Otázky a odpovědi

....
• 28
• 29
• 30

Dotaz č.160

V minulosti bylo v našich podnikových směrnicích uvedeno, že i osoba, která používá pro výkon povolání své soukromé vozidlo, je povinna se 1 x ročně podrobit školení řidičů (dříve vedených jako referenti, nikoliv řidiči z povolání). Nyní ve změně chtějí tuto povinnost vypustit. Můj názor je zcela odlišný, tedy zachovat povinnost školení, neboť v případě možné dopravní nehody by nastaly komplikace. Chtěl bych znát Vaše stanovisko.

Odpověď

Na školení řidičů vozidel v rámci pracovní činnosti, na která se nevztahují ustanovení zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, se vztahují ustanovení § 103 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Podle odst. 2 je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.

Školení je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, při změně pracovního zařazení nebo druhu práce, při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů, a v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Podle odst. 3 je zaměstnavatel povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení pravidelně opakováno; v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu.

Zákoník práce přitom nerozlišuje, zda zaměstnanec řídí služební nebo soukromé vozidlo v rámci pracovně právních vztahů.

V tomto případě zaměstnavatel stanoví obsah, četnost a způsob školení řidičů těchto vozidel na základě vyhodnocení rizik. Vždy je však povinen seznámit zaměstnance (řidiče) se změnami právních předpisů týkajících se výkonu jejich činnosti, v tomto případě řízení vozidla, tzn. seznámit je změnami zákona 361/2000 Sb. včetně jeho prováděcích předpisů, v rozsahu potřebném pro výkon jejich činnosti.

Školení nemusí být opakováno každý rok, ale v interním předpisu by mělo být uvedeno, že bude provedeno před zahájením činnosti a dále pak při změnách právních předpisů.

Je potřeba ještě zmínit, že zaměstnavatel musí mít zpracován místní provozní bezpečnostní předpis podle nařízení vlády 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. Seznámení s obsahem tohoto předpisu musí být součástí školení.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.159

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele při zajišťování lékařských prohlídek pro osoby, které pracují na dohodu o provedení práce? Práce jsou zařazeny v první i druhé kategorii dle kategorizace práce.

Odpověď

Vstupní a periodické pracovně lékařské prohlídky řeší zákon 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a jeho prováděcí vyhláška 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, takto:

Vstupní pracovně lékařská prohlídka (§ 59, odst. 1, zákona 373/2011 Sb.):

Jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že:

• vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo u registrujícího poskytovatele, ke kterému vyslal zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání, nestanoví-li jiný právní předpis jinak a jde-li o práce zařazené pouze do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy,
• zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením:
  • dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti

Uchazeč o zaměstnání, který bude zaměstnán na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, a vykonává činnosti zařazené zároveň do první a druhé kategorie, musí absolvovat vstupní pracovně lékařskou zdravotní prohlídku u poskytovatele pracovně lékařských služeb zaměstnavatele.

Periodická pracovně lékařská prohlídka (§ 11, odst. 5, vyhlášky 79/2013 Sb.):

Jde-li o práce vykonávané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, periodické prohlídky se neprovádějí.

To neplatí v případě, kdy je práce na základě těchto dohod u zaměstnavatele prováděna opakovaně a doba, na kterou je práce opakovaně sjednávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky a zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje.

Je-li tedy zaměstnanec zaměstnán na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v lhůtě delší než je lhůta periodické prohlídky (2. kategorie – 5/3 roky dle věku zaměstnance), musí periodickou pracovně lékařskou prohlídku absolvovat pokud ji zaměstnavatel vyžaduje.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.158

Jak je to se vstupní lékařskou prohlídkou u osob zaměstnaných dohodou? Tyto osoby mají dohodu sepsanou do konce kalendářního roku, ovšem většina z nich pokračuje v práci dalším rokem na dohodu novou. Je třeba absolvovat novou vstupní prohlídku? Jak to je s periodickými prohlídkami?

Odpověď

Vstupní a periodické pracovně lékařské prohlídky řeší zákon 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a jeho prováděcí vyhláška 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, takto:

Vstupní pracovně lékařská prohlídka (§ 59, odst. 1, zákona 373/2011 Sb.):

Jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že:

• vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo u registrujícího poskytovatele, ke kterému vyslal zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání, nestanoví-li jiný právní předpis jinak a jde-li o práce zařazené pouze do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy,
• zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením:
  • dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti

Uchazeč o zaměstnání, který bude zaměstnán na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nemusí absolvovat zdravotní prohlídku, pokud bude vykonávat práce zařazené do 1. kategorie dle zákona 258/2001 Sb., o ochraně veřejného zdraví, nebude vykonávat činnosti, pro které je zdravotní prohlídka předepsána jinými právními předpisy (např. řízení motorových vozidel do 3,5 t – prohlídka dle vyhlášky 79/2013 Sb., příloha 2, část II., odst. 5), a zaměstnavatel nemá pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti k výkonu pověřených činnosti.

Periodická pracovně lékařská prohlídka (§ 11, odst. 5, vyhlášky 79/2013 Sb.):

Jde-li o práce vykonávané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, periodické prohlídky se neprovádějí.

To neplatí v případě, kdy je práce na základě těchto dohod u zaměstnavatele prováděna opakovaně a doba, na kterou je práce opakovaně sjednávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky a zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.157

Existuje nějaká norma nebo zákon upravující rozměry, podmínky na doskočiště (skok do dálky) na školním hřišti?

Odpověď

Rozměry a podmínky doskočiště pro skok do dálky řeší „Pravidla IAAF (Competition Rules) 2010 – 2011 doplněná o ustanovení, platná pouze pro soutěže na území České republiky“, pravidlem 185 „Skoky do dálky“, přičemž školní hřiště nejsou řešena samostatně.

Při výuce musí vyučující zároveň dodržet „Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy“, Čl. 13 Tělesná výchova tím, že vydává jasné, přesné a žákům srozumitelné povely a pokyny, kontroluje bezpečnost a funkčnost tělocvičného nářadí a náčiní před zahájením výuky. Přihlíží zejména k fyzické vyspělosti žáků, k jejich věku a předchozím zkušenostem. Při pohybových činnostech v přírodních podmínkách volí terén a překážky úměrné věku, klimatickým podmínkám, rozumovému a fyzickému vývoji s přihlédnutím ke kvalitě výzbroje a výstroje žáků (tyto podmínky lze vztáhnout i na pohyb na venkovním školním hřišti).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.156

Jedná se o práce ve výškách? Dle nařízení vlády 362/2005 Sb. se jedná mimo jiné o práce, které jsou nad 1,5 m nad okolním terénem nebo nad volnou hloubkou. A ochrana proti pádu je buď kolektivní nebo OOPP.

Máme dotaz zda se jedná o práce ve výškách i v následujících případech:

- výstup projektantů na technologické aparáty a jejich prohlídka, měření apod. např. na koksovnách pomocí schodišť a plošin se zábradlím (podlaha je obvykle z pororoštů)

- pohyb zaměstnanců po např. dopravních mostech, spojovacích lávkách apod. opět v areálech např. koksoven, opět podlahy z pororoštů, ochranná zábradlí

- pohyb zaměstnanců v budově společnosti, po schodištích do vyšších pater budovy (plné schodiště, madla z obou stran schodiště). Vždy se jedná o výšku nad 1,5 m.

Domnívám se, že vždy nad 1,5 m by se mělo jednat o práci ve výškách, tedy se vším všudy (prohlídky, školení) ať zde je zábradlí nebo ne. V budovách mi to přijde ale nelogické, aby např. v paneláku když jdu do vyšších pater to byla práce ve výškách.

Druhý názor je, že pouze tam kde není zábradlí a hrozí tedy riziko pádu z výšky se jedná o práce ve výškách.

Prosím, mohli byste mi poradit?

Odpověď

Pojem „práce ve výškách“ není v našich předpisech jednoznačně vymezen. Pro účely ochrany zaměstnanců proti pádu z výšky ukládá ustanovení § 3 odst. 1 b) nařízení vlády č. 362/2005 Sb. zaměstnavateli přijímat technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí na dočasných pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, příp. pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m. Na pracovištích a přístupových komunikacích nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob například popálením, poleptáním, akutní otravou, zadušením je to, dle ustanovení § 3 odst. 1 a) cit. nař. vl., v podstatě od nulové výšky.

Podle bodu 3.3.5 a 5.6 Přílohy k nařízení vlády č. 101/2005 Sb. musí být zábradlí apod. technická konstrukce být zřízena na pracovištích a komunikacích o nestejné úrovni, je-li rozdíl úrovní vyšší než 0,5 m a na volných okrajích mostů, lávek, ochozů, galérií, na schodištích a vyrovnávacích rampách popř. na jiných pracovištích a komunikacích trvalého charakteru.

Pokud se zaměstnanec pohybuje a pracuje na schodištích, plošinách, lávkách, dopravních mostech jiných částech staveb, které jsou na volných okrajích opatřeny zábradlím, popř. jinou technickou konstrukci, není ohrožen pádem z výšky. Pokud používá tuto technickou konstrukcí proti pádu z výšky a tato je funkční pak nevzniká nebezpečí pádu z výšky.

Proto podle mého názoru nemá zaměstnavatele povinnost zaměstnance podrobně školit o bezpečnosti práce ve výškách ani zajišťovat pro ně lékařské prohlídky s rizikem ohrožení zdraví pádem z výšky dle § 11 odst. 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb. 

Toto se vztahuje pro zaměstnance, kteří nemohou pracovat z pevných a bezpečných pracovních podlah (při zajištění OOPP proti pádu z výšky, práce na žebřících ve výšce nad 5 m, na pohyblivých pracovních plošinách apod.).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

....
• 28
• 29
• 30