Otázky a odpovědi

....
• 30
• 31
• 32

Dotaz č.150

Jak zajistit bezpečnost klientů ve smyslu § 101 odst. 5 zákoníku práce? Jedná se např. o mentálně postižené osoby, narkomany nebo osoby závislé na jiných látkách – v rámci pracovní terapie vykonávají určité činnosti (např. nátěry na žebříku, řezání dřeva, práce v dílnách, kolem zvířat apod.). Pochopitelně dostávají příslušné OOPP, jsou poučeni o BOZP. Jak je to s dohledem nad takovými osobami? Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb. v § 89 vymezuje opatření omezující pohyb osob.

Když vykonávají pracovní činnosti jakožto nezávislou práci – jejich zdravotní způsobilost k vykonávání práce neřešit?

Při šetření úrazu při výkonu práce bude jaký postup?

Odpověď

Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb. v § 89 neřeší zákaz výkonu určitých činností v rámci terapie, protože stanovuje, že opatření omezující pohyb osob lze použít pouze tehdy, pokud byla neúspěšně použita jiná opatření pro zabránění takového jednání osoby, které ohrožuje její zdraví a život nebo zdraví a život jiných fyzických osob.

V § 88 výše uvedeného zákona je ovšem stanoveno, že poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni:

• informovat zájemce o sociální službu o všech povinnostech, které by pro něho vyplývaly ze smlouvy o poskytování sociálních služeb, o způsobu poskytování sociálních služeb a o úhradách za tyto služby, a to způsobem pro něj srozumitelným,
• zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby, včetně stanovení pravidel pro uplatnění oprávněných zájmů osob, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby,
• plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců nebo opatrovníků a zapisovat hodnocení a jeho výstupy do písemných individuálních záznamů.

Mimo jiné je novým Občanským zákoníkem (zákon 89/2012 Sb.) v § 2642 stanoveno, že ke každému úkonu v rámci péče o zdraví se vyžaduje souhlas ošetřovaného, ledaže zákon stanoví, že souhlasu není třeba. Odmítne-li ošetřovaný souhlas, potvrdí to poskytovateli na jeho žádost v písemné formě.

Pro zajištění bezpečnosti klientů § 101, odst. 5, zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, doporučuji následující postup.

Ve spolupráci s lékařem zařízení zhodnotit rizika jednotlivých druhů pracovních terapii, s určením jejich vhodnosti nebo nevhodnosti pro jednotlivé typy klientů. Jako součást hodnocení stanovit způsob vhodného poučení klienta o činnosti a stanovení potřebných ochranných opatření, včetně způsobu dohledu, potřeby poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků, pomůcek apod.

Ve spolupráci s lékařem stanovit pro konkrétního klienta odpovídající pracovní terapii. Lékař by měl druh zvolené terapie zapsat do zdravotní dokumentace klienta (§ 2647 Občanského zákoníku).

Na šetření a odškodnění úrazu při výkonu práce v rámci terapie se nevztahují ustanovení Zákoníku práce, ale ustanovení zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, část čtvrtá „Relativní majetková práva“, hlava III „Závazky z deliktů“, a na případné pojištění provozovatele zařízení část čtvrtá „Relativní majetková práva“, hlava II „Závazky z právních jednání“, díl 15 „Závazky z odvážných smluv.

Vzhledem k rozsáhlosti výše uvedených ustanovení Občanského zákoníku doporučuji je prostudovat.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.149

V rámci své činnosti zajišťuji BOZP a PO pro objekty několika mateřských škol. Jedna z ředitelek měla na mě tento dotaz: „Může si mateřská škola organizovat lyžařský výcvik (5 dnů) vlastními zaměstnanci (certifikovaní instruktoři) bez záštity lyžařské organizace, která se věnuje výcviku dětí? Jedná se o lekce pouze v dopoledních hodinách od 8:00 do 12:00 hod. Jedná se mi o zodpovědnost ve všech otázkách, které se nabízí.“ Paní ředitelce jsem odpověděl, že výcvik bez záštity lyžařské organizace je možný podobně, jako když škola pořádá výlety do přírody (všechny učitelky absolvovaly školení o poskytování první pomoci se zaměřením na děti předškolního věku – toto školení provedli záchranáři RZP Libereckého kraje.

Odpověď

Vaše odpověď, kterou jste podal ředitelce mateřské školy, je správná. Lyžařský výchovně vzdělávací zájezd (LVVZ) není podmíněn záštitou lyžařské organizace. Píšete o lyžařském výcviku v délce trvání 5 dnů. Netuším, zda tam budou děti spát či nikoli. Pokud by tam spaly, je nutno se ještě ponořit do problematiky zotavovacích akcí. Mimo klasického zajištění terénu, fyzické obhlídky výukového svahu s ohledem na kvalitu sněhu a bezpečný dojezd je nutno vzít ještě v úvahu maximální teploty, za kterých se konají akce s dětmi na vnějším prostředí (ale v letošní zimě se teploty -12°C asi nedočkáme). Současně je nutné, aby paní ředitelka v závislosti na skladbě dětí dobře seskládala denní program. Odpovědnost je u mateřských škol dána zejména ustanovením § 2920 a násl. nového Občanského zákoníku. Tedy tak, jak to bylo dříve podle starého Občanského zákoníku.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.148

Máme v zemědělském podniku zaměstnance traktoristu. Ten přes zimu pracuje jako topič a tato skutečnost je uvedena v pracovní smlouvě.

Je nutné aby byla práce topiče zařazena do kategorie práce a bylo na tuto práci zpracováno hodnocení rizik? Školení topičů má, lékařské prohlídky má na topiče i traktoristu. Hodnoceni rizik je zpracováno na traktoristu.

Odpověď

Zaměstnavatel je, podle § 102, odst. 3, povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.

A dále, na základě § 103, odst. 1, písm. f), zajistit zaměstnancům podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.

Z výše uvedených citací vyplývá, že zaměstnavatel je povinen hodnotit všechna rizika, které mohou na zaměstnance působit, včetně hodnocení pro kategorizaci práce. V tomto případě i rizika, vztahující se k činnosti topiče.

Zaměstnavatel je povinen zařadit práci zaměstnance do příslušné kategorie podle ustanovení § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění, s využitím prováděcího právního předpisu, jímž je vyhl. č. 432/2003 Sb.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.147

Máme zpracovanou vnitropodnikovou směrnici pro poskytování OOPP, která je samozřejmě v souladu s platnou legislativou. Problém je, pokud některý ze zaměstnanců odchází v průběhu pracovního roku od naší organizace a plně nevyužije poskytnutých OOPP. Jsou zaměstnanci, kteří chtějí OOPP, i použité, vrátit, a jsou tací, kteří si je chtějí ponechat a odkoupit či uhradit zůstatkovou hodnotu (jedná se o poskytnutý pracovní oblek a obuv).

Můj dotaz zní: „jakou máme možnost a kterou legislativní normou je toto ošetřeno“.

Odpověď

Protože osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen OOPP) přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce a poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním (§ 104, odst. 5 Zákoníku práce), jsou OOPP majetkem zaměstnavatele, a zaměstnanec je povinen (po ukončení činnosti, ztrátě funkčních vlastnosti nebo ukončení pracovního poměru) vrátit OOPP zaměstnavateli.

Nakládání s OOPP se řídí také finančními a daňovými předpisy. Žádným právním předpisem není prodej OOPP zakázán. Zaměstnavatel může v souladu s těmito předpisy zaměstnanci OOPP prodat nebo darovat (v případě prodeje nebo darování jinému zaměstnanci musí zajistit jeho vyčištění a dezinfekci – viz níže).

V případě vrácení OOPP zaměstnavateli, je zaměstnavatel povinen OOPP likvidovat nebo připravit pro další použití.

Likvidace OOPP musí proběhnout v souladu s právními předpisy o odpadech (zákon 185/2001 Sb.).

Pokud zaměstnavatel rozhodne o dalším použití OOPP jiným zaměstnancem, musí zajistit jeho vyčištění a dezinfekci v souladu s hygienickými předpisy (např. díl 2 zákona o ochraně veřejného zdraví).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.146

Jak řešit posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu pracovních činností, které bude příslušná osoba vykonávat pro organizaci:

• v rámci výkonu veřejné služby a výkonu dobrovolnické činnosti,
• v rámci programu pracovní terapie u sociálních organizací (u klientů drogově závislých, osob bez přístřeší – na noclehárnách apod.).

Odpověď

Pokud jsou práce vykonávány jako výkon závislé práce, jsou vztahem pracovněprávním, a vztahují se na ně ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v plném rozsahu, včetně požadavku na zdravotní způsobilost zaměstnance, v návaznosti na zákon 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a jeho prováděcí vyhlášky 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Pokud je myšlen výkonem veřejné služby výkon veřejně prospěšných prací podle zákona o zaměstnanosti (zákon 435/2004 Sb., § 112), jde o práci závislou v rámci pracovněprávních vztahů podle Zákoníku práce.

Zdravotní způsobilost osob vykonávajících dobrovolnickou službu řeší zákon 198/2002 S., o dobrovolnické službě takto:

„§ 5 Smlouvy. Pro výkon krátkodobé dobrovolnické služby, nejde-li o dobrovolnickou službu, k jejímuž výkonu je dobrovolník vysílán do zahraničí, musí být mezi dobrovolníkem a vysílající organizací sjednáno alespoň místo, předmět a doba výkonu dobrovolnické služby, a podle povahy dobrovolnické služby též poskytnutí pracovních prostředků a ochranných pracovních prostředků dobrovolníkovi, popřípadě předložení výpisu z evidence Rejstříku trestů ne staršího než 3 měsíce a potvrzení o zdravotním stavu dobrovolníka ne starší než 3 měsíce…“

Smlouva mezi dobrovolníkem a vysílající organizací o výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby nebo krátkodobé dobrovolnické služby, k jejímuž výkonu je dobrovolník vysílán do zahraničí, musí vždy obsahovat ujednání:

1. podle povahy dobrovolnické služby o předložení potvrzení o zdravotním stavu dobrovolníka ne starší než 3 měsíce, ve kterém registrující lékař na základě posouzení zdravotního stavu dobrovolníka vymezí činnosti, které s ohledem na svůj zdravotní stav není dobrovolník schopen vykonávat,
2. podle povahy dobrovolnické služby o předložení potvrzení o seznámení dobrovolníka s prevencí infekčních nemocí včetně antimalarické prevence (profylaxe), vyžadují-li to podmínky území, ve kterém má dobrovolník působit, jako podmínku pro účast v dobrovolnické službě.“

Z výše uvedeného vyplývá, že zdravotní stav dobrovolníka posuzuje jeho registrující lékař, přičemž náklady na posouzení hradí posuzovaná osoba. Organizace musí stanovit, pro jaké činnosti je lékařská prohlídka požadována, včetně případných očkování. Pro tyto účely lze využít přílohy 2 vyhlášky 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Povinná a doporučená očkování osob cestujících do zahraničí za jiným účelem než je turistika, jsou pravidelně vyhlašována Světovou zdravotnickou organizací. Seznam povinných a doporučených očkování je možno získat např. na stránkách Centra cestovní medicíny.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 21. ročník, vydával ROVS

....
• 30
• 31
• 32