Otázky a odpovědi

....
• 4
• 5
• 6

Dotaz č.280

Firma si najímá na práce osoby samostatně výdělečné činné, takže není klasický pracovní vztah (zaměstnavatel- zaměstnanec). Tato osoba (OSVČ)  chtěla po svém praktickém lékaři udělat zdravotní prohlídku – provádí práce ve výškách, obsluha pracovní  plošiny, obsluha manipulačního vozíku.

Praktický lékař OSVČ  odmítnul, s tím že má jít k  smluvnímu lékaři, protože praktický lékař tento zdravotní posudek vystavit nesmí.  Tento OSVČ žádného smluvního lékaře na provádění periodických zdravotních prohlídek nemá, protože OSVČ není pracovněprávní vztah.  Musí si OSVČ uzavřít taky smlouvu s lékařem o provádění zdravotních prohlídek?

Odpověď

Podle zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, § 12, písm. b) se na OSVČ vztahuje § 101 odst. 1, 2 a 5, § 102, 104 a 105 zákoníku práce. Obecný požadavek § 103, odst. 1, písm. a) zákoníku práce „zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti“ ani vyhláška č. 79/2013 Sb., se na OSVČ nevztahuje.

Jinými právními předpisy nebo českými technickými normami je ale stanoveno, že obsluha, řidič apod. musí být zdravotně způsobilý. Typickými příklady jsou řidič (řidič, u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti - např. taxikář, držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E, pokud řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin vozidel – všichni, držitel osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových vozidel podle zvláštního právního předpis), jeřábník nebo vazač.

Registrující poskytovatel zdravotních služeb v tomto případě nepostupoval správně, protože součástí posudkové péče je mj. posuzování zdravotní způsobilosti na vyžádání pacienta (zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, § 41, písm. c) nebo posuzování zdravotního stavu pacienta pro jiné účely (písm. g). Pacient (žadatel) v tomto případě nevyplňuje písemnou žádost, jak je uvedeno ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ale registrujícího poskytovatele informuje o účelu, pro který žádá vydání posudku. Pro vydání lékařského posudku platí § 42 až § 49 zákona o specifických lékařských službách.

Další informace jsou např. na stránkách:
https://www.bozpinfo.cz/zdravotni-prohlidky-osvc

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.279

Chtěl bych Vás touto cestou požádat, jestli byste znali odpověď na otázku, kterou mně každou chvíli "obšťastňují" moji kolegové práci:

„Jak maximálně těžkým náklad smí převážet jeden zaměstnanec na obyčejném ručním paletovacím vozíku do nosnosti 2 000 kg?“

Podlaha je rovná, betonová. Existuje vůbec nějaký limit hmotnostní nebo časový?

„Brblají“, že se s tím za celý den dost natahají (na jednu stranu se jim nedivím), ale kdo ví, jestli je na to brán nějaký zřetel v dnešní době, možná to nikdo neřeší.

Odpověď

Nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, § 29 „Hodnocení zdravotního rizika, hygienické limity, bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovní postupy a informace k ochraně zdraví“ odst. 9 a 10 je stanoveno, že:

„Přípustný hygienický limit pro tlačné a tažné síly při manipulaci s břemenem pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku je:
a) pro muže tlačné 310 N a tažné 280 N,
b) pro ženy tlačné 250 N a tažné 220 N.“,

„Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrný hygienický limit při ruční manipulaci s břemenem navýšen o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu.“

Není tedy jasně dané, jak těžká břemena je možné převážet na vozíku, protože velmi záleží na podmínkách manipulace. Velikost tahových a tlakových sil závisí na kvalitě a stavu povrchu podlahy, sklonu podlahy, hmotnosti vozíku, povrchu a velikost kol, valivém odporu kol, nastavení (stočení) jednotlivých kol vozíku, rozložení váhy břemen na vozíku apod. Největší síly vyžaduje roztahování (rozjíždění) vozíku.

Pro orientační stanovení tažné nebo tlačné síly je možné použit mincíře. Protože však mincíře většinou nejsou vybaveny stupnicí v newtonech (primárně jsou určeny pro stanovení hmotnosti zavěšeného břemene v kilogramech), je nutné, pro stanovení případného překročení limitu, použít limitní hodnoty přepočtené na kg. V tomto případě vám bude stačit pro orientační měření tažná síla s naloženým vozíkem na průměrnou hmotnost přepravovaných břemen za směnu, a pro kontrolu na maximální nosnost vozíku.
Pro kategorizací prací ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví (258/2000 Sb.) by však bylo nutné provést měření celkové fyzické zátěže držitelem autorizace nebo akreditace pro tento obor měření (§ 38 uvedeného zákona). V tomto případě se sledují hodnoty celosměnového a minutového přípustného energetického výdeje, průměrné srdeční frekvence za směnu a roční energetický výdej.

Další informace jsou např. na stránkách:
https://www.bozpinfo.cz/manipulace-s-predmety-pomoci-rucniho-paletoveho-voziku

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.278

Musíme uskladnit tetrahydrofuran, petrolether a n-hexan, které máme v cca 50 litrových nádobách, dále methanol, který je jednotlivě balen v krabicích 4 x 2,5 l /maximálně 240 litrů/ a acetonitril, který je balen stejně (1 krabice  = 4 x 2,5 l, tedy opět maximálně 240 litrů). Zajímá mne, zda je naší povinností i v případě skladování takto malého množství uvedených chemických látek instalovat záchytné vany a látky skladovat v místnosti pod zámkem odděleně od ostatních skladovaných surovin?  Můžete mi, prosím,  napsat, jaké jsou legislativní požadavky a potvrdit, že nejsou na tyto množství  potřeba záchytné vany a uzamčení odděleně od ostatních surovin?

Odpověď

Uvedená množství již nelze považovat za malá, neboť jsou nepochybně překročeny hranice pro zařazení tohoto způsobu skladování mezi činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4, odst. 2 zák. č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění). Při skladování hořlavých kapalin je nutno zejména dodržet požadavky vyhl. č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, v platném znění, resp. její přílohy č. 7 a dále požadavky ČSN 65 0201.  Sklad takovéhoto množství hořlavých kapalin I. třídy nebezpečnosti by měl být vybaven záchytnými, popř. havarijními jímkami, které by měly umět zachytit 10 % objemu kapalin ve skladu, nejméně však objem největšího obalu.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.277

Dopravní společnost řeší v tuto chvíli záležitost, kdy po řidičích, kteří přiváží materiál do skladů, je požadováno, aby v prostoru skladu používali ochranné brýle. Někteří z řidičů však používají dioptrické brýle. Je možné odmítnout ochranné brýle, pokud zhoršují vlastnosti dioptrických brýlí? A má zaměstnavatel v tomto případě tedy povinnost je vybavit plošně (těch, kterých se to týká) ochrannými dioptrickými brýle, které tuto schopnost splňují?

Odpověď

Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel je povinen zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci všech fyzických osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích (zákoník práce, § 101, odst. 5), může si zákazník stanovit, že všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích nebo určených pracovištích, musí používat určené osobní ochranné pracovní prostředky.

Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům (řidičům), kteří nepoužívají dioptrické brýle, ochranné brýle podle druhu hrozícího rizika (odlétnutí částic, prach apod.). U zaměstnanců, kteří používají dioptrické brýle, má dvě možnosti. První možnosti je, že u optika nechá pro každého zaměstnance osadit do rámu ochranných brýlí dioptrické ochranné čočky (někteří výrobci ochranných brýlí přímo vyrábějí dioptrické vložky pro polykarbonátové zorníky). Druhou možnosti je, že zaměstnavatel zaměstnancům s dioptrickými brýlemi poskytne tzv. brýle přes brýle.

Odmítnutí používání ochranných brýlí může být považováno za porušení povinnosti zaměstnance, ve smyslu § 106, odst. 4, písm. d) zákoníku práce, kdy, kdy je zaměstnanec povinen používat osobní ochranné pracovní prostředky.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

Dotaz č.276

Jde o ubytovnu jako dvojdomek s počtem 6 až 7 mužů a žen. Podle jakého předpisu má být WC oddělené pro muže a ženy. V současné době je WC společné. Myslím si, že nařízení vlády č. 361/2007 Sb. použít nemohu.

Odpověď

I když by tazatel nebo tazatelka použil ustanovení § 54, odst. 6 nařízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, tak by jedno společné WC nevyhovělo jeho požadavkům, protože je zde stanoveno, že na pracovišti do 5 zaměstnanců celkem lze zřizovat jeden společný záchod. Protože však ubytovací zařízení není asi pracovištěm s uvedeným počtem osob, tak se na něj vztahují požadavky stanovené prováděcími předpisy stavebního zákona (183/2006 Sb., kdy § 2, písm. c), bodem 4. vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, je stanoveno, že stavbou ubytovacího zařízení je stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené, přičemž ostatním ubytovacím zařízením jsou mj. ubytovny.

V § 44, odst. 3 vyhlášky 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, je stanoveno, že ubytovací jednotky v ubytovacích zařízeních do třídy tři až pět hvězdiček musí mít hygienické zařízení (což není tento případ), a u ostatních ubytovacích zařízení musí být v pokoji alespoň umyvadlo s tekoucí vodou. V těchto případech je nutno na každém podlaží, nejméně však na každých 10 pokojů, zřídit koupelnu s vanou nebo se sprchovým koutem a umyvadlem, a dále záchod uspořádaný odděleně pro muže a pro ženy, s předsíní a umyvadlem (což je odpověď na dotaz).

Vyhláška č. 268/2009 Sb. platí pro stavby ubytovacích zařízení, pro které byla projektová dokumentace zpracovaná po 12. 8. 2009. Stejné požadavky pro hygienická zařízení platily i pro dříve postavené ubytovací zařízení dle § 53 odst. 6 vyhlášky č. 137/1998 Sb.

Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS

....
• 4
• 5
• 6