech i v průběhu provozu,
7. uvést světelné značky a zařízení k vysílání zvukových a světelných signálů po ukončení použití bezodkladně do pohotovostního stavu.

Fotoluminiscenční materiál není nařízen pro každou bezpečnostní značku, použila bych je zejména pro značení únikových cest.

- ns –
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 2/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.11

Mohu jako Váš absolvent (mající osvědčení o odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik) provádět odborná školení pro obsluhy: jeřábník, vazač, nakladač kolový (skupina stavební stroje)?

Odpověď

Osoba odborně způsobilá osoba v prevenci rizik dle zák. č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále OOZ) nemá dostatečné možnosti a kvalifikační předpoklady pro vydávání jeřábnických a vazačských průkazů a pro vydávání průkazů strojníků kolových nakladačů. Tato oprávnění se vydávají po absolvování odborných kursů, kde působí současně více odborných lektorů.

Např. rozsah teoretické přípravy a odborného výcviku jeřábníka (mimo jiné výcvik na konkrétním jeřábu pod dohledem zkušeného jeřábníka s oprávněním pro obsluhu tohoto jeřábu) je zjevně mimo možnosti, kterými disponuje OOZ. Obdobně je tomu u průkazu strojníka kolového nakladače. Podmínky získávání odborné způsobilosti obsluh stavebních strojů stanoví stále platná vyhláška č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů, která požaduje, aby výcvik probíhal ve výcvikovém zařízení.

- hl -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 2/2012, 19. ročník, vydává ROVS

....
• 57
• 58
• 59