Otázky a odpovědi

....
• 58
• 59
• 60

Dotaz č.10

Obracím se na Vás s prosbou o výklad povinnosti a odpovědnosti „bezpečnostního technika“ - zastavení práce. Vycházím z popisu mého pracovního místa, kde mám jako jeden z bodů - kontrolovat a dbát na dodržování předpisů BOZP a identifikovat a upozorňovat na možná rizika. Pokud na riziko upozorním (dle závažnosti - zpravidla písemně), předpokládám, že následné řešení (zastavení práce, odstavení stroje z provozu apod.) je v pravomoci jiných odpovědných zaměstnanců společnosti. Možnost nebo povinnost odstavovat stroje/zařízení není dle mého popisu pracovního místa mojí pravomocí, natož pak povinností.

Odpověď

Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP, ani zákoník práce pravomoc „zastavit práci“ bezpečnostnímu technikovi (osobě odborně způsobilé v prevenci rizik) nestanoví. Oprávnění „v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců zakázat další práci“ měly do roku 2008 podle ust. § 321 zákoníku práce odborové organizace; na základě nálezu Ústavního soudu č. 116/2008 Sb., však toto oprávnění bylo ze zákoníku bez náhrady vypuštěno.
Činnost bezpečnostního technika je odborná služba a jeho odpovědnost je v rámci této služby. Jeho služba se skládá z úkolů v hodnocení a prevenci rizik (s ohledem na všechna specifika, která u zaměstnavatele jsou) a v předkládání návrhů na řešení (opatření). V případě zjištění vysokého rizika a bezprostředního ohrožení zaměstnanců musí uvědomit příslušného vedoucího zaměstnance a oznámit mu (dle situace písemnou formou) nebezpečnou situaci. Řešení takové situace – případně prostřednictvím zákazu práce – je však na zaměstnavateli, resp. v rámci organizační struktury a stanovených pravomocích na příslušných vedoucích pracovnících.
Uvažování tazatele je tedy správné a zcela v intencích platných právních předpisů.
 

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 2/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.9

Někteří mí "odběratelé" pro které poskytuji své služby jako OSVČ (asi jako každý BOZP a PO) se na mě obrací s následujícím dotazem. Ministr Drábek vymyslel, že se zruší tzv. "švarcsystém" a firmy nesmí od 1. 1. 2012 zaměstnávat OSVČ, bude to kontrolovat asi OIP. Platí toto ustanovení i na odběr vyloženě speciálních prací, pravidelných služeb z oblasti PO a BOZP na základě smlouvy? Vy jistě tuto informaci dovedete získat rychleji a spolehlivěji, než já.

Odpověď

Pojem „švarcsystém“ se v minulosti vžil mezi odbornou i laickou veřejností a označuje se jím situace, kdy zaměstnavatel předstírá, že se svým zaměstnancem má obchodní (dodavatelsko – odběratelský) vztah dvou podnikatelů (dvou osob samostatně výdělečně činných), a zastírá tak skutečný stav vztahu závislé práce (který odpovídá pracovněprávnímu vztahu); uplatnění švarcsystému vede k úspoře zejména na pojistných odvodech, které jsou tak protiprávně zkracovány. Jde tedy o ilegální počínání, které se právní úprava postupně snažila, resp. snaží různými opatřeními postihnout; razantní postup předkládají nové právní úpravy platné od 1. ledna 2012.

Novelizovaný zákoník práce definuje závislou práci následovně: „Za závislou práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, se považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.“ Práce, která vykazuje uvedené znaky a nebude vykonávána v pracovněprávním vztahu (švarcsystém) je od ledna 2012 považována za nelegální a jako taková bude postihována. Současně s tímto vymezením jsou zpřísněny sankce za porušení zákazu švarcsystému. Firmě bude za umožnění výkonu nelegální práce hrozit pokuta až do výše 10 000 000 Kč, nejméně však 250 000 Kč. Je zakotveno oprávnění sankcionovat i pracovníky, a to uložením pokuty až do výše 100 000 Kč.

Toto „tažení“ proti švarcsystému se může dotknout i živnosti „poskytování služeb v oblasti BOZP“; i při poskytování služeb v oblasti BOZP bude postihována nelegální práce spočívající ve švarcsystému. Neznamená to však, že se nadále vylučuje poskytování služeb v oblasti BOZP v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu – jen je třeba takový vztah smluvně a fakticky nastavit tak, aby nenaplňoval charakter závislé práce, jak je shora definována, ale aby se jednalo o podnikatelskou činnost. Obchodní zákoník definuje podnikání takto: „Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“.

Takže při zachování „mantinelů“ stanovených shora uvedenými definicemi pojmů závislá práce a podnikání nic nebrání tomu, aby služby v oblasti BOZP byly nadále dodávány na základě dodavatelskoodběratelských vztahů.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 2/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.8

Podle kterého předpisu se má postupovat pro splnění ohlašovacích povinností o vlastnostech chemických směsí?

Odpověď

O této povinnosti nyní hovoří pouze § 22 a 36 zákona č. 350/2011 Sb. (chemický zákon). Dřívější vyhláška č. 256/2010 Sb., která upřesňovala způsob, jak se informace do národního registru ohlašují, byla zákonem č. 350/2011 Sb. zrušena a zatím nebyla nahrazena, takže v tuto chvíli (konec ledna 2012) panuje určité právní vakuum. Víme, že nová vyhláška je již dávno napsána, takže její vydání ve Sbírce zákonů by mělo být již jen technickou formalitou, proč se tak dosud nestalo, netušíme.

Je třeba upozornit na zásadní změnu obsaženou v § 36 zákona (přechodná ustanovení), která ukládá ohlašovací povinnost i pro již zavedené chemické směsi a detergenty, t. j. ty, které jsou již nyní uvedeny na trh, a to do 1. 12. 2012. Protože u některých firem může vzniknout časová tíseň, zejména mají-li širší portfolio výrobků dodávaných na trh, doporučujeme započít s ohlašováním údajů i za stavu, kdy žádný předpis neříká jak. Lze se totiž stále přihlásit k registraci do systému podle „starých“ pravidel, byli jsme z MZ ujištěni, že případný nový prováděcí předpis nebude požadovat ohlásit vše znova, údaje ohlášené podle dříve platné vyhl. 256/2010 Sb. budou automaticky „překlopeny“ do nového systému.

Přihlásit se lze přes dvě adresy : http://chlap.mzcr.cz – odtud budete automaticky přesměrováni na adresu

https://snzr.ksrzis.cz/snzr/ozn/. Přihlašovací proces trvá cca 2-3 týdny.

- or -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 1/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.7

Na pracovišti se poprali dva zaměstnanci, samozřejmě že se vůbec nejednalo o konflikt pro plnění pracovních povinností, ale vyvrcholení delší dobu trvajících osobních rozporů. Jeden z nich v důsledku toho utrpěl zranění, na jehož následky se nějakou dobu léčil. Zaměstnavatel vzniklé zranění odmítl uznat jako „pracovní úraz“. Nyní zraněný ale požaduje na zaměstnavateli odškodnit své zranění jako pracovní úraz. Jak v takovém případě postupovat? Ke zranění nedošlo při plnění pracovních povinností ani v přímé souvislosti s nimi.

Odpověď

Zjevně proběhl úrazový děj a je třeba posoudit, zda k úrazu poškozeného zaměstnance došlo při plnění pracovních úkolů, v přímé souvislosti s tímto plněním nebo pro plnění pracovních úkolů. Podle okolností jsou možné tyto situace:

- zaměstnanec A napadl zaměstnance B, který plnil pracovní úkoly a ten se bránil – došlo ke rvačce, při níž byl:

a) zaměstnanec A poraněn (došlo u něho k úrazu). Protože zaměstnanec A vybočil z pracovních úkolů (exces) tím, že vyvolal rvačku, nelze považovat vzniklý úraz za pracovní a zaměstnavatel za něj nenese odpovědnost.

b) poraněn napadený zaměstnanec B (došlo u něho k úrazu). Uvedený zaměstnanec byl napaden, když plnil pracovní úkoly, a byl nucen se bránit útočníkovi. Vzniklý úraz lze u bránícího se zaměstnance B považovat za pracovní, za který nese zaměstnavatel odpovědnost podle zákoníku práce.

- zaměstnanci se do sebe pustili na pracovišti vzájemně, aniž lze považovat některého z nich za útočníka či iniciátora. Oba vybočili z plnění pracovních úkolů a úraz u ani jednoho nelze považovat za úraz pracovní. Zaměstnavatel za takový úraz neponese odpovědnost.

V konkrétním případě je tedy důležité podrobně prošetřit průběh celé události a vycházet z objasnění příčin a okolností vzniku úrazu. Svědecké výpovědi mohou pomoci vnést jasno o tom, o který se shora uvedených modelů se mohlo jednat.

Pokud zaměstnavatel nevyhodnotí úraz jako pracovní, může se zaměstnanec domáhat u obecného soudu, aby úraz kvalifikoval jako pracovní – bude ale muset k tomu předložit důkazy. Rozhodnutí soudu pak bude pro všechny závazné.

- jn -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 1/2012, 19. ročník, vydává ROVS

Dotaz č.6

Jsem absolventem bakalářského studijního oboru „Havarijní plánování a krizové řízení“ na Fakultě bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské, Technické univerzity v Ostravě. Můžete mi odpovědět na otázku, zda se mohu přihlásit ke zkoušce z odborné způsobilosti v prevenci rizik, byť mám jen jeden rok odborné praxe v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci?

Odpověď

Váš dotaz se týká splnění předpokladu délky odborné praxe pro zkoušku z odborné způsobilosti v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) bodu 3 výše citovaného zákona platí, že délka požadované odborné praxe u uchazeče o zkoušku z odborné způsobilosti v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) se zkracuje ze tří let na jeden rok v případě, že se jedná o fyzickou osobu, která dokončila vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti BOZP. Studijní obor „Havarijní plánování a krizové řízení“ uváděný ve Vašem dotazu a vyučovaný na Fakultě bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě se oblasti BOZP týká okrajově. Tento studijní obor se zabývá především řešením krizových situací spojených s mimořádnými událostmi velkého rozsahu ve společnosti, jako jsou např. povodně, ale vlastní problematikou bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci z hlediska zaměstnanců, zaměstnavatelů a orgánů inspekce práce, která je jednak předmětem zkoušky, ale také náplní činnosti odborně způsobilé osoby v prevenci rizik v oblasti BOZP, se zabývá jen okrajově. Z tohoto důvodu držitelé akreditací při posuzování předpokladů vzdělání pro odbornou způsobilost v prevenci rizik v oblasti BOZP nemohou dokončené vysokoškolské vzdělání v tomto studijním bakalářském nebo magisterském programu uznávat a následně zkracovat žadatelům o provedení zkoušky z odborné způsobilosti dobu odborné praxe ze tří let na jeden rok. Jiná situace je u studijního oboru vyučovaného na této fakultě, a to „Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu“, jehož součástí je nejen požární ochrana, ochrana obyvatelstva, ale i bezpečnost práce v průmyslu. Tento studijní obor lze považovat za studijní obor, který měl zákonodárce na mysli, když stanovoval požadavky odborné způsobilosti a který tak splňuje § 10 odst. 1 písm. b) bod 3 výše uvedeného zákona.

Nejlépe vyhovujícím studijním oborem na této fakultě pro splnění zákonného požadavku na vysokoškolské vzdělání v oblasti BOZP a tím možnosti zkrácení doby odborné praxe u absolventů vysokých škol ze tří let na jeden rok je však studijní obor “Bezpečnost práce a procesů“. Tento studijní obor je zaměřen konkrétně na problematiku zajišťování bezpečné a zdraví neohrožující práce na pracovišti a tím má nejblíže jak k obsahu zkoušky z odborné způsobilosti v prevenci rizik v oblasti BOZP, tak k náplni pracovní činnosti budoucích odborně způsobilých osob v této odborné způsobilosti, tj. zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti BOZP. Kvalifikační a tím i hodnotící standardy pro ověřování této odborné způsobilosti upravuje příloha č. 1 nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí je oprávněno podle § 20 odst. 1 výše uvedeného zákona udělovat akreditace pro provádění zkoušek z odborné způsobilosti. Může však udělenou akreditaci i zrušit, a to vše ve správním řízení. Právo zrušit udělenou akreditaci má zejména na základě výsledků kontroly podle § 20 odst. 5 tohoto zákona, kterou v této oblasti provedlo. V průběhu uplynulých pěti let se oprávněné úřední osoby ministerstva pověřené touto kontrolou při jejím provádění u držitelů akreditací často setkali s tím, že absolventi této fakulty výše zmiňovaných studijních oborů „Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu“ i “Bezpečnost práce a procesů“, kteří se zkoušek z odborné způsobilosti v prevenci rizik v oblasti BOZP zúčastnili, měli z oblasti BOZP nejen nedostatečné znalosti, ale i dovednosti jak své znalosti z oblasti BOZP získané během studia v praxi využít. Proto lze absolventům této fakulty, kteří mají zájem přihlásit se k této zkoušce z odborné způsobilosti, jen doporučit, aby se již v průběhu svého studia zúčastňovali odborné praxe a tak získali, co nejvíce znalostí a dovedností v tomto oboru práce, aby u zkoušek uspěli.

- sa -
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, číslo 1/2012, 19. ročník, vydává ROVS.

....
• 58
• 59
• 60