Otázky a odpovědi

....
• 3
• 4
• 5

Dotaz č.285

Prosím o informaci, kdy budete pořádat semináře o nové legislativě VTZ? Už mi chodí různé nabídky o seminářích na toto téma. Jsou ale od organizací, které se snad vzděláváním v BOZP a VTZ nikdy nezabývaly. A navíc za vysoký poplatek. Já už dlouhé roky chodím na vaše semináře: Vždy výborní lektoři i servis okolo. I cena u vás bývá přijatelná. 

Odpověď

Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů je zákon, který zásadně změní bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení. Byl vydán 9. června 2021 a nabude účinnosti 1. července 2022. K tomu, aby se zákon mohl aplikovat do praxe, je nutné vydání prováděcích právních předpisů. V současné době pořád ještě čekáme na vydání prováděcích předpisů k tomuto zákonu. Zatím vyšel pouze jeden prováděcí právní předpis, a to nařízení vlády č. 60/2022 Sb., o sazbách poplatků za odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Toto nařízení stanoví sazbu poplatků za odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení podle zákona č. 250/2021 Sb. Podle sněmovního tisku byly návrhy prováděcích předpisů rozeslány poslancům 26. 6. 2019. Od tohoto data se na návrzích nařízení vlády intenzivně pracuje. Faktem je, že v současné době nikdo neví, v jaké podobě prováděcí předpisy vyjdou. Dá se říci, že situace se mění každou hodinou. A právě proto chystáme semináře k vyhrazeným technickým zařízením až na podzimní měsíce, kdy už budou jasná znění těchto předpisů a budou první zkušenosti s aplikací do praxe.

O vydání prováděcích právních předpisů budeme informovat formou obchodního sdělení a na našich webových stránkách budou ihned odkazy na plná znění nově vydaných předpisů.

V červnu a září vystoupí jako lektor na Novinkách v BOZP v Rožnově pod Radhoštěm Ing. Ondřej Varta, Ph.D., který se osobně zúčastňuje všech jednání a připomínkových řízení k této problematice a má opravdu nejčerstvější informace.

Dotaz č.284

Od r. 1992 podnikám na základě Živnostenského listu - poradenská činnost BOZP. V létech 1991/93  jsem absolvovala 2leté nástavbové studium na SPŠ stavební. V květnu r. 2007 jsem získala Osvědčení jako OZO v prevenci rizik s platností do 1. 1. 2014.

V současné době jsem již v důchodu, ale občas ještě pracuji. Pomáhám malým firmám max. do 10 zaměstnanců např. při šetření pracovních úrazů nebo školení zaměstnanců. Někdy mě o školení požádají OSVČ, aby věděli, jestli je něco nového. Od r. 2013 každý rok absolvuji nějaké školení, které se týká BP např. „Novinky v BOZP“ a podobně. Nikde jsem nenašla, jestli musím mít nějaké speciální školení, abych mohla i nadále podnikat v rozsahu, který jsem uvedla.

Nechci udělat nějaký problém mým zákazníkům. Před časem byl u mého zákazníka, který zaměstnává 1 osobu, inspektor OIP a řekl mu, že za školení z předpisů BP, které jsem provedla, může dost pokutu 400 tis. Kč.

Odpověď

Co se týče podnikání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je živnostenským zákonem (zákon č. 455/1991 Sb.), po jeho novelách od roku 1992 stanoveno, že „Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ je činnosti vázanou, pro kterou je předepsaná v příloze 2 postačující požadovaná odborná způsobilost mj. střední vzdělání s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci, což splňujete.

V květnu roku 2007 jste získala osvědčení odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů prevenci rizik, jehož platnost byla omezena novelou zákona nejdéle do 1. ledna 2014 (novelující zákon č. 365/2011 Sb.).

Vzhledem k tomu, že Vám zanikla platnost osvědčení, nemůžete v oblasti BOZP zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance ve smyslu zákon 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Co je myšleno prevenci rizik a co jejich hodnocením je stanoveno v zákoníku práce, § 102 zejména odst. 2 až 5.

Pokud v rámci živnostenského oprávnění poskytujete zaměstnavatelům nebo OSVČ služby BOZP v rozsahu pomoci při šetření pracovního úrazu nebo školení zaměstnanců, neměl by to být problém, protože zaměstnavatel (podle zákoníku práce, § 105), u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu (za účasti zaměstnance, svědků, odborové organizace, zástupce BOZP) a nemá zakázáno, aby se šetření pracovního úrazu účastnila jiná osoba.

Pokud se jedná o školení, kdy není právním nebo ostatním předpisem stanoveno, že školit nebo hlavně ověření znalostí může pouze předpisem stanovena osoba, platí ustanovení § 103, odst. 2 a 4 zákoníku práce, kdy zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců, vedení dokumentace o provedeném školení, a případně četnost školení.

Pokuta za školení by zaměstnavateli hrozila v tom případě, že jste provedla školení zaměstnanců pro činnosti, pro které nemáte oprávnění (podmínky oprávnění jsou stanoveny právními nebo ostatními předpisy) nebo zaměstnavatel potřebná školení vůbec neprovedl nebo nezajistil. Za tento přestupek nebo správní delikt lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč (§ 17, odst. 1, písm. f) a odst. 2, písm. d) nebo § 28, odst. 1, písm. f) a odst. 2, písm. d)).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.283

Existuje nějaká zákonná formule, která určuje, kdo může nebo nesmí řídit firemní auto pro soukromé účely. V praxi se setkávám s tím, že se ve většině firem stanoví rodinní příslušníci. Nyní však řešíme situaci v jedné firmě, které je více méně „jedno“, jestli řídí rodinný příslušník, přítel, přítelkyně či kamarád, kamarádka. V tuto chvíli mají stanovené rodinné příslušníky, ale chtěli by tuto podmínku zrušit. Nechtějí však porušit žádný zákon. Dle vyjádření pojišťovny pro ně není důležité, kdo řídí (zda zaměstnanec nebo kdokoli jiný).

Dále jde o to, že pokud by mohl auto řídit kdokoli, jak se řeší otázka proškolení „řidičů-referentů“? Stačilo by jen, aby měla osoba, která není zaměstnancem, pouze platné řidičské oprávnění a nebyla pod vlivem alkoholu a návykových látek (když to zjednoduším)?

Odpověď

Zákoník práce ani zákon o provozu na pozemních komunikacích (č. 361/2000 Sb.) neřeší přímo rozdělení řízení služebního (firemního) vozidla na řízení pro služební a soukromé účely.
Pro oba účely platí, že řidič musí mít platný řidičský průkaz s vyznačením skupiny vozidel, které je oprávněn řídit, a které je adekvátní řízenému vozidlu.

V případě školení se zaměstnavatel řídí ustanoveními odst. 2 a 3, § 103 zákoníku práce, kdy zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí zaměstnanců, vedení dokumentace o provedeném školení, a případně stanovit četnost jeho opakování, protože na řízení těchto vozidel se nevztahují ustanovení zákona č. 361/2000 Sb. a zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Zaměstnavatel si může stanovit (ale nemusí), že toto školení je podmínkou pro řízení služebních vozidel zaměstnanci pro soukromé účely.

Pokud rodinní příslušníci nejsou zároveň zaměstnanci, ale spolupracujícím manželem nebo dítětem, nebo dalším členem rodiny, zúčastněným na provozu rodinného závodu podle občanského zákoníku, nemusí být jejich účast na výše uvedeném školení podmínkou řízení služebního vozidla ani pro služební účely (viz § 12 zákona č. 309/2006 Sb.).

Platí ale podmínka zákona č. 361/2000 Sb., § 10 „Povinnosti provozovatele vozidla“, že provozovatel vozidla nesmí svěřit řízení motorového vozidla osobě, která nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 3 (řídit motorové vozidlo může pouze osoba, která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu motorových vozidel), a přikázat nebo svěřit samostatné řízení vozidla osobě, o které nezná údaje potřebné k určení její totožnosti.

Požadavky na zdravotní způsobilost řidiče řídícího služební vozidlo pro soukromé účely se řídí zákonem č. 361/2000 Sb. a jeho prováděcí vyhláškou č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, a v případě řízení služebního vozidla pro služební účely se postupuje podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a jeho prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Z hlediska § 6 „Příjmy ze závislé činnosti“ zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, je ale nutné rozlišit poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely zaměstnance.
Proto si zaměstnavatel musí nastavit podmínky, za jakých je vozidlo používáno pro služební účely, a za jakých je vozidlo používáno pro soukromé účely.

Protože pro zaměstnavatele vyplývá ještě další povinnost v souvislosti s provozováním dopravy dopravními prostředky podle nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, a to je zpracovat místní provozní bezpečnostní předpis, kterým se stanoví pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na zvláštnosti pracoviště a pracovní prostředí, na možné ohrožení zaměstnanců povětrnostní situací a na pravidla dorozumívání mezi zaměstnanci při pracovních operacích, může zaměstnavatel zapracovat podmínky používání služebních vozidel pro služební a soukromé účely zapracovat do těchto pravidel.

Většina zaměstnavatelů ještě uzavírá smlouvu nebo dohodu se zaměstnancem, ve které stanovuje podrobnější pravidla používání a vyúčtování služebních vozidel pro soukromé účely.
Vždy však musí zaměstnavatel jako provozovatel udělit zaměstnanci souhlas s používáním služebního vozidla k služebním účelům (ústní, písemný, vyplývající z pracovní smlouvy, dohody apod.), případně i k soukromým účelům (např. smlouvou, dohodou nebo ústně).

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.282

Dotaz se týká ohlašovací povinnosti na OIP zaměstnavatele na jehož pracovišti se stal pracovní úraz zaměstnance dodavatele (záznam o úrazu je jasný, ten vyřizuje zaměstnavatel postiženého).

Má zaměstnavatel povinnost ohlásit pracovní úraz dodavatele, který se stal na jeho pracovišti nebo je to povinností pouze toho dodavatele?

Jen doplním k dokreslení situace, z povahy úrazu s nejvyšší pravděpodobností hospitalizace přesáhne 5 dnů.

Výklad nařízení vlády č. 201/2010 Sb., není v tomto směru jednoznačný, mluví pouze obecně o zaměstnavateli.

Odpověď

V tomto případě je potřeba se podívat také na § 105, odst. 4 zákoníku práce, kde je stanoveno, že zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím, přičemž uvedené nařízení vlády stanovuje postup ohlášení stanoveným orgánům, kde je také v § 4, odst. 1 stanoveno, že zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu. Jenom v případě, že došlo k úrazu u jiného zaměstnavatele, k němuž byl zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen, zaznamenají údaje do knih úrazů zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance a zaměstnavatel, k němuž byl úrazem postižený zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen (viz § 2, odst. 2 uvedeného nařízení vlády).

Kdo je zaměstnavatel stanovuje hlava II, díl 2, § 7 a § 9 zákoníku práce.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.281

Kdy se jedná o spisovnu a kdy již o archiv?  Nemám přitom na mysli požární zatížení, které je jasné z tabulek vyhlášky 246/2001 Sb., o požární prevenci.

Pro provoz spisovny nebo archivu lze aplikovat předpisy pro sklad?

Musí být podlaha spisovny nebo archivu označena nosností?

Dodavatelé bezpečnostních tabulek pro tabulku max. povolené zatížení uvádějí:

„Tato bezpečnostní tabulka je předepsána předpisy ve všech skladech. Tabulka označuje maximální nosnost podlahy kg/m2 a maximální nosnost jednoho břemene. Pokud tento údaj není v dokumentaci stavby je nutné tento bezpečnostní údaj zvolit podle tabulek konstrukce stropu nebo podlahy, případně jej nechat spočítat statikem (nutné v případě, že se jedná o strop, kde předpokládané zatížení bude vyšší než 150 kg/m2 na více než 1/3 plochy, nebo hmotnost jediného břemene přesahuje 500 kg).“

Z jakého předpisu vycházejí?

Odpověď

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, stanoví v § 2, písm. c), že archivem je zařízení podle tohoto zákona, které slouží k ukládání archiválií a péči o ně, a v písm. m), že spisovnou je místo určené k uložení, vyhledávání a předkládání dokumentů pro potřebu původce a k provádění skartačního řízení.

Vzhledem k tomu, že pro zřízení archivů platí celkem přísné podmínky, stanovené tímto zákonem (což platí i pro zřízení soukromého archivu fyzickou nebo právnickou osobou), jsou podle tohoto zákona spisovnami i „archívy“ podnikatelů (podnikající fyzická nebo právnická osoba – viz občanský zákoník), kteří je mají takto nesprávně nazvány a tudíž i z požárního hlediska nesprávně zařazeny podle činnosti s požárním nebezpečím, přičemž jednou z podmínek je, že u všech druhů archivů budou vedoucí pracovní místa obsazena zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním archivního nebo historického směru nebo v příslušném speciálním oboru.

Stavebně technické podmínky archivů jsou uvedeny v § 61 zákona a pro spisovny jsou uvedeny v § 68, odst. 4, přičemž v obou případech je stanoveno, že prostory pro ukládání dokumentů musí být vybaveny regály pro ukládání dokumentů, případně archivní prostory, v nichž jsou uloženy archiválie, byly vybaveny regály pro uložení archiválií, a je-li toho třeba, i speciálními ukládacími prostředky pro uložení map, plánů, technické dokumentace a archiválií velkých formátů, filmových a fotografických záznamů, zvukových a audiovizuálních archiválií a archiválií v digitální podobě.

Z výše uvedeného vyplývá, že archivy a spisovny nejsou sklady, na které se vztahují předpisy a technické normy pro sklady.

Pro archivy a spisovny ale platí i ustanovení nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, a pro provoz jejich vybavení nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Podle bodu 10.1 Přílohy k nařízení vlády č. 101/2005 Sb. musí být tabulky určující maximální přípustnou nosnost podlahy umístěny nejen ve skladech, ale i jiných prostorech určených ke skladování (což mohou být i archivy a spisovny).

Údaje o nosnosti podlah (plošné užitné zatížení stropů) skladů by měly být uvedeny v projektové dokumentaci stavby. Pokud údaje o nosnosti podlah nejsou k dispozici, měl by nosnost stanovit statik stavebních konstrukcí dle příslušné dokumentace a technických norem pro stavební konstrukce ČSN EN 1991-1-1 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-1: Obecná zatížení - Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb, ČSN 74 4505 Podlahy - Společná ustanovení.

Další informace jsou např. na stránkách:
https://www.bozpprofi.cz/33/oznacovani-nosnosti-podlah-ve-skladech-uniqueidgOkE4NvrWuNbYgYq82yeiOv8QZgiqgdXjAfKtmfKBkk/
 

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

....
• 3
• 4
• 5