Otázky a odpovědi
Dotaz č.275
Dotaz týkající se bezpečnostních přestávek, které musí zaměstnavatel poskytovat zaměstnancům kvůli práci v kategorii čtyři. Chtěl bych se ujistit, že ji hradí zaměstnavatel a že to vyplývá ze zákoníku práce, kdy všechny náklady spojené s BOZP hradí zaměstnavatel.
Odpověď
Pokud pomineme důvod poskytnutí bezpečnostní přestávky, což může být např. minimální opatření v případě překročení přípustných expozičních limitů hluku nebo vibrací ve smyslu § 9, odst. 6 nařízení vlády 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, nebo minimální opatření při zátěži teplem podle § 5 nařízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, tak další podmínky poskytování bezpečnostních přestávek řeší § 89 zákoníku práce takto:
1. Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů (např. výše uvedené), započítává se tato přestávka do pracovní doby.
2. Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.
Což znamená, že každá bezpečnostní přestávka se započítává do pracovní doby, a zaměstnanci za ni náleží mzda i v případě, že bezpečnostní přestávku čerpá v době přestávky v práci na jídlo a oddech.
Rozvržení bezpečnostních přestávek určuje zaměstnavatel v souladu s § 39 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS
Dotaz č.274
Chtěla bych se zeptat, zda byste mi nemohli poradit, jak získat akreditaci k razítkování strojnických průkazů.
Odpověď
K razítkování strojnických průkazů musíte získat statut zkušebního komisaře.
Zkušebního komisaře jmenuje do funkce ministerstvo stavebnictví po předchozí dohodě s vedoucím organizace, u níž je navrhovaný zkušební komisař v pracovním poměru (§ 12, odst. 1 dosud platné vyhlášky 77/1965 Sb.). Povinnosti zrušeného Ministerstva stavebnictví přešly na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nově tedy zkušebního komisaře jmenuje do funkce Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Na základě smlouvy mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českou zemědělskou univerzitou v Praze, činnosti vyplývající z této vyhlášky zajišťuje Česká zemědělská univerzita v Praze.
Jde např. o vydávání souhlasu ke zřízení středisek výcvikových zařízení obsluh stavebních strojů podle této vyhlášky, vydávání učebních osnov pro výcviková zařízení a vydávání strojnických průkazů a vedení jejich registrace.
Více informací získáte na adrese:
Česká zemědělská univerzita v Praze
Vzdělávací a certifikační centrum techniky
Kamýcká 129
165 00 Praha 6 – Suchdol
http://katedry.czu.cz/strojnici
e-mail: strojnici@tf.czu.cz
telefon: 735 193 465
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS
Dotaz č.273
Pro profesi zahradník-údržbář byla naměřená hladina expozice hluku A vypočtená pro 8 hodinový pracovní den LEX,8h (dB) a rozšířená nejistota měření (dB) 90,1 ± 2,7dB a hladina špičkového akustického tlaku CLp,Cpeak a rozšířená nejistota měření (dB) 121,2 ± 3,0 dB.
Pro stejnou profesi byly naměřeny hodnoty vibrací pro pravou ruku výsledná souhrnná hladina zrychlení vibrací Lahv,8h 132,0 ± 1,4 dB a pro levou ruku 130,6 ± 1,4 dB.
Do jaké kategorie prací podle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, má být práce zařazená?
Odpověď
Nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, je přípustný expoziční limit ustáleného a proměnného hluku při práci vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h 85 dB, a přípustný expoziční limit impulsního hluku vyjádřený hladinou špičkového akustického tlaku C LCpeak 140 dB.
Podle výše uvedeného právního předpisu je přípustný expoziční limit vibrací přenášených na ruce vyjádřený průměrnou souhrnnou váženou hladinou zrychlení vibrací Lahv,8h 128 dB.
Prováděcí vyhláškou č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, zákona o ochraně veřejného zdraví, je přílohou 1 stanoveno, že do třetí kategorie se zařazuje práce, při níž jsou osoby exponovány ustálenému nebo proměnnému hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h dosahuje nebo je vyšší než přípustný expoziční limit 85 dB, avšak nepřekračuje 105 dB, nebo impulsnímu hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h dosahuje nebo je vyšší než přípustný expoziční limit 85 dB, avšak nepřekračuje 105 dB, a jehož hladina špičkového akustického tlaku C LCpeak dosahuje nebo je vyšší než přípustný expoziční limit 140 dB, avšak nepřekračuje 150 dB.
Protože naměřená hladina ustáleného nebo proměnného hluku byla při pracovní činnosti 90,1 ± 2,7dB, bude činnost z tohoto důvodu zařazená do 3. kategorie prací (vyšší než 85 a zároveň nižší než 105 dB). Výše impulsního hluku není v tomto případě pro zařazení práce do 3. kategorie podstatná.
V případě vibrací přenášených na ruce je stanoveno, že do třetí kategorie se zařazuje práce, při níž jsou osoby exponovány vibracím přenášeným na ruce, jejichž průměrná souhrnná vážená hladina zrychlení vibrací Lahv,8h dosahuje nebo je vyšší než přípustný expoziční limit 128 dB, avšak nepřekračuje 134 dB.
Protože naměřená hladina vibrací přenášených na ruce byla při pracovní činnosti 132,0 ±1,4 dB (pravá ruka) a 130,6 ±1,4 dB (levá ruka), bude činnost z tohoto důvodu zařazená do 3. kategorie prací (vyšší než 125 a zároveň nižší než 134 dB).
Výsledná (celková) kategorie práce bude tedy třetí.
V nařízení vlády č. 272/2011 Sb. jsou stanoveny minimální rozsahy opatření k omezení expozice hluku a vibrací.
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS
Dotaz č.272
Zajímalo by mě, jak by se posuzoval pracovní úraz při práci na tzv. home office a na pracovní cestě, a to jak z pohledu stávající legislativy, tak i s ohledem na novelu ZP.
Posuzování kdy, kde a jak se úraz stal je poměrně složité. Dokazování a další kroky, jak řešit, protože toto je z našeho pohledu dost zásadní, protože máme nejen lidi, kteří "sedí u stolu", tzn. např. překladatele, ale jsou zde osoby, které se pohybují v různorodém, často i neznámém a trochu i nebezpečném terénu (na horách, na vodě, ale také dost často i v cizině "v pralese" nebo třeba zamrzlé Arktidě) při sběru vzorků či jiné činnosti. Musí se tam i nějak dopravit apod.
Vytvořit vnitřní předpis obsahující všechny práce a upozornění na rizika a závazné postupy, týkající se výkonu jednotlivých druhů prací z domova není v praxi dost dobře reálné.
Odpověď
Stále častěji se setkáváme s výkonem práce z domova. Práce z domova umožňuje zaměstnanci vlastní organizaci pracovní doby podle jeho potřeb a možností. Práce z domova umožňuje zaměstnavateli snížit své náklady. Tato práce je vhodná třeba pro rodiče pečující o děti, osoby pečující o seniory nebo nemocné osoby, ale nejen pro ně. Práce z domova je práce, kterou zaměstnanec pravidelně nevykonává na pracovišti zaměstnavatele, ale ze svého bydliště (bytu či domu). V pracovní smlouvě je pak uvedeno místo výkonu práce bydliště zaměstnance. Práce z domova se někdy také nazývá homeworking nebo homeoffice. Mezi těmito dvěma pojmy je ovšem rozdíl.
Homeoffice je jakýsi benefit, který poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci a znamená to pracovat příležitostně nebo za určitých podmínek z domova (např. v případě dopravní kalamity, nemoci dítěte, každý pátek apod.) Homeoffice se uplatňuje jen pár dnů v měsíci, zaměstnavatel stanoví počet dnů v měsíci, kdy může zaměstnanec pracovat z domu. Někdy se může jednat jen o příležitostný homeoffice (třeba k přípravě prezentace).
O homeworking se jedná, když zaměstnanec převážně pracuje z domova. U homeworkingu vykonává zaměstnanec práci z domova až z 90%. Práce z domova je vhodná zejména pro osoby se zdravotním postižením, maminky na mateřské dovolené. Stále více firem tuto alternativu nabízí. Zaměstnanec má jako svoji primární kancelář svůj domov.
Výhody pro zaměstnance
Úspora času
Úspora cestovních nákladů
Flexibilní plánování času
Spokojenost zaměstnance (spojení osobního a pracovního života)
Možnost starat se o děti doma
Možnost zvládat nenáročné domácí práce při zaměstnání
Výhody pro zaměstnavatele
Úspora nákladů na provoz kanceláře
Spokojenější zaměstnanci
Nárůst produktivity práce
Možnost získat levnější pracovní sílu
Možnost volby vlastního IT vybavení
Nevýhody pro zaměstnance
Náklady na vytvoření pracovního místa
Ztráta kontaktu s kolegy a sociálních kontaktů vůbec
Náročnost na vlastní disciplínu
Nutnost mít vlastní pracovní vybavení
Představy některých lidí o tom, že člověk doma ve skutečnosti nic nedělá
Nevýhody pro zaměstnavatele
Nemožnost úplné kontroly nad pracovním výkonem zaměstnance
Možné zvýšení nákladů na IT a telekomunikační nástroje a služby
Náročnější motivace na zaměstnance
Přestože zaměstnanci vykonávají práci z domova, zaměstnavatel má povinnost zajistit i jim bezpečný výkon práce.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění neobsahuje pojem „práce z domova“ a proto nestanoví podmínky pro výkon práce z domova ani nevymezuje práva povinnosti zaměstnavatele nebo zaměstnance. Práci z domova je možné zařadit mezi tzv. práce zvláštní povahy podle § 317 zákoníku práce:
Práce zvláštní povahy může být charakterizována takto:
- zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje;
-
pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se řídí zákoníkem práce s těmito výjimkami:
- právní úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy zákoníku práce se nepoužije,
- odchylný postup při jiných důležitých osobních překážkách v práci a přiznání náhrad mzdy nebo platu;
- zaměstnanci nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.
Povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel je povinen i pro zaměstnance, kteří vykonávají práci z domova, zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP). Tento pracovněprávní vztah vylučuje soustavnou kontrolu ze strany zaměstnavatele, a to i v rámci BOZP. Zaměstnavatel proto v souvislosti s BOZP u práce z domova řeší dvě základní záležitosti:
- prevence před poškozením zdraví zaměstnance
- řešení případného pracovního úrazu
Pokud se týká BOZP, tak pro práci z domova neexistují žádné výjimky. Zaměstnavatel má vůči těmto zaměstnancům stejné povinnosti v oblasti BOZP jako vůči zaměstnancům pracujícím na jeho pracovištích.
Zaměstnavatel je povinen srozumitelně zaměstnance informovat o rizicích jeho práce (např. o škodlivosti rozvržení práce na noční dobu) a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením (např. technologicky nepřipustí výkon práce v noci). Zaměstnavatel je povinen v rámci prevence zaměstnancům pracujícím z domova především zajistit školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, a to v rámci vstupního školení při přijetí do pracovního poměru anebo průběžného školení při změně výkonu místa zaměstnání. Zaměstnavatel zajišťuje poskytování pracovnělékařských služeb, dále, pokud je potřeba, poskytuje osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky.
Povinnosti zaměstnance
Zaměstnanec má právo a povinnost se podílet na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména dodržováním zaměstnavatelem přijatých opatření a i svou aktivní účastí na řešení otázek BOZP. Zaměstnanec je zejména povinen účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na BOZP, podrobit se preventivním prohlídkám, dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu, nepožívat alkoholické nápoje v pracovní době.
Pracovní úraz
Největší problémy a otázky z hlediska BOZP by u zaměstnance pracujícího z domu mohly vzniknout při pracovních úrazech. Pracovním úrazem podle zákoníku práce je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech je upravena jako objektivní odpovědnost za výsledek - za poškození zdraví.
Závěr
Jak výše uvedeno, povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP vůči zaměstnanci vykonávajícímu práci z domova a zaměstnanci vykonávajícímu práci na pracovišti u zaměstnavatele jsou stejné. Zaměstnavatelé někdy uvádějí, že důvodem proč neumožňují práci z domova ve větším množství, je nemožnost kontroly zaměstnance i v oblasti BOZP. Ve skutečnosti je to ovšem právě naopak. Práce z domova se řadí mezi způsoby organizace práce, které zlepšují zdraví a pohodu lidí při práci – tzv. podpora ochrany zdraví na pracovišti. Práce z domova je tedy bezpečná. Oficiální statistiky pracovních úrazů u domácích zaměstnanců jako u specifické kategorie se nevedou a ani soudní spory s těmito zaměstnanci v oblasti BOZP neexistují. Z pohledu BOZP nevznikají v praxi mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vážnější spory či konflikty, proto lze zaměstnavatelům doporučit, aby žádostem o práci z domova svým zaměstnancům povolovali a tím jim umožňovali nejen bezpečnější výkon práce, ale i třeba kombinaci rodinného a pracovního života. Na druhé straně je nutno upozornit, že práce z domu není určena pro všechny. Pokud v sobě někdo nemá kázeň a smysl pro řád, když bude doma, nikdy se k práci nedonutí.
Pracovní cesta
Co se týká pracovní cesty, zde bych neviděla žádný problém. Je jedno, zda jede zaměstnanec na pracovní cestu do Prahy nebo do pralesa či na Antarktidu. Zde bych postupovala podle zákoníku práce. Hodnocení rizik bude třeba zpracovat pro každou cestu zvlášť, podle činností, které by měli pracovníci v dané lokalitě vykonávat.
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS
Dotaz č.271
Musí mít terénní zaměstnanec v sociálních službách, který pomáhá klientům v podávání stravy zdravotní průkaz? Pokud ano, hradí jej zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
Odpověď
Zdravotní průkaz musí mít osoby, které vykonávají činnosti epidemiologicky závažné (§ 19, odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví).
Za činnosti epidemiologicky závažné se mj. považuje provozování stravovacích služeb, výroba potravin a uvádění potravin do oběhu (§ 19, odst. 1).
Podle § 19, odst. 2 výše uvedeného zákona, fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné musí mít zdravotní průkaz. Zdravotní průkaz před zahájením činnosti vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo poskytovatel pracovně lékařských služeb. Vydání zdravotního průkazu nenahrazuje vstupní lékařskou preventivní prohlídku.
Stravovací službou je mj. výroba, příprava nebo rozvoz pokrmů za účelem jejich podávání v rámci sociálních služeb (§ 23 zákona), přičemž ostatní činnost v sociálních službách není činnosti epidemiologicky závažnou, pokud při tom není vykonávaná i další činnost, uvedená v § 19, odst. 1.
Z výše uvedeného vyplývá, že zdravotní průkaz je oprávněn také vydat poskytovatel pracovně lékařských služeb. Pokud osoba, která bude činnost vykonávat, již vlastní tento průkaz, není potřeba jej znovu vystavovat.
Pokud tato osoba průkaz nevlastní, může jej získat u poskytovatele pracovně lékařských služeb i v rámci pracovně lékařské prohlídky (např. pro výkon činnosti epidemiologicky závažné).
Vzhledem k tomu, že se jedná o náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je tyto povinen hradit zaměstnavatel, přičemž tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance (§ 101, odst. 6 zákoníku práce).
Publikováno v Poradce BOZP – otázky a odpovědi, 24. ročník, vydával ROVS